Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Sunnitský islám v současné Albánii
Název práce v češtině: Sunnitský islám v současné Albánii
Název v anglickém jazyce: The Sunni Islam in Contemporary Albania
Akademický rok vypsání: 2009/2010
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Vedoucí / školitel: PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 02.11.2008
Datum zadání: 18.01.2011
Datum a čas obhajoby: 22.06.2010 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:22.06.2010
Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2010
Oponenti: prof. PhDr. Kateřina Králová, Ph.D., M.A.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Cílem práce je popis islámského náboženského života v Albánské republice v době po pádu komunismu a vlivu islámu na veřejný a politický život v zemi. Hlavní důraz přitom bude kladen na období po politické krizi z roku 1997, které lze charakterizovat jako současnost.
Objektem zkoumání budou především náboženské instituce sunnitského islámu v Albánii, jejich právní a společenský status, náplň jejich činnosti a jejich personální obsazení. Pozornost bude věnována též zahraničním vlivům, a to jak ze strany zahraničních Albánců, tak ze strany ostatních muslimských zemí.
Pokud jde o vliv islámu na politický život Albánie, klade si autor za cíl vedle obecné charakteristiky islámských motivů v albánské politické kultuře a zahraničněpolitické orientaci také posouzení otevřenosti islámským vlivům u hlavních politických stran v zemi, tedy především Demokratické strany a Socialistické strany, a u nejvýznamnějších osobností politické scény dnešní Albánie. Pozornost bude věnována též vztahu albánských islámských institucí k ostatním církvím a náboženským komunitám v zemi.
Tématem práce je především struktura, činnost a status islámských náboženských institucí v současné Albánii, a dále vliv islámu na albánský veřejný život. Postavení těchto institucí, a obecně místo islámu v albánské společnosti, se výrazně odlišuje jak od situace v ostatních muslimských zemích, tak od postavení diasporních islámských institucí na Západě. Tato specifika jsou výsledkem jedinečného historického vývoje Albánie.
Od pozdního středověku byla Albánie místem mírumilovného soužití čtyř konfesí: sunnitského islámu hanáfíjského ritu, bektašíje - zvláštní odnože ší'itského islámu, katolického křesťanství a pravoslaví.
V době komunistické diktatury Envera Hoxhy se Albánie stala jedinou ateistickou zemí na světě. V té době byly na více než dvacet let uzavřeny všechny modlitebny a stát stíhal tajné praktikování náboženských obřadů a přechovávání náboženských symbolů. Zločinci se stali dokonce i rodiče, kteří svému dítěti vybrali biblické jméno.
Nicméně popsaný útlak trval pouze čtvrt století, takže po pádu komunismu bylo stále naživu mnoho někdejších duchovních, což do značné míry usnadnilo obnovu vlastních náboženských institucí. Složitějším úkolem však bylo získat pro obnovené instituce podporu věřících. Tento úkol byl splněn pouze zčásti, a nepodařilo se jej naplnit zejména u příslušníků "ztracené generace" vyrůstající v době největšího náboženského útlaku. Větší část Albánců narozených v sedmdesátých a osmdesátých letech cestu do mešity nenalezla.
Obnova islámského života v Albánii však neprobíhala pouze svépomocí. Výrazné podpoře se od doby bezprostředně po pádu komunismu až dodnes těší jednak ze strany zahraničních Albánců, kteří nebyli ateizováni, ale i ze strany ostatních muslimských zemí. Významná je např. finanční pomoc některých států Perského zálivu, cílená na výstavbu mešit, ale i islámských vzdělávacích a dobročinných organizací. Tato pomoc, jakkoliv vítaná a žádoucí, s sebou však nese i jistá negativa, tedy především erozi původních tradic osmanského islámu, který bývá v případě některých věřících nahrazován vírou v radikálnějším pojetí.
Projekt je plánován na dva roky, přičemž první rok bude věnován heuristické přípravě a terénnímu výzkumu v Albánii a v průběhu druhého roku budou zjištěná fakta vyhodonocována a výsledky výzkumu budou prezentovány odborné veřejnosti.

Seznam odborné literatury
Apostolov, Mario: The Christian-Muslim frontier: A zone of contact, conflict, or cooperation. London, New York: Routledge, 2004.
Cela, Elire: ?Historical background and characteristics of the evolution of islam in Albania.? In Innovation in Social Sciences Research. 3/1992, p. 115-125.
Clayer, Nathalie: ?Islam et identité nationale dans l'espace Albanais (Albanie, Macédoine, Kosovo) 1989-1998.? In Archives de sciences sociales des religions, 2001, p. 161-181.
Crowe, David: ?Muslin Roma in the Balkans.? In Nationalities Papers, 1/2000, p. 93?128.
Doja, Albert: ?The Politics of Religion in the Reconstruction of Identities: The Albanian Situation? In Critique of Anthropology, 4/2000, p. 421-438.
Doja, Albert: ?A Political History of Bektashism in Albania.? In Totalitarian Movements and Political Religions, 1/2006, p. 83-107.
Duijzings, Ger: Religion and the politics of identity in Kosovo. London: Hurst and Co., 2000.
Elsie, Robert: A dictionary of Albanian religion, mythology and folk culture. London: Hurst and Co., 2001.
Ferrari, S., Durham, D. (eds): Law and religion in post-communist Europe. Leuven, Paris: Peeters, 2003.
Fischer, Bernt Jürgen (ed.): Albanian Identities: Myth and Hystory. London: Hurst & Co., 2002.
Fuga, Artan: ?How Church and Mosque Influence the Media of Albania.? In Diogenes, 2/2006, p. 50-61.
Hradečný, Pavel et al.: Dějiny Albánie. Praha: NLN, 2008.
Kropáček, Luboš: Blízký východ na přelomu tisícetiletí : Dynamika přeměn v muslimském sousedství Evropy. Praha: Vyšehrad, 1999.
Kropáček, Luboš: Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad, 1996.
Mesi, Alban: ?Religione e spazio pubblico in Albania?. In Religioni e Societ? 2006, p. 67-80.
Norris, Harry: Islam in the Balkans: Religion and Society Between Europe and the Arab World. London: Hurst and Co., 1993.
Poulton H., Taji-Farouki S.: Muslim Identity and the Balkan State. London: Hurst and Co., 1997.
Vickers, Miranda: Albania: from anarchy to a Balkan identity. New York: New York University Press, 1999.
Young, Antonia: ?Religion and Society in Present-Day Albania.? In Journal of Contemporary Religion. 1/1999, p. 5-16.
Željazkova, Antonina: Albanski perspektivi: terenni proučvanija. Sofia: IMIR, 2003.
Předběžná náplň práce
Sunnitský islám hanáfíjského ritu je v Albánii většinovou konfesí a má v zemi tradici bezmála půl tisíciletí. Tato tradice byla násilně přerušena v době komunistického režimu, jehož represe vůči náboženským institucím neměla obdobu nikde na světě.
Předkládaný projekt se zabývá obnovou sunnitských náboženských institucí po pádu komunismu a dalším vývojem až do současnosti. Studovanými institucemi budou vedle duchovních úřadů též subjekty spravující sakrální budovy, islámské charity a školy. Předmětem zvláštního zájmu je zejména právní zakotvení těchto institucí a jejich vztah k státu, jejich personální obsazení, charakteristika domácích i zahraničních vlivů na jejich fungování a v neposlední řadě veřejné působení a společenský vliv těchto institucí. Zjištěná fakta budou zasazována do širšího kontextu islámských institucí v ostatních balkánských zemích a v islámském světě vůbec, což umožní poukázat jak na albánská specifika, tak na způsob, jakým se v albánském islámu projevují trendy známé též z ostatních zemí.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Sunni islam of the Hanafi Rite has been a majoritary confession in Albania for almost five centuries. This long tradition was violently interrupted by the communist regime with its severe anti-religious repression.
The proposed project deals with re-establishment of sunni religious institutions and their further development until the present. Special attention is paid to the legal position of these institutions and their relations to the state, to their personal policy, to the Albanian and foreign factors influencing their work, and to their public activities and influence on society. All the facts found during the research will be set into the broader Balkanic context and into the context of the Islamic World in general in order to point out the Albanian specifics and to show the ways how some major trends of contemporary islam are manifested in Albania.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK