Lenka Procházková, její literární kariéra, život a dílo - monografická studie
| Název práce v češtině: | Lenka Procházková, její literární kariéra, život a dílo - monografická studie |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Lenka Procházková, her literary career, life and oeuvre - a monograph |
| Klíčová slova: | česká literatura 2. poloviny 20. století Lenka Procházková Jan Procházka Ludvík Vaculík disent, Charta 77, chartisté, samizdatová a exilová literatura, zakázaní autoři, Obsah, Spolek Šalamoun, ženská literatura, Jan Palach |
| Klíčová slova anglicky: | Czech Literature of the Second Half of the 20th Century Lenka Procházková Jan Procházka Ludvík Vaculík Disent, Charta 77, Samizdat And Exile Literature, Banned Authors, Journal „Obsah“, Šalamoun, Women Literature, Jan Palach, Jesus, Film and Literature, T |
| Akademický rok vypsání: | 2009/2010 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK) |
| Vedoucí / školitel: | Ing. Pavel Janáček, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
| Datum přihlášení: | 27.10.2010 |
| Datum zadání: | 27.10.2010 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum a čas obhajoby: | 22.09.2011 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 31.08.2011 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 22.09.2011 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | doc. Mgr. Libuše Heczková, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Zásady pro vypracování:
Lenka Procházková, dcera spisovatele a scenáristy Jana Procházky, sestra spisovatelky Ivy Procházkové, náleží k autorům, kteří spoluvytvářeli tvář českého disentu; její literární činnost, započatá v druhé polovině 70. let, zahrnuje vedle rané poezie také divadelní a rozhlasové hry, televizní a filmové scénáře, prozaické a publicistické texty. Těžiště díla Lenky Procházkové lze však spatřovat především v drobné próze, povídkových souborech, a románech – zprvu s tematikou intimních partnerských vztahů v prostředí pronásledovaného kulturního a politického disentu 70. a 80. let. Později – konkrétně od druhé poloviny 90. let – se autorka autobiograficky inspirovanému, často velmi osobnímu psaní, vzdaluje, a zabývá se silnými osobnostmi bližší či vzdálenější historie (Ježíš z Nazaretu, Jan Masaryk, Jan Palach). Odklon od tohoto vzdalování se autobiograficky inspirovanému psaní lze částečně spatřovat v románu Narušitel, v němž L. Procházková zúročila roky strávené v diplomatických službách. Lenka Procházková studovala Fakultu žurnalistiky UK, odkud byla z politických důvodů jako dcera režimu nepohodlného Jana Procházky vyloučena, nakonec absolvovala obor Teorie kultury na FF UK. Z politických důvodů nenašla odpovídající zaměstnání, v letech 1977-89 pracovala proto jako uklízečka. Nejen nemožnost realizace, ale také rodinné zázemí jistě spoluurčovalo skutečnost, že Lenka Procházková vstoupila (a zhruba dvacet let působila) do kruhů neoficiální komunikace. Je signatářkou Charty 77. V 80. letech byl jejím partnerem spisovatel Ludvík Vaculík, což se do tvorby obou autorů promítlo také tematicky (Smolná kniha Lenky Procházkové a Jak se dělá chlapec Ludvíka Vaculíka zpracovávají totéž téma, nahlížené z různých perspektiv a pohledů, a v různém čase; kniha L. Vaculíka začíná tam, kde text Procházkové končí). Do roku 1990 vydávala Lenka Procházková povídky, romány a příležitostně i básně především v zahraničních nakladatelstvích. Přispívala také do samizdatových časopisů a exilových periodik. Společným jmenovatelem jejích próz z 80. let je téma intimních partnerských vztahů v nesvobodném prostředí tehdejšího Československa. Po roce 1989 se L. Procházková angažovala ve Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun. Působila také v diplomatických službách jako kulturní tajemnice na Slovensku, vyučovala tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Hlavní autorčiny práce jsou zmíněny v po roce 1989 vyšlých literárněhistorických přehledech české literatury 20. století (Holý, kolektivní Dějiny z ÚČL AV ČR a další); největší pozornost se přitom patrně dostalo jistému srovnání „dvou knih ze stejné životní látky“, totiž Procházkové Smolné knihy a Vaculíkova románu Jak se dělá chlapec. Zadaná diplomová práce se zaměří zejména na celkové postižení a charakteristiku života a díla Lenky Procházkové. Za tímto účelem diplomantka shromáždí také životopisný materiál, jenž by měl pomoci osvětlit osobnost a dílo autorky. Přiměřený prostor bude věnován zapracování rozhovorů, audionahrávek s pamětníky, přáteli, známými s disentu i mimo něj, s členy rodiny atp. do diplomové práce. Diplomantka se zaměří také na vliv rodinné výchovy a rodinného prostředí, zejména na vliv otce, spisovatele a scenáristy Jana Procházky, a také na čtenářské a literární zkušenosti, jež L. Procházková vstřebávala před vstupem do literatury. Pozornost zaměřím i na podíl, resp. vliv školy – zejména Fakulty žurnalistiky UK a Teorie kultury na FF UK – a neliterárních zaměstnání – a na zmínky o Lence Procházkové v tvorbě jiných s disentem spjatých autorů (např. P. Kohout, I. Klíma, A. Kliment, L. Vaculík a další). Mojí pozornosti neujde ani její raná poezie, ale také divadelní a rozhlasové hry, televizní a filmové scénáře a publicistické texty; předpokládám však, že nejvíce prostoru věnuji tvorbě prozaické – zejména drobné próze a románům především z 80. a 90. let 20. století. Cílem práce je podat co možná nejucelenější zpracování životních osudů a literárního díla autorky Lenky Procházkové, jež byla, dle mých zjištění, doposud mimo hlavní zájem diplomantů. ABSTRAKT Práce se zabývá průběhem literární kariéry a podobami díla Lenky Procházkové, spisovatelky, jež do neoficiální literatury vstoupila koncem sedmdesátých let a je literárně činná do dnešních dnů. V Úvodu jsou představeny důvody, které nás vedou k zájmu o Lenku Procházkovou; dále jsou zde formulovány základní cíle, které práce sleduje. V části nazvané Východiska zkoumání jsou uvedeny hypotézy, s nimiž přistupujeme k následujícím rozborům, a jejichž platnost má práce podpořit. V části Zdroje informací jsou představeny prameny, které využíváme – prameny již zpracované (literární přehledy, slovníky a studie) i zdroje dosud nevyužité, resp. nezpracované (archivní materiály, vzpomínky pamětníků apod.). V kapitole nazvané Životní okolnosti provázející a spoluurčující literární kariéru Lenky Procházkové představujeme podrobnou spisovatelčinu biografii. Důraz je kladen na dětství, které autorka prožila v Olomouci a v odloučení od rodičů, a především pak na studentská léta (základní až vysokoškolská studia) již strávená v Praze. Formativní léta prožila budoucí autorka po boku inspirativní babičky, maminky, ale hlavně otce – spisovatele Jana Procházky, k němuž od útlého dětství vzhlížela, a jenž ji v životě i psaní ovlivnil nejvíce. Období dospívání jsme věnovali přiměřeně (tj. v tomto případě hodně) prostoru, neboť je průkazné, že vstřebávané podněty se staly součástí její spisovatelské přípravy. Také se ukázalo podnětné zpracovat pečlivě vstřebávané literární vlivy v průběhu dospívání; proto uvádíme podrobnou literární biografii sester Procházkových, hlavně Lenčinu. Podrobně pak – v rámci podkapitoly Literární začátky, první práce, způsob psaní a také kapitoly Dílo Lenky Procházkové v sedmdesátých a osmdesátých letech (soukromá rukopisná edice NPD) – mapujeme uceleně období, o kterém není v oficiálních pramenech mnoho informací, a které je přitom z hlediska autorčiny tvorby klíčové. Je to období od začátku sedmdesátých let do začátku osmdesátých let, kdy autorka, často v návaznosti či pod bezprostředním vlivem tatínka, pracuje na svých juveniliích, z nichž některé později vydává v edici NPD, jiné zůstaly dodnes v rukopisech. Signifikantnost prvních prací spatřujeme jednak v tom, že v nich poznáváme tvůrčí autorku, jež se nebojí ani tabuizovaných témat (porod, emigrace, mimomanželské vztahy, svobodné mateřství, otevřené líčení sexuálních scén), ani ne zcela tradičních žánrů (absurdní modelové povídky) či netradičních forem vyprávění (vyprávění perspektivou kojence apod.). S překvapením také zjišťujeme, že v juveniliích je tematicky obsaženo vše, k čemu se autorka v průběhu let vrací a co dále rozpracovává. Již v prvních pracích tak nacházíme biblické aluze, biblické téma bylo přitom rozpracováno v románu Beránek, či odkazy na historii a (novodobé) hrdiny. Osobnost Jana Palacha je zmiňována průběžně v povídkách první tvůrčí etapy, právě Palachově osobnosti a činu se věnuje autorka i ve svém zatím posledním románu Slunce v úplňku. Z důvodů výše nastíněných jsme se rozhodli věnovat první tvůrčí etapě Procházkové (etapě před vstupem do již fungujících samizdatových struktur) tak velký prostor. V druhé části práce, v kapitolách Literární dílo Lenky Procházkové pak analyzujeme všechna prozaická díla Lenky Procházkové od sedmdesátých let až po současnost - z hlediska jejich vzájemného vztahu a vzájemné provázanosti i z hlediska dobového kontextu. Pozornost je zaměřena zejména na drobnou prózu Procházkové. Odhalujeme hlavní rysy její prózy, z nichž pozornost poutá především silná autobiografičnost s intimními náměty v první etapě tvorby, i autorčiny snahy po objektivizaci a zájem o osobnosti vzdálené i nedávné historie (Ježíš, Palach, Havel, Jan Masaryk atd.) v etapě druhé. Nastíněna je změna, kterou dílo Procházkové prošlo ve dvou oddělených tvůrčích obdobích (v předrevolučním, tj. sedmdesátá a osmdesátá léta, a v porevolučním, tj. léta devadesátá a poslední desetiletí nového tisíciletí). Autorka je literárně velmi plodná a její tvorba žánrově různorodá. S ohledem na rozsah práce jsme se omezili zejména na autorčinu prozaickou a publicistickou činnost. Vedle ní se Procházková již od sedmdesátých let minulého století paralelně věnuje i tvorbě filmové (píše filmové povídky, filmové a televizní scénáře), dramatické (několik divadelních her) a rozhlasové (rozhlasové hry). Na rozdíl od podrobně popsané prozaické tvorby jsou jednotlivé hry a scénáře zmíněny a rámcově představeny v předposlední a poslední kapitole práce, nazvané příznačně Televizní a filmové scénáře. Divadelní a rozhlasové hry. S ohledem na rozsah práce jsme se omezili toliko na rámcové časové zařazení, případně na žánrové, tematické a obsahové představení prací. Hledali jsme i souvislosti se spisovatelčinou prozaickou tvorbou, neboť pro autorku je typické, že jedno dílo rozpracovává do několika žánrů – výchozím textem bývá povídka či román, následně dílo dramatizuje či inscenuje (např. O babě hladové, Pan ministr, Beránek, O velikém básníkovi; poslední součástí hry Navštívení), ovšem není to pravidlo. Nacházíme u ní (byť spíše ojediněle) i postup opačný, tedy že původní scénář či hru přepracovává do prozaické podoby (např. Alexandr Veliký – původně filmový scénář, poté román, poté divadelní hra, poté televizní hra, poté rozhlasová hra, z nichž pouze poslední byla realizována). Součástí většiny kapitol jsou také shrnutí dosavadních poznatků, často ve vztahu k původně formulovaným hypotézám. |
| Seznam odborné literatury |
| BIBLIOGRAFIE HLAVNÍ SOUHRNNÉ LITERATURY k tématu
vydané v exilu, Československu, později v ČR (bibliografie je výběrová, tj. bibliografie si neklade nárok být kompletní, avšak obsahuje většinu autorkou či o autorce publikovaných textů k 30. 7. 2011) PRIMÁRNÍ LITERATURA Jednotlivá knižní vydání: PROCHÁZKOVÁ, L.: ...a co si o tom myslíte vy? Odpovědi na anketu. Mnichov, Poezie mimo domov 1986. PROCHÁZKOVÁ, L.: Beránek. Praha, Diderot 2000. PROCHÁZKOVÁ, L.: Dopisy z Bamberku. Praha, Primus 2000. PROCHÁZKOVÁ, L.: Hlídač holubů. Brno, Atlantis 1993. PROCHÁZKOVÁ, L.: Hlídač holubů. Kolín nad Rýnem, Index 1987. PROCHÁZKOVÁ, L.: Hlídač holubů. Kolín nad Rýnem, Index 1993. PROCHÁZKOVÁ, L.: Hlídač holubů. Praha, Edice Petlice 1984. PROCHÁZKOVÁ, L.: Jak si stojej nebožtíci. (s Alešem Pejchalem) Praha, Votobia 1999. PROCHÁZKOVÁ, L.: Jan Palach (dokumentární kniha s J. Ledererem). Praha, Edice Petlice, 1988. PROCHÁZKOVÁ, L.: Narušitel. Praha, Eroika 2008. PROCHÁZKOVÁ, L.: Oční kapky. Brno, Atlantis 1991. PROCHÁZKOVÁ, L.: Oční kapky. Brno, Atlantis 1996. (2. vydání). PROCHÁZKOVÁ, L.: Oční kapky. Praha, Edice Petlice 1982. PROCHÁZKOVÁ, L.: Oční kapky. Praha, Eroika 2009. PROCHÁZKOVÁ, L.: Oční kapky. Toronto, Sixty-Eight Publishers 1987. PROCHÁZKOVÁ, L.: Oční kapky. Toronto, Sixty-Eight Publishers 1991. PROCHÁZKOVÁ, L.: Pan ministr. Praha, Primus 1996. PROCHÁZKOVÁ, L.: Přijeď ochutnat. Kolín nad Rýnem, Index 1982. PROCHÁZKOVÁ, L.: Přijeď ochutnat. Kolín nad Rýnem, rozš., Index 1990. PROCHÁZKOVÁ, L.: Přijeď ochutnat. Praha, Edice Petlice 1981. PROCHÁZKOVÁ, L.: Růžová dáma. Kolín nad Rýnem, Index 1982. PROCHÁZKOVÁ, L.: Růžová dáma. Kolín nad Rýnem, Index 1990. PROCHÁZKOVÁ, L.: Růžová dáma. Praha, Edice Petlice 1980. PROCHÁZKOVÁ, L.: Růžová dáma. Praha, Eroika 2007. PROCHÁZKOVÁ, L.: Slepice v klubu (doplněná reedice knihy Přijeď ochutnat + povídka Slepice v klubu, ta původně v smz. Tři povídky). Praha, Eroika 2007. PROCHÁZKOVÁ, L.: Slunce v úplňku. Příběh Jana Palacha. Praha, Prostor 2008. PROCHÁZKOVÁ, L.: Smolná kniha. Brno, Atlantis 1992. PROCHÁZKOVÁ, L.: Smolná kniha. Praha, Edice Petlice 1989. PROCHÁZKOVÁ, L.: Smolná kniha. Toronto, Sixty-Eight Publishers 1991. PROCHÁZKOVÁ, L.: Smolná kniha. Eroika, Praha 2009. PROCHÁZKOVÁ, L.: Šťastné úmrtí Petra Zacha. Praha, Primus 1997. PROCHÁZKOVÁ, L.: Tři povídky. Praha, Edice Petlice 1980. PROCHÁZKOVÁ, L.: Zatvor oči/Zavři oči. NM CODE 2005. PROCHÁZKOVÁ, L.: Zpráva spolku Šalamoun o stavu soudnictví v České republice. Praha, 1999. PROCHÁZKOVÁ, L.: Zvonek a pak chorál. Millennium Publishing, Praha 2010 (výpověď spisovatelky v rozhovoru s I. Pekárkovou). PROCHÁZKOVÁ, L.: Zvrhlé dny. Praha, Primus 1995. Předmluvy, doslovy PROCHÁZKOVÁ, L.: Autorka o knize. In: Hlídač holubů. Atlantis, Brno 1993 (autorská poznámka). PROCHÁZKOVÁ, L.: Autorské slovo k novým čtenářům při novém vydání. In: Slepice v klubu. Eroika, Praha 2007, s. 133-136. PROCHÁZKOVÁ, L.: Růžová dáma ještě po jedenácti letech. In: Růžová dáma. Eroika, Praha 2006, s. 190- 191 (autorčin doslov k čtvrtému vydání). PROCHÁZKOVÁ, L.: Růžová dáma po patnácti letech. In: Růžová dáma. Liberec 1995, s. 190-192. PROCHÁZKOVÁ, L.: Úvodní slovo autorky. In: Dopisy z Bamberku, Primus, Praha, s. 5-8, 2000 (autorčina předmluva k souboru 22 dopisů). V samizdatu šířené texty žánrově různorodé (zejména edice NPD, rok vydání): PROCHÁZKOVÁ, L.: 299 schodů (NPD, 1977) PROCHÁZKOVÁ, L.: Ať žije fronda! (scénář pro amatérský videofilm, 1986). PROCHÁZKOVÁ, L.: Horizontální poloha (básně, NPD, 1984) PROCHÁZKOVÁ, L.: Léčba šokem (rozhlas. hra, 1977) PROCHÁZKOVÁ, L.: Narkóza (NPD, 1977) PROCHÁZKOVÁ, L.: Pohádka pro tátu (1986) PROCHÁZKOVÁ, L.: Půvabná korunka uvitá z bodláků (básně, NPD, 1974). Realizované filmové scénáře (v rukopisech i jako realizovaný scénář, rok realizace) PROCHÁZKOVÁ, L.: Ať žije fronda! (amatérský videofilm-muzikál, 1986) PROCHÁZKOVÁ, L.: Milá slečno (1994) PROCHÁZKOVÁ, L.: Navštívení (1993) PROCHÁZKOVÁ, L.: O babě hladové (1991) Realizované rozhlasové a divadelní hry (uveden rok, v němž se hry realizovaly) PROCHÁZKOVÁ, L.: Čtyři ženy Alexandra Makedonského (1991) PROCHÁZKOVÁ, L.: Exitus (1993) PROCHÁZKOVÁ, L.: Milostiplná (1993) PROCHÁZKOVÁ, L.: Ucho (divadelní hra dle film. scénáře Jana Procházky, 2009) Díla L. Procházkové čekající na realizaci (v rukopisech, uveden rok dokončení) PROCHÁZKOVÁ, L.: Alexandr Makedonský, král světa (román, 1975) PROCHÁZKOVÁ, L.: Apoštol (divadelní hra, 2010) PROCHÁZKOVÁ, L.: Beránek (filmový scénář) PROCHÁZKOVÁ, L.: Bílá hora – srdce, paže a ruch (filmový scénář, 2010) PROCHÁZKOVÁ, L.: Celebrita (divadelní hra, 2009) PROCHÁZKOVÁ, L.: Cizí žena (divadelní hra, 1994) PROCHÁZKOVÁ, L.: Fešák chudých holek (filmový scénář, 1972) PROCHÁZKOVÁ, L.: Kain nebo Abel (divadelní hra, 2011) PROCHÁZKOVÁ, L.: Komár (rozhlasová hra) PROCHÁZKOVÁ, L.: Mafián (rozhlasová hra) PROCHÁZKOVÁ, L.: Numero (filmový scénář) PROCHÁZKOVÁ, L.: Paměti kojence (próza pro děti, 1976) PROCHÁZKOVÁ, L.: Rozhovor v Moskvě (divadelní hra, politická fraška) PROCHÁZKOVÁ, L.: Viva la revolución! (operní libreto, 2010) Příspěvky do knižních vydání (české i zahraniční výbory, sborníky, vzpomínky atd.) A Besieged Culture: Czechoslovakia Ten Years after Helsinki (Stockholm 1985; uprav., tamtéž 1986) Danny je náš! Sborník na počest šedesátých narozenin Josefa Škvoreckého. Uspořádal A. Kliment, Edice Petlice, Praha 1984. Doba páření. Povídky současných čs. spisovatelek (Toronto, Sixty-Eight Publishers 1986) Evropský fejeton (1992) Good-bye Samizdat (1992) Hvížďala, Karel: Benefice: Rozhovor přes oceán. Sixty-Eight Publishers, Toronto 1990, 281 s. (předmluva Milan Kundera, rozhovor se Zdenou Salivarovou s. 9-101, autoři přispívají fejetonem na téma popis mého pracovního stolu, s. 103-277). Jan Palach (1990) Kokoška u klubu (Bělehrad 1994); Ich trage das Land (Wien 1996); Věc Marta Chadimová (1996); Allskin and Other Tales (Seattle, USA 1998); Prague Tales (Podkowa Lešna, Polsko 2007). Nouvelles No 14 (Paris 1982) PROCHÁZKOVÁ, L.: Life was kind to me. A conversation with John Updike. In: A Yearbook of Central European Culture. Ann Arbor, University of Michigan, 1988. s. 369 – 384. Edited by Ladislav Matějka. PROCHÁZKOVÁ, L.: Můj vztah k Praze 2. In: Kniha o Praze 2. Pavel Augusta (ed.). MILPO, Praha 1996, s. 115-117. Příspěvky v exilových (Proměny – NY, Obrys – Mnichov, Západ – Ottawa) a samizdatových periodikách (Obsah, Kritický sborník) – výběrově Seznam příspěvků psaných L. Procházkovou z excerpovaných exilových periodik (Srov. také: Knopp, František: Česká literatura v exilu 1948-1989. Bibliografie. Autor excerpoval bezmála čtyřicítku časopisů a sborníků, mezi vybranými také Proměny, Obrys, Západ, do nichž Procházková příležitostně přispívala; obvykle se jednalo o přetištění příspěvku z domácího Obsahu). · Budapešťská anketa k Evropskému kulturnímu fóru. Listy, 16. 1986, č. 5, příl., s. 1-24. Přispěli Bondy, Gruša, Havel, Kantůrková, Kotrlá, Procházková, Šimečka, Tatarka, Vaculík a další. · Procházková Lenka: Poznámky k emancipaci v Čechách. Západ, 10, 1988, č. 5, s. 30-31. Příspěvek na mezinárodní feministický knižní veletrh v Montrealu, v červnu 1988. · Procházková Lenka: Se spisovatelem Janem Trefulkou. Rozmlouvala Lenka Procházková. Obrys 7, 1987, č. 3, s. 4-8, září; č. 4, s. 4-6, prosinec. · Procházková Lenka: V koridoru osamělého běžce. Rozhovor s Karlem Peckou zaznamenala Lenka Procházková. Proměny 24, 1987, č. 3, s. 133-145, červenec. · Procházková, Lenka: Johanka, dítě Boží. Úvahy nad Peroutkovou knihou Pozdější život Panny. Proměny, 25, 1988, č. 3, s. 149-151, červenec. Úvaha: přetištěno z Kritický sborník 7, 1987, č. 3 · Procházková, Lenka: Rozloučení v Praze. Premeny 26, 1989, č. 3, s. 13-14. O symbolickém obřadu na vltavském nábřeží. Příspěvky Procházkové v samizdatových periodikách či jejich knižních výběrech · Procházková, Lenka: Kde je jaro? Z Obsahu 1988. Praha 1989, s. 683-689 (fejeton). · Procházková, Lenka: Krádež na Kilimandžáru (rozhovor s Miroslavem Zikmundem). Z Obsahu 1985, s. 451-495. · Procházková, Lenka: My máme pravdu, vy máte psy. Z Obsahu 1988. Praha 1989, s. 405-411. · Procházková, Lenka: Na jiném laně (rozhovor s Otou Filipem). Obsah, 1987, listopad, s. 1-32. · Procházková, Lenka: O velikém básníkovi. Z Obsahu 1984, s. 29-49. · Procházková, Lenka: Orchidea. Z Obsahu 1989 (pokrač.). Praha 1990, s. 96-118. Příspěvky po r. 1989 pro československá a posléze česká a slovenská periodika: Lidové noviny, ZN noviny, Cosmopolitan, Playboy, Tvar, Paternoster, Maxima, Betty, Večerník Praha, Český deník, Salon (literární příloha deníku Právo), atp. Procházková, Lenka: Anketa LN. Lidové noviny, 1, 1990, s. 28 (o aktuálních kulturních zážitcích). Procházková, Lenka: Aplaus v hořkých chvílích. Právo, roč. 7, č. 67, 20. 3. 1997, Salon, č. 12, s. 2 (fejeton o vlivu umění, konkrétně o ohlasu filmu Božská Ema v roce 1979). Procházková, Lenka: Buditelé, snílci, šamani a mučedníci. Právo, roč. 7, č. 130, 5. 6. 1997, Salon, č. 18, s. 2 (fejeton o národní hrdosti a české povaze). Procházková, Lenka: Co mne pálí: SOS pro knihovny. Český deník, roč. 4, 1994, s. 8 (komentář k prohlášení ministra kultury, že stát už nebude dotovat knihovny). Procházková, Lenka: Děkovačka pro hrobníka. Právo, roč. 9, č. 29, 4. 2. 1999, Salon č. 102, s. 4 (vzpomínka na hledání hřbitova pro J. Procházku). Procházková, Lenka: Díra ve zdi: Úryvek z deníku 21. srpna 1989. Lidové noviny, roč. 6, 1993, s. 6. Procházková, Lenka: Dopis z Bamberku. Právo, roč. 9, č. 82, 8. 4. 1999, Salon č. 111, s. 2 (první z dopisů L. Procházkové svým dcerám z ročního pobytu v německém Bamberku duben 1999 – brezen 2000; další dopisy in: Salon č. 113, 115, 116, 118, 120, 122, 125, 127, 129, 131, 133, 135, 137, 140 a další, poslední v č. 162 ze dne 6. 4. 2000) Procházková, Lenka: Drahá tvář. Lidové noviny, roč. 6, 1993, s. 16 (o portrétu B. Němcové na nové české bankovce). Procházková, Lenka: Glosa k tajným seznamům aneb ÚKLID. Právo, roč. 19, č. 170, 23. 7. 2009, Salon, č. 628, s. 6 (glosa o dotazníku, který L. P. vyplňovala jako uklízečka v ND). Procházková, Lenka: Chlapec a hvězdy. Právo, roč. 8, č. 236, 8. 10. 1998, Salon č. 86, s. 3 (fejeton o obrázcích J. Lady u příležitosti výstavy). Procházková, Lenka: Jak jsme pohřbívali Mistra Dominika. Nové knihy 1990, s. 48-49. Procházková, Lenka: Jak jsme pohřbívali Mistra Dominika. Občanský deník, roč. 1, 1990, s. 4-5. Procházková, Lenka: Knihy – ostrovy uprostřed proudu. Betty, roč. 7, 1996, s. 33 (esej). Procházková, Lenka: Kočár do Vídně? Ještě balada? Nebo už fraška? Právo, roč. 7, č. 278, 27. 11. 1997, s. 4 (fejeton o literární besedě). Procházková, Lenka: Krize a krmení dobytka. Právo, roč. 7, č. 111, 14. 5. 2009, Salon, č. 618, s. 3 (esej o ideích, odpovědnosti spisovatele, kultuře a výchově). Procházková, Lenka: Kultura v oblacích aneb Sláva Arnoštkám! Právo, roč. 6, 1996, s. 3, (fejeton). Procházková, Lenka: Květa Legátová. Sanquis, č. 71, listopad 2009, s. 62-66 (rozmlouvala L. P. s K. Legátovou). Procházková, Lenka: Literární deník. Prostor, roč. 6, 1992/1993, s. 36-38. Procházková, Lenka: Magie příběhů a odpovědnost vypravěče. OS – Fórum občianskej spoločnosti. Roč. 2, č. 11, listopad 1998, s. 81-82 (polemika nad scénářem soutěže festivalu FAMU; Procházková členkou poroty, scénář Růžová dáma). Procházková, Lenka: Magie příběhů a odpovědnost vypravěče. Právo, roč. 8, č. 158, 9. 7. 1998, Salon č. 73, s. 3 (scénář - adaptace Růžové dámy, o skeptickém vyznění). Procházková, Lenka: Místo úvodu. Tvar, roč. 1, 1990, s. 10-11 (ukázka z románu Smolná kniha). Procházková, Lenka: Muž, který nechtěl být prezidentem. Občanský deník, roč. 1, 1990, s. 4-5 (rozhovor s Jiřím Hanzelkou z dubna 1986). Procházková, Lenka: My 91. Prostor, roč. 5, 1991/1992, s. 19-41 (diskuse na generační téma, mj. též o poválečné literatuře; přispěla mj. L. Procházková). Procházková, Lenka: Návrat ke starému příběhu. In: Oční kapky. Eroika, Praha 2009, s. 300- 302 (doslov ke 4. Vydání). Procházková, Lenka: O velikém cestovateli. Právo, roč. 19, č. 36, 12. 2. 2009, Salon, č. 605, s. 2 (vyprávění o M. Zikmundovi k jeho 90. Narozeninám). Procházková, Lenka: Od dokumentu k románu. In: Slunce v úplňku. Prostor, Praha 2008, s. 261-271. Procházková, Lenka: Odtajněný příběh. Právo, roč. 11, č. 126, 31. 5. 2001, Salon č. 220, s. 3 (vzpomínky na otce při čtení archivních svazků StB). Procházková, Lenka: Osamělost proroka. In: Mistr dialogu Milan Machovec. Sborník k nedožitým osmdesátinám českého filosofa. Akropolis, Praha 2005, s. 290-300. Procházková, Lenka: Osamělý běžec Karel Pecka. Právo, roč. 7, č. 67, 20. 3. 1997, Salon, č. 12, s. 4 (část rozhovoru ze samizdatového měsíčníku Obsah, listopad 1986). Procházková, Lenka: Ostatky berlínské zdi. Právo, roč. 8, č. 18, 22. 1. 1998, Salon č. 49, s. 3 (úvaha nad causou O. Filipa). Procházková, Lenka: Pevná víra. Právo, roč. 18, č. 250, 23. 10. 2008, Salon, č. 591, s. 2 (komentář k obvinění M. Kundery). Procházková, Lenka: Pouta paměti aneb Komu patří nebožtíci. Právo, roč. 8, č. 101, 30. 4. 1998, Salon č. 63, s. 4 (nesouhlas s návrhem převést vyšehradský hřbitov do vlastnictví katolické církve). · Procházková, Lenka: Povídka o květinách. Naše rodina. Týdeník pro tři generace, č. 37, 1990, s. 6-7. Procházková, Lenka: Pozdní mámení. Právo, roč. 11, č. 290, 13. 12. 2001, Salon, č. 247, s. 2 (vzkaz O. Vávrovi po přečtení jeho knihy). · Procházková, Lenka: Pražské střechy. Naše rodina. Týdeník pro tři generace, č. 15, 1990, s. 4-5. Procházková, Lenka: Rozhovor ve Věži. Mosty, roč. 16, č. 7, 27. 3. 2007, s. 1-2 (rozhovor s Jindřichem Štreitem). Procházková, Lenka: Svátek s Dominikem. Host, roč. 18, č. 2, 2002, s. 30-33 (rozhovor převzatý ze samizdatového časopisu Obsah s původní ediční poznámkou; vyšlo 1986). Procházková, Lenka: Tajné obřady aneb Já píšu vám… Právo, roč. 7, č. 122, 15. 5. 1997, Salon č. 15, s. 2 (fejeton o psaní). Procházková, Lenka: Umění je o tom Jak a ne Co. Divadelní noviny, roč. 18, č. 19, 18. 11. 2009 (rozhovor, rozmlouvala L. P. s Lubomírem Feldekem). Procházková, Lenka: V koridoru osamělého běžce. Občanský deník, roč. 1, 1990, s. 4-5 (rozhovor s Karlem Peckou z roku 1985). Procházková, Lenka: Vánoční deník. Prostor, roč. 6, 1992/1993, s. 48-51. · Procházková, Lenka: Veršotepec. Naše rodina. Týdeník pro tři generace, č. 40, 1990, s. 7. Procházková, Lenka: Zakázaná autogramiáda. Český deník, roč. 4, 1994, s. 3 (fejeton k vlastnictví katedrály Sv. Víta). Procházková, Lenka: Život byl ke mně laskavý (Rozhovor s Johnem Updikem, 1986). Prostor, roč. 5, 1991/1992, s. 105-119 (připravila a úvodní poznámku napsala L. Procházková, překlad Pavel Dominik). Procházková, Lenka: Život byl ke mně laskavý. Rozhovor s Johnem Updikem. Právo, roč. 7, č. 171, 24. 7. 1997, Salon č. 25, s. 1 a 3 (rozhovor z roku 1986, vyšel v samizdatovém časopisu Obsah s vysvětlujícím komentářem L. Procházkové). Recenze a příspěvky o díle Lenky Procházkové v exilových periodikách (časopis Rozmluvy, Svědectví, Paternoster, Zpravodaj, Listy) · Cena E. Hostovského Lence Procházkové. Listy, 13, 1983, č. 4, s. 4, červenec (zpráva o udělení ceny za román Růžová dáma). · Filip, Ota: Česká beletrie na nových cestách? Na okraj románů Růžová dáma Lenky Procházkové a Svedený a opuštěný Jana Trefulky. Svědectví, 17, 1981/1983, č. 67, s. 541-547, září 1982. · Hybler, Martin: Lenka Procházková, Hlídač holubů. Svědectví, 21, 1987/1988, č. 82, s. 422, listopad 1987, podepsáno M. H. (recenze). · Hybler, Martin: Vítězný comeback sirotka z pastoušky aneb Filipika proti hospodám. Paternoster, č. 2, s. 89-96, 1983. (recenze na Růžovou dámu). · Jungmann, Milan: Cesty a rozcestí. Rozmluvy, London 1988, s. 381-383. · Kubešová, Blanka: Desatero. Reportér, 5, 1988, č. 3, s. 30, květen (recenze) · Procházka, Jan: Lenka Procházková, Oční kapky. Svědectví, 21, 1987/1988, č. 83/84, s. 779-780, podepsáno J. P. (recenze) · Řehoř, Pavel: Sloupek Pavla Řehoře. Zpravodaj, 16, 1983, č. 7/8, s. 31-32, 20. 7. (kritika sexuální otevřenosti v knihách povídek J. Nováka Striptease Chicago (Toronto, Sixty Eight Publishers) a L. Procházkové Přijeď ochutnat (Köln, Index). · Řehoř, Pavel: Sloupek Pavla Řehoře. Zpravodaj, 20, 1987, č. 10, s. 29 (recenze Hlídač holubů) · Řehoř, Pavel: Sloupek Pavla Řehoře. Zpravodaj, 21, 1988, č. 2, s. 32-34. (recenze, mimo jiných LP Oční kapky). Rozhovory s L. Procházkovou Recenze, kritiky, studie a články o díle L. Procházkové: · ANÝŽ, Daniel: Procházková tvrdí, že režisér Vávra opisoval. Mf Dnes, 20. 6. 1996. · BALAJKA, Bohuš: Pendant k Českému snáři? Tvar, 1993, č. 1, s. 10. Bělehradské vydání šesti českých žen. Lidové noviny, roč. 7, 1994, s. 4 (zastoupeny Kriseová, Procházková, Linhartová, Boučková, Salivarová, Smetanová, Smetanová). Ceny Egona Hostovského. Nové knihy 1995, s. 1 (přehled dosavadních laureátů ceny). CETKOVSKÁ, V.: Něco z L. Procházkové., in B. Kolář (ed.) Z paměti literární Olomouce (2006) ČECHOVÁ, Soňa: Hlídač holubů. Mosty, roč. 2, 1993, s. 12 (rozhovor s L. Procházkovou). DOROVSKÁ, Dagmar: České spisovatelky v srbštině. Svobodné slovo, roč. 50, 1994, s. 8. EICHLER, Patrik: Člověk má vyprávět pravdivé příběhy. Literární noviny, roč. 19, č. 37, 8. 9. 2008, s. 15 (rozhovor, mj. o románech). EXNER, M.: Přijeď ochutnat. Tvar 1991, č. 16; · EXNER, Milan: Garde Růžové dámy. Tvar 1991, č. 26, s. 15. FIC, I.: Reflex 1992, č. 33; HALAŠTOVÁ, Š.: Podivné lásky L. P. aneb Mělo to být jinak, Literární noviny, č. 39, 1. 10. 1992, s. 4. · HANÁKOVÁ, Jitka: Edice českého samizdatu 1972-1991. Národní knihovna České republiky, Praha 1997, s. 286-296. HANUŠKOVÁ, Jana: …a zbavila jsem se strachu z noci. Mladá fronta Dnes, 1991, s. 1 (o televizní hře O babě hladové a o jejím vztahu k televizi). HEJDUK, Marek: Román Beránek je dlouhý, nudný a bez zázraků. Na proroka Ješuu, hrdinu apokryfního díla spisovatelky Lenky Procházkové, Bůh nikdy nepromluvil. Lidové noviny, 30. 4. 2001. HOFFMANN, Ivan: Neobjektivní objektiv: Rozhovor s Lenkou Procházkovou. Lidové noviny, roč. 4, 1991, s. 11 (o současné politické situaci). HOMOLOVÁ, Marie: Z druhého břehu. Vlasta, roč. 44, 1990, s. 10-11 (rozhovor s L. Procházkovou). HORÁČKOVÁ, Alice: Palachův čin byl geniální. Mladá fronta Dnes, roč. 19, č. 211, 8. 9. 2008, s. B6 (rozhovor s L. Procházkovou). HRTÁNEK, P.: Modlitby a jiné náboženské texty v románu L. Procházkové Beránek, in Kacíři, rouhači, ironikové (2007) HYBLER, M.: Kritická příloha Revolver Revue 1995, č. 1 CHUCHMA, Josef: Dobrá sešlost. Scéna, roč. 15, 1990, s. 7 (o televizním pořadu s účastí Kantůrková, Procházková, Lustig, Müller, Šimečka, Tigrid, Trefulka). · CHUCHMA, Josef: Procházková svoji politickou fikci trochu zmotala. Mf Dnes, 4. 11. 1997, s. 19. JANÍK, Zdeněk: Rozhovor s Lenkou Procházkovou. Dokořán, roč. 3, č. 9, březen 1999, s. 41-42 (rozhovor o činnosti Národní knihovny a Obce spisovatelů). JANÍK, Zdeněk: Zodpovědnost za talent – Levoča 1998. Dokořán, roč. 2, č. 7, 1998, s. 18-34 (polemické rozmýšl´anie o zodpovednosti za zlo; Procházková, Lenka: Magie příběhů a odpovědnost vypravěče, s. 32-34) JANOUŠEK, P.: Literární kritika a její hry. Rozhovor s Pavlem Janouškem, Tvar 1994, č. 12, s. 8n. JANOUŠEK, P.: Román proti románu (O Smolné knize a Vaculíkově románu Jak se dělá chlapec), Tvar 1994, č. 16, s. 1, 4-5; též in sb. Literatura v literatuře (1995) JANOUŠEK, P.: Slunce v úplňku. Tvar 2008, č. 15. · JANOUŠEK, Pavel: Vaculíkova smolná nesmrtelnost. Tvar 1994, č. 5, s. 1. JAŠOVÁ, Jana: Řekla jsem si: Sundám ho z toho kříže! Host, roč. 17, č. 4, 2001, s. 4-8 (rozhovor). JÍLKOVÁ, Cecílie: Jan Palach byl dost jemný člověk. Sanquis, č. 60/61, prosinec 2008, s. 130-133 (rozhovor s L. Procházkovou). JIRKŮ, Irena: Lenka Procházková. Jako když ťuká déšť na okno. Sanquis, č. 38, s. 60-63, 2005 (rozhovor o práci ve spolku Šalamoun, českém soudnictví, novinařině a psaní; s. 64-65 její Diplomatická pohádka). · JIRKŮ, Irena: Psaní jako rodinná touha. MF DNES, 24. 5. 2005, B6 (sekce Seriál). Interview s L. Procházkovou. JUNGMAN, M.: in Cesty a rozcestí. Londýn 1988, s. 381-383. JUNGMANNOVÁ, L.: Slepice v klubu. A2 2007, č. 40 JUŘÍČEK, Rostislav: Pro mě to nebyla ztracená léta. (Setkání se spisovatelkou Lenkou Procházkovou). Nová Pravda, roč. 1, 1990, s. 4-5. KAŠPAR, Jan: Chtěla jsem Ješuu vrátit tam, kam patří: mezi nás. Právo, roč. 11, č. 87, 12. 4. 2001, Salon č. 213, s. 1, 3 (rozhovor o románu). Knihovnička Literárních novin (a knihkupectví Fišer). Literární noviny, roč. 7, 1966, s. 15 KOPSCAY, Márius: Umelecké dielo može pohnúť dejinami. Mosty, roč. 15, č. 24, 21. 11. 2006, s. 1-2 (rozhovor). KŘIVÁNKOVÁ, Darina: Jan Procházka. Člověk určený k zabití. Reflex, roč. 22, č. 7, 17. 2. 2011, s. 64-67 (článek o osobnosti a díle J. P. ve spolupráci s L. Procházkovou). KUČEROVÁ, Lenka: Dvojku z chování budu mít vždycky. Nový prostor, č. 133, 2003, s. 36-37. (rozhovor s L. Procházkovou). LANGEROVÁ, Marie: Knihovnička Literárních novin (a knihkupectví Fišer). Literární noviny, roč. 4, 1993, s. 15 (soubor glos, také o Hlídači holubů). Literatura v literatuře. Sborník referátů z literárněvědné konference 37. Bezručovy Opavy (13. – 14. 9. 1994). Ústav pro českou literaturu AV ČR a Slezská univerzita, Praha a Opava, 1995 (Janoušek o textech Procházkové a Vaculíka). · LUKEŠ Jan: Sixty-eight Publishers: Ročník na rozloučenou. Láska za časů StB. Lidové noviny. 2. 10. 1991, s. 11. · LUKEŠ Jan: Sixty-eight Publishers: Ročník na rozloučenou. Láska za časů StB. Lidové noviny. 2. 10. 1991, s. 11. LUKEŠ, Emil: 2x 3 věty proč…číst,…nečíst. Tvar, roč. 2, 1991, s. 15 (o próze Zuzany Brabcové; v druhé části o Přijeď ochutnat Procházkové). LUKEŠ, J.: Oční kapky Lenky Procházkové. Femme fatale. Lidové noviny, 30. 1. 1992, příloha Národní 9, s. 2. · LUKEŠ, Jan: První knížky Lenky Procházkové. Růžové prózy. Lidové noviny, 2. 8. 1991, s. 8, kultura. LUKEŠ, Jan: Ryzí ženská próza. Oční kapky. Nové knihy, č. 5, 1992, 12. 2. 1992. · LUKEŠ, Jan: Sex, láska a normalizace. Lidové noviny 6. 11. 1993, s. 5, kultura. MACUROVÁ, Naděžda: Nesoustavná poetika. Iniciály, roč. 2, 1991, s. 37-42 (o literárním ztvárnění milostného aktu; s ukázkami z děl současných českých prozaiků). MACUROVÁ, Naděžda: Síla psát a žít. Tvar, roč. 5, 1994, s. 1, 5-6 (rozhovor s L. Procházkovou) MALURA, J.: Tvar 1993, č. 51–52 MATOUŠEK, Michal: Jak se dělá chlapec. Literární noviny, roč. 5, 1994, s. 6. MILOŠOVÁ, Vendula: Lenka Procházková. Životy z pruhů, ze světel a stínů. Xantypa, roč. 14, březen 2008, s. 76-79 (o působení na Českém velvyslanectví na Slovensku, novém románu Narušitel). NOVÁK, R.: Narušitel. Literární noviny 2007, č. 52 Oční kapky. Svědectví (Paříž) 21, 1988, č. 83/84; ODNYKUD, J., HYBLER, M.: Dvakrát Lenka Procházková. Kritický sborník, 1986, č. 1 OLIČ, J.: Fragment K (Bratislava) 1991, č. 9 · PAPOUŠEK, Vladimír: Piškotový „Beránek“. Tvar, č. 8, 2001, s. 20. PECHAR Jiří: Román o lásce a smrti. In: Nad knihami a rukopisy. Malá řada kritického myšlení. Torst, Praha 1996, s. 209-215. PEŇÁS, J.: Zvrhlé dny. Lidové noviny 18. 11. 1995, příloha Národní 9; PEŇÁS, Jiří: Tři knihy z různého těsta. Lidové noviny, roč. 8, 1995, s. 14 (recence Křesadlo, Procházková, Škvorecký). PETR, Karel: Dominik Tatarka: Sám proti noci. Lidové noviny, roč. 4, 1991, s. 7 (o knihách D. T.; s úryvkem z fejetonu Jak jsme pohřbívali Mistra Dominika) PÍŠA, Vladimír: Převrácené dny. Tvar 1995, roč. 6, č. 22-23. Povídky českých autorek vyšly srbsky. Mladá fronta Dnes, 5, 1994, s. 11. PRCHLÍKOVÁ, Hana: Rozchod na Vánoce. Dobrý večerník, roč. 2, 1994, s. 16 (rozhovor). PROCHÁZKA, Bohumír: O genech literárních. Nové knihy, 1994, s. 10 (fejeton o životních osudech a literární tvorbě J. P. a jeho dcer). PŘIDAL, Antonín: Otázka Antonína Přibyla pro Lenku Procházkovou. Literární noviny, roč. 3, 1992, s. 2. Přijeď ochutnat. Tři otázky pro spisovatelku Lenku Procházkovou. Večerník Praha, roč. 1, 1991, s. 6. SALIVAR, Lumír: Ahoj, Svobodné slovo. Svobodné slovo, roč, 47, 1991, s. 5 (dopis, mj. o dvou posledních publikacích Sixty-Eight Publishers; Smolná kniha Procházková a Fasáda Moníkové) SLOMEK, J.: Pan ministr. Literární noviny 1996, č. 34 · SLOMEK, Jaromír: Pan ministr a paní spisovatelka. Tvar č. 34, 21. 8. 1996, s. 6. Slovník literární teorie. (red. Štěpán Vlašín). Československý spisovatel, Praha 1984, s. 320. SOPROVÁ, Jana: Naše otázka. Večerník Praha, roč. 6, 1996, s. 13 (rozhovor s L. Procházkovou). SPÁČILOVÁ, Mirka: Po pamětech chystá Vávra film o Janu Masarykovi. Mladá fronta Dnes, roč. 7, 1996, s. 11. · SPÁČILOVÁ, Mirka: Scénář se nedá číst jako kniha. Mf dnes, 13. 7. 1996. SPENCEROVÁ, Tereza: Teď chci být nebezpečně svobodná. Literární noviny, roč. 21, č. 30/31, 26. 7. 2010, s. 6-8 (rozhovor s L. P.). STILLER, Pavel: Čeští spisovatelé a hudebníci v Mnichově. Národní politika, roč. 22, 1990, s. 7 (Procházková, Vaculík, Trefulka; o jejich cestě pořádané organizací Spolek Adalberta Stiftera). STROŽ, Daniel: Tři jako vlaštovky. Tvorba 1990, s. 11 (O mnichovském cyklu Hovory s českými autory; s účastí L. Procházkové) · SVADBOVÁ, Blanka: Lenka Procházková (heslo). Čtenář, 44, 1992, č. 3, příloha (monograficky zpracované heslo). SVADBOVÁ, Blanka: Téma vzpoury literárních hrdinek. In: Žena – jazyk – literatura. Sborník z mezinárodní konference. Pedagogická fakulta, katedra bohemistiky, Ústí nad Labem, 1996, s. 174-177. · SVOBODOVÁ, Lada: Očima růžové dámy. Lenka Procházková poprvé oficiálně. Nové knihy 2, 1991, č. 11, s. 2. ŠMÍD, Zdeněk: Na Tondu se nestřílí. Autorské čtení od města k městu aneb Spisovatelé usilují o českoněmecké porozumění. Pražský deník, roč. 2, 1993. s. 5. ŠUSTROVÁ, Petruška: O hrdinství a jeho dobách. Revolver Revue, č. 28. 1995, s. 170-191 (anketa o hrdinství, do níž přispěli mj. Tomáš Halík, Václav Malý, Zbyněk Hejda, Sergej Machonin, Lenka Procházková). · ŠVAMBERK, Alex: Procházková na půl cestě. Mladá fronta, 5. 4. 1990, s. 4. ŠVANDA, P.: LD (Brno) 30. 1. 1992 Tři taháky k maturitě. Samizdatová a exilová próza po roce 1969. ed. Richard Crha. Mladý svět, roč. 36, 1994, s. 28-32. Třikrát kontrastní Albatros. Učitelské noviny, roč. 96, 1993, s. 16 (poznámky k vydání). VAVŘÍN, Vlastimil: Uklízečka v azylu slov. Občanský deník, roč. 1, 1990, s. 4, (rozhovor s Lenkou Procházkovou). VERNER, Pavel: Přečtu si to až ve fotelu. Plzeňský deník, roč. 3, 1994, s. 5 (rozhovor). VLAŠÍN, Štěpán: Ženská svoboda – i okovy. Brněnský večerník, 8. 6. 1990. WERNISCH, Ivan: Knihy, které zbyly. Literární noviny, 7, 1996, s. 7 (recenze, glosy). ZELENKA, Antonín: S Lenkou Procházkovou hovoří Antonín Zelenka. Týdeník rozhlas, roč. 9, č. 12, 15. – 21. 3. 1999, s. 7 (o jejím otci k jeho nedožitým sedmdesátinám). Zeptali jsme se/Odpověděli Körner, Lustig, Procházková, Vaculík, Kundera, Šrut. Právo, roč. 10, č. 275-300 (27. 11., 29. 11., 4. 12., 5. 12., 14. 12., 27. 12., 28. 12. 2000, s. 14, 12 nebo 10 (odpověď na otázku Co byste si s sebou vzal do 21. Století z české a světové kultury a umění právě končícího milénia?) ZÍDEK, P.: Palachova zkratka na cestě do dějin, LidN 2009, 10.1., příl.Orientace. ZÍDKOVÁ, Lucie: Kluci to mají těžší. Lidové noviny, roč. 23, č. 158, 10. 7. 2010, s. 2, Relax (rozhovor s L. P.) · ZÍTKOVÁ, Irena: Zatím prolog k čemusi, co musí přijít potom. Nové knihy, 1993, č. 42, s. 1. Zur Poetik und Rezeption von Božena Němcová´s Babička. Wiesbaden, 1991. Odkazy na články a rozhovory/audiorozhovory/videorozhovory s L. Procházkovou (přístupy 20. 7. 2011) Chtěla jsem Palacha sundat ze soklu - rozhovor pro časopis Krásná paní (PDF) http://lenkaprochazkova.wz.cz/krasna-pani.pdf Palach našel východisko, Procházková strhující příběh - článek v MF DNES http://kultura.idnes.cz/palach-nasel-vychodisko-prochazkova-strhujici-pribeh Lady magazín - Lenka Procházková hostem pořadu Lady magazín v Českém rozhlase Olomouc. (Soubor ve formátu mp3) Recenze na knihu Slunce v úplňku na serveru iliteratura.cz http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=23483 Jan Palach byl dost jemný člověk - rozhovor s Lenkou Procházkovou v časopise Sanguis http://cecilie.wz.cz/sanquis-palach.pdf Hold Lenky Procházkové Janu Palachovi. Novinky.cz http://www.novinky.cz/kultura/150142-hold-lenky-prochazkove-janu-palach Rozhovor s Lenkou Procházkovou o knize Slunce v úplňku. Český rozhlas http://www.rozhlas.cz/mozaika/literatura/_zprava/491807 Palach našel inspiraci ke svému činu pravděpodobně ve Francii. ČT 24 http://www.ct24.cz/kultura/25451-lenka-prochazkova-palach-nasel-inspiraci-ke-svemu-cinu-na-brigade-ve-francii/ Rozhovor ze dne 14.8. na téma Jan Palach a nový román Slunce v úplňku. Dobré ráno s Českou televizí (od 01:21 času záznamu). http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208411010100814-studio-6/ Rozhovor na téma Jan Palach nový román Slunce v úplňku. Dnešní host Radiožurnálu (14.8.2008). http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/484294 Spisovatelka Lenka Procházková četla ze své nové knihy o Janu Palachovi. Deník.cz http://havirovsky.denik.cz/kultura_region/20080605basnici.html Rozhovor do měsíčníku Xantypa. http://lenkaprochazkova.wz.cz/xantypa.pdf Co život diplomatický dal a vzal - rozhovor pro internetový deník Subjektivník Ružová dáma v diplomacii - rozhovor ve slovenském deníku SME http://www.sme.sk/c/3139453/ruzova-dama-v-diplomacii.html Mluvení o psaní - rozhovor pro česko–slovenský časopis MOSTY http://lenkaprochazkova.wz.cz/mluveni-o-psani.php Rozhovor pro Doteky - časopis slovenské menšiny v ČR, červen 2005 http://lenkaprochazkova.wz.cz/doteky.php O českou kulturu je na Slovensku stále velký zájem http://www.radio.cz/cz/clanek/64432 Epizody televizních pořadů Krásný ztráty a Třistatřicettři http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208562254200003-tristatricettri/ Nagy, Petr (recenze románu Slunce v úplňku na iLiteratura.cz) http://www.iliteratura.cz/Clanek/23483/prochazkova-lenka-slunce-v-uplnku (přístup 25. 7. 2011) Související odkazy: osobní stránky Lenky Procházkové http://lenkaprochazkova.wz.cz/media.php osobní stránky Ludvíka Vaculíka http://www.ludvikvaculik.cz/ stránky Spolku Šalamoun www.spoleksalamoun.cz Lenka Procházková ve veřejné encyklopedii Wikipedia http://cs.wikipedia.org/wiki/Lenka_Proch%C3%A1zkov%C3%A1 Bibliografická databáze ÚČL AV ČR http://isis.ucl.cas.cz/?form=biblio Česká literatura v exilu 1948–1989 http://isis.ucl.cas.cz/?form=cle Slovník české literatury po roce 1945 http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=848&hl=lenka+proch%C3%A1zkov%C3%A1+ Autoreflexivní texty Ludvíka Vaculíka a reakce na ně: ČERNÝ, V.: Ludvíka Vaculíka sny a skutečnost. in Eseje o české a slovenské próze. Praha, Torst 1994. EXNER, M.: Otazníky nad Českým snářem. Tvar 1991, č. 20, s. 4-5. Hlasy nad Českým snářem. Praha, Torst 1991. JANOUŠEK, P.: Román proti románu (Vaculík vs. Procházková). Tvar 1994, č. 16. JANOUŠEK, P.: Vaculíkova smolná nesmrtelnost. Tvar 1994. č. 5, s. 1. VACULÍK, L.: Český snář. Brno, Atlantis. VACULÍK, L.: Hodiny klavíru. Brno, Atlantis. VACULÍK, L: Jak se dělá chlapec. Brno, Atlantis 1993. Životopisná interview (audionahrávky pamětníků, přátel, známých z disentu i mimo, členů rodiny atp.; archiv L. Z.) Další: VACULÍKOVÁ, M.: Já jsem oves. Rozhovor s P. Kosatíkem. Jaroslava Jiskrová-Máj, 2002. ČERNÝ, Václav: O Janu Procházkovi (zkrácený portrét in memoriam). In: Eseje o české a slovenské próze. Torst, Praha 1994. ČERVENKA, Miroslav: K sémiotice samizdatu. In: Textologické studie, Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky, Praha 2009. 201 n. Ludvík Vaculík, Milan Jungmann: Jak jsme dělali Obsah. Tvar, 23. 2. 2006, roč. 17., č. 4, s. 12. PROCHÁZKA, Jan: Přestřelka. Primus, Praha 2002, s. 223n. (s předmluvou L. Procházkové). VIEWEGH, Josef: Sebevražda a literatura. Psychologický ústav AVČR ve spolupráci s Nakladatelstvím Tomáše Janečka, Brno 1996, s. 21-22. Slovníky Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Praha, Brána 1998. Slovník českých spisovatelů. Praha, Libri 2000. Slovník českých spisovatelů od roku 1945. II. M-Ž. Praha, Brána a Knižní klub 1998. Slovník české literatury po roce 1945. elektronická verze: http://www.slovnikceskeliteratury.cz Slovník spisovatelů USA. (R. Nenadál, M. Hilský, Z. Vančura, Z. Stříbrný). Odeon, Praha 1979. Literární přehledy a dějiny české literatury Dějiny české literatury 1945-1989. www.ucl.cas.cz Česká literatura 1945-1970. Praha, SPN, 1992. HAMAN, A.: Česká literatura po roce 1945 z ptačí perspektivy. Praha, Fortuna 1990. HOLÝ, J. a kolektiv: Česká literatura od počátků k dnešku. Praha, NLN 1998. Literární teorie – výchozí studie a příručky STANZEL, F. K.: Teorie vyprávění. Praha, Odeon 1988. DOLEŽEL, L.: Narativní způsoby v české literatuře. Praha, Československý spisovatel 1993. Přehledy a studie týkající se literatury, filmu a dramatu druhé poloviny 20. století; učebnice HOLÝ, J.: Problémy nové české epiky. Praha, ÚČL AV ČR 1995. HOLÝ, J.: Česká samizdatová literatura v uplynulém dvacetiletí. In Brabec, Jiří a Holý, Jiří a Zach, Aleš. Tabuizovaná literatura posledních dvaceti let. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1990. Kniha textů 4. Druhá polovina 20. století. Eds. Holý, Jiří a Lukeš, Emil. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2001. Panorama české literatury. Olomouc, Rubico 1994. Český Parnas. Literatura 1970-1990. Interpretace vybraných děl 60 autorů. Praha, Galaxie 1993. Rozumět literatuře. Praha, Čs. spisovatel 1986. PECHAR, J.: Čítanka exilové a samizdatové literatury II, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1991. Archivní materiály – archivy: Literární archiv Památníku národního písemnictví Fondy Libri Prohibity (Knihovna samizdatové a exilové literatury) http://libpro.cts.cuni.cz/ |