Nerostné suroviny Manětínska a jejich presentace formou naučné stezky

• Název práce v češtině: Nerostné suroviny Manětínska a jejich presentace formou naučné stezky
• Název v anglickém jazyce: Raw materials of Manětín area and their presentation in the form of educational ; patthway
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů (31-430)
• Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Richard Přikryl, Dr.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 16.12.2010
• Datum zadání: 16.12.2010
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.06.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2011
• Oponenti: RNDr. Dobroslav Matějka, CSc.

Předběžná náplň práce

Abstrakt
Tato práce se zabývá geologickým vývojem (mladší proterozoiokum až kvartér) manětínské permokarbonské pánve a historického i současného využívání nerostných surovin (rudy, nerudy, kaustobiolity) Manětínska, severní části okresu Plzeň-sever. Na základě této rešerše a vlastního terénního výzkumu byla navržena naučná stezka Manětínsko-nečtinským mikroregionem.
Manětínská pánev je tvořena dvěma strukturními patry. Spodní patro představují metapelity proterozoického stáří, jež leží v podloží a okolí pánve. Svrchní patro (pánevní výplň) je komplex permokarbonských klastických sedimentů. Ojedinělá vulkanická tělesa jsou proterozoického a terciérního stáří.
Na Manětínsku se nacházela ložiska zlata, stříbra a železné rudy. Z průmyslových surovin se dobývaly sklářské písky, okr, kamenečné břidlice a cihlářské suroviny. Ze stavebních surovin byly využívány pokrývačské břidlice a arkózy. Těžba kaustobiolitů (humitů) byla malého rozsahu. V současnosti zůstávají těžena pouze dvě ložiska stavebních surovin (drcený kámen), Zahrádka a Březín.
Návrh naučné stezky zahrnuje sedm zastávek s informačními tabulemi, které představují geologickou minulost manětínské pánve a historické využívání místních nerostných surovin (zlato, břidlice, stavební kámen) i s jeho vlivem na krajinu, společnost a průmysl, zejména sklářský.
Stezka Manětínsko-nečtinským mikroregionem vede napříč manětínskou pánví, ve směru severovýchod-jihozápad, od Manětína, přes Nové Městečko a Hrad Nečtiny, do Skelné Huti. Délka stezky je devět kilometrů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Summary
This bachelor thesis focuses on the geological history (Late Proterozoic to Quaternary) of the Manětín Permian-Carboniferous basin. It also studies the historical and present use of raw materials (ores, non-metallics, caustobiolites) in the Manětín area, the northern part of the Plzeň-sever district. In appendix, information panels of the educational pathway are proposed.
The Manětín basin consists of two structural levels. The lower one (Proterozoic metapelites) forms the base of the basin. The upper one (Permian-Carboniferous clastic sedimentary rocks) is the filling of the basin. There are also a few Proterozoic and Tertiary volcanic bodies.
In the past, ore deposits (gold, silver, iron) had been exploited in the Manětín area. Non-metallics (glass sand, ocher, pyrite-slate, roof-slate, structural clay products, arkose) had been largely used, too. There was only a small scale extraction of caustobiolites (humites). Today´s extraction is focused on natural stone (crushed stone) only (Zahrádka and Březín deposits).
The proposal of the educational pathway contains seven information boards, that show the geological history of the Manětín basin and the use of local mineral raw materials (gold, slate, natural stone) with it´s influence on the landscape, society and industry, particularly glass production.
The pathway of Manětín-Nečtiny region crosscuts the Manětín basin in NE-SW direction. It starts nearby Manětín nad continues through Nové Městečko and Hrad Nečtiny to Skelná Huť. The total lenght of the pathway is nine kilometers.