Krajina jihočeského pohraničí: vývoj jejího využití a komparace krajinného dědictví (případová studie vybraných katastrů na Novohradsku)

• Název práce v češtině: Krajina jihočeského pohraničí: vývoj jejího využití a komparace krajinného dědictví (případová studie vybraných katastrů na Novohradsku)
• Název v anglickém jazyce: Landscape of the South Bohemian Borderland: Land Use Development and the Landscape Heritage Comparison (Case Study of Selected Cadastral Units in the Novohradsko Region)
• Klíčová slova: Krajina ? Lokální identita ? Využití ploch ? Krajinné dědictví ? Pohraničí ? Novohradsko
• Klíčová slova anglicky: Landscape ? Local Identity ? Land Use ? Landscape Heritage ? Borderland ? Novohradsko
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 31.01.2008
• Datum zadání: 19.08.2010
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.09.2010
• Datum proběhlé obhajoby: 22.09.2010
• Oponenti: RNDr. Mgr. Robin Rašín, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Obecným cílem této práce je posoudit vztah člověka ke krajině ve vybraných katastrech Novohradska. Během práce byla uvažována řada aspektů, které mohly toto propojení ovlivnit. Jedním z nich bylo poválečné vysídlení německého obyvatelstva z českého pohraničí. Rozličná míra intenzity tohoto procesu byla použita při selekci katastrálních území. Zvolené katastry byly rovněž podrobeny analýze změn v krajině a porovnání rozmanitých prvků krajinného dědictví. Dělo se tak z důvodu komplexity vztahu člověka ke krajině a rozličných aspektů, které se do ní promítají. Zjištěné poznatky byly konfrontovány s vnímáním místního obyvatelstva v rozhovorech.
Práce je řazena do několika částí. Jednou z klíčových částí je teoretická kapitola, která seznamuje s rozličnými pohledy na krajinu, zejména s těmi které se zabývají problematikou využití ploch, krajinným dědictvím, pamětí krajiny a územní identitou. Všechny tyto fenomény prostupují také dalšími částmi práce. Následuje analýza vývoje využití ploch v jihočeském pohraničí, poté rovněž v modelových katastrech. Pokračuje přehledem nejdůležitějších prvků krajinného dědictví v těchto regionech; v závěru výsledkové části pak hodnocením percepce krajiny a krajinných změn místním obyvatelstvem. Diskuze se snaží zhodnotit tyto výsledky a posoudit vztah člověka ke krajině a míru lokální identity.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The general aim of this thesis is to estimate nature of the man ? landscape relationship in selected parts of the Novohradsko region. In the process of working on this thesis, many aspects, which could influence this connection, were considered. One of them was the forced transfer of German population from Czechoslovakia to Germany and Austria after World War II. Different extent of this process was the key to selection of the studied cadastral units. These cadasters were examined from the point of landscape changes and various landscape heritage comparison. The reason for this study was the complexity of the man ? landscape relationship and the different aspects which can determine the nature of it. The results were confronted with the local people?s perception by interviews.
The thesis is structured into several parts. One of the crucial is the theoretical chapter, which presents the various attitudes to landscape, mainly those which emphasize land use discipline, landscape heritage, landscape memory and territorial identity. All these phenomenons appear in the other parts of the thesis. At first, the land use analysis in the South-Bohemian Borderland is made, then selected cadasters are examined in this way as well. An overview of the most important landscape heritage in those units follows. Finally, the results of the landscape (and its changes) perception by the locals, are presented. The discussion part tries to evaluate these results and to estimate the level of the local (landscape) identity.