Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 362)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Studium struktury povrchů metodou difrakce pomalých elektronů (LEED)
Název práce v jazyce práce (slovenština): Studium struktury povrchů metodou difrakce pomalých elektronů (LEED)
Název práce v češtině: Studium struktury povrchů metodou difrakce pomalých elektronů (LEED)
Název v anglickém jazyce: Investigation of surface structure by low energy electron diffraction (LEED)
Akademický rok vypsání: 2005/2006
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: slovenština
Ústav: Katedra fyziky povrchů a plazmatu (32-KFPP)
Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 05.04.2006
Datum zadání: 05.04.2006
Datum a čas obhajoby: 13.09.2006 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:13.09.2006
Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2006
Oponenti: Mgr. Jiří Libra, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Experimentální data naměřená metodou LEED budou interpretována s využitím kinematické teorie LEED. Bude určena krystalografická struktura povrchu v závislosti na množství deponovaného kovu (Ce, Pb) a na teplotě zpracování povrchu. Budou určeny rekonstrukce povrchu vznikající při vytváření binárních povrchových slitin.
Seznam odborné literatury
C. Kittel: Úvod do fyziky pevných látek, Academia Praha 1985, dostupné u vedoucího práce
H. Ibach: Solid State Physics, Springer Berlin 1995, dostupné u vedoucího práce
Předběžná náplň práce
Metoda difrakce pomalých elektronů je založena na principu měření úhlově rozlišené emise elektronu difraktovaných povrchy monokrystalů v důsledku jejich ozářeni elektronovým svazkem o dané energii v rozsahu 50 – 200 eV. Zkoumané vzorky budou umístěny v UHV komoře na manipulátoru tak, že je jimi bude možno otáčet a tím nastavit přesný uhel dopadu elektronu, případně nastavit vzorek do polohy nezbytné pro měření složení povrchu metodou XPS. Měření budou probíhat na zařízeni LEED.

V rámci práce budou zkoumány binární povrchové slitiny typu Cu-Ce (případně Pb-Ni), které budou dobře definovaným fyzikálním modelem katalytických systémů pro nové obnovitelné zdroje energie. Pozornost bude zaměřena především na přípravu orientovaných povrchů a jejich rekonstrukcí. S jejich využitím se počítá např. v budoucích technologiích palivových mikročlánků, které budou napájet přenosné elektronické přístroje – více informací najde zájemce například na adrese: http://www.smartfuelcell.de/en/index.html
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK