Imigrantská ekonomika a podnikání Rusů v Praze

• Název práce v češtině: Imigrantská ekonomika a podnikání Rusů v Praze
• Název v anglickém jazyce: Immigrant Economy and Russian Entrepreneurs in Prague
• Klíčová slova: imigrantská ekonomika, etnická ekonomika, podnikání migrantů, ruští migranti
• Klíčová slova anglicky: immigrant economy, ethnic economy, migrant entrepreneurship, Russian migrants
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Dita Čermáková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 22.02.2010
• Datum zadání: 22.02.2010
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.08.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 19.09.2011
• Oponenti: Michal Nekorjak

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá fenoménem, někdy v médiích označovaným jako ruská infrastruktura. Jeho tvůrci, ruští malí a střední podnikatelé, jsou zde představeni jako ekonomičtí aktéři, kteří hledají příležitosti, stanovují plány a volí strategie k jejich dosažení. Na podnikatelskou činnost je nahlíženo perspektivou imigrantské ekonomiky, tedy prostřednictvím konceptu, který se vztahuje k fenoménu podnikání a zaměstnávání migrantů a etnických menšin v rámci vlastních sítí (Nekorjak 2009). Hlavní hypotézou a zároveň předmětem výzkumu je imigrantská ekonomika, definovaná jako prostor ekonomických a sociálních vztahů založených na jazykové a kulturní příbuznosti. Ruští podnikatelé, jakožto aktéři, tento prostor svou ekonomickou činností utváří a zároveň se mu přizpůsobují. Cílem práce je odkrýt základní charakteristiky a mechanismy jeho fungování. Klíčové otázky se týkají etnických sítí, jejichž prostřednictvím migranti získávají kapitálové zdroje, dále významu jazykové a sociokulturní příbuznosti v ekonomických vztazích, a konečně strukturálních faktorů, které podmiňují volbu právě určitých podnikatelských strategií - zejména migrace z Ruska, turismu, mezinárodního obchodu a globálního trhu s nemovitostmi.
V závěru práce je imigrantská ekonomika představena jako prostor ekonomických a sociálních vztahů založených na jazykové a kulturní příbuznosti, v němž s rozdílnou intenzitou a na různých úrovních participují vedle Rusů další imigrantské skupiny, zejména Ukrajinci, Bělorusové a další postsovětské národy. Národnostní příslušnost migranta má význam především v oblasti etnických neformálních sítí, které ruští migranti využívají v podnikání jako zdroj pomoci a informací, například v podobě preferenčních nákupů, tržních typů či obchodních kontaktů. Imigrantská ekonomika není omezena lokálními ani národními ekonomickými společenskými strukturami, ale zahrnuje podnikající migranty a jejich zákazníky, partnery a další klíčové osoby po celém světě, především v postsovětských zemích. Závěrem je třeba zdůraznit, že existence této ekonomiky nevypovídá nic o její velikosti. Ruští podnikatelé soustředí svou ekonomickou činnost také na otevřeném trhu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis deals with the phenomenon sometimes called “Russian infrastructure” in media. Its creators, Russian small and middle entrepreneurs, are presented here as economic actors in search for business opportunities who make plans and strategies to achieve them. Their economic activities are conceptualised through the immigrant economy concept, which refers to the phenomena of entrepreneurship and employment of ethnic minorities and migrants within networks created by themselves (Nekorjak 2009). Both the hypothesis and the subject is the existence of an immigrant economy defined as a space of social and economic relations based on language and cultural affinity in which Russian immigrant entrepreneurs operate, and on which they depend in their economic activities. The aim is to identify the main characteristics and functioning mechanisms of this immigrant economy. The key questions revolves around the importance of ethnic networks from which migrants receive capital resources, the role of language and sociocultural affinity in economic relations, and finally the effect of structural factors on entrepreneurial strategies, especially the role of growing importance of migration flows from Russia, tourism, international trade and global real estate market.
In conclusion, the thesis proposes conceptualization of immigrant economy as a network consiststing of social and economic relations based on language and cultural affinity. In this economy, next to the Russians, migrant groups, such as Ukrainians, Belarussians and other migrants from the post-Soviet states, participate on various levels with different intensity. The specific national background of the migrant is found to be significant especially in the area of informal ethnic networks which Russian migrants use as a source of help and information, for example for preferential procurement contracts, business advice or contacts. However, the economy is not limited by the local or national state economic structures. It connects migrants with their partners, customers and other key business partners around the world, in particular the post-Soviet states. In conclusion it is important to note that the thesis does not attempt to estimate the size of the economic structures under examination, as there are also Russian entrepreneurs who do not participate in such socioeconomic relations choosing to operate in the mainstream economy instead.