Vztahy Polské sjednocené dělnické strany a Francouzské komunistické strany v roce 1956

• Název práce v češtině: Vztahy Polské sjednocené dělnické strany a ; Francouzské komunistické strany v roce 1956
• Název v anglickém jazyce: The Relations between the Polish United Workers´ Party ; and the French Communist Party in 1956
• Klíčová slova: Francouzská komunistická strana, Polská sjednocená dělnická strana, destalinizace, polsko-francouzské vztahy, tisk, Maurice Thorez, Władysław Gomułka
• Klíčová slova anglicky: French Communist Party, Polish United Workers´ Party, destalinisation, Polish-French relations, press, Maurice Thorez, Władysław Gomułka
• Akademický rok vypsání: 2008/2009
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 02.11.2008
• Datum zadání: 11.01.2011
• Datum a čas obhajoby: 02.02.2011 11:15
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.01.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 02.02.2011
• Oponenti: doc. Michel Perottino, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem práce bude analyzovat vztahy PSDS a KSF v roce 1956 s důrazem na postoj ke klíčovým událostem té doby. Práce se bude snažit zodpovědět otázku v jaké míře charakteristika těchto vztahů vycházela z výše zmíněného postavení obou stran, ale také jak byly vztahy ovlivňovány rozdílnými postoji obou stran k destalinizaci a liberalizaci a zda-li a do jaké míry byly ovlivněny lidmi, kteří stáli ve vedení svých stran. Byla proto Thorezova KSF v roce 1956 "rudější" než PSDS? Pro získání obrazu vztahů mezi PSDS a KSF tak bude použita analýza událostí roku 1956, především jejich dopad a reakce u obou stran a z nich vyplývající vzájemné vztahy. Další otázkou bude, zda-li tradiční historické polsko-francouzské vazby ovlivňovaly či nikoliv vztahy PSDS-KSF v roce 1956 a pokud ano, jakým způsobem se to v bilaterálních vztazích projevilo.

Rok 1956 byl klíčový pro východní blok včetně Polské lidové republiky, stejně jako pro Komunistickou stranu Francie. XX. sjezd KSSS v únoru, rozpuštění Kominformy o dva měsíce později, významně poznamenaly tento rok ještě před nástupem podzimu, kterému pak dominovaly události v Polsku, Maďarsku a Suezská krize. Již na počátku roku se daly pozorovat rozdíly mezi PSDS a KSF v přijetí Chruščovových destalinizačních kroků, které vyvrcholily odlišným postojem k závěrům XX. kongresu KSSS v únoru. Ačkoliv jak u PSDS tak i u KSF docházelo k vytváření různých frakcí s odlišným postojem k destalinizaci (pulawští a natolinští v polském případě a tzv. "khrouchtchéviens" ve francouzském případě), zásadní rozdíl spočíval ve vedení obou komunistických stran. Zatímco KSF byla víceméně pevně v rukou stalinisty Maurice Thoreze, což Chruščovovým stoupencům bránilo významněji ovliňovat situaci ve straně a její politiku, v případě PSDS se smrtí Boleslawa Bieruta v březnu 1956 otevřel prostor pro větší rozmanitost názorů v rámci strany. V roce 1956 lze tedy sledovat paradoxní situaci, protože KSF, ač se jedná o komunistickou stranu západoevropské země, byla mnohem více stalinističtější než PSDS, vládnoucí strana v zemi sovětského bloku. Tento paradox se jako červená nit táhne vztahy mezi oběma komunistickými stranami po celý rok 1956. Proto vztahy PSDS-KSF byly spíše napjaté a liberalizační kroky v Polsku byly pod silnou kritikou KSF. K uklidnění vztahů a roztržce zabránil fakt, že jak KSF, tak i PSDS uznaly Sovětský svaz jako garanta bezpečnosti komunistického bloku.

Seznam odborné literatury

V historiografii lze nalézt mnoho odborných prací týkajících se polských událostí z roku 1956, dějin Komunistické strany Francie a samozřejmě i světové politiky v roce 1956. Samotné téma vztahů Polské sjednocené dělnické strany a Komunistické strany Francie, je však zpracováno jen okrajově.

Literatura o polsko-francouzských vztazích:
- polsko-francouzské vztahy jsou zpracovány například v dílech JAROSZ, Dariusz, PASZTOR, Maria, Stosunki polsko-francuskie 1944-1980, Warszawa, 2008; PASZTOR, Maria, Między Paryżem, Warszawą i Moskwą, Stosunki polsko-francuskie w latach 1954-1969,Toruń, 2003.

Obě tato díla však analyzují polsko-francouzské vztahy na vládní úrovni, především pak s důrazem na politiku Charlese de Gaulla a role KSF je zde zmíněna jen velmi stručně.

Literatura o polských událostech v roce 1956:
- Polsku v roce 1956 se věnují následující díla: CODOGNI, Paulina, Rok 1956. Warszawa 2006; JANKOWIAK, Stanislaw, MAKOWSKI, Edmund (eds.), Przełomowy rok 1956 : Poznański Czerwiec, Polski Październik, Budapeszt : materiały międzynarodowej konferencji naukowej, Poznań, 26 -27 czerwca 1996 roku, Poznań, 1998; KISIELWSKI, Tadeusz, Październik 1956 - punkt odniesienia : mozaika faktów i poglądów : impresje historyczne, Warszawa, 2001; MAKOWSKI, Edmund, Poznański czerwiec 1956. Poznań 2001; WLADYKA, Wieslaw, Październik ´56, Warszawa, 1994.
- zahraniční dimenze polských událostí je tématem v dílech: KULA, Marcin, Paryż, London i Waszyngton patrzą na Październik 1956 w Polsce, Warszawa, 1992; MAKOWSKI Edmund, ROWIŃSKI, Jan (ed.), The Polish October 1956 in world politics, Warszawa, 2007.

I v tomto případě však bývá upřednostňován vztah mezivládní (?Paryż? jako ztělesnění francouzského prezidenta a vlády) a KSF jakožto nevládní straně bez účasti na oficiální zahraniční politice státu není věnováno takové pozornosti.

Literatura o Francouzské komunistické straně:
- obecné dějiny Francouzské komunistické strany jsou zpracovány v následujících dílech COURTOIS, Stéphane, LAZAR, Maurice, Histoire du Parti communiste francais, Paris, 2000; většina děl o KSF je však psána historiky, kteří jsou (či byli) zároveň jejími členy: MARTELLI, Roger, Communisme français : histoire sinc?re du P.C.F., 1920-1984, Paris, 1984; ROBRIEUX, Philippe, Histoire intérieure du Parti communiste. II, 1945-1972: de la libération ? l'av?nement de Georges Marchais, Paris, 1982.
- problematikou krizí a štěpení uvnitř KSF se zabývá DREYFUS, Michel, PCF, crises et dissidences: de 1920 a nos jours. Bruxelles, 1989; BOURDERON, Roger et al., Le P.C.F.: étapes et probl?mes, 1920-1972, Paris, 1981.
- bibliografie Maurice Thoreze: SIROT, Stéphane, Maurice Thorez. Paris, 2000.
- KSF a rokem 1956 se zabývá nedávno vydaný sborník vycházející z konference k tématu pořádané archivem v Seine-Saint-Denis ve spolupráci s KSF: Le Parti communiste francais et l´année 1956: actes des journées d´étude / organisées par les Archives départementales de la Seine-Saint-Denis, en partenariat avec le Parti. Paris, 2007 či kniha komunistického historika MARTELLI, Roger, 1956 communiste, le glas d´une espérance, Paris, 2006.

Francouzští historici však většinou v souvislosti s KSF a rokem 1956 kladou důraz na vnitřní politiku a problémy KSF, na polské a maďarské události a jejich odraz u KSF je pak především pohlíženo prismatem francouzských komunistických intelektuálů, nikoliv postojem vedení strany.

Přestože lze tedy nalézt více knih zabývajících se některým z témat souvisejících s diplomovou prací ?Vztahy Polské sjednocené dělnické strany a Komunistické strany Francie v krizovém roce 1956? (polsko-francouzské vztahy, Polsko v roce 1956, KSF v roce 1956 apod.), utvořit komplexní obraz vztahu PSDS-KSF v roce 1956 z dosavadní literatury utvořit nelze. K dotvoření tohoto obrazu je pak třeba více zanalyzovat vztahy mezi Polskem/PSDS a KSF, které nelze směšovat se vztahy polsko-francouzskými, včetně srovnání postavení obou stran ve svých zemích.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce ?Vztahy Polské sjednocené dělnické strany a Komunistické strany Francie v krizovém roce 1956? se bude zabývat vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PSDS) a západoevropskou Komunistickou stranou Francie (KSF) v klíčovém roce 1956. Zatímco v případě PSDS se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, KSF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku.
Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace. Ačkoliv jak u PSDS tak i u KSF docházelo k vytváření různých frakcí s odlišným postojem k destalinizaci, zásadní rozdíl spočíval ve vedení obou komunistických stran. Zatímco KSF byla víceméně pevně v rukou stalinisty Maurice Thoreze, což Chruščovovým stoupencům bránilo významněji ovliňovat situaci ve straně a její politiku, v případě PSDS se smrtí Boleslawa Bieruta v březnu 1956 otevřel prostor pro větší rozmanitost názorů v rámci strany. Proto lze v roce 1956 označit KSF za ?stalinističtější? než PSDS. Vztahy PSDS-KSF byly tedy spíše napjaté a liberalizační kroky v Polsku byly pod silnou kritikou KSF.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The dissertation ?The Relations between the Polish United Workers? Party and the French Communist Party in the Crisis Year of 1956? will deal with the relations between the Polish United Workers? Party (PUWP) and the French Communist Party (FCP) in the key year of 1956. Whereas the PUWP was a governing party in an Eastern block people?s democracy, the FCP was in opposition, strong and influential, though, in a Western country.
Analysing their mutual relations in 1956 is not only interesting from the point of view of East-West connections, but chiefly of the different approaches to Khrushchev?s policy of destalinisation. Despite party factions vis-?-vis destalinisation, the main difference laid in both parties? leaderships. Whereas the FCP was more or less under the Stalinist Maurice Thorez?s control, which prevented Khrushchev?s French supporters from influencing their party?s politics, in case of the PUWP, the death of Bolesław Bierut in March 1956 made room for larger variety of opinions within the party. That is why the FCP can be labelled as ?more Stalinist? than the PUWP in 1956. Their mutual relations were therefore rather strained and the liberalising steps taken in Poland were sharply criticised by the FCP.