Postava učitele v českých filmech natočených po roce 1989

• Název práce v češtině: Postava učitele v českých filmech natočených po roce 1989
• Název v anglickém jazyce: The Charecters of Teacher in Czech Films made after 1989
• Klíčová slova: učitel, pedagog, škola, školní prostředí, český film, vývoj postavy učitele ve filmu
• Klíčová slova anglicky: Teacher, schoolteacher, school, school environment, Czech film, progression of teacher in movies
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 22.04.2013
• Datum zadání: 12.06.2013
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.05.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2014
• Oponenti: Anna Tumová

Předběžná náplň práce

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu

Školním prostředím si prošel každý z nás. Každý z nás si tak může na školu a profesi učitele, která je ve školním prostředí vlastně tou nejdůležitější, udělat názor a vycházet tak z vlastních zkušeností. Protože většina z nás se ve školním prostředí ocitá v mládí svého života a svět se stále mění, nemusí být naše zkušenosti s tímto prostředím stále aktuální. Náš obraz o školství a učitelství tak můžeme dotvářet pomocí informací, které se k nám prostřednictvím médií v dnešní době dostávají. Jedním z takových médií je film. Filmové školní prostředí a vše co k němu patří, vymýšlí člověk, avšak i tento člověk pravděpodobně vychází z nějakých zkušeností a pohledů, které na svět má. V zásadě tak film odráží určitou realitu, nastiňuje, jak to ve škole funguje a jací jsou učitelé.

V mé práci budu zkoumat, zda se změnil obraz učitele a jakým směrem se posunul. Budu zjišťovat, jestli proměna role učitele odpovídá změnám, které v profesi učitele popisuje literatura a změnám, které identifikovali sami učitelé v empirických výzkumech.
Pozornost vztáhnu na vlastnosti pedagoga a celkové vykreslení jeho charakteru. Dalším důležitý aspekt pro mne bude představovat vztah mezi učitelem a žáky, a postojem učitele k žákům. Věnuje se pedagog ve filmech natočených po roce 1989 osobním problémům žáků více než ve filmech natočených v předchozím období? Přesahuje role učitele v těchto filmech jeho vzdělávací funkci? Takový popis může posloužit ke zjištění, zda před rokem 1989 byla profese pedagoga nějak odlišná od toho, jak vypadá dnes, jakým způsobem se tato profese změnila a jak se změnil přístup společnosti k osobě učitele.

2. Teoretická východiska

Film je v dnešní době silným médiem. „Film odráží změny ve společenské smlouvě stejně jako kterékoli jiné umění, ale díky své všeobjímající a lidové povaze působí silněji“ (J. Monaco: 229) .
Snad proto jsou prostředí, které běžnému člověku nejsou cizí, filmovými tvůrci tolik oblíbená, prostředí školy nevyjímaje. Film je médiem, které ovlivňuje bezpočet lidí sedících u televizních obrazovek. „Jelikož film je tak rozšířený populární jev, sehrává velmi důležitou roli v moderní kultuře sociopoliticky. Jelikož poskytuje tak silnou a přesvědčivou reprezentaci reality, má také hluboký vliv na jednotlivé členy svého publika psychopoliticky“ (J. Monaco: 260).
Stejně tak, jako učitel předává informace a fakta svým žákům, ti si svůj obzor doplňují obrazy zprostředkovanými médii a vytváří si tak komplexnější představy o světě.

Další teorií, ze které budu vycházet, je koncept konstruktivismu, protože film interpretuje skutečnost tak, jak ji vidí tvůrci filmu a tuto interpretaci předává dál širokému publiku, které tuto konstrukci přejímá.
„Konstruktivismus je směr, který se zajímá o způsoby, jakými lidé individuálně nebo kolektivně interpretují nebo konstruují sociální a psychologický svět ve specifických lingvistických, sociálních nebo historických kontextech. Všem variantám konstruktivismu je společný předpoklad, že žádné tvrzení o světě se netýká přímo „skutečnosti an sich". Nelze totiž obejít význam individuální a kolektivní tvorby znalostí a závislost tohoto procesu na daném kulturním a historickém kontextu„ (Hendl: 91) .
V práci se tedy budu věnovat tomu, jaký obraz školního prostředí vytvářely české filmy natočené před rokem 1989 a po něm. Rok 1989 je důležitým mezníkem nejen v celém vzdělávacím systému ČR, ale i v profesi učitele jako takové: „ Učitelé patřili před rokem 1989 k profesi, která podléhala „dohledu“ organizací Komunistické strany Československa – jimi bylo určováno, kdo může učitelství studovat, a kdo nikoliv. (…). Po listopadu 1989 bylo tedy nezbytné uskutečnit reformy vzdělávání nejen v oblasti jeho obsahu, ale i forem a metod práce, v pregraduální přípravě učitelů a v jejich dalším vzdělávání.“ (Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989: 27) Dá se tedy usuzovat, že poté, co profese učitele přestala podléhat přísnému politickému dohledu, přišla nová generace učitelů, se kterou se změnil přístup učitele ke vzdělávání žáků obecně.



Zároveň jsou na učitele kladeny stále větší nároky. Náplní učitele již není pouze učit a vychovávat, ale v posledních 10 letech se učitel stále častěji dostává i do situací, na které jeho pedagogické kompetence již nemusí stačit. Ve školním prostředí se stále častěji objevují krizové situace, ať už se jedná o agresi žáků nebo naopak nějaký osobní problém se kterým s důvěrou žádají pedagoga o pomoc. Role učitele tak nabývá v posledních letech trochu jiných rozměrů, a od učitele se tak více než kdy jindy očekává porozumění, ochota a schopnost pomoci (B. Lazarová: 7-8) .
3. Cíle bakalářské práce

Cílem mé práce bude popsat, jaký je obraz učitele v českých filmech natočených před rokem 1989 a poté. Budu se zaměřovat především na vlastnosti, které jsou učitelům v těchto filmech přisuzovány, zajímat mě bude, jaké jsou rozdíly mezi charakteristikou osoby učitele v českých filmech natočených v těchto dvou obdobích. Bude mne zajímat, zda se ve filmu objevují změny, které na přelomu těchto období ve vzdělávacím systému v ČR nastaly. Budu zkoumat, zda se nějak pozměnila náplň práce učitelů, zda se učitel soustředí pouze na předávání informací, či jestli učitel žákům nápomocen i v jiných oblastech, nejen těch vzdělávacích.

4. Výzkumné otázky a hypotézy

Jaký je obraz učitele ve filmu? K zodpovězení této otázky se zaměřím na další faktory, např. na vlastnosti učitelů ve filmech- na které z jejich vlastností je kladen důraz? Jsou pedagogům ve filmech natočených před rokem 1989 přisuzovány rozdílné vlastnosti, než ve filmech, natočených v pozdějším období?

Změnila se ve filmové tvorbě forma činnosti, kterou učitel vykonává?

Jaký je vztah okolí k učiteli ve filmech? Je v tomto ohledu rozdíl ve filmech natočených v různých obdobích?




5. Metody a prameny

Pro praktickou část jsem zvolila obsahovou analýzu dvanácti českých filmů, které se přímo odehrávají ve školním prostředí, či ve kterých se školní prostředí objevuje okrajově, ale je zde výrazná osoba pedagoga.
Budu analyzovat šest filmů z kategorie natočených filmů před rokem 1989 a šest filmů natočených v pozdějších letech. Nebudu analyzovat celé filmy, ale pouze ty části, ve kterých vystupuje postava pedagoga ve školním prostředí a části, kde probíhá interakce mezi pedagogem a žáky.
K analýze dat využiji obsahovou analýzu. Obsahová analýza se jeví jako nejvhodnější metoda pro zkoumání na poli vizuálního záznamu. „Hlavním cílem obsahové analýzy je využít pro analýzu verbální nekvantitativní dokument a převést (transformovat) jej na kvantitativní údaje“ (Jeřábek: 85). Kvantitativní údaje, které získám, budu následně porovnávat s výsledky kvantitativních výzkumů prováděných mezi samotnými učiteli.
Samotnou analýzu budu provádět pomocí kategorizace jevů, podle H. Jeřábka: „obsahová analýza je: strukturovaná analyticko- dokumentační technika, v níž výzkumník 1. nejprve vytváří soubor vzájemně se vylučujících a vyčerpávajících kategorií, které mohou být použity pro rozbor dokumentů a 2. pak zaznamenává četnosti výskytu jednotlivých kategorií v dokumentu.“ (Jeřábek: 85) Nejprve si tedy vytvořím schéma kategorií a pak si budu zaznamenávat četnost jednotlivých kategorií. Součástí jednotlivých kategorií budou i podkategorie. Kategorie budou členěny podle výzkumných otázek. Předpokládám tedy, že kategorie budou vypadat následovně: vlastnosti pedagoga, činnost pedagoga, vztah pedagoga k žákům a naopak, vztah pedagoga a rodičů. Každá z těchto kategorií bude několik podkategorií. Každý jev poté budu hodnotit z hlediska výskytu, četnosti a intenzity. Získaná data poté vyhodnotím již jako kvantitativní.



6. Předpokládaná struktura bakalářské práce
1) Úvod
2) Teoretická východiska
3) Metodologie výzkumu
4) Praktická část
5) Analytická část
6) Závěry
7) Zdroje




7. Základní literatura k tématu

BAUER, Dale M. Indecent Proposals: Teachers in the Movies. College English [online]. 1998,
roč. 60, č. 3, s. 301-317 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/378559 .

ČAPEK, Robert a Klára ŠEĎOVÁ. Třídní klima a školní klima. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 325 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4727-424.

ČULÍK, Jan. Jací jsme: česká společnost v hraném filmu devadesátých a nultých let. Vyd. 1. Brno: Host, 2007, 653 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-7294-254-1.

JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Dot. Praha: Karolinum, 1993, 162 s. ISBN 80-706-6662-5.

HAVLÍK, Radomír a Klára ŠEĎOVÁ. Učitelské povolání z pohledu sociálních věd. Vyd. 1. V Praze: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1998, 146 s. ISBN 80-860-3972-2.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2.

KRÁTKÁ, Jana a Patrik VACEK. Panu učiteli s láskou: Škola a pedagogové ve filmu aneb Poznámky o reprezentaci jedné profese. Rozrazil, Brno: Větrné mlýny - Divadlo Husa na provázku, 2007, roč. 2, č. 7 ISSN 1801-4755.

LANGOVÁ, Marta a Klára ŠEĎOVÁ. Učitel v pedagogických situacích: kapitoly ze sociální pedagogické psychologie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1992, 96 s. Pedagogika (Grada). ISBN 80-7066-613-7.
LAZAROVÁ, Bohumíra. Netradiční role učitele: o situacích pomoci, krize a poradenství ve školní praxi. 2., upr. vyd. Brno: Paido, 2008, 69 s. ISBN 978-80-7315-169-0.
LOSOVÁ, Jana. Postavení a společenské úlohy ženy-učitelky v socialistickém školství se zřetelem k pedagogicko-psychologickým aspektům. Praha, 1977. 130s.

MONACO, James. Jak číst film: svět filmů, médií a multimédií : umění, technologie, jazyk, dějiny, teorie. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 735 s. Albatros Plus. ISBN 80-000-1410-6.

Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Editor Jan Průcha. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 978-
80-7367-546-2 (VáZ.).

RAMBOUSEK, Jiří. Obraz školy a učitele v dílech českých spisovatelů. In: Obraz školy a
učitele v české literatuře 20. století. Brno: Pedagogická fakulta MU, 1996, 12 - 20.
ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 377 s. ISBN 978-80-7367-313-0.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In my work I examine whether the changed image of the teacher and the direction shifted. I'll find out if the transformation of the role of teachers is the changes that the profession of a teacher and literature describes changes that have identified themselves teachers in empirical research.
  Attention will stretch the characteristics of the teacher and comprehensive rendering of his character. Another important aspect for me will be a relationship between the teacher and the students and staff attitudes to pupils. He is a teacher in films made ​​after 1989 personal problems of students more than in movies filmed in the previous period? Beyond the role of the teacher in these films its educational function? Such a description may serve to determine whether the pre-1989 was profession is somehow different from how it looks today, how the profession has changed and how it has changed the company's approach to individual teachers.