Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 348)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Rozhodování žáků v procesu volby učebního oboru jako další vzdělávací cesty
Název práce v češtině: Rozhodování žáků v procesu volby učebního oboru jako další vzdělávací cesty
Název v anglickém jazyce: DECISION MAKING PROCESS OF STUDENTS´CHOICE OF APPRENTICESHIP AS A TYPE OF EDUCATIONAL PATHWAY
Klíčová slova: učňovské školství, vzdělanostní reprodukce, vzdělanostní nerovnosti, vzdělanostní aspirace, volba střední školy, odborné vzdělávání
Klíčová slova anglicky: apprenticeship, educational reproduction, educational inequality, educational aspirations, choice of secondary school, vocational education
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jadwiga Šanderová, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 19.11.2010
Datum zadání: 25.11.2010
Datum a čas obhajoby: 17.06.2013 00:00
Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
Datum odevzdání elektronické podoby:17.05.2013
Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2013
Oponenti: PhDr. Magdaléna Gorčíková, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Základní výzkumnou otázkou mé bakalářské práce budou významy, které žáci devátých tříd základních škol spojují s učebními obory na odborných učilištích, subjektivní motivace žáků k volbě učebního oboru jako jejich další vzdělávací cesty po ukončení základního stupně vzdělání a působení faktorů, které jejich rozhodnutí ovlivňují; zejména potom vliv rodiny a dalšího významného sociálního okolí žáků, tak, jak jejich působení vnímají při rozhodování samotní žáci.
Cílem práce je poodhalit vnímání odborného učňovského vzdělávání očima dnešních dětí, přiblížit se pochopení procesu rozhodování žáků při volbě učebního oboru, a pokusit se odpovědět na otázku, jakým způsobem vnější faktory působí na průběh tohoto procesu.
Předběžná struktura práce
1. Úvod
2. Teoretická východiska
V teoretické části práce nejprve představím základní teoretické koncepce, které se dotýkají tématu volby další vzdělávací cesty po ukončení základní školy, v kontextu tematiky vzdělanostních nerovností a jejich reprodukce v sociologické perspektivě. Stručně vymezím jejich náhled na danou problematiku a nastíním jejich přístupy k hledání odpovědí na související otázky, a závěry, ke kterým docházejí.
Vzhledem k tomu, že jednotlivá teoretická východiska se v tomto případě vzájemně nevylučují, spíše se jedná o různé úhly pohledu a zdůraznění různých aspektů dané problematiky, a také vzhledem k povaze výzkumu, na kterém bude má bakalářská práce založena, zůstanou vybrané teorie „položeny vedle sebe bez jejich hierarchického uspořádání“ (Greger. 2006: 31):
a. Sociálně psychologický model sociální stratifikace- R. H. Hauser a W. H. Sewell
b. Teorie racionálního jednání- R. Boudon, J. H. Goldhorpe
c. Teorie sociální reprodukce- S. Bowles a H. Gintis
d. Teorie kulturní reprodukce- P. Bourdieu

V teoretické části se budu dále věnovat charakteristice systému odborného vzdělávání v České republice. Následně se pokusím syntetizovat vybrané závěry (zejména) českých výzkumů věnujících se tématu reprodukce vzdělanostních nerovností v kontextu volby střední školy, s důrazem na učební obory (bez maturity) a jejich sociální kontext.

3. Výzkumná část
V rámci výzkumné části bakalářské práce uskutečním kvalitativní výzkum založený na metodě chápajících rozhovorů (Kaufmann. 2010) s žáky devátých tříd základních škol. Kritéria pro výběr žáků pro rozhovory budou sociální zázemí, ze kterého pochází, a typ středního vzdělání, který si pro sebe zvolili. Výzkumný vzorek bude tvořit několik (8 až 10) žáků současných devátých tříd, kteří jsou rozhodnuti pokračovat po ukončení základní školy v učebním oboru na středním odborném učilišti. Bude se jednat o děti žijící na pražské sídlištní periferii, které pocházejí z dělnických rodin. Rozhovory s dětmi se uskuteční se souhlasem jejich rodičů ve volnočasovém klubu Domu dětí a mládeže, který pravidelně navštěvují a který je svou podstatou určen zejména pro děti z hůře sociálně a ekonomicky situovaných rodin.
V rozhovorech se budu zajímat o to, jak se žáci v procesu volby středního vzdělání rozhodují, jaké jsou jejich subjektivní motivace, jakým způsobem na proces volby působí vnější faktory (zejména jejich rodiče, širší rodina a další významné sociální okolí), podle kterých se rozhodují a které je při jejich volbě ovlivňují, co je přiměje, aby si zvolil jako svou další vzdělávací cestu učební obor na středním odborném učilišti, a jaká jsou jejich očekávání. Rozhovory budou nahrávány a následně pořízen jejich přepis pro účely obsahové analýzy. V té se zaměřím na výše popsaný cíl bakalářské práce a budu hledat odpověď na otázku, jak žáci devátých tříd základní školy vnímají a interpretují odborné učňovské školství. Pokusím vystihnout chápání učebních oborů, tak, jak je v současné době vnímají žáci pocházející z dělnických rodin, a rovněž významy, které s nimi spojují. Zejména se potom zaměřím na způsob, jakým se jejich sociální zázemí a vzdělanostní aspirace rodičů promítají do chápání učebních oborů a následně do individuálního rozhodovacího procesu při volbě středního stupně vzdělání.

4. Závěr

Seznam odborné literatury
Barták, F. et al. 2004. Odborné vzdělávání v České Republice. Přehledová zpráva. ReferNet Česká Republika.
Greger, D. 2006. Vzdělanostní nerovnosti v teoretické reflexi. In Matějů, P., Straková, J. et al. 2006. Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.
Hlaďo, P. 2010. Vliv sociálního okolí na kariérové rozhodování žáků při přechodu do vyššího sekundárního vzdělávání. Brno: Institut celoživotního vzdělávání.
Katrňák, T. 2004. Odsouzeni k manuální práci. Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Slon.
Katrňák, T. 2006. Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace žáků devátých tříd základních škol v České republice. In Matějů, P., Straková, J. et al. 2006. Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.
Kaufman, J. 2010. Chápající rozhovor. Praha: Slon.
Matějů, P., Procházková, I., Burdová, P. 2006. Přechod mezi střední a vysokou školou ve světle Sondy Maturant a Uchazeč 1998-1999. In Matějů, P., Straková, J. et al. 2006. Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.
Matějů, P., Straková, J. et al. 2006. Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.
Matějů, P., Straková, J., Veselý, A. (eds.). 2010. Nerovnosti ve vzdělání. Od měření k řešení. Praha: Slon.
Procházková, I. 2006. Vzdělávací systém České republiky v mezinárodním srovnání. In Matějů, P., Straková, J. et al. 2006. Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.
Smetáčková, I. et al. 2005. Genderové aspekty přechodu žáků a žákyň mezi vzdělávacími stupni. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Šmídová, I., Janoušková, K., Katrňák, T. 2008. Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci dívek a chlapců v českém vzdělávacím systému. Sociologický časopis, roč. 44, č. 1, s. 23–53.
Trhlíková, J., Úlovcová, H. 2010. Učební obory- specifika vzdělávací cesty a uplatnění na trhu práce. In Matějů, P., Straková, J., Veselý, A. (eds.). 2010. Nerovnosti ve vzdělání. Od měření k řešení. Praha: Slon.
Trhlíková, J., Vojtěch, J., Úlovcová, H. 2008. Rozhodování žáků při volbě vzdělávací cesty a úspěšnost vstupu na trh práce. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání.
Veselý, A. 2006. Kdo a proč končí v učňovských oborech? In Matějů, P., Straková, J. et al. 2006. Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.

Předběžná náplň práce
Tématem mé bakalářské práce bude rozhodovací proces žáků devátých tříd základních škol při volbě středního stupně vzdělání. V práci se budu věnovat otázce, jaké významy spojují žáci, kteří se v současné době rozhodují o svém dalším vzdělání, s učňovským školstvím a co žáky přiměje, aby si jako svou vzdělávací cestu zvolili učební obor na středním odborném učilišti. Zaměřím se přitom na specifika působení sociálního a rodinného zázemí žáků, vzdělanostních aspirací jejich rodičů a dalšího sociálního okolí, a zejména na způsob, jakým se tyto aspekty promítají do individuálního rozhodovacího procesu při volbě vzdělávací dráhy a do vnímání učebního oboru jako další vzdělávací cesty. Vzhledem k obsáhlosti této problematiky se přitom v práci omezím pouze na děti pocházející z dělnických rodin .
„Česká republika patří mezi země, v nichž má učňovské školství značnou tradici a kde podíl žáků, kteří absolvují učební obory bez maturity, je poměrně vysoký- dosahuje přibližně 30%.“ (Trhlíková, Úlovcová. 2010: 180) Tvoří tedy podstatnou složku středoškolského vzdělávacího systému, přesto mu je (zejména ve srovnání s ostatními typy vyššího sekundárního vzdělání) věnována relativně malá pozornost (Veselý. 2006). V sociologické perspektivě se o volbě učebního oboru jako typu vzdělání hovoří zejména v kontextu vzdělanostních nerovností a jejich reprodukce. K podstatným otázkám, které jsou v této souvislosti kladeny, patří efektivita a prostupnost učňovského školství, sociální spravedlnost vzdělávacího systému a míra svobody při volbě učebního oboru. (Veselý. 2006) Dosavadní výzkumy a studie věnující se tomuto tématu v českém prostředí jsou přitom většinou kvantitativní povahy.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK