Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 362)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Vliv sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na odděleních intenzivní péče
Název práce v češtině: Vliv sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na odděleních intenzivní péče
Název v anglickém jazyce: Effect of sporting activity on the risk of burnout in nurses working in intensive care
Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, sestra, intenzivní péče, duševní hygiena
Klíčová slova anglicky: burnout, stress, nurse, intensive care, mental hygiene
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (11-00250)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jana Heczková, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 09.10.2014
Datum zadání: 09.10.2014
Datum a čas obhajoby: 17.02.2015 08:00
Místo konání obhajoby: UTPO
Datum odevzdání elektronické podoby:18.12.2014
Datum proběhlé obhajoby: 17.02.2015
Předmět: Obhajoba diplomové práce (B01602)
Oponenti: Mgr. Alice Strnadová, MBA
 
 
 
Zásady pro vypracování
Diplomová práce musí odpovídat Opatření děkana č. 10/2010 a Manuálu pro vytvořená závěrečných kvalifikačních prací 1. LF UK a ÚTPO.
Seznam odborné literatury
BARTOŠÍKOVÁ, I. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. ISBN 80-7013-288-4.
BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-439-9.
BEDRNOVÁ, E., a kol. Management osobního rozvoje: duševní hygiena, sebeřízení a efektivní životní styl. 1. vyd. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-198-0.
BILAVČÍKOVÁ, P., a KARAFIÁTOVÁ, M. Jak vnímají sestry pracovní podmínky a psychosociální zátěž. Sestra. Praha: Mladá fronta. ISSN 1210-0404. 2010, roč. 20, č. 9, s. 26–28.
BLAHUŠOVÁ, E. Wellness, fitness. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0891-X.
DANĚK, Karel. Pohybem ke zdraví. 1.vyd. Praha: Olympia, 1983. 106 s. ISBN 27-002-83.
DESLANDES, Andréa, et al. Exercise and mental health: many reasons to move. Neuropsychobiology, 2009, 59.4: 191-198.
DOVALIL, Josef, et al. Výkon a trénink ve sportu. 1.vyd. Praha: Olympia, 2002, ISBN 80-7033-760-5.
FURIÁŠKOVÁ, Silvie. Pohybová aktivita jako protektivní faktor syndromu vyhoření. Olomouc, 2013. 78 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Mgr. Jana Harvanová, Ph.D.
GERBER, Markus, et al. Aerobic exercise training and burnout: a pilot study with male participants suffering from burnout. BMC research notes, 2013, 6.1: 78.
HALUZÍKOVÁ, D., a BOUDOVÁ, L. Vliv pohybové aktivity na endokrinní systém. Praktický lékař. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně. ISSN 0032-6739. 2004, roč. 84, č. 12
HALUZÍKOVÁ, J., a ŘÍMOVSKÁ, Z. Zvládání stresu a prevence jeho následků. 101 Sestra. Praha: Mladá fronta. ISSN 1210-0404. 2010, roč. 20, č. 4, s. 26–27.
HAŠKOVCOVÁ, H. Syndrom vyhoření. Sestra. Praha: Mladá fronta. ISSN 1210-0404. 1994, roč. 4, č. 3, s. 10–11.
HERMAN, E., a DOUBEK, P. Deprese a stres: vliv nepříznivé životní události na rozvoj psychické poruchy. Praha: Maxdorf, 2008. ISBN 978-80-7345-157-8.
HONZÁK, R. Logika stresové kaskády. Lékařské listy: příloha Zdravotnických novin. Praha: Sanoma Magazines. 2004, roč. 53, č. 31, s. 26.
HONZÁK, Radkin. Burnout u personálu psychiatrické léčebny Horní Beřkovice.Psychosom, časopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medicínu, 2009, 2.
JANÁČKOVÁ, L. Základy zdravotnické psychologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-179-6.
KEBZA, V., a ŠOLCOVÁ, I. Burnout syndrom: teoretická východiska, diagnostické a intervenční možnosti. Československá psychologie. Praha: Academia. ISSN 0009-062X. 1998, roč. 42, č. 5, s. 429–448.
KEBZA, V., a ŠOLCOVÁ, I. Syndrom vyhoření. 2. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. ISBN80-7071-231-7.
KLEVETOVÁ, D. Supervize jako prevence syndromu vyhoření. Sestra. Praha: Mladá fronta. ISSN 1210-0404. 2011, roč. 21, č. 10, s. 20–22.
KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. 6. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-922-4.
KŘIVOHLAVÝ, J. Hořet, ale nevyhořet. 2., přeprac. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7195-573-3.
KŘIVOHLVÝ, J. Jak neztratit nadšení. 1. vyd. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-551-3.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-774-4.
KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3149-0.
HODAŇ, Bohuslav, et al. Volný čas a jeho současné problémy: Sborník příspěvků přednesených na vědeckém symposiu v Olomouci ve dnech 20. a 21. května 2002. Olomouc: Hanex, 2002. 188 s. ISBN 80-85783-37-1.
JANSA, Petr, et al. Sport a pohybové aktivity v životě české populace. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2005. ISBN 80-86317-33-1.
MASLACH, Christina; JACKSON, Susan E.; LEITER, Michael P. Maslach burnout inventory. 1986.
MITÁŠ J, FRÖMEL K. Pohybová aktivita dospělé populace České republiky: Přehled základních ukazatelů za období 2005-2009. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010.
PALUSKA, Scott A.; SCHWENK, Thomas L. Physical activity and mental health. Sports medicine, 2000, 29.3: 167-180.
POGHOSYAN, Lusine; AIKEN, Linda H.; SLOANE, Douglas M. Factor structure of the Maslach burnout inventory: an analysis of data from large scale cross-sectional surveys of nurses from eight countries. International journal of nursing studies, 2009, 46.7: 894-902.
PONCET, Marie Cécile, et al. Burnout syndrome in critical care nursing staff.American journal of respiratory and critical care medicine, 2007, 175.7: 698-704.
RUSH, M. D. Syndrom vyhoření. 1. vyd. Praha: Návrat domů, 2004. ISBN 80-7255-074-8.
SEKOT, Aleš. Sociologocké problémy sportu. 1.vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2562-8.
SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2000. ISBN 80-246-0044-7.
SCHMIDBAUER, W. Syndrom pomocníka. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7367-369-7.
STOCK, C. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 103 s.
ISBN 978-80-247-3553-5.
VENGLÁŘOVÁ, M., a kol. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3174-2.
Předběžná náplň práce
Ve své diplomové práci se budu zabývat výzkumem vztahu mezi volnočasovou fyzickou aktivitou sester pracujících na odděleních intenzivní péče a četností, potažmo závažností výskytu syndromu vyhoření. Sestry, zejména ty, které pracují v intenzivní a resuscitační péči, jsou v rámci své profese vystaveny celé řadě stresorů, jako je práce ve směnném provozu, značná zodpovědnost daná rizikem odborného pochybení, časová tíseň, permanentní expozice alarmovému hluku, kontakt s utrpením pacientů a mnohdy i jejich nejistou, až vysoce nepříznivou prognózou, což může vést k syndromu vyhoření. Tělesná aktivita má protektivní vliv na zmírňování negativních důsledků psychického stresu. Pohyb je konečnou fází stresové reakce. Biochemická připravenost organismu na “útěk nebo boj” umožňuje se vypořádat se stresem pomocí tělesné aktivity. Kolektivní sporty mají i nezanedbatelný sociální význam. Markus Gerber ve své pilotní studii “Aerobic exercise training and burnout: a pilot study with male participants suffering from burnout” dokazuje, že zvýšená fyzická aktivita snižuje míru vnímaného stresu a známky syndromu vyhoření. Silvie Furiášková ve své diplomové práci s názvem “Pohybová aktivita jako protektivní faktor ve vztahu k syndromu vyhoření” potvrzuje, že pohybová aktivita má pozitivní vliv na riziko vzniku syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků.
Ačkoliv bylo o syndromu vyhoření pojednáno ve velkém množství publikací, praktická aplikace získaných poznatků není příliš viditelná. Toto téma jsem si vybrala i pro jeho praktický význam. Pokud se potvrdí v mém výzkumu, že volnočasové aktivity snižují riziko syndromu vyhoření, tak bych data získaná ve výzkumu mohla prezentovat zaměstnavateli a vytvořit doporučení, jakým způsobem by mohl podporovat své zaměstnance ve volnočasových sportovních aktivitách.
Výzkum budu provádět pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, které se skládá ze dvou částí. První část obsahuje otázky týkající se syndromu vyhoření a bude realizována s využitím validizovaného a reliabilního dotazníku Maslach Burnout Inventory, který je hojně využíván ve vědeckých studiích, např.v rozsáhlé studii “Factor structure of the Maslach burnout inventory: an analysis of data from large scale cross-sectional surveys of nurses from eight countries”, kde se zúčastnilo 54738 sester z 646 nemocnic v 8 zemích. Studie byla publikována v časopise International journal of nursing studies. Tento dotazník použil takévýznamný český psychiatr Radkin Honzák ve své práci “Burn out u personálu psychiatrické léčebny Horní Beřkovice.” Druhá část dotazníku bude obsahovat otázky týkající se volnočasových sportovních aktivit sester. Výzkumný vzorek budou sestry pracující na odděleních resuscitační nebo intenzivní péče. Výzkum bude prováděn ve Všeobecné fakultní nemocnici, Rehabilitační klinice Malvazinky na odděleních následné intenzivní péče, Nemocnice Tanvald, Nemocnice Neratovice a Nemocnice Sedlčany.
S ohledem na znalosti současné lékařské fyziologie o příznivém vlivu pravidelné fyzické aktivity na lidský organismus mohou aplikace získaných poznatků o vztahu mezi volnočasovými sportovními aktivitami a syndromem vyhoření vést k redukci rizika jeho rozvoje. Zaměstnavatel by mohl podporovat sestry ve volnočasových sportovních aktivitách benefity, například formou poukázek do sportovních zařízeních nebo organizací kolektivních sportů, kdy sportovní aktivita má i sociální význam a utužuje interpersonální vztahy v rámci pracovního týmu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The diploma thesis is dealing with a relation between leisure time-physical activities of nurses working on intensive care units and a frequency of burnout occurrence. Nurses, especially these who are working on intensive and resuscitation care units, are exposed to many stressors within their profession, e.g. necessity of shiftwork, high responsibility, time pressure, exposition to alarm noise, intensive and periodical contact with human suffering given by an unfavorable diagnosis. These facts can lead to burnout which affects not only the work life, but also the private life very significantly.
Physical activity has a protective effect on mitigation the negative effects caused by stress. Motion is the final phase of stress response. Biochemical readiness of an organism to the “fight or escape” allows to deal with stress through a physical activity. Team sports also have a social importance. Markus Geber in his pilot study “Aerobic exercise training and burnout: a pilot study with male participants suffering from burnout” shows that increased physical activity reduces the level of perceived stress and symptoms of burnout. Silvie Furiášková confirms in her diploma thesis titled “Pohybová aktivita jako protektivní faktor ve vztahu k syndromu vyhoření” that physical activity has a positive effect on the risk of burnout in a group of teaching staff.
Despite the fact that a large amount of articles dealing with burnout was published and this issue is well investigated, there is still a lack of practical use of the acquired knowledge. I have chosen this topic precisely because of a possible practical use. Obtained data can be presented to the employers with recommendations on how they could support their employees in leisure-sport activities, if confirmed in the research that these reduce the risk of burnout rise.
The basic questions are: Does exist any relation between a physical activity and burnout? How much time nurses spend by leisure-physical activities? Do employers support employees in sport activities and if so, how?
The research is conducted within the meaning of quantitative questionnaire investigation consisting of two parts. The first part is focused on burnout issue and is realized by widely used validated and reliable Maslach Burnout Inventory questionnaire. This questionnaire is used e.g. in comprehensive study “Factor structure of the Maslach burnout inventory: an analysis of data from large scale cross-sectional surveys of nurses from eight countries” published in the International Journal of Nursing Studies, in which participated 54738 nurses from 646 hospitals in 8 countries. This questionnaire was also used by a famous Czech psychiatrist Radkin Honzák in the scientific work “Burn out u personálu psychiatrické léčebny Horní Beřkovice.”
The second part of the questionnaire will include questions related to leisure-sport activities of nurses working at the departments of resuscitation or intensive care. Research will be conducted at the Všeobecná fakultní nemocnice in Prague, at the rehabilitation clinic Malvazinky in Prague, at the departments of subsequent intensive care and at the hospital Tanvald, Neratovice and Sedlčany.
With regard to the knowledge of contemporary medical physiology of beneficial effect of regular physical activity on the human organism can the acquired knowledge about the relationship between leisure time-physical activities and burnout lead to a reduction of the risk of its development. Because a sport activity has also a social significance and can strengthen interpersonal relationships within the work team, employers could support nurses in leisure time-physical activities in the form of benefits, vouchers or organization of sport activities.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK