Sókratova "érótiké techné" v dialogu Faidros
Název práce v češtině: | Sókratova "érótiké techné" v dialogu Faidros |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Socrate's "Érótiké techné" in Faidros |
Klíčová slova: | Faidros, erós, techné |
Klíčová slova anglicky: | Faidros, erós, techné |
Akademický rok vypsání: | 2010/2011 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
Vedoucí / školitel: | doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 01.12.2010 |
Datum zadání: | 01.12.2010 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum a čas obhajoby: | 12.09.2012 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.08.2012 |
Datum proběhlé obhajoby: | 12.09.2012 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. Mgr. Jakub Jinek, Dr. phil. |
Zásady pro vypracování |
Práce představuje, co v kontextu dialogu Faidros znamená erotické umění (erótiké techné), o kterém se Sókratés zmiňuje v palinódii (257a6-9) a které je pro něj něčím nesmírně podstatným. V první a druhé kapitole nejprve zkoumá, jak Sókratés chápe lásku (erós) a umění (techné) řeči, přičemž si všímá jejich hluboké ambivalence, kterou by měla zvládat filosofie jakožto erotické umění. Třetí kapitola se zaměřuje na vztah duše a pohybu a předkládá pojetí přirozenosti duše, sebepoznání, nesmrtelnosti a blíže zkoumá vztah duše a těla. Čtvrtá kapitola konečně po shrnutí rozumění erotickému umění, jak ho nabízejí současní badatelé, nabízí své vlastní rozumění. Erotické umění se ukázalo být filosofií samotnou, která je láskou k moudrosti a která prostřednictvím dialogu a vztahu k druhému usiluje o probouzení lásky a plození krásných řečí. Filosofie je konečně uměním, které dokáže zvládnout ambivalenci lásky úsilím o sebepoznání. |
Seznam odborné literatury |
Prameny:
Plato, Opera, vyd. I. Burnet, 1-5, Oxford 1900-1907. Překlady, komentáře a celkové interpretace dialogu Faidros: Benardete, S., The Rhetoric of Morality and Philosophy. Plato’s Gorgias And Phaedrus, Chicago 1991. Brisson, L., Platon, Phèdre, Paris 1989. Ferrari, G. F. R., Listening to the Cicadas. A Study of Plato’s Phaedrus, Cambridge 1987. Griswold, Ch. L., Self-knowledge in Plato’s Phaedrus, New Haven 1986. Hackforth, R., Plato’s Phaedrus, Cambridge 1932. Novotný, F., Platón, Spisy I-V, Praha 2003. Špinka, Š., Duše a krása v dialogu Faidros, Praha 2009. Ostatní: Balansard, A., Technè dans les dialogues de Platon, Sankt Augustin 2001. Brisson, L., Platon, Timée, Critias, Paris 2001. Brisson, L., Platon, Phèdre, Paris 1989. Derrida, J., La pharmacie de Platon, in: La Dissemination, 1972, s. 69-197. Hejduk, T., Od Eróta k filosofii. Studie o Erótu se zřetelem k Sókratově filosofii, Praha 2007. Ferrari, G. F. R., Platonic love, R. Kraut (vyd.), Cambridge Companion to Plato, Cambridge 1999. Gadamer, H.-G., Idea dobra mezi Platónem a Aristotelem, Praha 2010. Karfík, F., Co dělá a kdo je demiurg v Timaiu, in: týž, Duše a svět, Praha 2007, s. 77-106. Karfík, F., Co je to smrtelná část duše?, in: týž, Duše a svět, Praha 2007, s. 77-106. Karfík, F., Éros et L‘âme, A. Havlíček – M. Cajthaml (vyd.), Plato’s Symposium, Praha 2007, s. 147-163. Nussbaumová, M., Křehkost dobra. Náhoda a etika v řecké tragédii a filosofii, Praha 2003. Špinka, Š., Duše a zlo v dialogu Faidón, Praha 2009. Thein, K., Přirozenost duše a „přirozenost celku“ v dialogu Faidros, in: Reflexe, 19, 1999, s. 4-20. Yunis, H., Eros in Plato’s Phaedrus and the Shape of Greek Rhetoric, in: Arion, 13, 2005-2006, s. 101-125. |