Zásada subsidiarity trestní represe

• Název práce v češtině: Zásada subsidiarity trestní represe
• Název v anglickém jazyce: The principle of subsidiarity in a criminal law
• Klíčová slova: zásada subsidiarity trestní represe, princip ultima ratio
• Klíčová slova anglicky: principle of subsidiarity, ultima ratio, criminalisation as the last resort
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Oto Novotný, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.11.2009
• Datum zadání: 02.11.2010
• Datum potvrzení stud. oddělením: 03.10.2011
• Datum a čas obhajoby: 27.09.2011 11:30
• Místo konání obhajoby: PF UK - 235
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.09.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 27.09.2011
• Oponenti: prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, která se stala po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku znovu aktuální. Již dříve však byla často zohledňována v judikatuře českého Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Nový český trestní zákoník zakotvuje zásadu subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2: „Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.“
První kapitola se zabývá obecnou definicí zásady subsidiarity a principu ultima ratio a dochází k závěru, že znění § 12 odst. 2 trestního zákoníku je příliš úzké, neboť trestní právo má působit subsidiárně nejen k právním ale obecně ke všem společenským prostředkům.
Druhá kapitola pojednává o interpretačním významu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v trestním zákoníku. To znamená, že zásada subsidiarity může být uplatněna jen při výkladu těch znaků skutkových podstat trestných činů, které nejsou formulovány příliš konkrétně a jednoznačně.
Následující kapitola se věnuje teorii právního statku a pojmu společenské škodlivosti. V této souvislosti je zohledňována judikatura německého Spolkového ústavního soudu.
Zákaz stíhat společensky neškodlivá jednání je demonstrován na výkladu abstraktně ohrožovacích deliktů (kapitola čtvrtá).
Kapitola pátá se zabývá subsidiaritou trestního práva k právu soukromému a rolí oběti pro posuzování trestnosti činu. Tuto problematiku je možné nalézt v mnohých nálezech českého Ústavního soudu.
Kapitola šestá je zaměřena na subsidiaritu trestního práva k právu správnímu, především pak přestupkovému.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The Master’s degree thesis analyzes the principle of subsidiarity in a criminal law as an actual topic beacause this principle is included in the new czech penal code in art. 12 para 2: „The crime responsibility and its consequences can be applied only in social harmful cases if an application of an other kind of a law responsibility is insufficient.“ However before the new penal code was passed the czech Constitutional Court and Supreme Court had dealed with the principle of subsidiarity in a criminal law in their judgments.
The first chapter reports on a general definition of the principle of subsidiarity and the ultima ratio principle and concludes that the phrasing in the citied art. 12 para 2 is to „thin“ because the criminal law should be subsidiary not only to the other law but also to the all social tools.
The second chapter deals with the principle of subsidiarity as a rule for an interpretation. In the new czech penal code this principle can be used only for the interpretation of these words describing crimes which are not expressed too unequivocal.
The next chapter refers to the german „theory of law goods“ (Rechtsgutstheorie) and the term social harm. The judgements of the german Constitutional Court are taken into consideration.
The prohibition of criminalizing social harmful conduct is illustrated on a case of „abstract threatening crimes“ (the chapter n. 4).
The fifth chapter reports on the subsidiartiy of criminal law to the private law and a role of a victims´ conduct for the interpretation of crime laws. This topic can be found in the judgments of the czech Constitutional Court.
The sixth chapter is focused on the subsidiarity of the criminal law to the admministrative law, above at all to the law of offences.