Duchovní rozměr zakladatelského díla Josefa Kalasanského

• Název práce v češtině: Duchovní rozměr zakladatelského díla Josefa Kalasanského
• Název v anglickém jazyce: The Spiritual Aspect in the Founding Work of Joseph Calasanz
• Akademický rok vypsání: 2005/2006
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra teologické etiky a spirituální teologie (do 2018) (26-KTE)
• Vedoucí / školitel: doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 22.05.2008
• Datum zadání: 21.01.2009
• Datum a čas obhajoby: 14.09.2010 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 20.05.2010
• Datum odevzdání tištěné podoby: 20.05.2010
• Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2010
• Oponenti: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, Th.D.

Zásady pro vypracování

Ve své disertační práci se pokusím, na základě analýzy primárních pramenů a studia odborné literatury, odpovědět na základní otázky: Které myšlenky Josefa Kalasanského stály u zrodu piaristické spirituality? Čím se lišil Josef Kalasanský od ostatních zakladatelů řeholních společností? Pokusím se odlišit to, co je součástí každé křesťanské spirituality, od toho, co je typické právě pro zakladatelé řádu Zbožných škol. Na základě studia korespondence Josefa Kalasanského se pokusím popsat jeho duchovní život a způsob organizace primárního a sekundárního školství.
Nedílnou součástí této práce bude také analýza pedagogického systému, kterýJosef Kalasanský vytvořil, a jeho komparace s jezuitským školstvím. Na základě dostupných pramenů budu sledovat, na jaké kompetence kladl zakladatel řádu Zbožných škol důraz u svých žáků a jaký byl podle něj obraz ideálního učitele (řeholníka a kněze).
Klíčovým pramenem pro poznání počátků piaristického řádu a zrod piaristické spirituality je korespondence Josefa Kalasanského. Dopisy od něj nebo jemu adresované naplnily edici o 19 svazcích čítající jedenáct tisíc stran. Je dochováno téměř tisíc jeho spisů. Část písemných pramenů byla zničena při ,,uspořádávání" archivu v době rozpuštění rádu roku 1659 v napoleonslé době se ztratila také část akt o procesu proti piaristickému řádu.

Seznam odborné literatury

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY

ANTONIANO, s. Tre libri dell´ edcucatione christiana, Verona, 1583.
BERRO, V. Annotazioni della Fondatione della Congregatione e Religione...della Scuole Pie, I.-III., Archivum, 21-24, 1987/88.
Bible, Český ekumenický překlad, Praha 2005.
Constituciones de la Orden de las E. Pias, Madrid, 1975.
Constituciones de San José de Calasanz a. 1622, Salamanca, 1980.
CUEVA, D. Calasanz. Mensaje espiritual y pedagógico, Madrid, 1973.
Declaración sobre la espiritualidad calasancia. Notas, Roma, 1969.
Dokumenty II. vatikánského koncilu, Praha: Zvon, 1995.
MANSI, G. D. Sacrorum conciliorum nova et amplissima collectio, Firenze-Venetia, 1759-98, 2: vyd. s doplňky, 53 dílů v 59 sv., Paris-Arnheim-Leipzig, 1901-27.
Memorial al Card. Tonti, Salamanca, 1968.
PICANYOL, L. Epistolario di San Giuseppe Clasanzio, Roma, 1950-56,
sv. I-IX.
SÁNTHA, G. Epistulae ad s. Josephum Calasanctium ex Europa Centrali, Roma, 1969.
-Epistulae ad s. Iosephum Calasanctium ex Hispania et Italia 1616-1648, Roma 1978.
-VILÁ, C. Epistolarium Coataneorum s. Josephi Calasanctii, roma, 1977-78.

ARMINI, A. Vita del Ven. Servo di Cristo P. Giuseppe della Madre do Dio, Roma, 1710.
ASIAIN, M. A. Espiritualidad de la Orden, in: Escuelas Pias. Ser e Historia, Salamanca: Ediciones calasancias, 1978, s. 355-369.
AUSENDA, G. Practicas de piedad y penitencia de la orden escolapia, in: GINER, s. a kol. Escuelas pias. Ser e historia, s. 371-377.
BARTLIK, B. Annales Ordinis Nostri: Eph.Cal. I-XXXVII (1932-1958) a Archivum Scholarum Piarum 1-10 (1977-1981).
BAU, C. Bibliografia crítica de San José de Calasanz, Madrid 1949.
-Revisión de la vida de San José de Calasanz, in: AnCal, 10, 1963.
BOTANA, A. La escuela como proyecto evangélico, Madrid, 1949.
CAMPANELLA, T. Liber Apologeticus contra impugnantes institum Scholarum Piarum, Roma, 1942.
FAUBEL, V. Antología periodística calasancia, Salamanca, 1988.
FÉLIX, P., Las cartas de s. Juan B. de la Salle, Madrid, 1962.
GARRIDO T., de Methoho simultanea in scholis adhibenda, in: EphCal, I, 1932.
GINEER, S. a kol. Escuelas Pías. Ser e Historia, Salamanca: Ediciones calasancias, 1978.
KOLLÁR, P. Návrat k prameňom. Zborník štůdií k 350, výročiu príchodu piaristov na Slovensko, Prievidza: TEXTM, 1992.
MATĚJEK, M. Spiritualita a pedagogika Josefa Kalasanského, in: Slánské rozhovory, 2009, s. 24-29.
PADILLA, L. Instituciones de Calasanz sobre la formación escolapisa, Madrid, 1998.
PRONZATO, A. Todo corazón para los enfermos. Camilo de Lellis, Salamanca, 1985.
RINALDI, E. La fondazione del Collegio Romano. Memorie storiche, Arezzo, 1914.
SAPA, P. A. Teologia spirituale pedagogica di s. Giuseppe Calasanzio, Firenze, 1951.
TALENTI, V. Vita del Beato Giuseppe Calasanzio della Madre di Dio, Firenze, 1917.
TOSETTI, U. Compendio storico della vita di San Giuseppe Calasanzio, Firenze, 1927.
TRILLA, A. San José Calasanz, educación para todos, Barcelona, 2002.
ZAMEK, M. a kol. Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1631-1950, Prievidza: TEXTM, 1992.

Předběžná náplň práce

Disertační práce analyzuje působení Josefa Kalasanského v oblasti vzdělávání a výchovy a faktory, které vedlyk založení řádu Zbožných škol. Sleduje jeho rozhodnutí zasadit se o výchovu se zaměřením na děti z nejnižších sociálních vrstev. Na základě studia odborné literatury a vydaných pramenů, zejména jeho korespondence, prověřuje Kalasanského podněty a pokyny pro vedení škol, výchovu a vzdělávání. Sleduje také cíle vzdělávání a klíčové kompetence, které si měl osvojit piaristický pedagog.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The dissertation analyses the activities of Joseph Calasanz in education and the circumstances which resulted in founding the Order of the Pious Schools. The thesis pursues his decisions to promote education of children from the poorest social classes. Based on abundant literary sources, in particular, his correspondence, Calasancz's initiatives and instructions for administration of the schools and education of children have been examined. The work also pursues the aims of education and the key competences which Piarists were supposed to acquire.