Boccacciovy pastorální skladby
Název práce v češtině: | Boccacciovy pastorální skladby |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Boccacccio´s Pastorals |
Akademický rok vypsání: | 2009/2010 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav románských studií (21-URS) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Jiří Pelán, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 06.05.2010 |
Datum zadání: | 06.05.2010 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 23.05.2012 |
Datum a čas obhajoby: | 26.06.2012 16:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 23.05.2012 |
Datum proběhlé obhajoby: | 26.06.2012 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Mgr. Alice Flemrová, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Cílem bakalářské práce „Boccacciovy pastorální skladby“ je představit dvě díla italského renesančního spisovatele Giovanni Boccaccia (1313-1375). První knihu, Commedia delle ninfe fiorentine, autor sepsal mezi lety 1341-42 při svém pobytu ve Florencii, druhou, Ninfale fiesolano, pak v období let 1344-46. Obě díla spojuje pastorální tématika, jak je zřejmé již z názvu práce, a dále pak ještě určité mytologické prvky. To osvětlujeme v první části této práce, kdy jednak načrtáváme Boccacciův portrét a jeho tvorbu, a dále se zaměřujeme především na tři antické autory, kteří ho natolik ovlivnili, že se stali zdrojem inspirace pro jeho vlastní díla. V oblasti pastorální tématiky se jednalo o Theokrita a Vergilia, mytologické prvky pak Boccaccio čerpal z Ovidia.
V druhé části této práce se podrobněji věnujeme rozboru díla Commedia delle ninfe fiorentine, v němž hlavní hrdina, drsný pastýř Ameto, po vyslechnutí sedmi příběhů lásky sedmi nymf konečně pochopí smysl svého života a lidských hodnot, jeho duše i tělo se očistí, až může spatřit Venuši-Boha. K této vnitřní očistě by ale nemohlo dojít bez znalosti lásky a sedmi ctností představovaných sedmi nymfami. V analýze textu se dále zaměřujeme na Boccacciovo ovlivnění Dantem, ať už po stránce formální, či tématické, důkazy Ametovy přeměny a jak se mu změnil pohled na svět, a přiblížíme i jeden z příběhů nymf, které tvoří převážnou část díla. Třetí a poslední kapitola pojednává o básni Ninfale fiesolano. I zde se pastýř Africo zamiluje do nymfy, avšak jak jejich nešťastná láska, tak životy obou milenců nakonec skončí tragicky. Samostatná analýza je zde věnována mytologickým prvkům a silnému historickému podtextu. Poukazujeme i na konkrétní shody mezi Boccacciovým dílem a Ovidiovými Proměnami, a na skutečnost, že Ninfale jsou i etiologickou básní, neboť autor v ní vlastně popisuje okolnosti založení města Fiesole. |
Seznam odborné literatury |
Seznam použité literatury
Boccaccio, Giovanni. Opere minori. Milano: Casa Editrice Sonzogno, 1932. Boccaccio, Giovanni. Tutte le opere. Milano: Mondadori, 1974. Dostupné na: http://www.letteraturaitaliana.net/pdf/Volume_2/t34.pdf Boccaccio, Giovanni. Fiesolské nymfy. Přel. Olga Hostovská. Praha: Odeon, 1984. Alighieri, Dante. Božská komedie. Přel. Vladimír Mikeš. Praha: Academia, 2009. Alighieri, Dante. Commedia. Milano: Mondadori, 1966-67. Dostupné na: http://www.letteraturaitaliana.net/pdf/Volume_1/t317.pdf Cerbo, Anna. Metamorfosi del mito classico da Boccaccio a Marino. Pisa: Edizioni ETS,2001. Crescini, Vincenzo. Contributo agli studi sul Boccaccio. Torino: Ermano Loescher, 1887. De Sanctis, Francesco. Storia della letteratura italiana. Vol. I. Roma: Edizioni cremonese,1957. Encyklopedie antiky. Praha: Academia, 1974. Gittes, Tobias Foster. Boccaccio’s Naked Muse. Toronto: University of Toronto Press, 2008. Hall, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Přel. Allan Plzák. Praha: Mladá fronta, 1991. Highet, Gilbert.The classical tradition: Greek and Roman influences on Western literature. Oxford: Oxford University Press, 1985. Kleinhenz, Christopher. Medieval Italy: An Encyclopedia. Vol. I. London: Routledge, 2004. Kuťáková, Eva. Doslov k Vergilius, Zpěvy pastýřské. Praha: Paseka, 2004. Ovidius. Proměny. Přel. Ivan Bureš. Praha: Svoboda, 1974. Pelán, Jiří. Slovník italských spisovatelů. Praha: Libri, 2004. Řečtí idylikové: Theokritos-Moschos-Bion. Přel. Rudolf Kuthan. Praha: Toužimský a Moravec, 1946. Surdich, Luigi. Boccaccio. Bologna: il Mulino, 2008. Villani, Giovanni. Cronica. Parma: Fondazione Pietro Bembo, 1991. Dostupné na: http://www.letteraturaitaliana.net/pdf/Volume_2/t48.pdf Wikipedie: http://en.wikipedia.org/wiki/Ottava_rima |