Kontrastivní studium vyjadřování vidu v českých a německých narativních textech

• Název práce v češtině: Kontrastivní studium vyjadřování vidu v českých a německých narativních textech
• Název v anglickém jazyce: A Contrastive Study of Aspectual Means of Expression in Czech and German Narrative Texts
• Klíčová slova: Sloveso, aspektuálnost, teličnost, inkrementální slovesa
• Klíčová slova anglicky: Verb, aspectuality, telicity, incremental verbs
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Eva Lehečková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.10.2009
• Datum zadání: 21.06.2011
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 18.08.2011
• Datum a čas obhajoby: 12.09.2011 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.08.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2011
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. František Martínek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Anotace
Bakalářská práce se zabývá kontrastivním studiem různých jazykových prostředků sloužících k vyjadřování aspektuálních významů v češtině a němčině. Nejprve představí aspektuální soustavy obou jazyků a ukáže tradiční přístupy k této problematice. Oba jazyky vyjadřují aspektuální významy odlišnými prostředky. Kontrastivní analýza bude založena na společném sémantickém rysu teličnosti, který tvoří ústřední sémantickou opozici v obou jazykových systémech. Analyzována bude úzká skupina českých a německých inkrementálních sloves. Pro inkrementální slovesa je charakteristický homomorfismus, tj. vztah mezi průběhem děje a manipulací objektu (jeho vznikem, zánikem, modifikací). V objektu inkrementálních sloves se nachází specifická sémantická role inkrementálního patientu. Cílem práce je představit a doložit na základě korpusového materiálu relevantní prostředky vyjadřující telickou interpretaci slovesa a aspektuální významy: sémantika slovesa, vztah predikátu a nominální fráze v inkrementálním patientu a vlastnost nominální fráze. Analýza se všímá také specifických prostředků obou jazyků. V češtině na teličnost působí kategorie slovesného vidu, v němčině kategorie gramatického členu a systém slovesných časů.

Seznam odborné literatury

Admoni, W. (1972): Der deutsche Sprachbau. Leningrad.
Comrie, B. (1976): Aspect. An Introduction to the Study of Verbal Aspect and Related Problems. Cambridge: Cambridge University Press.
Český národní korpus – InterCorp. Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha 2005 (http://ucnk.ff.cuni.cz/intercorp/).
Daneš, F. (1985): Věta a text. Praha, Academia, s. 12–29.
Depraetere, I. (1995): On the Necessity of Distinguishing between (Un)boundedness and (A)telicity. Linguistic and Philosophy 18, s. 1–19.
Dočekal, M. Mereologie českého aspektu a direkcionální předložky In Sborník prací Filozofické fakulty BU A 55. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 219 –235.
Dostál, A. (1954): Studie o vidovém systému ve staroslověnštině. Praha, Státní pedagogické nakladatelství.
Dowty, D. R. (1988): Thematic Proto-Roles, Subject Selection, and Lexical Semantic Defaults. San Francisco.
Dowty, D. R. (1991): Thematic Proto-Roles and Argument Selection. Language, 67, 3, 547–619.
Duden 4. (2009): Die Grammatik. 8. überarbeitete Auflage. Mannheim, Wien, Zürich: Dudenverlag.
Encyklopedický slovník češtiny (2002). Praha, Lidové noviny.
Erben, J. (1966): Abriß der deutschen Grammatik. Berlin.
Filip, H. (1995): Integrating Telicity, aspect and NP Semantics: the Role of Thematic Structure. J. Toman (Hg.) Formal Approaches to Slavic Langugages 3. Ann Abor: Michigan Slavic Publications, s. 61–96.
Filip, H. (1999): Aspect, Eventuality Types and Nominal Reference. New York: Garland Publications.
Flämig, W. (1965): Zur Funktion des Verbs. III. Aktionsart und Aktionalität. Deutsch als Fremdsprache 2. Leipzig: Herder Institut der K.-M.-Universität. s. 4–12.
Havránek, B. – Jedlička, A. (2002): Stručná mluvnice česká. 2. vyd. Praha, Fortuna.
Helbig-Buscha. (2001): Die Deutsche Grammatik. Berlin und München: Langenscheidt.
Hrachovinová, E. (2004): Slovesná kategorie aktionsart v české a zahraniční lingvistické tradici. Nepublikovaná diplomová práce. Praha FF UK. Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
Jung, W. (1980): Grammatik der deutschen Sprache. 6. Auflage. Leipzig.
Kopečný, F. (1962): Slovesný vid v češtině. Praha, Rozpravy ČSAV.
Krifka, M. (1986): Nominalreferenz und Zeitkonstitution. Zur Semantik von Massentermen, Individualtermen, Aspektklassen. Doctoral Thesis, The University of Munich, Germany.
Krifka, M. (1989): Nominalreferenz und Zeitkonstitution. Zur Semantik von Massentermen, Pluraltermen und Aspektklassen. Muenchen: Wilhelm Fink.
Lehečková, E. (2004):Kategorie teličnosti a české sloveso. In: Setkání bohemistů Cikháj. Brno, s. 14–17
Mathesius, V. (1947): Čeština a obecný jazykozpyt: soubor statí. Praha, Melantrich.
Mluvnice češtiny. 2 Tvarosloví (1986). Praha, Academia.
Mluvnice češtiny 3. Syntax (1987). Praha, Academia.
Pergler, J. (2010): Koreference a typy reference v češtině. Rukopis studie pro časopis Slovo a slovesnost. 21 s.
Poldauf, I. (1954): Spojování s předponami při tvoření dokonavých sloves v češtině. Slovo a slovesnost, 15, s. 49–65.
Povejšil, J. (1977): Vyjadřování vidu a způsobů slovesného děje v němčině a v češtině. In Studies in Modern Philology 2. Praha: KCJ ČSAV. s. 91–112.
Ruberová, I. (1996): Slovesný vid v češtině a prostředky jeho vyjadřování v nevidovém jazyce němčině. Nepublikovaná diplomová práce. Praha FF UK. Ústav translatologie.
Šmilauer, V. (1972): Nauka o českém jazyku. Praha, SPN.
Elektronické zdroje
Gaschkowa, M. (2005): Aktionsarten und ihre sprachlichen Ausdrucksmittel. Stuttgart. (http://www.ilg.uni-stuttgart.de/Gaschkowa/publications/04.pdf) [cit. 14. 4. 2011]
Sioupi, A. (2007): Lexikalischer Aspekt vs. Progressiv. In Linguistik am Schloss III. Berlin: Norbert Fries. s. 104–114 (http://linguistik-im-schloss.anaman.de) [cit. 14. 4. 2011]