Teologické a religionistické aspekty vědeckého sporu ,,Babel-Bibel"

• Název práce v češtině: Teologické a religionistické aspekty vědeckého sporu ,,Babel-Bibel"
• Název v anglickém jazyce: The Theological and Comparative Religious Aspects of the Scholarly Dispute ,,Babel-Bibel"
• Klíčová slova: Friedrich Delitzsch, Babylon (Babel), Bible, Starý zákon, asyriologie, teologie, mytologie, monoteismus, verbální inspirace, zjevení
• Klíčová slova anglicky: Friedrich Delitzsch, Babylonia (Babel), Bible, The Old Testament, assyriology, theology, mythology, monotheism, verbal inspiration, revelation
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: HTF - Katedra biblistiky a judaistiky (28-15)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.01.2013
• Datum zadání: 22.04.2013
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.04.2013
• Datum a čas obhajoby: 20.09.2017 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 20.09.2017
• Oponenti: doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc.

Zásady pro vypracování

Teze:
Po velkých objevech anglických, francouzských a posléze německých archeologů v otomanské Mezopotámii a objevení měst Ninive, Chúrsábát a Babylon, se ukázalo, že v babylonských a akkadských literárních textech je velmi mnoho pojítek se starozákonní tradicí. To vedlo berlínského profesora Friedricha Delitzsche ke zpochybnění původnosti starozákonní zvěsti, zvláště v knize Genesis a její stvořitelské části. Delitzsch vystoupil se třemi přednáškami v Berlíně a zdá se, že měl podporu císařského dvora Viléma II. Jeho vystoupení vyvolala bouřlivou reakci v katolických a protestantských kruzích. Vznikl tak spor, který se nazývá Babel-Bibel (Babylon-Bible), který je u nás sice obecně mezi teology a historiky známý, ale nikdy nebyl rozebírán v širších souvislostech. Chtěla bych proto za vedení svého školitele Delitzschovy texty a argumentace ve svojí práci předložit a rozebrat. Chtěla bych se také pokusit o historický rozbor článků jeho kritiků a zabývat se také tzv. orientalismem, tj. dopadem orientalistických prací na starozákonní exegezi. Půjde také o objasnění politického podtextu celého sporu a o vlivy na vývoj sionismu a antisemitismu v Německu a jinde.

Postavení problému:
Jedná se o problém dvojí:
a) Problém interpretace pramenů z historického pozadí Starého zákona
b) Problém interpretace těchto pramenů v teologických souvislostech
Jde o problém dějin vědy a poznávání z přelomu 19. a 20. století a obsáhlé diskuse o tom, že Starý zákon nemohl být zjevený naráz Mojžíšovi na hoře Sinaj (dle teorie ortodoxního judaismu), ale vznikal postupně. Problém je znám od konce 18. století, kdy francouzský lékař Jean Astruc objevil v knize Genesis několik odlišných literárních pramenů. Bůh je v hebrejském textu označován dvěma slovy (Jahve a Elohim). Prameny, které užívají jména Jahve (Hospodin) nazval starší jahvistickou vrstvou a mladší jazykovou vrstvu, užívající jméno Elohim (Bůh), označil jako elohistickou. Německý starozákoník Julius Wellhausen v 19. století vyčlenil ještě tzv. Kněžský kodex, který podle něj sloužil jako soubor příruček používaných při obřadech v chrámech. Jeana Astruca i Julia Wellhausena proto můžeme považovat za zakladatele biblické kritiky. Objev Jeana Astruca dal podnět k dalšímu bádání a zkoumání literárních pramenů i u ostatních knih Starého zákona (zvláště v Německu).

Struktura:
1. Objevy sumerských, akkadských a ugaritských mytických a náboženských textů. Jejich obsah a paralely k biblickým textům Starého zákona.
2. Asyriologie a biblická kritika – nástin vzájemných vztahů
3. Tři přednášky Friedricha Delitzsche v Berlíně. Jejich český překlad v konfrontaci s ukázkami z klínopisných textů (české překlady ze sekundární literatury).
4. První ohlasy na Delitzschovy přednášky – ohlasy v Prusku. Reakce císařského dvora Viléma II. a univerzitních kolegů.
5. Reakce z protestantského a katolického prostředí v císařském Německu a první ohlasy v dalších zemích. Argumentace německých a jiných teologů (Delitzsch jako heretický exegetik), spor o autentičnost „Písma svatého“.
6. Reflexe v českém prostředí – ohlasy u českých teologů a orientalistů.
7. Politický podtext sporu - tehdejší vývoj sionismu a antisemitismu.
8. Zhodnocení, závěry.

Vědecká otázka:
Práce spadá do oboru „dějiny vědy a vědeckého poznávání“ s výraznými exegetickými a teologickými přesahy. Jde o spor, zda je zvěstovaný text Starého zákona ve všech ohledech originální, nebo zda navazuje v určitých ohledech na tradice civilizací starého Předního východu, především sumerské, babylonské, asyrské a ugaritské.

Hypotéza:
Cílem práce je vůbec poprvé přiblížit naší vědecké veřejnosti základní informace o podstatě sporu „Babylon (nebo) Bible?“, o jeho průběhu a důsledcích, včetně pohledu na problém tzv. orientalismu. Primární a sekundární prameny jsou dnes roztroušeny v různých časopiseckých studiích, takže jedním z cílů bude i heuristický soupis nejdůležitějších položek, jejich analýza a částečné překlady.
Jádro práce budou tvořit tzv. „tři přednášky“ profesore Friedricha Delitzsche z berlínské univerzity, jejich obsah a první reakce v Německu. Zvláštní pozornost bude věnována rozboru Delitzschových kritik a souhlasných projevů (spor o „pravost“ mytických textů Starého Předního východu a zvěstovaného „Zákona“).
Samotnou kapitolu budou tvořit reakce českých teologů a orientalistů. Jedná se zejména o studie Slavomila Daňka a arabisty Aloise Musila.
Spor, jenž bude předmětem práce, měl po diskuzích v kruzích protestantských, katolických a židovských i neblahé důsledky ideologické, neboť se stal součástí antisemitských argumentací. I ty se stanou součástí analýzy.

Výzkumná metoda:
Metoda výzkumu bude textově-kritická a analytická, s historickými a exegetickými výklady a aplikací teologických pohledů. Primárními prameny budou Delitzschovy a Ebelingovy výklady epických a mytických textů starého Předního východu. Pokud jde o konkrétní texty z prostředí staré Mezopotámie (sumerské a akkadské) a Kanaánu (ugaritské), případně i staroegyptské, budu vycházet z překladů do světových jazyků a sporné pasáže konzultovat s českými odborníky (orientalisty). V úvahu přicházejí především vědečtí pracovníci z Orientálního ústavu AV ČR, Archeologického ústavu AV ČR, Centra biblických studií, FF UK, ETF UK, HTF UK a z dalších institucí.

Seznam odborné literatury

Prameny: Spisy Friedricha Delitzsche

Wo lag das Paradies? Eine Biblisch-Assyriologische Studie. Leipzig: J. C. Hinrichs’sche Buchhandlung, 1881. 382 s.

Geschichte Babyloniens und Assyriens. Zweite Auflage. Stuttgart: Vereinsbuchhandlung, 1891. 276 s.

Das babylonische Weltschöpfungsepos. Leipzig: S. Hirzel, 1896. 167 s.

Babel und Bibel. Ein Vortrag. Leipzig: J. C. Hinrichs’sche Buchhandlung, 1902. 62 s.

Zweiter Vortrag über Babel und Bibel. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, 1903. 66 s.

Babel und Bibel. Ein Rückblick und Ausblick. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, 1904. 75 s.

Babel und Bibel. Dritter (Schluss-) Vortrag. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, 1905. 84 s.

Zur Weiterbildung der Religion: Zwei Vorträge. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, 1908. 71 s.

Handel und Wandel in Altbabylonien. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, 1910. 72 s.

Die grosse Täuschung. Erster Teil. Kritische Betrachtungen zu den alttestamentlichen Berichten über Israels Eindringen in Kanaan, die Gottesoffenbarung vom Sinai die Wirksamkeit der Propheten. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, 1921. 293 s.

Die grosse Täuschung. Zweiter (Schluss-) Teil. Fortgesetzte kritische Betrachtungen zum Alten Testament, vornehmlich den Propheten-schriften und Psalmen, nebst Schlussfolgerungen. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, 1921. 123 s.

Prameny: Spisy Delitzschových kritiků (odezva na tři přednášky „Babel und Bibel“)

BEZOLD, Carl. Die babylonisch-assyrischen Keilinschriften und ihre Bedeutung für das Alte Testament: Ein assyriologischer Beitrag zur Babel-Bibel-Frage. Tübingen und Leipzig: Verlag von J. C. B. Mohr, 1904. 84 s.

BUDDE, Karl. Das Alte Testament und die Ausgrabungen. Ein Beitrag zum Streit um Babel und Bibel. Giessen: J. Ricker’sche Verlagsbuchhandlung, 1903. 40 s.

DÖLLER, Johannes. Bibel und Babel oder Babel und Bibel? Eine Entgegnung auf Prof. Friedrich Delitzsch’ „Babel und Bibel“. Paderborn: Druck und Verlag von Ferdinand Schöningh, 1903. 36 s.

GOLDSCHMIED, Leopold. Der Kampf um Babel-Bibel im Lichte des Judentums. Frankfurt: Kaufmann, 1903. 52 s.

GUNKEL, Hermann. Israel und Babylonien. Der Einfluss Babyloniens auf die israelitische Religion. Göttingen: Vandenhoeck und Ruprecht, 1903. 52 s.

HOMMEL, Fritz. Die altorientalischen Denkmaler und das Alte Testament: Eine Erwiderung auf Prof. Fr. Delitzsch’s „Babel und Bibel“. Berlin: Deutsche Orient Mission, 1902. 64 s.

JEREMIAS, Alfred. Im Kampfe um Babel und Bibel. Ein Wort zur Verständigung und Abwehr. Leipzig: J. C. Hinrichs’sche Buchhandlung, 1903. 52 s.

KÖNIG, Eduard. Bibel und Babel. Eine kulturgeschichtliche Skizze. Berlin: Verlag von Martin Warneck, 1902. 78 s.

OETTLI, Samuel. Der Kampf um Bibel und Babel. Ein religionsgeschichtliche Vortrag. Leipzig: Deichert, 1902. 32 s.

ROSENTHAL, Ludwig, A. Babel und Bibel oder Babel gegen Bibel? Ein Wort zur Klärung. Berlin: Israelitische Wochenschrift, 1902. 31 s.

ROSENTHAL, Ludwig, A. Bibel trotz Babel! Beleuchtung des zweiten Delitzsch‘schen Vortrages und seiner neusten Aeusserung „Zur Klärung“. Leipzi^{g: M. W. Kaufmann, 1903. 32 s.}

ROSENTHAL, Ludwig, A. Zurück zur Bibel! Mit einem Nachtrag: Bibelwissenschaft und Rechtgläubigkeit. Berlin: M. Poppelauer, 1902. 50 s.

WINCKLER, Hugo. Die babylonische Kultur in ihren Beziehungen zur unsrigen: Ein Vortrag. Leipzig: J. C. Hinrichs’sche Buchhandlung, 1902. 53 s.

ZIMMERN, Heinrich. Keilinschriften und Bibel nach ihrem religionsgeschichtlichen Zusammenhang: Ein Leitfaden zur Orientierung im sog. Babel-Bibelstreit; mit Einbeziehung auch der neutestamentlichen Probleme. Berlin: Reuther & Reichard, 1903. 53 s.