Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Název práce v češtině: Mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Název v anglickém jazyce: Non-contractual obligations in private international law
Klíčová slova: mimosmluvní závazkové vztahy, Řím II, určení rozhodného práva
Klíčová slova anglicky: non-contractual obligations, Rome II, applicable law
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Monika Pauknerová, CSc., DSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 07.03.2011
Datum zadání: 13.12.2011
Datum a čas obhajoby: 10.01.2012 10:00
Místo konání obhajoby: 317
Datum odevzdání elektronické podoby:15.12.2011
Datum proběhlé obhajoby: 10.01.2012
Oponenti: JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Tématem této práce jsou mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém.

Těžištěm úpravy je Nařízení Řím II, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, které se použije ode dne 11. ledna 2009. Nařízení sjednocuje kolizní normy pro většinu mimosmluvních závazkových vztahů občanského a obchodního práva.

Obecné pravidlo stanoví, že rozhodným právem je právo státu, kde došlo ke vzniku škody (lex loci damni infecti). Z tohoto pravidla jsou připuštěny dvě výjimky, výjimka společného obvyklého bydliště stran a úniková doložka zjevně užšího spojení. Pro některé mimosmluvní závazkové vztahy jsou stanoveny zvláštní hraniční určovatele. Jedná se např. o odpovědnost za vadu výrobku, nekalou soutěž a jednání omezující volnou hospodářskou soutěž, škodu na životní prostředí, porušení práv duševního vlastnictví, bezdůvodné obohacení, jednatelství bez příkazu a předsmluvní odpovědnost. Ve většině případů je však umožněno, aby si strany zvolily právo, kterým se bude řídit jejich mimosmluvní závazkový vztah. Dohody uzavřené poté, co došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, jsou možné mezi všemi stranami, zatímco dohody uzavřené před takovou skutečností jsou možné pouze v případě, že všichni účastníci jednají v rámci své podnikatelské činnosti.
Na oblasti, které jsou z působnosti Nařízení Řím II vyloučeny, se i nadále použije česká kolizní úprava, tedy zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním. Mnohá ustanovení tohoto zákona jsou však od účinnosti Nařízení Řím I a Řím II obsoletní. Návrh nového zákona o mezinárodním právu soukromém se zaměřuje pouze na oblasti evropským právem neupravené, dávajíc tak úpravě potřebný ucelený rámec.

Nařízením Řím II není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí nařízení a které stanoví kolizní normy pro mimosmluvní závazkové vztahy. Tak členské státy EU, které jsou smluvními státy Haagské úmluvy o právu použitelném pro dopravní nehody, budou pro určení daného rozhodného práva nadále postupovat podle této úmluvy. Členské státy EU, které nejsou smluvními státy Haagské úmluvy, použijí pro určení práva rozhodného pro dopravní nehody Nařízení Řím II. Dochází tak k nežádoucímu tříštění kolizní úpravy.

Nařízení Řím II je výsledkem tvrdých kompromisních jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí. Nařízení je důkazem toho, jak obtížné je nalézt uspokojivý kompromis mezi právní jistotou a flexibilitou a zároveň stanovit jednoduchá a předvídatelná pravidla. Nicméně i přes četné nedostatky je podle mého názoru Nařízení Řím II přijatelným instrumentem unifikace kolizních norem.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This thesis deals with non-contractual obligations in private international law.

The most important law in this area is the Rome II Regulation on the law applicable to non-contractual obligations that applies since 11 January 2009. The Regulation creates a common regime of conflict of law rules for most civil and commercial non-contractual obligations.

The general rule is the law of the place of injury (lex loci damni). The rule is subject to two exceptions, the common habitual residence exception and a general escape clause based on the closer connection principle. Special rules are laid down for some non-contractual obligations, such as product liability, unfair competition and acts restricting free competition, environmental damages, infringement of intellectual property rights, unjust enrichment, negotiorum gestio and culpa in contrahendo. However, in most cases, the parties may agree on the law applicable to the non-contractual obligations between them. Post-tort agreements may be made between all parties whereas pre-tort agreements are allowed only where all the parties are pursuing commercial activity.

Where the Rome II Regulation does not apply the courts will look to the relevant national legislation, which is the Private International Law Act. However, most provisions of the Act are now obsolete, since the Rome I and Rome II Regulations have replaced them. The draft of the new Private International Law Act is designed to be complementary to the Rome I and Rome II Regulations and regulates only the issues that fall out of their scope.

The Rome II Regulation does not prejudice the application of existing conventions laying down conflict-of-law rules relating to non-contractual obligations.
Thus the Hague Convention on the law applicable to traffic accidents remains in force in some of the member states. The Rome II Regulation determines the law applicable to traffic accidents in the remaining states. This leads to co-existence of different sets of conflict-of-law rules within Europe.

The Rome II Regulation is a product of a compromise between the Parliament, the Council and Commission. The Regulation proves that it is difficult to reach a satisfactory compromise between legal certainty and flexibility in order to do justice in an individual case, while fulfilling the criteria of simple and predictable rules. Nevertheless, in spite of its imperfections, the Rome II is an acceptable instrument that furthers the harmonization of conflict of laws in Europe.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK