Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 363)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Soukromoprávní aspekty ochrany spotřebitele
Název práce v češtině: Soukromoprávní aspekty ochrany spotřebitele
Název v anglickém jazyce: Private law aspects of consumer protection
Klíčová slova: Ochrana spotřebitele, spotřebitel, dodavatel.
Klíčová slova anglicky: Consumer protection, consumer, supplier.
Akademický rok vypsání: 2008/2009
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 18.12.2008
Datum zadání: 09.11.2010
Datum potvrzení stud. oddělením: 01.12.2011
Datum a čas obhajoby: 30.11.2011 11:30
Místo konání obhajoby: m.č.139
Datum odevzdání elektronické podoby:15.09.2011
Datum odevzdání tištěné podoby:11.10.2011
Datum proběhlé obhajoby: 30.11.2011
Oponenti: prof. JUDr. Josef Salač, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
V této diplomové práci bych se rád zaměřil na rozbor nejzávažnějších problémů současné právní úpravy ochrany spotřebitele v soukromém právu. Zároveň by tato práce měla přispět k nastínění toho, jakým způsobem je možné legislativu upravující ochranu spotřebitele do budoucna zkvalitnit, především v souvislosti s probíhajícím procesem rekodifikace soukromého práva. V neposlední řadě je mým cílem popsat a zhodnotit období postupného přibližování české právní úpravy k právu komunitárnímu a kompatibilitu aktuální legislativy s aquis communitaire.
První část této diplomové práce bude koncipována jako výčet právních norem, které upravují postavení, práva a povinnosti dvou základních subjektů spotřebitelského vztahu, tj. spotřebitele a dodavatele. Současně přinese i popis vývoje a změn v období po roce 1989, tedy procesu harmonizace spotřebitelského práva s právem ES. Cílem je především poukázat na jeden z největších problémů ochrany spotřebitele, kterým je značná roztříštěnost a nesystematičnost úpravy, a posoudit výhody a nevýhody dvou uvažovaných řešení, tj. buď vyčlenění ochrany spotřebitele jako jednoho celku do samostatného kodexu, nebo rozdělení spotřebitelského práva na veřejnoprávní část, která by byla včleněna do zvláštního zákona, a soukromoprávní část, jež by se stala součástí závazkového práva v novém občanském zákoníku.
V další části bych chtěl analyzovat problémy, které způsobuje současná spotřebitelská legislativa v aplikační praxi. Ty jsou zapříčiněny kromě již výše uvedené roztříštěnosti úpravy hlavně chybějící nebo nejednoznačnou definicí některých pojmů, resp. tím, že řada pojmů je vykládána jen na základě judikatury. S tou je ovšem laická veřejnost jen minimálně obeznámena a neumí ji používat. Řešením by mohlo být vytvoření výkladového paragrafu, který by definoval široké veřejnosti přístupnou formou pojmy jako např. vícečetná či opakovaná vada. Zároveň by bylo vhodné právní úpravu i rozšířit o některé nové prvky, především stanovit lhůty, které má dodavatel (prodejce) na odborné posouzení toho, zda výrobek má či nemá vytčenou vadu, pokud spotřebitel v takovém případě požaduje jinou formu nápravy než opravu vady. Výhodou takových doplnění právního řádu by bylo omezení zneužití ochrany spotřebitele, rizikem může být naopak zbytečná kazuističnost legislativy.
Ve třetí části bych se chtěl zabývat vymezením pojmů spotřebitel a dodavatel v českém a komunitárním právu. Subjekty spotřebitelského vztahu jsou totiž vymezovány jen pro účely daného zákona, resp. směrnice a chybí tak generální definice platná pro celý právní řád. Tím vznikají potíže při určování vztahu obecné definice pojmu dodavatel a definic zvláštních, které jsou používány zákonodárcem u jednotlivých spotřebitelských závazkových vztahů (prodejce, poskytovatel, věřitel atd.) U vymezení spotřebitele vede stejný problém mj. k otázkám, zda se v daném spotřebitelském vztahu za spotřebitele považuje výhradně jen fyzická, nebo i právnická osoba. Rozšíření ochrany spotřebitele i na právnické osoby, tak jak je v současné době provedeno v občanském zákoníku, je zároveň vybočením z účelu evropských směrnic a podle judikatury by se mohlo jednat o porušování komunitárního práva.
Čtvrtá část bude pojednávat o možnostech ochrany, které dává spotřebiteli soukromé procesní právo. Zde bych se chtěl zaměřit na využitelnost institutu hromadné žaloby a výhody, které by její podrobnější začlenění do českého právního řádu mohlo spotřebitelům přinést.
V současné době čeká soukromé právo v České republice rozsáhlá rekodifikace, která má za cíl přizpůsobit občanské právo potřebám člověka a společnosti v 21. století. Ochrana spotřebitele je dnes jeho nedílnou součástí, která se navíc dynamicky rozvíjí pod vlivem evropského komunitárního práva. Jeho současná podoba je výsledkem okamžité potřeby reagovat na společenské a ekonomické změny, které přinesly poslední dvě desetiletí, a nutnosti dodržet lhůty harmonizačního procesu s právem ES. Výsledkem je úprava dosti nesystematická a vnitřně rozporná, která vyvolává v praxi řadu otázek a nejasností. Tato diplomová práce si klade za cíl přinést podněty pro možný vývoj ochrany spotřebitele do budoucna a návrhy na zkvalitnění spotřebitelského práva a jednodušší aplikaci pro její každodenní uživatele – spotřebitele i dodavatele.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK