Přístupy ke studiu prostorových interakcí v geografii: příklad hodnocení dopravních vazeb středisek osídlení v Česku

• Název práce v češtině: Přístupy ke studiu prostorových interakcí v geografii: příklad hodnocení dopravních vazeb středisek osídlení v Česku
• Název v anglickém jazyce: Approaches to the study of spatial interactions in geography: an example of evaluation of transport relationships among settlement centres in Czechia
• Klíčová slova: prostorové interakce, hodnocení a predikce dopravních proudů, dělba přepravní práce, geografie dopravy, Česko
• Klíčová slova anglicky: spatial interactions, assessment and prediction of transport flows; modal split, geography of transport, Czechia
• Akademický rok vypsání: 2008/2009
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 13.04.2010
• Datum zadání: 21.09.2010
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2016 13:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.04.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 24.06.2016
• Oponenti: doc. RNDr. Stanislav Kraft, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Prostorové interakce významně ovlivňují komplexní geografickou organizaci, utváření sídelních struktur a vysvětlují a popisují význam vzájemných vztahů v krajinné sféře na všech měřítkových úrovních. Proto jsou označovány jako jeden z klíčových obecných pojmů geografie. Největší důraz je tomuto tématu věnován především ve studiu dopravy a dopravních sítí, které můžeme považovat za hlavní oporu interakcí. Problematika hodnocení prostorových interakcí, popř. v užším pojetí dopravních vztahů, je charakteristická významnou interdisciplinaritou, neboť otázky propojenosti jednotlivých středisek a jejich potřeb v kontextu úrovně dopravní nabídky řeší dopravně-inženýrské obory, ekonomické obory, specialisté v oblasti územního plánování atd. Obdobně jako o něco dříve jiné oblasti sociální a ekonomické geografie současná geografie dopravy prochází změnou v podobě plurality metodických přístupů, „vnitřní“ specifikace detailnějšího vymezení objektu studia a nových aplikačních výzev. Problematika intenzity a povahy dopravních vztahů je zpravidla spojována s kvantitativními metodami poznání reality. Přesto je stále součástí významného počtu dopravně-geografických studií a zároveň je nadále aktuální, především s ohledem na aplikace v řešení praktických úloh dopravního plánování a rozhodovacích praktik v decizní sféře.
Hlavní výzkumné zaměření předkládané disertační práce je rozděleno do dvou úrovní. První úroveň zahrnuje především teoreticko-metodologické uvedení do problematiky prostorových interakcí v geografii dopravy zahrnující vývoj této problematiky v kontextu změn geografického myšlení, vymezení aktuálních témat a diskuze podmiňujících faktorů interakcí. V metodologické rovině je přínosem široká diskuze možných postupů aplikovaná na konkrétních případových studiích s autorským podílem, které tvoří druhou část práce. V prvé řadě jsou představeny možnosti hodnocení dopravních interakcí, zejména jejich intenzity, frekvence, směrování a zároveň elementární identifikace vnitřní struktury z geografické perspektivy. Současně má práce ambici přiblížit možnosti využití dostupných údajů a aplikací poznávacích nástrojů dalším oborům zabývajících se interdisciplinárními dopravními tématy a v neposlední řadě rovněž také potřebám řešení praktických úloh.
Výsledky získané v průběhu výzkumu potvrzují složitost celé problematiky. Z identifikace podmiňujících faktorů vyplývá, že v některých případech hrají kromě obvyklých faktorů (tj. velikost/význam středisek a jejich vzájemná vzdálenost) důležitou roli další obtížně kvantifikovatelné „měkké vlivy“ jako behaviorální charakteristiky či institucionální prostředí. Na druhou stranu je nutné uvést, že tradiční kvantitativní metody založené na matematicko-prediktivním aparátu (hlavní diferenciační faktor je vzdálenost, popř. cena a čas) přinášejí poměrně zajímavé a intuitivně předpokládané výsledky. Ty je v některých případech možné srovnávat s oficiálními výstupy decizní sféry. Často však teoretické přístupy nemají srovnání s reálným stavem či obdobným hodnocením, a proto je jejich verifikace obtížná.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Spatial interactions considerably influence complex geographic organisation and the shaping of settlement structures, explaining and describing the importance of interrelationships in the landscape sphere on all scale levels. This is why they are called one of the crucial general terms of geography. When it comes to this topic, the biggest emphasis on it is primarily laid in the study of transport as well as transport networks that we can consider the main support for interactions. The topic of evaluation of spatial interactions or, if defined narrowly, of transport relationships, is characteristic due to its important interdisciplinary nature because the questions of interrelatedness of individual centres and their needs in the context of transport offer are dealt with by transport engineering fields, economic fields, land-use planning specialists, etc. Similarly to other spheres of social and economic geography, where this occurred earlier, present-day geography of transport is undergoing a change in the form of a variety of methodological approaches, „internal“ specification of a more detailed delineation of the subject of study and new application challenges. As a rule, the topic of intensity and nature of transport relationships is associated with quantitative methods of cognition of the reality. Despite this, it is still a part of a significant number of studies of transport geography and at the same time, it is still an urgent topic, especially when taking into account applications in the solutions to practical transport planning tasks and decision-making practices in the decision-making sphere.
The main research focus of the presented dissertation is divided into two levels. The first primarily includes a theoretical and methodological introduction into the topic of spatial interactions in transport geography. It encompasses the development of this topic in the context of changes in geographical thought, the outlining of urgent topics and a discussion of underlying factors of interactions. On the methodological level, there is the contribution of a broad discussion of various techniques applied for specific case studies with the author’s contribution, which forms the second part of the study. Above all, there is an introduction of the chances with which to assess transport interactions, in particular their intensity, frequency, heading and, at the same time, an elementary identification of internal structure as seen from the geographical perspective. In addition, the study has the ambition of offering the chances to use the available data and the application of cognitive instruments to other fields examining interdisciplinary transport topics and, last but not least, to the needs of solutions to practical tasks.
The results gained in the course of the research have confirmed the complex nature of the topic as a whole. It has arisen from the identification of the underlying factors that in some cases, a vital role is played, apart from usual factors (i.e. size/importance of settlements and their distance), by other “soft influences” that are difficult to quantify, such as behavioural characteristics or institutional environment. On the other hand, one has to note that traditional quantitative methods based on a mathematical and predictive apparatus (distance and price/time as the main differentiating factor) yield relatively interesting and intuitively presumed results. In some cases, they can be compared to official outputs of the decision-making sphere. However, as theoretical approaches often do not have any comparison with the real state of affairs or a similar evaluation, their verification is difficult.