Václav Voska byl mimořádnou osobností, jejíž umělecký i občanský rozměr přesahuje úzký rámec herecké tvorby v jednom, jakkoli vynikajícím pražském divadle. Právě ona všestrannost (od charakterních divadelních či filmových resp. televizních rolí přes osobitou recitaci či komentátorskou roli v televizi až po - toto vše sjednocující - hercovy demokratické občanské postoje), všestrannost, jíž nedokázaly zcela potlačit ani krajně nepříznivé poúnorové či posrpnové společenské poměry, v nichž mu bylo dáno po většinu života tvořit, nebyla zatím ve stávajících spíše popularizačních než analytických pracích o Voskovi postižena. Tuto "niku" by měla svou prací, opřenou mj. i o archiv MDP, autorka vyplnit. Pro analýzu uměleckého i společenského kontextu Voskovy tvorby šedesátých let je nutná i zatím nevytěžená rešerše revue Divadlo, pro jehož zaměření bylo mj. právě herectví, reprezentované Voskou, typickým předmětem časté reflexe.