Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Současný vývoj kolektivní správy práv
Název práce v češtině: Současný vývoj kolektivní správy práv
Název v anglickém jazyce: The recent development of collective administration of rights
Klíčová slova: kolektivní správa práv, licence creative commons, osiřelá díla, autorské právo, evropské právo
Klíčová slova anglicky: collective administration of rights, creative commons licence, orphan works, copyright, european law
Akademický rok vypsání: 2009/2010
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního (22-UPA)
Vedoucí / školitel: JUDr. Alexandra Wünschová Pujmanová
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 04.11.2009
Datum zadání: 15.11.2010
Datum a čas obhajoby: 28.01.2011 08:30
Místo konání obhajoby: PFUK
Datum odevzdání elektronické podoby:17.01.2011
Datum proběhlé obhajoby: 28.01.2011
Oponenti: JUDr. Petra Žikovská, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Institut kolektivní správy práv je zejména v posledních desetiletí pod velkým tlakem a čelí výzvám, které s sebou přináší výrazný technologický pokrok, který v multimediálním informačním prostředí globalizujícího se světa přináší nové problémy a otázky, které musí kolektivní správci i evropské orgány reflektovat a nějakým způsobem na ně reagovat. Pojmy jako teritorialita, digitalizace, přeshraniční správa práv nebo veřejných licence jsou v souvislosti s kolektivní správou práv často skloňovanými pojmy. Po stručném úvodu zaměřeném na definování základních charakteristik kolektivní správy práv v České republice se zaměřím na fenomén veřejných licencí Creative commons (dále jen „CC licence“). Jejich existence a popularita je více než patrná a již v úvodu této práce si dovolím tvrdit, že jejich vliv nadále poroste, jelikož autorům poskytují jednoduchý a srozumitelný nástroj, jímž mohou poskytnout oprávnění užít své dílo veřejnosti, což v případě kolektivní správy práv prozatím konstatovat nemůžeme. Jejich vznik je pevně spjat s technologickým vývojem a zejména internet, který je již v dnešní době velice snadno dostupným médiem, jehož prostřednictvím může docházet k šíření autorských děl, poskytuje licencím CC živnou půdu pro jejich další růst. Jelikož jsou tyto licence použitelné kdekoliv na světě, dochází při jejich aplikaci ke konfrontaci s jednotlivými národními autorskoprávními úpravami, které na tento nový způsob ochrany autorských děl musí adekvátně reagovat. V kapitole věnované těmto licencím se proto zaměřím na jejich zakotvení v českém právním řádu včetně vztahu ke kolektivní správě práv.
Digitalizační snahy ze strany Evropské komise, které mají za cíl digitalizaci kulturního materiálu, jeho dostupnost on-line a uchovávání digitálních záznamů, otevřely velice zajímavé téma osiřelých děl, které se úzce dotýká jednotlivých členských států EU i kolektivních správců. Osiřelá díla jsou autorská díla chráněná autorským zákonem, jehož nositele práv nelze určit ani nalézt. Tato díla požívají totožnou ochranu jako jakákoliv jiná autorská díla, což znamená, že k jakémukoliv jejich užití je nutné získat souhlas autora nebo oprávněného nositele práv. A právě tento souhlas je hlavní překážkou digitalizačních prací, ale zároveň i běžného užívání osiřelých děl na národní respektive evropské úrovni. V současnosti totiž neexistují zákonné mechanismy, které by jejich užívání legálně umožňovaly. I přes četné snahy ze strany Evropské komise, volající po zavedení nástrojů pro usnadnění užívání osiřelých děl a hledaní společných kritérií pro „přiměřené“ vyhledávání nositelů práv, zejména z důvodu přeshraničního užívání děl, se prozatím nepodařilo nalézt vhodný model řešení, který by přispěl k právní jistotě v těchto vztazích. Proto se v kapitole věnované osiřelým dílům pokusím nastínit možná řešení této problematiky.
V poslední části diplomové práce se zaměřím na současné harmonizační snahy na poli kolektivní správy práv. Tradiční modely úpravy přeshraniční správy práv, založené na vzájemných recipročních smlouvách uzavíraných mezi jednotlivými kolektivními správci, nejsou plně slučitelné se snahami Evropských institucí (zejména Komise), které volají po odstranění restriktivních ustanovení ze smluv o zastupování ve prospěch nositelů práv, zavedení soutěžního prostředí mezi kolektivní správce nebo regulaci jejich vzájemné spolupráce. Jejich cílem je co možná nejširší zpřístupnění obsahu chráněných děl při současném zachování určitého stupně ochrany pro nositele práv a dále vytvoření uživatelsky snadného a srozumitelného prostředí, které bude odrážet individuální požadavky jednotlivce. Tyto snahy souvisí zejména s technologickým rozvojem interaktivního sdělování informací, zejména hudby, prostřednictvím sítě internet. Překonání teritoriální působnosti autorského práva a liberalizace trhu v podmínkách jednotného hospodářského prostoru, zejména v souvislosti s komunitárními zásadami volného pohybu zboží a osob, je v současnosti často skloňovaným tématem, které může v nebližší době změnit tradiční pojetí správy práv na evropském kontinentu a paradoxně přispět k ohrožení její kulturní rozmanitosti. V této kapitole nejdříve vyberu nejdůležitější rozhodnutí Evropského soudního dvora, zaměřené na jednání kolektivních správců ve světle evropského soutěžního práva a následně zmapuji přístupy k řešení otázky přeshraničního výkonu kolektivní správy autorských práv hudebních děl v on-line prostředí. Závěrem se pokusím nastínit možné dopady těchto liberalizačních snah.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The purpose of my thesis is to analyse the recent development of collective administration of rights (CRM). I have chosen this topic because of its actual impact and current changes on the field of CRM. The growing importance of the Internet and of digitisation technologies is opening up new possibilities for distributing creative content online. This is not in harmony with territorial principles of administration of right in Europe. So, there are challenges which can change the way how CRM cooperate and compete.
First chapter briefly describes collective administration of rights in Czech Republic. Second chapter is focused on public licences concretely Creative commons. Their impact on CRM is unexceptionable and the national legislature has to react on this new phenomenon of licensing of copyright works. The goal of this chapter is to introduce that public licence, describe their compatibility with Czech law system and draw attention to problematic paragraphs which blocks simple and lawful way how to use them.
Digitalization project such as Europeana open up the orphan works problem which is due by the fact that new digital media provide unprecedented opportunities for reutilizing ‘old’ existing content. There is a huge problem of right clearance of copyright and related rights which can influence digitalization efforts and threaten preservation of cultural heritage. Chapter three describes activity of European institutions map current ways how to deal with the orphan works and in the end proposes possible solutions of that topic.
Recent technological development is bringing new channels how to distribute copyright protected works and that’s why they are easily accessible across the European Union (especially online music). It is causing the need for multi-territorial licensing that spans throughout the European territory. And the question is: whether the market for collective management of rights should be liberalized for rights-owners and users? Chapter Four analyzes judicature of the European Court of Justice (ECJ), characterises most important documents from European Commission and European Parliament and gives suggestions how to deal this actual problem.
Conclusions are drawn in Chapter Five. CC licences are applicable in CR but there are few provisions which need to be changed for easy going usage of them. Nevertheless the impact on the CRM will be appreciable because of reduction of their incomes. As regards to orphan works problem none of presented models give us clear answer how to deal that problem. I suggest finding solution with respect to “Canadian” and “Nordic” model and attempt to lower number of new orphan works with using Digital right management technologies, CC licences or motivate authors to add information about him and residence to his work. Chapter concerning multi-territorial licensing and liberalization showed up that recent situation is in the state of chaos. There are tendencies from European Commission set competition between collective right managers but none regulative document was issue. Big collecting societies are signing exclusive contracts with international music publishers who afterwards withdrawal contracts with societies who don’t participate in them. It could cause that small CRM loose competitiveness and European cultural diversity will be damaged. On the other hand collecting societies in Europe are currently involved in litigation to prevent each other from issuing pan-European licences of their respective repertoires. European Commission should take an action in the form of clear statement whether to set competition or to define binding rules how to deepen cooperation between collecting societies. If not it could cause both right-holders and users.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK