Datace autobiografických vzpomínek: vztah přesnosti datace a typu události

• Název práce v češtině: Datace autobiografických vzpomínek: vztah přesnosti datace a typu události
• Název v anglickém jazyce: Autobiographical memories dating: the relationship between dating accuracy and type of an event
• Klíčová slova: autobiografická paměť, rekonstrukce data, datace, prediktory přesnosti datace
• Klíčová slova anglicky: autobiographical memory, date reconstruction, event dating, predictors of dating accuracy
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 18.09.2010
• Datum zadání: 20.04.2011
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum a čas obhajoby: 22.05.2012 11:15
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.04.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 22.05.2012
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Luděk Stehlík, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Významné osobní události mají lidé tendenci si pamatovat lépe, nežli méně významné či neosobní události. „Pamatovat“ si, se ve většině výzkumů týká ústředních aspektů události – co se stalo, kde se to stalo či kdo byl přítomen. Významně méně výzkumů se zabývá i temporálním aspektem událostí, ačkoliv jde také o velmi důležitou informaci.
V teoreticko-přehledové části práce se bude diplomantka zabývat právě temporálním aspektem autobiografických vzpomínek – zejména pak přesností datace v absolutním formátu (den v týdnu, týden, měsíc, rok). Dá se předpokládat, že u různých autobiografických událostí nebude stejná přesnost datace – například narození vlastních dětí bude nejspíše datováno velmi přesně oproti jiným méně jedinečným událostem. Diplomantka se proto pokusí shrnout dosavadní poznání v této málo probádané oblasti a zjistit, které typy událostí by mohly být datovány přesněji. K tomu bude třeba se také zabývat teoriemi autobiografické paměti a klasifikací vzpomínek uložených v dlouhodobé paměti.
V praktické části diplomantka stručně popíše design výzkumu, ve kterém jsou sbírány autobiografické události. Práce se bude zabývat jak staršími událostmi (z let 2005 – 2008), tak nedávnými událostmi (několik měsíců starými). Výzkum je součástí větší studie zaměřené na dataci osobních a veřejných událostí a možnosti zpřesnění datace, kterou vede Mgr. Aleš Neusar a diplomantka se na ní podílí. Výzkumným cílem diplomové práce bude vytvořit klasifikaci(e) autobiografických událostí a ověřit, zdali je možné predikovat přesnost datace na základě typu události (další bakalářské a diplomové práce se zabývají jinými vztahy) a které typy událostí jsou obecně datovány přesněji a které méně přesně.

Seznam odborné literatury

Andersson, J., Helstrup, T. & Rönnberg, J. (2007). Collaborative memory: How is our ability to remember affected by interactions with others? In Magnussen, S. & Helstrup, T. (Eds.), Everyday Memory (pp. 135-156). New York: Psychology Press.
Belli, R. F. (1998). The Structure of Autobiographical Memory and the Event History Calendar: Potential Improvements in the Quality of Retrospective Reports in Surveys. Memory, 6(4), 383-406.
Bohn, A., & Berntsen, D. (2011). The Reminiscence Bump Reconsidered: Children's Prospective Life Stories Show a Bump in Young Adulthood. Psychological Science, 22(2), 197-202.
Burt, C. D., Kemp, S., & Conway, M. A. (2003). Themes, events, and episodes in autobiographical memory. Memory & Cognition, 31(2), 317-325.
Ezzyat, Y., & Davachi, L. (2011). What Constitutes an Episode in Episodic Memory?.Psychological Science, 22(2), 243-252.
Friedman, W. J. (2004). time in autobiographical memory. Social Cognition, 22(5), 591-605.
Glasner, T., & Van der Vaart, W. (2009). Applications of calendar instruments in social surveys: a review. Quality and Quantity, (43), 333-349.
Goodman, G. S., Magnussen S., Andersson, J., Endestad, T., Lokken L. & Moestue, A. K. (2007). Memory illusions and false memories in the real world. In Magnussen, S. & Helstrup, T. (Eds.), Everyday Memory (pp. 157-182). New York: Psychology Press.
Goodman, G. S. & Melinder, A. (2007). The development of autobiographical memory: A new model. In Magnussen, S. & Helstrup, T. (Eds.), Everyday Memory (pp. 111-134). New York: Psychology Press.
Janssen, S. M., Chessa, A. G., & Murre, J. M. (2006). Memory for time: How people date events. Memory & Cognition, 34(1), 138-147.
Koriat, A. & Helstrup, T. (2007). Metakognitive acpects of memory. In Magnussen, S. & Helstrup, T. (Eds.), Everyday Memory (pp. 251-174). New York: Psychology Press.
Larsen, S. F., Thompson, C. P., & Hansen, T. (1999). Time in autobiographical memory. In Rubin, D. C (Ed.), Remembering our Past: Studies in Autobiographical Memory (pp. 129-156). New York: Cambridge University Press.
Magnussen, S., Endestad, T., Koriat, A., & Helstrup, T. (2007). What do people believe about memory and how do they talk about memory? In Magnussen, S. & Helstrup, T. (Eds.), Everyday Memory (pp. 5-25). New York: Psychology Press.
Odegard, T. N., Lampien, J. M., & Wirth-Beaumont, E. T. (2004). Organisation and retrieval: The generation of event clusters. Memory, 12(6), 685-695.
Rubin, D. C. (2006). The Basic-Systems Model of Episodic Memory. Perspectives on Psychological Science, 1(4), 277-311.
Rubin, D. C., Schrauf, R. W., & Greenberg, D. L. (2003). Belief and recollection of autobiographical memories. Memory & Cognition, 31(6), 887-901.
Shum, M. S. (1998). The Role of Temporal Landmarks in Autobiographical Memory Processes. Psychological Bulletin, 124(3), 423-442.
Wagenaar, W. A. (1986). My Memory: A Study of Autobiographical Memory over Six Years.Cognitive Psychology, (16), 225-252.
Williams, H. L., Conway, M. A., & Cohen, G. (2008). Autobiographical memory. In Cohen, G. & Conway, M, Memory in the real world (pp. 21-90). New York: Psychology Press.
Zimmer, H. D., Helstrup, T. & Nilsson L.-G. (2007). Action events in everyday life and their remembering. In Magnussen, S. & Helstrup, T. (Eds.), Everyday Memory (pp. 57-92). New York: Psychology Press.