Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Opatření obecné povahy
Název práce v češtině: Opatření obecné povahy
Název v anglickém jazyce: Measures of a general nature
Klíčová slova: opatření obecné povahy, formy správní činnosti, právní předpisy a rozhodnutí
Klíčová slova anglicky: measures of a general scope, forms of administrative activity, acts and decisions
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra správního práva a správní vědy (22-KSP)
Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Vladimír Vopálka, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 10.11.2010
Datum zadání: 10.11.2010
Datum a čas obhajoby: 25.01.2012 12:30
Místo konání obhajoby: 105
Datum odevzdání elektronické podoby:19.12.2011
Datum proběhlé obhajoby: 25.01.2012
Oponenti: JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Práce se zabývá institutem správního práva „opatření obecné povahy“. Jedná se o formu správní činnosti, jejíž obecnou právní úpravu zakotvil poprvé zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, účinný od 1. 1. 2006. Během vagatio legis správního řádu nabyl dne 1. 5. 2005 účinnosti zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který jako první zvláštní předpis zmocnil správní orgán k vydání aktu v této nové formě. Cílem práce je objasnit postavení opatření obecné povahy mezi dalšími správními akty, zhodnotit relevantní právní úpravu, analyzovat bohatou judikaturu, upozornit na problematické otázky a nastínit jejich možná řešení.První kapitola se zabývá teorií abstraktnosti a konkrétnosti právních aktů. To je nezbytné pro pochopení charakteru opatření obecné povahy jako aktu stojícího mezi právními předpisy a rozhodnutími. Druhá kapitola je věnována povaze opatření podle českého práva. Samotný institut byl zakotven poměrně nedokonale a nedůsledně negativní definicí, s pojmovými znaky opatření obecné povahy se tedy musel vypořádat Nejvyšší správní soud. Judikatura i doktrína se dnes shodnou na vymezení opatření, k nesouladu ale dochází v otázce, které akty lze jako opatření přezkoumat. Proto se práce v druhé kapitole detailně zabývá rozborem judikatury a rozdíly mezi materiálním a formálním pojetím opatření. Analyzuje také důsledky aplikace obou koncepcí v praxi. V třetí kapitole jsou popsány případy, v nichž zvláštní zákony výslovně předepisují pro určité akty formu opatření. Následují úvahy de lege ferenda a doporučení, v kterých případech by bylo účelné institut opatření využít. Zároveň je upozorněno na problematické případy nevhodného zakotvení této formy. Čtvrtá kapitola analyzuje postup správních orgánů při vydávání opatření a jeho specifickou povahu. Vydání opatření totiž v sobě zahrnuje jak prvky správního řízení, tak prvky tvorby právního předpisu. Rozebrány jsou mimo jiné klíčové specifické instituty procesu tvorby opatření – námitky a připomínky dotčených osob. Poslední dvě kapitoly se zabývají přezkumem opatření. Pátá kapitola shrnuje přezkumné řízení podle správního řádu. Pozornost je věnována zejména nejasnému charakteru tohoto procesu. Šestá kapitola pak popisuje přezkum ve správním soudnictví. Práce se dále věnuje deficitům recentní právní úpravy a reflektuje novelu soudního řádu správního účinnou od 1. 1. 2012, která zásadně mění charakter soudního přezkumu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This thesis deals with the institute of Administrative Law called „measure of a general scope“. It is a form of administrative activity, the general rules of which were adopted by Act No. 500/2004 Coll., The Administrative Code effective from 1. 1. 2006. During vacatio legis of The Administrative Code, the Act No. 127/2005 Coll., The Electronic Communication Act came into force. It was the first act, which empowered the administrative bodies to issue an act in the form of measure of general scope. The aim of the thesis is to clarify the position of other administrative measures and acts, to assess relevant legislation, to analyze case law, to draw attention to problematic areas and suggest possible solutions.
The first chapter deals with the theory of abstract and concrete acts. This is necessary to understand the nature of measures of a general scope as an act that stands between laws and decisions. The second chapter is devoted to the nature of measures of a general scope in Czech law. The institute itself was adopted imperfectly and inconsistently by a negative definition. Therefore, the Supreme Administrative Court had to deal with the character of measures of a general scope. Nowadays, case law and jurisprudence agree on the definition of measures. There is a discrepancy, however, regarding whether the acts can be reviewed as measures. Therefore, the second chapter of the work provides an in-depth analysis of case law and the differences between material and formal conception of measures. It analyzes the effects of application of both concepts in practice. In the third section, cases are described in which particular statutes expressly prescribe the form of action for certain acts. Consideration of possible amendments and my recommendations follow. It is also focused on the problematic examples of improper adoption of this measure. The fourth chapter analyzes the steps by which the administrative bodies issue appropriate measures and investigates their specific nature. The procedure in itself involves both the elements of the administrative process and the elements of the legislation. Individual process-specific institutes are discussed – „objections“ and „recommends“. The last two chapters explore review of the measures. The fifth chapter summarizes the review procedure under the Administrative Code. The main attention is devoted to the insufficient regulative and the indistinct nature of the process. The sixth chapter describes the judicial review. The work also deals with the shortcomings of recent legislation and reflects the amendments to the „Administrative Procedure Code“ effective from 1. 1. 2012, which fundamentally changes the nature of judicial review.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK