Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení

• Název práce v češtině: Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
• Název v anglickém jazyce: A lay state - constitutional safeguards and legislative implementation
• Klíčová slova: Laický stát, náboženská svoboda, právní postavení církví a náboženských společností
• Klíčová slova anglicky: Lay state, religious freedom, legal position of churches and religious asscociations
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 11.11.2010
• Datum zadání: 28.06.2012
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.10.2012
• Datum a čas obhajoby: 19.10.2012 12:30
• Místo konání obhajoby: místnost 240
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.06.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 19.10.2012
• Oponenti: prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., dr. h. c.

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů.

Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby
jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií.


Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci
mnohonáboženské a multikulturní společnosti.


Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje se i kritice tohoto rozdělení a uzavírá, že kritika je oprávněná a problematika si zaslouží důkladnější vědecké zkoumání, při němž bude nejen šíře zkoumán právní řád jednotlivých států, ale budou využity i poznatky z dalších vědních disciplín jako je sociologie a teologie.


Ve dvou závěrečných kapitolách pak práce zkoumá úpravu náboženské svobody v České republice. Nejprve se věnuje jejímu zakotvení na ústavní úrovni, zejména v samotné Ústavě a zejména v Listině základních práv a svobod. Poté popisuje, jak je obsah náboženské svobody a výkon práv z ní plynoucích reglementován na úrovni podústavní, věnuje se vybraným otázkám střetávání světské moci a náboženství a
současnému modelu financování církví a návrhu na majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi. Uzavírá, že Česká republika je laickým státem, který dostatečně zabezpečuje náboženskou svobodu a chrání výkon práv z ní plynoucích, přesto je však potřeba legislativně vyřešit některé akutní problémy.


Závěrem práce je zjištění, že laická podoba státu je možnou odpovědí na některé výzvy plynoucí ze současných společenských změn, jakými jsou vznik multikulturalismu a nutnost zajištění koexistence řady náboženství v jednom státě, nejde však o všelék. Aby byl zajištěn harmonický rozvoj společnosti, je nutno pozorně sledovat změny, ke kterým v
ní dochází, a podle toho upravit příslušnou legislativu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This dissertation deals with the relationship between state and religions as social phenomena and examines it from several perspectives in order to review the meaning of the term “lay state.”

In the first chapter, it analyses the common history of states and religions, describes the important role of religion in the ancient states and then focuses on the rise of Christianity and its spread in the Roman Empire, its role after the fall of Rome and in the formation of the new social and state structure of Europe. It discusses the fight for supremacy between Popes and Emperors and the fall of the temporal power of the church. It suggests that neither religion, nor states can prevail over each other because of their different nature. The church failed in its attempt to usurp temporal power over states, and so did the totalitarian states of the twentieth century in their aspiration to annihilate religion and to substitute it with their atheistic ideologies.


In the next chapter the dissertation examines international documents concerned with the human rights, especially with the freedom of religion. It describes the shift in its
perception: initially viewed as a domain the states should not interfere in, is now accepted as a domain that gives rise to several positive obligations that are incumbent
on states to address.

This is followed by description of the position of religion and religious groups in several European states. The examination is based on the three church
-state relations models: the separation model, the hybrid model and the state-church model, but it agrees with the criticism of these models- they are outmoded and not relevant anymore.
It concludes that more appropriate would be a multi-disciplinary approach consisting from law, sociology and theology.

Two last chapters deal with the freedom of religion and the legal position of religious groups in the Czech Republic on the constitutional and sub-constitutional level. Although it is proved that the Czech Republic is a lay state, there are still some problems which must be addressed, and this is especially true about the property settlement between the State and the religious organizations.


�
The dissertation concludes that Europe faces to many challenges due to the changing society and that the lay conception of state may be a good answer to some of them. At the same time it insists that a lay state is by no means a panacea and that it is necessary to examine the changes in the society to tailor the legislation in order to facilitate to a harmonic development of it.