Svatá cesta (Via Sancta) z pražské katedrály do Staré Boleslavi.

• Název práce v češtině: Svatá cesta (Via Sancta) z pražské katedrály do Staré Boleslavi.
• Název v anglickém jazyce: The Holy Journey from Prague Cathedral to Stara Boleslav (Via Sancta)
• Klíčová slova: svatá cesta - pouť- sv. Václac - Mariánský kult - Stará Boleslav
• Akademický rok vypsání: 2008/2009
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Program SHV - Historický modul (24-HM)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Blanka Altová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 03.02.2009
• Datum zadání: 03.02.2009
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.10.2009
• Datum proběhlé obhajoby: 27.10.2009
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (YM4A1004)
• Oponenti: Mgr. Jan Tuček, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Metoda a prameny:
Na základě historické, místopisné, legendické a uměnovědné literatury se pokusím provést rekonstrukci průběhu Svaté cesty 1/ z hlediska kulturně-historického, významového (symbolického) a ikonografického. Zde mi poslouží dochované umělecké památky a dobová literatura. Získaná data zařadím do širších dobových souvislostí: morová epidemie roku 1680, probíhající fáze rekatolizace a úloha baroka v Čechách, včetně procesu svatořečení Jana Nepomuckého (r. 1729).
Z dochovaných architektonických a urbanistických památek se zaměřím zejména na Svatou chýši na Hradčanech (odtud původně vycházela procesí do Staré Boleslavi) a na úpravy katedrály sv. Víta v době pobělohorské (s důrazem na výzdobu kaple sv. Václava a koncepci hrobu sv. Jana Nepomuckého), na okolí Karlova mostu a jeho sochařskou výzdobu , na jejímž ikonografickém programu se z velké části podíleli právě jezuité, a na něj navazující areál Klementina. Dále na kapličky, jimiž byla staroboleslavská poutní cesta postupně osazována od roku 1674. Nakonec se zaměřím na samotný cíl poutí: baziliku sv. Václava a chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Celkový počet kaplí (44) je určen podle počtu vzývání jména Panny Marie v loretánské litanii. Jedná se o kaple výklenkového typu zakončené tympanonem se slepým kruhovým okénkem. Jejich dolní (větší) část byla vyzdobena tzv. svatováclavským cyklem (výjevy ze života sv. Václava) a horní (menší) část mariánskými obrazy podle vyobrazení mariánských obrazů a soch dalších poutních míst v Čechách, na Moravě a v Rakousku. Podle původu obrazu či sochy dostaly jednotlivé kaple svá pojmenování (např. Svatohorská, Chlumecká, Římovská, aj.). Nad obloukem kapličky byly vlevo umístěny erby donátorů (významných šlechtických rodů, pražských biskupů a kanovníků) a vpravo jejich jména.
O svaté cestě a ikonografickém programu kaplí nás spravuje pražský jezuita Jan Tanner v díle Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavě (1679). Tento spis vyšel německy roku 1705, latinsky 1690, a druhé vydání v češtině vyšlo roku 1692. Dílo je doprovázeno rytinami pražského rytce Samuela Dvořáka (?1689). Mladší díla zabývající se problematikou Svaté cesty z tohoto spisu nadále vycházela (př. Kremer-Karlštejnský, 1939) a dodnes je považován za text svého druhu autoritativní. Vycházet budu také z díla Matěje Tannera Hora Olivetská (1692), jehož část vyšla v češtině za spolupráce autorů (J. Malura, P. Kosek) v editované podobě v roce 2001. Tento spis zachycuje náboženskou praxi 17. století, včetně kultury poutních míst v baroku. Dále použiji některá z děl Bohuslava Balbína (Krásy a bohatství české země. Přel. H. Businská. Praha, 1986) a sborníky věnované tomuto autorovi: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách. Sborník z konference Památníku národního písemnictví. Praha: Památník národního písemnictví 1992; J. Kučera - J. Rak, Bohuslav Balbín a jeho místo v české kultuře. Praha1983.
Za 2/ přistoupím k rekonstrukci cesty z hlediska antropologie krajiny, tj. z hlediska umístění jednotlivých architektonických a urbanistických památek v terénu, jejich celkového zapojení do okolního prostředí, v němž se reprezentuje tzv. vizualizace víry (barokní kompozice krajiny). Zde mi poslouží historické mapy, práce umělecko-historické, a zejména díla autorů Jiřího Dvořáka Dvě pražské pozdně středověké cesty (1973), Radana Květa Staré stezky v České republice (1997) a Pavla R. Pokorného Zmizelá erbovní galerie (1999), P. Halíka, Architektura a město (1996), včetně dalších dílčích studií (např. Česká barokní krajina, J. Sádlo ? T. Hájek, 2004, aj.). Ráda bych v této souvislosti do své práce zahrnula katalog dochovaných kapliček a pokusila se ozřejmit jejich sporný počet, který je odhadován některými autory na 22 či 29. Z dosavadního výzkumu jsem vyhledala a nafotila 15 dochovaných kaplí.
V rámci samostatné kapitoly bych se pokusila zhodnotit použité prameny a literaturu.

Seznam odborné literatury

Bibliografie:
B. Altová, Mariánský kult v Kutné Hoře ve 13. ? 18. st., in: Práce muzea v Kolíně ? řada společenskovědní, VI., 1996
Bohuslav Balbín, Krásy a bohatství české země, Přel. H. Businská, Praha 1986
O. Blažíček, Umění baroku v Čechách, 1971
Brandýs nad Labem ? Stará Boleslav. Průvodce městem. MěÚ Brandýs n. Labem-Stará Boleslav 2002
V. Černý, Až do předsíně nebes. Čtrnáct studií o baroku našem i cizím. Vyd. Jarmila Víšková, doslov A. Stich. Praha 1996
I. Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo, Jezuité v Čechách, Praha 1992
Duchovní rozměr krajiny (3), Tvář naší země ? krajina domova, studio JB, 2001
M. E. Ducreux, Symbolický rozměr pouti do Staré Boleslavi, ČČH 95/97, č. 3-4, s. 585-620
M. Eliade, Posvátné a profánní, Praha 1994
G. Furgeson, Signs and Symbols in Christian Art, New York 1954
M. Gojda, Krajinná archeologie, Academia, Praha 2000
O. Halama, Otázka svatých v české reformaci, Brno 2002
T. Hájek, I. Bukačová, Příběh drobných památek: od nezájmu k fascinaci, Lomnice n. Popelkou 2001
V. Hájek z Libočan, Kronika česká. Praha, 1981
P. Halík a kol., Architektura a město, Praha, Academia 1996
Ignác z Loyoly, Duchovní deník, Edice Societa XIV., Velehrad 2003
Z. Kalista, Česká barokní pouť, Žďár nad Sázavou 2000
Z. Kalista, Tvář baroka, Praha 1992
M. Kitson, Umění světa. Barok a rokoko, Artia, Praha 1972
A. Kolek, Radostná cesta k Staré Matce Boží Žarošské (Slovo k poutníkovi, s.7), Brno 1942
J. Kořínek, Staré paměti kutnohorské.vyd. Alexandr Stich, Radek Lunga, Praha 2000
Kosmas, Kronika česká, Svoboda, Praha 1972
V. V. Kremer-Karlštejnský, Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi, Praha 1939
J. P. Kučera ? J. Rak, Bohuslav Balbín a jeho místo v české kultuře, Praha 1983
R. Květ, Duše krajiny, Praha, Academia 2003
R. Květ, Staré stezky v České republice, Praha 1992
H. Librová, Láska ke krajině?, 1988
Mariánská poutní místa. Atlas. Česká republika 1 : 500 000, Topograf 2006
R. Füllöp-Miller,Moc a tajemství jezuitů. Kulturní a duchovní dějiny, Rybka Publishers 2000
Nevímová P., Vliv spirituality Tovaryšstva Ježíšova na výzdobné programy řádových kostelů, in: Ivana Čornejová (ed.), Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci, Praha 2003, s. 217-249
Nevímová P., Funkce obrazu v umění jezuitského řádu, in: Milena Bartlová (ed.), Dějiny umění v české společnosti: otázky, problémy, výzvy. Příspěvky přednesené na Prvním sjezdu českých historiků umění, Praha 2004, s. 107-115
Nevímová P., Několik poznámek k jezuitské ikonografii. in: Olga Fejtová - Václav Ledvinka - Jiří Pešek - Vít Vlnas (ed.), Barokní Praha - Barokní Čechie 1620-1740. Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.-27 září 2001, in: Documenta Pragensia, Praha 2004, s. 389-402
Ch. Norberg-Schulz, Genius Loci, Praha, Odeon 1994
J. Nusek a kol., Příběh kapliček. Drobné sakrální objekty na Podblanicku, Podblanické muzeum 2001
F. Odehnal, Poutní místa v Čechách, Praha 1995
N. Ohler, Náboženské poutě ve středověku a novověku, Praha, Vyšehrad 2002
E. Panofsky, Význam ve výtvarném umění, Odeon 1981
E. Poche a kol., Praha na úsvitu nových dějin, Praha 1989
Z. Pokorná ? M. Svatoš, Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách. Sborník z konference Památníku národního písemnictví. Praha 1992
J. V. Prášek, Brandejs nad Labem, 1908
J. Royt, České nebe. Topografie poutních míst v barokních Čechách. Katalog NG, Praha 1993
J. Royt, Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století, Praha, Karolinum 1992
J. Royt, Poutě do Staré Boleslavi (Katalog k výstavě), Praha 1995.
J. Royt, Sv. Václav v umění 17. a 18. století (Katalog k výstavě), Praha 1994
J. Royt, Barokní pouť a poutní místo, in: Dějiny a současnost 1991, č. 3, s. 27-31
J. Royt, Křesťanská pouť po barokních Čechách, in: Český lid 79, 1992, s. 323-339
V. Ryneš, Paladium země České, Universum, Praha 1948
V. Ryneš, ?Imagines miraculose? doby pobělohorské. In: Český lid, roč.54, 1967, s. 182-193
J. Sádlo ? P. Hájek, Česká barokní krajina ? Co to vlastně je?, I. Kulturněantropologická východiska a odpovědi, in: Dějiny a současnost 2004, č. 3, s. 29-33
J. Sádlo ? P. Hájek, Česká barokní krajina ? Co to vlastně je?, II. Jevy, procesy, interpretace, in: Dějiny a současnost 2004, č. 4, s. 45-49
Stará Boleslav. Poutní místo s Palladiem, ochranným obrazem české země a místo mučednické smrti sv. Václava, Stará Boleslav 2004
Stará Boleslav. Archeologický výzkum 1988 ? 1994. Kolektiv autorů, Městské muzeum v Čelákovicích 1994
Staré české umění. Sbírky Národní galerie v Praze, NG v Praze 1988
V. Štajnochr, Panna Maria Divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánská ikonografie, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000
J. Tanner, Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavě, 1692
M. Tanner, Hora Olivetská, Brno, Host 2001
Z. Tichá (vyd.), Růže, kterouž smrt zavřela. Praha 1970 (výběr z barokní poezie)
Z. Tichá, Adam Václav Michna z Otradovic. Praha, Melantrich 1976
V. Vlnas, Jan Nepomucký, česká legenda, Praha 1993
P. Zahradník, Katolická církev a náboženství na Boleslavsku ve 2. polovině 17. století a v 1. třetině 18. století, 2008
J. Vašica, České literární baroko. Praha 1938
V. Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století. Průvodce výstavou, Praha 2001

Předběžná náplň práce

Přibližná rekonstrukce průběhu cesty z katedrály sv. Víta (z pražské Lorety) do Staré Boleslavi. Svatá cesta mi poslouží jako jeden z výrazů pobělohorské duchovní atmosféry a cíl cesty (pouť k Palladiu a k místu umučení sv. Václava) jako jeden z atributů Tovaryšstva Ježíšova, jež řád užíval při vytváření obrazu místa, a s ním i svého postavení v rámci obrazu světa: budování areálu jezuitské koleje a jeho symbolické propojení prostřednictvím sochařské galerie Karlova mostu s katedrálou sv. Víta, a následně prostřednictvím kapliček s oběma boleslavskými chrámy. V symbolice boleslavské poutní cesty, v jejím zasazení do krajiny, se cele odráží doba baroka (theatrum mundi ? divadlo světa) se všemi svými rozporuplnými tendencemi, a současně i rekatolizační úsilí jezuitského řádu v době pobělohorské. Jezuité pracovali s výtvarným uměním jako s celkem, který zahrnuje nejen architekturu, malířství a sochařství, nýbrž důmyslně pracuje právě se zapojováním okolního prostředí do širších struktur, tzv. vizualizace víry: taktické rozvržení kaplí, rozšiřování a vzájemné propojování sítě cest, a samotná chůze jako spolupodílení na božském principu (per pedes apostolorum). Dynamiku náboženské atmosféry doby baroka se pokusím interpretovat na základě uměleckých památek, dobových pramenů, psychologických a sociologických projevů a mechanismů jezuitského řádu.

Cíl:
Rekonstrukce průběhu poutní cesty z katedrály sv. Víta (pražské Lorety) do Staré Boleslavi v době baroka prostřednictvím dobové literatury a architektonických a urbanistických památek.
Stará Boleslav patří k nejstarším poutním místům u nás. Již od poloviny 10. století lidé putovali k místu zavraždění knížete Václava. V období baroka jezuité kult svatováclavský propojili s kultem mariánským, a za jejich vydatného úsilí byly poutě do Staré Boleslavi obnoveny zejména v souvislosti se zázračným medailonkem s vyobrazením Madony, tzv. Palladiem Země české. Poutní ?boleslavská? cesta v sobě nese několik rovin významových (symbolických), které vypovídají mnohé o barokní zbožnosti a průběhu rekatolizace uplatňované v českých zemích zejména jezuitským řádem. Můžeme dokonce říci, že některé aspekty jakoby předurčovaly Starou Boleslav v průběhu dějin k tomu, aby se stala kolébkou katolické víry, místem posvěceným krví sv. Václava.