Povinnost loajality společníka v obchodní společnosti

• Název práce v češtině: Povinnost loajality společníka v obchodní společnosti
• Název v anglickém jazyce: The Duty of Loyalty of a Member of a Business Company
• Klíčová slova: fiduciární povinnosti, povinnost loajality, povinnost péče řádného hospodáře, pravidlo podnikatelského uvážení
• Klíčová slova anglicky: fiduciary duties, duty of loyalty, duty of care, business judgment rule
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.11.2009
• Datum zadání: 14.12.2011
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.01.2012
• Datum a čas obhajoby: 23.01.2012 16:30
• Místo konání obhajoby: 210
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.12.2011
• Datum odevzdání tištěné podoby: 15.12.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 23.01.2012
• Oponenti: JUDr. Marie Zahradníčková, CSc.

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá povinností loajality společníka v obchodní společnosti, tedy jednou z povinností, která stojí v českém právu doposud spíše na okraji zájmu právní teorie i praxe. Pro porozumění této problematice je v úvodu nutný jistý historický a teoretický exkurz, který vymezuje co ona povinnost loajality vlastně je, kde se vzala a z čeho se dovozuje. Její historický vývoj je dokumentován na konkrétní judikatuře, především pak americké a britské, která s touto povinností pracuje již od roku 1726. Zmíněny jsou též odlišnosti „běžných“ obchodních závazkových vztahů od vztahů fiduciárních, které čtenáři objasní účel za nímž tato specifická kategorie vznikla.
Následuje výběr klíčových judikátů od první poloviny osmnáctého století do první poloviny století dvacátého, kdy jsou za pomoci citací dokresleny vývojové tendence fiduciárních povinností, především pak postupné prosazení aplikace povinnosti loajality v oblasti práva obchodních společností. Práce se dále věnuje postavení povinnosti loajality v rámci kategorie fiduciárních povinností, dále pak vztahu k povinnosti péče, jež je demonstrován na několika teoretických konceptech různých autorů. Popsán je historicky první, tzv. klasický model povinnosti péče, následují koncepce vyčleňující více samostatných povinností nebo naopak kumulující všechny pod jednu povinnost obecnou. V neposlední řadě je krátce představeno dělení fiduciárních povinností v oblasti korporátního práva z dílny prof. Juliana Velasca, které se snaží vzít v potaz komplikovanost dnešních obchodních vztahů, na než se snaží adekvátně reagovat.
Šestá kapitola se zabývá oddělením povinnosti loajality od povinnosti péče, je naznačeno řešení, které autor považuje za teoreticky nejčistší a nejvhodnější a doloženo řadou argumentů ve prospěch této koncepce. Dále jsou rozebrány modely odlišné a nastíněna jejich hlavní teoretická východiska.
Následuje judikatura povinnosti loajality v delawarském právu obchodních společností od roku 1939 do současnosti. Právo státu Delaware bylo vybráno záměrně jako určitý inspirační zdroj korporátního práva nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě. Na stěžejních judikátech, které ovlivnily teoretické pojetí konceptu povinnosti loajality v právu obchodních společností a určily směr aplikace po několik let či dokonce desetiletí, je dokreslen vývoj této povinnosti v průběhu času. Na tuto kapitolu navazuje krátké pojednání o zájmu společnosti a koncepcích jeho stanovení. Návaznost na povinnost loajality je dána především judikaturním i teoretickým navázáním povinnosti loajality na zájem společnosti.
Druhý velký oddíl práce je věnován povinnosti loajality v právu českém. Vzhledem k značně limitovanému počtu literatury i judikatury v dané oblasti se autor pokouší nastínit vlastní řešení, respektive modifikovat poznatky americké teorie a praxe na české podmínky práva obchodních společností.
První kapitola tohoto oddílu se věnuje současnému legislativnímu a teoretickému zakotvení povinnosti loajality v českém právu. Rozebrány jsou především jednotlivé aspekty povinnosti loajality provedené v obchodním zákoníku, stejně tak provedení povinnosti péče řádného hospodáře v platném českém právu. V návaznosti na oddělení povinnosti loajality od povinnosti péče je stanoven tento dualismus i v právu českém. Prostor je dán i názorům opačným, které naopak povinnost loajality podřazují pod povinnost péče řádného hospodáře nebo ji dovozují z obecných ustanovení obchodního zákoníku k obchodním společnostem.
Následuje zevrubný pohled na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky v oblasti povinnosti loajality s důrazem na teoretické zakotvení této povinnosti a jejího postupného vývoje skrze rozsudky. Autor se poměrně kriticky vyjadřuje k některým rozhodnutím, především pak teoretickému zakotvení této povinnosti, vhodnosti aplikace na jednotlivé konkrétní kauzy a závěry z toho soudem vyvozené.
Pozornost je zaměřena i na návrh nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, především na části věnující se provedení oblasti corporate governance. Autor vychází jak ze znění návrhu aktualizovaného v květnu 2011, tak z navrhovaných důvodových zpráv k oběma zákonům. Kriticky je pojednáno o teoretickém sloučení povinnosti loajality a povinnosti péče řádného hospodáře. Naopak kladně hodnotí oddělení jednotlivých aspektů obou povinností v samotném textu návrhu zákona, které samo o sobě nasvědčuje vhodnosti oddělení těchto dvou kategorií. Pro takové tvrzení jsou podány věcné argumenty s odkazem na judikaturu uvedenou v předchozích částech práce.
Poslední část druhého oddílu je věnována diferenciaci povinnosti loajality podle typu společnosti. Vzhledem k absenci jakéhokoli teoretického zakotvení v českém právu se autor snaží nastínit několik principů, kterými by se měla ubírat budoucí teorie i praxe. Polemikou s článkem jednoho z renomovaných advokátů dokresluje situace, kde by povinnost loajality měla mít svůj prostor a kde by se měla stát oním korektivem řešícím situace na něž pouhé znění zákona nepamatuje ani pamatovat nemůže. Autor zdůrazňuje, že v moderním právu budou vždy existovat situace, vyplývající z čím dál větší složitosti společenských vztahů, které budou pro zákonná ustanovení obtížně uchopitelné a zachytitelné. Právě na takové situace je aplikace povinnosti loajality potažmo dalších fiduciárních povinností v právu obchodních společností vhodná. Je třeba si uvědomit, že se nenacházíme v oblasti čistě právní, nýbrž oblasti zasažené i ekonomickou teorií a sociologií a přizpůsobit tomu svůj pohled na problematiku.
Závěr pak pomocí argumentů de lege ferenda nastiňuje směr, kterým se české právo má vydat v oblasti povinnosti loajality.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis deals with the topic closely connected with the field of corporate governance which is a part of corporate law. According to the American legal theory is duty of loyalty one of the fiduciary duties. The traditional classification of fiduciary duties is based on dualism – duty of loyalty and duty of care. But this concept is changing over time mainly due to case law. There is no settled opinion on the basic question how many fiduciary duties there are. Current opinion of the respected authority in this field – Delaware´ Supreme Court is based on dualism of fiduciary duties, but not in the traditional meaning. The duty of loyalty includes according to the opinion of the judges not only conflicts of interests and self-dealing situations, but breach of good faith as well.
On the other hand the traditional point of view was settled on two fiduciary duties – loyalty and care as well. Duty of loyalty was connected with conflicts of interest situations between principal and agent, when the personal financial interest of the agent was present. Duty of loyalty protected the legal position of the principal when agent managed entrusted property. The duty of care was connected with the interest of the principal and due performance of the agent with the adequate level of care. It was closely linked to the business judgment rule test. Consequences of the breach of fiduciary duties lead to the accountability. One of the most important things about this duty is its application- it is not necessarily based on legal act or judgment, but it is an implied duty of certain type of relationships.
This duty was historically based on the principal – agent relationship mainly to protect weaker part of the obligation. Over time, the content extended to present form, when is quite usual to apply fiduciary duties on business corporations. Mainly the directors as members of board of directors owe the fiduciary duty to the corporation and to shareholders as well. Partners in limited liability companies (LLC) owe duty of loyalty each other and all of them to the LLC as well. The relationship of duty of loyalty between shareholders, corporation and members of board of directors in stock company is not very clear. Some theories argues that the interrelation is similar to LLC situation others are resolutely against.
The current position of the duty of loyalty in the Czech legal theory is not very settled at all. Neither legal theorists nor judges pay attention to the duty of loyalty and its application. It can be traced mainly in few judgments of the Supreme Court, when was the duty of loyalty used as a remedy for certain injustice and interpretation tool as well. Changes are expected in connection with Draft of the New Civil Code and Draft of the Corporation Code, where the field of corporate governance has much stronger influence than in the current regulations.