Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Nanovláknové struktury oxidů pro detekci plynů
Název práce v češtině: Nanovláknové struktury oxidů pro detekci plynů
Název v anglickém jazyce: Nanowire oxide structures for gas detection
Akademický rok vypsání: 2008/2009
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce:
Ústav: Katedra fyziky povrchů a plazmatu (32-KFPP)
Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Iva Matolínová, Dr.
Řešitel:
Konzultanti: prof. Mgr. Iva Matolínová, Dr.
Zásady pro vypracování
1) Bibliografická rešerše
2) Zvládnutí základních funkcí ovládání řádkovacího elektronového mikroskopu
3) Příprava nanovláken oxidu pomocí elektronové litografie a magnetronového naprašování
4) Měření vlastností připravených struktur (elektronová struktura, stechiometrie, reaktivita) a vyvození závěrů z porovnání těchto vlastností s parametry přípravy
5) Vyhodnocení výsledků a sepsání diplomové práce
Seznam odborné literatury
1) NANOCATALYSIS, U. Heinz, U. Landman, Springer, ISBN 978-3-540-74551-8, Berlin 2007, 2008.
2) NANOTECHNOLOGY IN CATALYSIS, B. Zhou, S. Han, R. Raja, G.A. Somorjai, Springer, ISBN 978-0387-34687-8, New York 2007.
3) PHYSICS AND CHEMISTRY OF INTERFACES, H-J Butt, K. Graf, M. Kappl, Willey-VCH, ISBN 978-3-527-40629-6, Weinheim 2006.
4) SURFACE SCIENCE - Foundation of Catalysis and Nanoscience, K.W. Kolasinski, Willey, ISBN 0-471-49245 0, West Sussex, England 2002.
5) Studium nanotyčinek oxidu wolframu v SEM, K. Krejčová, Bakalářská práce, MFF UK, Praha 2008.
Předběžná náplň práce
http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/dipl-abs.php?id=608

Oxidy kovů (Sn, W, Ce, ...) ve formě "nanodrátů" o průměru jednotek až několika desítek nanometrů jsou perspektivními materiály pro plynové senzory. Zmenšením příčného rozměru senzorů lze dosáhnout nových selektivních vlastností, tj. citlivosti pro speciální plyny jako jsou např. ozon a NOx.

V rámci práce budou připravovány tyto systémy metodou elektronové litografie v řádkovacím elektronovém mikroskopu (SEM) na různých podložkách, především na křemíku. Oxidické vrstvy budou deponovány magnetronovým naprašováním. Reaktivní vlastnosti a vodivost budou měřeny pomocí čipového mikroreaktoru a nano-manipulátorů v řádkovacím elektronovém mikroskopu (SEM). Chemické složení bude studováno pomocí metod energiově-disperzní rentgenové spektroskopie (EDS) a rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS).
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK