Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 393)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Sociologie zdraví. Zdraví a média v sociálním kontextu
Název práce v češtině: Sociologie zdraví. Zdraví a média v sociálním kontextu
Název v anglickém jazyce: Sociology of health. Health and media in the social context
Klíčová slova: sociologie medicíny a zdravotnictví, práce s informacemi, zdravotnická témata v médiích, média
Klíčová slova anglicky: sociology of medicine and health, information, health issues in media, media
Akademický rok vypsání: 2007/2008
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
Vedoucí / školitel: Mgr. Dana Mudd, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 22.09.2008
Datum zadání: 11.01.2011
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum a čas obhajoby: 07.02.2011 12:15
Datum odevzdání elektronické podoby:11.01.2011
Datum proběhlé obhajoby: 07.02.2011
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: prof. PhDr. Dana Hamplová, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
1) Cílem práce bude prověřit média, informace o zdraví a jejich dopady ve společenském kontextu. Práce bude mít teoreticko-empirický charakter.
2) V teoretické části diplomant vymezí základní pojmy týkající se dané problematiky - bude se zabývat definicí "zdravotních informací" a jejich role v každodenním životě, jak zdravotnická tématika přesáhla medicínský rámec, komercializace informací o zdraví, zpracování a třídění relevantních informací.
3) Empirická část bude z dostupných dat zkoumat, zda se média podílejí na determinaci stavu lidského zdraví a zda občané sdíli zdraví jako sociální téma. Diplomant provede vlastní šetření mapující sociální a zdravotní prostředí respondenta, jeho kontakt s informačními kanály a čtenářské dovednosti.
Seznam odborné literatury
Andersson, L.: En falsk dröm om friskhet: att tro att det finns något som är „friskt“ eller „sjukt“ är e nav våra vanligaste missuppfattningar. Rozhovor s Aaronem Antonowským. Dagens Nyheter, 30. 6. 1989.
Antonovsky, A.: Health, stress and coping: new perspectives on mental and physical well-being. Jossey-Bass, San Francisco 1979.
Antonovsky, A.: The structure and properties of the sense of coherence scale. Social Science & Medicine, 36, 1993.
Bartošová, V.: Máme ruce svázané. In: Marketing&Média, 27. 8. 2009.
Baumann, Z.: Tekutá modernita. Mladá fronta, Praha 2002.
Bayer, I. a kol.: Reforma zdravotnictví: Názory veřejnosti na problémy zdravotnictví a jeho financování. SOÚ, Praha, 2006.
Beck, U.: Riziková společnost. SLON, Praha 2004.
Behrens, S.J.: A conceptual analyssis and historical overview of information literacy. Journal of Documentation, 5, 1980.
Bell, D.: Notes on the Post-Industrial Society. In: The Public Interest 7: 24 – 35, 112 – 118.
Bevan: How might information improve quality of care? (www.bevanbrittan.com; 2007)
Bruce, C.: Seven faces of information literacy in higher education; In: Knihovna, r. 20, č. 2, 2009.
Bryant, J. a Oliver, M. B.: Media effects: advances in theory and research. Taylor&Francis 2008.
Burdová, P.: Lidské zdroje v České republice. Národní vzdělávací fond: Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha 1999.
Castells, M.: The Information Age: economy, society, culture. Blackwell Publishers, Oxford 2000.
CVVM: Názory občanů na zdravotní péči (2009).
CVVM: Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku (2005).
Červenka, J.: Česká veřejnost o zdravotnictví – prosinec 2009. CVVM 2010.
Český statistický úřad:  etření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci (2009).
ČTK (bez uvedení autora): Čeští spotřebitelé se bojí hlavně o zdraví. Marketing&Media, 11. 9. 2006.
David, A. P. a Foray, D.: An Introduction to the Economy of the Knowledge Society. In: International Social Science Journal 171: 9 – 24.
Defleur M., Ball-Rokeach S.: Teorie masové komunikce. Karolinum, Praha 1996.
Drucker, P.: The Age of Discontinuity: Guidlines to Our Changing Society. Harper&Row, New York 1969.
Dumbrovská, M. a kol.: Knihovnická revue. NKP, Praha 2004, roč. 15.
Ek, S.: Om information, media och hälsa i en samhällelig kontext. Åbo akademis förlag, Åbo 2005.
Fennis, B.M.: Health on television: studies on the kontent and effects of mass media messages. Thela Thesis. Amsterdam, 1999.
Foucault, M.: Selected Interviews and Other Writings by Michel Foucault. In: Power/Knowledge, New York 1980.
Freidson, E. L.: The Hospital in Modern Society. The Free Press, New York 1963.
Giddens, A.: Důsledky modernity. SLON, Praha 2003.
Haškovcová, H.: Problematika ideální a dostupné medicíny. In: Tvar, II, 29, 1991.
Havlíčková, H.: Kontinuální výzkum sledovanosti českých televizí. ATO, Praha 2009.
Hernes, G.: Media: struktur, vridning och drama. Oslo. NORDICOM 1983.
Holton, R.J. a Turner B.S.: Talcott Parsons on economy and society; Taylor & Francis 1986.
Horáková, N.: Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku. CVVM 2005.
Illich, I.: Medical Nemesis: The Exproporiation of Health. London. Calder and Boyars, 1975.
Jirák, J. a Köpplová, B.: Média a společnost. Portál, Praha 2003.
Kalnická, V.: Analýza výdajů na zdravotnictví 2000 – 2008. ČSÚ, Praha 2010.
Kapr, J.: Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny. SLON, Praha 1994.
Kapr, J. a Koukola, B.: Pacient: Revoluce v poskytování péče. SLON, Praha 1998.
Kneschke, J.: Jak lidé čtou noviny. In: Marketingové noviny, 8. 8. 2005.
Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese. Portál, Praha 1997.
König, R.: Fünfzig Jahre Deutsche Gesellschaft für Soziologie; In: Kölner Zeitschfift für Soziologie und Sozialpsychologie, Köln 1959.
Kozáková, M.: Boj proti virózám je nekonečný; In: Marketing&Media, 7. 2. 2005.
Křížová, E.: Jaké jsou zkušenosti s alternativní medicínou u naší populace? In: Sociologický časopis, 1997.
Křížová, E.: Úvod k sociologii medicíny a zdravotnictví. Karolinum, Praha 1993.
Lash, S.: Critique of Information. Sage, Londýn, 2002.
Linek, L.: Sledování zpravodajství v médiích. CVVM, červen 2004.
Macfarlane, A.: What are the main factors that influence the implementation of disease prevention and health promotion programmes? WHO 2005.
Marx, D.: Jak srovnávat nemocnice. In: MF Dnes, 11. 5. 2006.
Marketing&Media (7. 2. 2005; 14. 3. 2006; 27. 8. 2009; 18. 1. 2010; 22. 3. 2010).
McDaid, D.: Headlines and Deadlines – the media and health issues. In: Eurohealth (2004, vol. 10, str. 15).
Moyniham, R.: Coverage by the News Media of the Benefits and Risk sof Medications. The New England Journal of Medicine, 1. 6. 2000.
Nováková,  .: Zdraví se komunikuje dravěji. Marketing&Media, 6. 3. 2006.
Parusniková, Z.: Biomoc a kult zdraví. In Sociologický časopis. Praha, ročník 36, 2000.
Petrusek, M.: Slavnostní řeč Miroslava Petruska. iForum 2005 (http://iforum.cuni.cz/IFORUM-1925.html).
Pharm Business Magazíne (červen/červenec 2007).
Průzkum agentury NetMonitor: Uživatelé Internetu, leden 2010.
Průzkum Media Projektu: Četnost ženských titulů za 3. – 4. čtvrtletí 2009.
Raiter, T.: Kvalita očima pacientů. 2009, www.hodnoceni-nemocnic.cz
Reifová I. a kol.: Slovník mediální komunikace. Portál, 2004.
Rolinson, J.: Health information for the teenager years: what do they want to know? Information Research, 2005 (http://informationr.net/ir/3-3/infres33.html).
Shem, S.: Hora hoře. Argo, Praha 2002.
Sokol, L.: Sociológia lékárstva. Epocha, Bratislava 1970.
SOÚ: Reforma zdravotnictví - Názory veřejnosti na problémy zdravotnictví a jeho financování (Praha, 2006).
Preambule ústavy Světové zdravotnické organizace; New York 1946 (podepsáno zástupci 61 států) a Ottawská charta Světové zdravotnické organizace 1986.
Svobodová, K.: Češi v nemocnicích. In: Týden, 44, 2003.
 íma, P.: Infekční nemoci nekončí. In: Vesmír, c. 82, srpen 2003.
 olcová, I. a Kebza, V.: Sociálně založené nerovnosti ve zdraví. In: Psychologie v ekonomické praxi. 35, 2000.
Tabery, P.: Názory občanů na zdravotní péči. CVVM, 2010.
The Kaiser Family Foundation: A Case Study of Grey’s Anatomy (2009).
The Kaiser Family Foundation: Health News Coverage in the U.S. Media (2009).
The Kaiser Family Foundation: How healthy is prime time?  (2008).
Thoists, P.A.: Stress, coping and social support processes: where are we? Chat next?. In: Journal of Health and Social Behavior. 1995.
Trávníček, J.: Čtenáři a čtení v ČR. Národní knihovna, Praha 2007.
Tvarůžková, L.: Rozhodčí v české vládě. In: Týden, 5, 2004.
Vašek, P. a Machálková, J.: Oficiální žebříček chybí. HN ho sestavili lékaři. Hospodářské noviny, 5. 10. 2010.
Vašek, P. a Machálková, J.: Rakovinu i srdce léčí nejlépe v Brně. Hospodářské noviny, 5. 10. 2010.
Veselý, A.: Společnost vědění jako teoretický koncept. Sociologický ústav AV ČR, Praha 2004.
Vilella-Vila, M. a Costa-Font, J.: The role of the press media in reporting on genetically modified food in UK and Spain. In: Eurohealth 2004, vol. 10, str. 18.
Vlček, P.: Marže ve stovkách procent nejsou výjimkou; in: Marketing&Media 14. 3. 2006.
Výrost, J. a Slaměník, I.: Aplikovaná sociální psychologie II. Grada Publishing, Praha 2001.
Výzkum agentury Inres. In: Praktický lékař 2004, 84, č. 8.
Wang, Y.: Searching for the data Total Health Expenditures as % of GDP of 2006—2009. WHO, 2010.
Zborowski, M.: Cultural Components in Response to Pain; In: Journal of Social Issues, Vol. 8, No. 4, 1952.
 Internetové zdroje:
Asociace televizních organizací: www.ato.cz
Český statistický úřad: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3306-09
Český statistický úřad: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pruzkum_webovych_stranek_nemocnic_2009_20091118
Eurostat: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/health/public_health/main_tables
The State of the News Media: www.stateofthemedia.org
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: www.uzis.cz
Předběžná náplň práce
Cílem práce je prověřit média a informace o zdraví a jejich dopady ve společenském kontextu České republiky. Diplomant se zabývá problematikou zdravotních informací, hodnocením vlastního zdraví jedinců, souvislostí hodnocení vlastního zdraví a sociálního kapitálu. V empirické části diplomant provádí samostatné dotazníkové šetření, jehož výstupem je analýza příjímání informací z médií a jejich dalšího zpracování a zmapování souvislostí souvislostí mezi sebehodnocením vlastního zdraví a sociálním postavením jedince.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK