Cílem diplomové práce je podchycení vývoje a především nejdůležitějších současných teoretických přístupů k metodice a technice projektování informačních systémů. Práce se soustřeďuje na různé metodické přístupy k řešení problémů zpracování informací a na tendence v metodice a technice projektování informačních systémů. Vývoj teoretických přístupů je ukázán v širších souvislostech, především se zřetelem k rozvoji informačních technologií a ve vztahu k budoucnosti i se zřetelem k perspektivám světového společenského a ekonomického vývoje. V části věnované stručnému historickému vývoji je ukázáno, jakou úlohu při vzniku moderní informatiky i teoretických přístupů sehrála kybernetika a jak tyto teoretické přístupy vznikly a vyvíjely na podkladě mimořádně dynamického vývoje informačních technologií po 2. světové válce. Vyvrcholením dynamického až bouřlivého vývoje informatiky ve druhé polovině 20. století byl vznik současné moderní globální společnosti. Stěžejní třetí část práce se zabývá aktuálními teoretickými přístupy ke zpracování informací a informatice. V této části práce jsou uvedeny důvody proč se ve druhé polovině 20. století přikročilo k řízení projektů, v jakých etapách projektování probíhá, co je to životní cyklus informačního systému a jaký má význam pro řízení projektů v praxi a jaké jsou modely životního cyklu. Ve třetí části jsou také rozebrány dva nejdůležitější přístupy, a to přístup strukturovaný a přístup objektový. Názorně je zde rozebrána nejen podstata obou přístupů, ale i to, jak se objektový přístup postupně vyvinul ze strukturovaného a co se z něho využívá ještě v současné době. V této části je také zřetelně vidět vliv kybernetiky na informatiku. Kybernetika poskytla informatice nejen systémový přístup, ale vybavila ji i nástroji pro její rozvoj, z nichž nejdůležitějším jsou modely. Kromě strukturovaného přístupu, který v současné době v čisté podobě ustoupil do pozadí, a objektového přístupu je v této části práce věnována pozornost i přístupu hybridnímu, který se snaží o spojení prvků strukturovaného a objektového přístupu. Z modelů životního cyklu je v práci podrobněji popsán tzv. prototypový model, neboť jde o model často využívaný a jsou mu předpovídány dobré perspektivy. V závěru třetí části je věnována pozornost automatizovaným nástrojům pro podporu projekčních prací ? CASE. Ve čtvrté části práce jsou na pozadí vývoje světové globální informační společnosti, v současné době postižené ekonomickou krizí, popsány možnosti vývoje informačních technologií i perspektivy teoretických přístupů používaných pro řízení projektů. Závěrečná část práce obsahuje shrnutí poznatků z práce.