Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 307)
Detail práce
  
Kino v psacím stroji. Fenomén fiktivního scénáře v českém prostředí.
Název práce v češtině: Kino v psacím stroji. Fenomén fiktivního scénáře v českém prostředí.
Název v anglickém jazyce: Cinema in the typewriter.
The phenomenon of fictious scenario in Czech lands
Klíčová slova: Fiktivní scénář, raná česká filmová scenáristika, česká avantgarda 20. let 20. stol, poválečná surrealistická hnutí v Československu, textová analýza
Klíčová slova anglicky: Fictive screenplays, Early Czech Film Scriptwriting, Czech Avantgarde of 1920’s, Surrealist Movements in Post-War Czechoslovakia, Text Analysis
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: rigorózní práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
Vedoucí / školitel:
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 23.02.2010
Datum zadání: 23.02.2010
Datum a čas obhajoby: 23.11.2011 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:31.07.2011
Datum odevzdání tištěné podoby:31.07.2011
Datum proběhlé obhajoby: 23.11.2011
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Zásady pro vypracování
Tato rigorózní práce se věnuje specifickému druhu literárně-filmové tvorby, již zde - částečně experimentálně - označujeme jako “fiktivní scénář”. Jedná se o literární díla, užívající rozličných forem ustálených pro potřeby vytvoření slovesného předpisu pro následnou realizaci filmového díla: filmového námětu, libreta, literárního či technického scénáře. Od běžných děl tohoto typu se “fiktivní scénáře” liší především zjevným záměrem autora považovat je za díla definitivní ve své tištěné podobě, bez ambic či výslovné nutnosti následné filmové realizace. Skladba práce následně vychází ze studia relevantního materiálu a dělí se tak na tři části. První část se věnuje fenoménu souboru textů edičně sestavených v 10. letech 20. století dramaturgem Kurtem Pinthusem (”Das Kinobuch; nejstarší české ‘fiktivní scénáře’”). Druhá část se věnuje filmově-literárním aktivitám české avantgardy 20. let 20. století. (”Fiktivní scénář jako nástroj české avantgardy”). Třetí část (”Fiktivní scénář jako surrealistické hřiště”) se zabývá díly realizovanými v okruhu poválečné české surrealistické skupiny. Ve všech třech částech je materiál podroben zevrubné obsahové i formální analýze a kontextuálním souvislostem vzniku dotyčných děl s cílem vyznačit jeho specifika, ohraničit a klasifikovat jej v jeho rozmanitosti. Tímto induktivním postupem se následně dochází k ke konkrétnímu tvaru a definici samotného pojmu “fiktivní scénář” v českém prostředí.Práce zahrnuje několik potřebných exkursů: k rané podobě české scenáristiky, manuálům filmových scénářů a francouzským “fiktivním libretům”.
Seznam odborné literatury
LiteraturaZkratky:NFA - Národní filmový archivČSFÚ - Československý filmový ústavBNF - Bibliothèque nationale de FranceJaroslav Anděl, Česká meziválečná filmová avantgarda. Film a doba, 2000, č. 2.Anketa - film ve snu. Iluminace 14, 2002, č. 1 (45), s. 121-125.Anketa o snu. Analogon 8, 1996, č. 16, s. 22-24.J. Babel, Beňa Kryk. Filmový román o 6 částech. Pokrok, Praha 1927.Luboš Bartošek, Desátá múza Vladislava Vančury. ČSFÚ, Praha 1973.Luboš Bartošek, Náš film. Kapitoly z dějin (1896-1945). Mladá fronta, Praha 1985.Luboš Bartošek, Paprskem proboden obláček bílý... Film a doba, 1967, č. 10, s. 540-548.John Belton (ed.), Film history 9, 1997, č. 3 (Screenwriters and screenwriting).Jaroslav Boček, Literární scénář - svébytný slovesný útvar. Film a doba, 1956, č. 10, s. 661-669.Vladimír Bor, Tak tedy o scénáři. (K diskusi o otázkách filmové scenáristiky). Film a doba 30, 1984, č. 2, s. 81.David Bordwell, Kristin Thompson, Film History. An Introduction. McGraw-Hill, New York 2003. Robert Boudrioz, Scenario. Český filmový svět 3, č. 1, s. 8-9.Michal Bregant, Abrakadabrantní proměny. Iluminace 9, 1997, č. 2 (26), s. 161-171. Michal Bregant, Avantgardní tendence v českém filmu. In: Filmový sborník historický 3, ČSFÚ, Praha 1992, s. 137-174.Michal Bregant, Film. In: Aktuální odkaz české meziválečné avantgardy. Podkladový materiál k semináři. Praha 1988, s. 25-34.Michal Bregant, Filmová studie Vratislava Effenbergera. In: Filmový sborník historický 2, ČSFÚ Praha 1991, s. 253-262. Michal Bregant, Několik poznámek na téma Jiří Voskovec a film. Iluminace 1, 1989, č. 1, s. 95-116.Michal Bregant. Skutečnost zlomku. Iluminace 9, 1997, č. 3 (27), s. 107-116. Jiří Cieslar, Česká kulturní levice a film ve dvacátých letech. ČSFÚ, Praha 1978. [Texty čs. filmového ústavu č. 7]Vlado Clementis, Kinoglazisté za socialistickou výstavbu. ReD 3, 1931, č. 9, s. 266-267.Artuš Černík, Radosti elektrického století. In: Devětsil. Revoluční sborník. Praha 1922, s. 136-142.Artuš Černík, Úkoly moderního filmového libretisty. Pásmo 1, 1925, č. 13-14, s. 6. Český hraný film I. (1898-1930). NFA, Praha 1995.Petr Denk, Z novější sovětské kinoprodukce. ReD 3, 1931, č. 9, s. 267-268. Devětsil. Česká výtvarná avantgarda 20. let. Katalog výstavy. Galerie hlavního města Prahy, Dům umění města Brna, Praha-Brno 1986.František Dryje, Film a sen. Film ve snu, sen ve filmu (pracovní poznámky). Iluminace 14, 2002, č. 1 (45), s. 115-119.Vratislav Effenberger, Poznámka k modelovému závěru Tiché pošty (Ludvík Šváb). Analogon 16, 2004, č. 41/42, s. 42-45.Vratislav Effenberger, Sen o chansonu z Nancy. Analogon 12, 2000, č. 32 (Sféra snu), s. 5-6.Marie Fronková, Literatura. In: Aktuální odkaz české meziválečné avantgardy. Podkladový materiál k semináři. Praha 1988, s. 9-17.Lise Gauvin (ed.), Cinémas 9, printemps/Spring 1999, č. 2-3 (Les scénarios fictifs).-h-, K otázce knižního vydávání scénářů. Film a doba, 1955, č. 3-4, s. 181.Jiří Havelka, Kronika našeho filmu. 1898-1965. ČSFÚ, Praha 1967. Ludwig Hilberseimer, Umění pohybu. Pásmo 1, prosinec 1924, č. 5-6., s. 5. Jiří Holý, Vladislav Vančura v zajetí filmu. Iluminace 1, 1989, č. 1, s. 69-90.Jindřich Honzl, Filmová dramata. Pásmo 2, říjen 1925, č. 1, s. 13.Jindřich Honzl. O proletářském divadle. In: Devětsil. Revoluční sborník. Praha 1922, s. 87-98.Květoslav Chvatík, Od avantgardy k druhé moderně: (cestami filozofie a literatury). Torst, Praha 2004.V. A. Jarol, Jak psáti pro film. Praha 1923.Karel Teige 1900-1951. Katalog výstavy. Galerie hlavního města Prahy, Praha 1994. Ivan Klimeš, Filmový scénář. In: Dagmar Mocná, Josef Peterka a kol. Encyklopedie literárních žánrů. Paseka, Praha-Litomyšl 2004. s. 194-203. [Encyklopedické heslo]Ivan Klimeš, Jiráskovi Psohlavci a česká kinematografie v období němého filmu. In: Filmový sborník historický 1. Film a literatura. ČSFÚ, Praha 1988, s. 33-54.Ivan Klimeš, Prostor kinostücku. (Kurt Pinthus & spol.). In: Martin Kaňuch (ed.), Priestor vo filme/Space in film. Sorosovo centrum súčasného umenia, Bratislava 2000, s. 283-290.Ivan Klimeš, Z počátků scenáristiky v českých zemích. Iluminace 4, 1992, č. 2 (8), s. 57-95.Petr Král (ed.), Karel Teige a film. ČSFÚ, Praha 1996.Ado Kyrou, Le Surréalisme au cinéma. Ramsay, Paris 2005.Karel Lamač, Jak se píše filmové libreto. Praha 1923.Literární Skupina, Devětsil, Prohlášení. Host 3, 1923, č. 9-10, s. 227 - 228.Ludikativní experimentace Surrealistické skupiny v Československu v letech 1971-1985. Analogon 3, 1991 č. 6 (Na cesty her), s. I-IV. Kazimir Malevič, Malířské zákony v problémech filmu. ReD 3, 1931, č. 9, s. 265. Karel Martínek, Sláva a bída české filmové scenáristiky. Film a doba 29, listopad 1983, č. 11, s. 633-636.Vladimír Mlčoušek, Vítězslav Nezval a film. ČSFÚ, Praha 1979. [Texty čs. filmového ústavu č. 9]Leo Mur, Pasivní a aktivní fotogenie. ReD 3, 1930, č. 3, s. 70. [Překlad P. Denk] Eadweard Muybridge, Studie pohybu. ReD 2, 1929, č. 8, s. 245. [Fragment film. pásu]Vilém Nový, O moderní typografii. Pásmo 1, 1924, č. 13, s. 5.Program nejbližší činnosti. Pásmo 1, Praha 1924, č. 3, s. 8. Vsevolod Pudovkin, Od libreta k filmové premiéře. Čefis, Praha 1932. Man Ray, Henri Chomette, Abstraktní film. ReD 1, 1928, č. 9, s. 292. [Fragment film. pásu]Isabelle Raynauld, Le scénario de film comme texte. l'Histoire, théorie et lecture(s) du scénario, de Georges Mélies a Marguerite Duras et Jean-Luc Godard. Université Paris VII, Paris 1990. [Thèse de doctorat]Vilém Santholzer, Pokroky kinematografie. Pásmo 1, 1924, č. 7-8, s. 4.Karel Schulz, Jízda vlakem. Pásmo 1, srpen 1924, č. 2, s. 8. [Typo Zdeněk Rossmann]Josef Skružný a syn, Milenky starého kriminálníka. Humoristický román s filmovými foto-ilustracemi. J. Skružný a syn, Praha [1927?].Bruno Solařík, Roman Telerovský, Hra na spojité nádoby (Surrealistická skupina). Příspěvek k experimentálnímu zkoumání intersubjektivity snu. Analogon 12, 2000, č. 32 (Sféra snu), s. 114-129.Philippe Soupault, Charlot. Plon, Paris 1931.Petr Szczepanik, Intermedialita. Cinepur, 2002, č. 22, s. 56.Petr Szczepanik (ed.), Nová filmová historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Herrman a synové, Praha 2004, 530 s.Zbyněk Štábla, Data a fakta z dějin čs. kinematografie. Sv. 1. 1896-1945. ČSFÚ, Praha 1988.Otakar Štorch-Marien, Paměti nakladatele Aventina. Díl 1. Sladko je žít. Aventinum, Praha 1992.Otakar Štorch-Marien, Paměti nakladatele Aventina. Díl 2. Ohňostroj. Aventinum, Praha 1992. Jindřich Štyrský, Obraz. Disk 1, 1923, s. 1-2. [Typo Karel Teige]Jan Švankmajer, Desatero. Analogon 11, 1999, č. 26-27, s. 92. Jan Švankmajer (red.), Otevřená hra. Mezi surrealismem a surracionalismem. Antologie tvorby Surrealistické skupiny v Československu 1969-1979. Cooperative d'Impressions Nouvelles. Genève. [Nedatováno].Eva Švankmajerová, Ivo Purš, Dubnové snění neboli roubování snů. Analogon 8, 1996, č. 16 s. 59-61. Ludvík Šváb, Autobus argonautů. Intervence 2, Praha 1995, s. 45-62. Ludvík Šváb, Kino v psacím stroji. Iluminace 8, 1996, č. 3 (23), s. 113-116.Karel Tabery, Francouzský němý hraný film v Československu. Rekonstrukce repertoáru z let 1918-1939. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2002.Pavel Taussig, K filmové seberealizaci Vladislava Vančury. In: Filmový sborník historický 1, Praha 1988, s. 121 an.Pavel Taussig, K filmové tvorbě Vladislava Vančury. Film a doba 1981, č. 6, s. 318-321.Pavel Taussig, Marginálie II. Kinematografické povídky Petra Jilemnického. (Příspěvek ke genezi proletářského filmu). Film a doba 29, únor 1983, č. 2, s. 76-80.Pavel Taussig, Marginálie III. O Zlatém srdéčku Josefa Švába-Malostranského. Film a doba 29, březen 1983, č. 3, s. 148-150.Pavel Taussig, Marginálie XI. Číst či nečíst filmové scénáře? Film a doba 29, listopad 1983, č. 11, s. 640-642.Karel Teige, Estetika filmu a kinografie. Host 3, 1923, č. 5, s. 152. [V soupisu článků je text chybně uveden pod titulem “Estetika filmu a kinematografie”]Karel Teige, FOTO KINO FILM. In: Jaromír Krejcar (ed.), Život 2, 1922 (Nové umění - Konstrukce, soudobá intelektuelní aktivita), s. 153-168.Karel Teige, Malířství a poesie. Disk 1, 1923, s. 19-20. Karel Teige, Moderní kinografie a L. Delluc. Host 4, 1924, č. 4, s.123.Karel Teige, Moderní typo. Typografie, 1927, s. 189-198.Karel Teige, Počátky kinografie. Pásmo 1, 1924, č. 5-6, s. 5.Karel Teige, Poetismus. Host 3, č. 9-10, s. 203 - 204.Karel Teige, Svět stavby a básně. Studie z dvacátých let. Výbor z díla 1. Československý spisovatel, Praha 1966.Karel Teige, Umění dnes a zítra. In: Devětsil. Revoluční sborník. Praha 1922, s. 187-202.Tichá pošta. Analogon 16, 2004, č. 41/42 s. 42-55. Emanuelle Toulet, Une année de l'édition cinématographique Pathé 1909. In: Les premiers ans du cinéma français. Actes du Ve Colloque International de l'Institut Jean Vigo. Collection des Cahiers de la Cinémathèque, Perpignan 1985.Bedřich Václavek, Nové techniky v básnickém řemesle. Disk 2, jaro 1925, s. 1-4.Dziga Vertov, Kino-glaz. ReD 3, 1929, č. 1, s. 6. [Překlad P. Denk] Alain Virmaux, Odette Virmaux, Un genre nouveau. Le ciné-roman. EDILIG, Paris 1983.Alain Virmaux, Odette Virmaux (ed.), Les surréalistes et le cinéma. Seghers, Paris 1983.Jiří Voskovec, Fotogenie a suprarealita. Disk 2, jaro 1925, s. 14-15.Jiří Voskovec, Dobrou noc! Disk 2, jaro 1925, s. 5. [Obrazová báseň]Štěpán Vlašín (ed.), Avantgarda známá a neznámá. Sv. 1, Od proletářského umění k poetismu. Svoboda, Praha 1971.Štěpán Vlašín (ed.), Avantgarda známá a neznámá. Sv. 2, Vrchol a krize poetismu 1925-1928. Svoboda, Praha 1971. Štěpán Vlašín (ed.), Avantgarda známá a neznámá. Sv. 3, Generační diskuse 1929-1931. Svoboda, Praha 1971.Ying Kong, Cinematic Techniques in Modernist Poetry. Literature Film Quarterly 23, 2005, č. 1, s. 28-40.Miroslav Zůna. Filmová scenáristika jako aktuální problém. (Příspěvek do diskuse). Film a doba 29, prosinec 1983, č. 12, s. 699-702.Scénáře publikované, soubory scénářů a sbírky, obsahující fiktivní scénáře:Karel Čapek, Josef Čapek, Filmová libreta. Odeon, Praha 1959.Artuš Černík, Severní záře. Protis, Praha 2001, s. 96-106. Artuš Černík, Skleněná báseň. Návrh lyrického filmu. Disk 2, jaro 1925, s. 8. Artuš Černík, Železniční neštěstí v Údolí bažin. Filmová tragédie. Disk 2, jaro 1925, s. 16-18.Louis Delluc, Filmová dramata. Nakladatel Ladislav Kuncíř v Praze. Praha 1925.Louis Delluc, Španělská slavnost. Host 4, 1925, č. 6, s. 182-186. Paul Dermée, Films, contes, soliloques, duodrames. L'Esprit nouveau, Paris 1919. Vratislav Effenberger, Chanson z Nancy. Analogon 13, 2000, č. 32 (Sféra snu), s. 7-16.Vratislav Effenberger, Surovost života a cynismus fantasie. Orbis, Praha 1991.Louis Feuillade a Georges Le Faure, Tih-Minh. Cinquieme épisode “Chez Les Fous”. Le Petit Parisien, Paris 4.3. 1919.Ivan Goll, Chapliniada. In: Jaromír Krejcar (ed.), Život 2. 1922 (Nové umění - Konstrukce, soudobá intelektuelní aktivita), s. 7.Ivan Goll, Chapliniada aneb básník Charlot, Sršatec 3, 1922. č. 1, s. 6-7, č. 2, s. 2-3., č. 3, s. 2-3, č. 4, s. 3, č. 5, s. 2-3.Adolf Hoffmeister, Nevěsta. Odeon, Praha 1927.Adolf Hoffmeister, Trestanec. Balet anebo film. In: František Halas a kol. (red.), Fronta. Mezinárodní sborník soudobé aktivity. Brno 1927, s. 111. Viktoria Hradská [= Jiří Brabec] (ed.), Česká avantgarda a film. ČSFÚ, Praha 1976.Karel Hynek, S vyloučením veřejnosti. Torst, Praha 1998.Christian Janicot, Anthologie du cinéma invisible. 100 scénarios pour 100 ans de cinéma. J.-M. Place, Paris 1995.Ado Kyrou, Un Honnête homme. Scénario... Le Terrain vague, Paris 1964.Václav Lacina, Vodní báseň. Partitura lyrického filmu. In: František Halas (red.), Fronta. Mezinárodní sborník soudobé aktivity. Brno 1927. s. 109.František Langer, Vzorný číšník. Iluminace 4, 1992, č. 2 (8), s. 71-72.Jiří Mahen, Clown čokoláda. Pásmo 1, září 1924, č. 3, s. 3-4.Jiří Mahen, Husa na provázku. 6 filmových libret. Aventinum, Praha 1925.Georges Neveux, Tanečnice - hvězda. Historický film. ReD 3, 1930, č. 3, s. 65-70. Vítězslav Nezval, Charlie před soudem. Improvizovaná chapliniáda o dvou epochách. Sršatec 2, č. 50, 26. 10. 1922, s. 3-4.Vítězslav Nezval, Pantomima. Ústřední studentské knihkupectví a nakladatelství, Praha 1924.Vítězslav Nezval, Raketa. Fotogenická báseň. In: Vítězslav Nezval, Pantomima, Odeon, Praha září 1924, s. 93.Vítězslav Nezval, Skleněný havelok. Nakladatelství Fr. Borový, Praha 1931.Kurt Pinthus (Hg.), Das Kinobuch, Verlag der Arche, Zürich 1963. Jules Romains, Donogoo Tonka. Pásmo 2, únor 1925, č. 2, s. 23-27. Jaroslav Seifert, Karel Teige, Pan Odysseus a různé zprávy. Filmová báseň. Pásmo 1, prosinec 1924, č. 5-6, s. 7-8.Jaroslav Seifert, Pro dámy. Filmová báseň. Pásmo 1, prosinec 1924, č. 5-6, s. 1-2.Jaroslav Seifert, Karel Teige, Přístav. Partitura lyrického filmu. Disk 2, jaro 1925, s. 11-12; Philippe Soupault, Jean Vigo, Le Coeur volé. In: Hommage à Jean Vigo. Documents de cinéma publiés par la cinémathèque suisse, n. 4, Lausanne 1962, s. 31-38. Philippe Soupault, Écrits de cinéma. Ramsay, Paris 1988.Vladislav Vančura, Lethargus. Láálanegulo. Filmové drama. ReD 3, říjen 1929, č. 1, s. 22-25.Vladislav Vančura. Nenapravitelný Tommy. Host 6, říjen 1926, č. 1, s. 1-10.Jiří Voskovec, Nikotin. Báseň dýmu. (Libreto pro lyrický film). Disk 2, jaro 1925, s. 21-23.Scénáře nepublikovanéLe Bonhomme Noël, 1906. [Strojopis uložen v BNF, dép. Arts du spectacle, sign. 4 - COL - 3, G 0002]Karel Matěj Čapek-Chod, Provázek od počasí. 1914. [Rukopis uložen v LA PNP, fond Jaroslav Kvapil; kopie rukopisu uložena v NFA, sign. S-3196-FP; přetištěno in: Iluminace 4, 1992, č. 2 (8), s. 81-94]Louis Feuillade, Georges Le Faure, Tih-Minh. Scénarios des films Gaumont. Gaumont 1919. [Strojopis uloženo v BNF, sign. 4 - COL - 3] František Götz, Miroslav Rutte, Soupeři. Praha, nedatováno. [Strojopis uložen v NFA, sign. S-1272-FP(-2)]Jan S. Kolár, J. Munclingr, Svatý Václav. Filmová epopej o prologu a pěti dílech. Praha 1929. [Strojopis uložen v NFA, sign. S-300-LS]Gustav Machatý, Vítězslav Nezval, Chtíč. 1929. [Strojopis uložen v NFA, sign. S-150-TS]Vladimír Slavínský, Grand Prix. Romaneto o 6 dílech. 1922. [Rukopis a strojopis uložen v NFA, sign. S-801-TS a S-801-LS]Vladimír Slavínský, Syn hor. Komedie o 8 dílech. 1925. [Rukopis uložen v NFA, sign. S-1341-LS]Josef Šváb-Malostranský, Zlaté srdéčko, 1917. [Rukopis uložen v LA PNP v pozůstalosti Jaroslava Kvapila pod názvem Zlaté srdíčko. Kopie rukopisu je uložena v NFA, sign. S-3209-LS]Václav Wassermann, Pohorská vesnice. Podle povídky Boženy Němcové. Praha 1928. [Strojopis uložen v NFA, sign. S-1698-LS]
Předběžná náplň práce
uznaná DP
Tato rigorózní práce se věnuje specifickému druhu literárně-filmové tvorby, již zde - částečně experimentálně -označujeme jako “fiktivní scénář”. Jedná se o literární díla, užívající rozličných forem ustálených pro potřeby vytvořeníslovesného předpisu pro následnou realizaci filmového díla: filmového námětu, libreta, literárního či technickéhoscénáře. Od běžných děl tohoto typu se “fiktivní scénáře” liší především zjevným záměrem autora považovat je za díladefinitivní ve své tištěné podobě, bez ambic či výslovné nutnosti následné filmové realizace.Skladba práce následně vychází ze studia relevantního materiálu a dělí se tak na tři části. První část se věnujefenoménu souboru textů edičně sestavených v 10. letech 20. století dramaturgem Kurtem Pinthusem (”Das Kinobuch;nejstarší české ‘fiktivní scénáře’”). Druhá část se věnuje filmově-literárním aktivitám české avantgardy 20. let 20. století.(”Fiktivní scénář jako nástroj české avantgardy”). Třetí část (”Fiktivní scénář jako surrealistické hřiště”) se zabývá dílyrealizovanými v okruhu poválečné české surrealistické skupiny.Ve všech třech částech je materiál podroben zevrubné obsahové i formální analýze a kontextuálním souvislostemvzniku dotyčných děl s cílem vyznačit jeho specifika, ohraničit a klasifikovat jej v jeho rozmanitosti. Tímto induktivnímpostupem se následně dochází k ke konkrétnímu tvaru a definici samotného pojmu “fiktivní scénář” v českém prostředí.Práce zahrnuje několik potřebných exkursů: k rané podobě české scenáristiky, manuálům filmových scénářů afrancouzským “fiktivním libretům”.Tato rigorózní práce se věnuje specifickému druhu literárně-filmové tvorby, již zde - částečně experimentálně -označujeme jako “fiktivní scénář”. Jedná se o literární díla, užívající rozličných forem ustálených pro potřeby vytvořeníslovesného předpisu pro následnou realizaci filmového díla: filmového námětu, libreta, literárního či technickéhoscénáře. Od běžných děl tohoto typu se “fiktivní scénáře” liší především zjevným záměrem autora považovat je za díladefinitivní ve své tištěné podobě, bez ambic či výslovné nutnosti následné filmové realizace.Skladba práce následně vychází ze studia relevantního materiálu a dělí se tak na tři části. První část se věnujefenoménu souboru textů edičně sestavených v 10. letech 20. století dramaturgem Kurtem Pinthusem (”Das Kinobuch;nejstarší české ‘fiktivní scénáře’”). Druhá část se věnuje filmově-literárním aktivitám české avantgardy 20. let 20. století.(”Fiktivní scénář jako nástroj české avantgardy”). Třetí část (”Fiktivní scénář jako surrealistické hřiště”) se zabývá dílyrealizovanými v okruhu poválečné české surrealistické skupiny.Ve všech třech částech je materiál podroben zevrubné obsahové i formální analýze a kontextuálním souvislostemvzniku dotyčných děl s cílem vyznačit jeho specifika, ohraničit a klasifikovat jej v jeho rozmanitosti. Tímto induktivnímpostupem se následně dochází k ke konkrétnímu tvaru a definici samotného pojmu “fiktivní scénář” v českém prostředí.Práce zahrnuje několik potřebných exkursů: k rané podobě české scenáristiky, manuálům filmových scénářů afrancouzským “fiktivním libretům”.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This thesis is dedicated to a specific type of literary film art called rather innovatively in the paper as “a fictivescreenplay”. It is a literary work of art which uses different forms established as a basis for a transformation of a writtenart to a film: film thesis, libretto, literary or technical scenario. So called “fictive scenarios” are different from othercreations of this type primarily by the apparent intention of the author to see them as a complete piece of art in itsprinted form without any ambitions or actual need for subsequent realization of its film version. The composition of thepaper is based on a study of the relevant materials and is divided into three parts. The first part covers a compilation oftexts collected by screen editor Kurt Pinthus in the 1910’s (Das Kinobuch, the oldest Czech “fictive scenarios”). Thesecond part covers film-related literary art pieces created by the Czech avant-garde in the 1920’s. (Fictive scenario as aform of the Czech avant-garde.) The third part (Fictive scenario as a surrealistic playground) covers art created withinthe post-war Czech surrealistic group.All three parts of the thesis provide detailed analysis and contextual circumstances of creation of relevant piecesof art with the goal to describe their specifics, to limit and classify all their different aspects. This inductive procedureleads to the actual definition of the term “fictive scenario” within the Czech environment. The paper includes severalnecessary secondary areas: it covers early form of Czech script writing, manuals of film screenplays and French “fictivelibrettos”.This thesis is dedicated to a specific type of literary film art called rather innovatively in the paper as “a fictivescreenplay”. It is a literary work of art which uses different forms established as a basis for a transformation of a writtenart to a film: film thesis, libretto, literary or technical scenario. So called “fictive scenarios” are different from othercreations of this type primarily by the apparent intention of the author to see them as a complete piece of art in itsprinted form without any ambitions or actual need for subsequent realization of its film version. The composition of thepaper is based on a study of the relevant materials and is divided into three parts. The first part covers a compilation oftexts collected by screen editor Kurt Pinthus in the 1910’s (Das Kinobuch, the oldest Czech “fictive scenarios”). Thesecond part covers film-related literary art pieces created by the Czech avant-garde in the 1920’s. (Fictive scenario as aform of the Czech avant-garde.) The third part (Fictive scenario as a surrealistic playground) covers art created withinthe post-war Czech surrealistic group.All three parts of the thesis provide detailed analysis and contextual circumstances of creation of relevant piecesof art with the goal to describe their specifics, to limit and classify all their different aspects. This inductive procedureleads to the actual definition of the term “fictive scenario” within the Czech environment. The paper includes severalnecessary secondary areas: it covers early form of Czech script writing, manuals of film screenplays and French “fictivelibrettos”.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK