Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
Název práce v češtině: Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
Název v anglickém jazyce: Nationality Policy in Soviet Karelia, 1920-1935
Akademický rok vypsání: 2009/2010
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 06.11.2007
Datum zadání: 18.01.2011
Datum a čas obhajoby: 22.06.2010 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:22.06.2010
Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2010
Oponenti: PhDr. Bohuslav Litera, CSc.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Práce bude zaměřena na etnické složení oblasti v závislosti na územním vývoji a tehdejší národnostní politice. Dynamické etnické změny, identifikace obyvatel s regionem (národnost karelská, finská, ruská, sovětská), motivace zůstat pod Sovětským svazem a finská imigrace jsou faktory, které tuto problematiku charakterizují a jejichž rozbor je zásadní. Cílem je zjistit, nakolik měla sovětská národnostní politika vliv na vývoj a etnickou strukturu dané oblasti. Práci bude třeba zasadit do dobového kontextu občanské války, konfliktů s Finskem a založení Karelské ASSR. Samotná analýza pak bude zaměřena na národnostní faktor v závislosti na těchto událostech a na rozlišení, nakolik šlo o obecné jevy a do jaké míry byly události podmíněny lokálními specifiky.
Etnicky různorodá oblast Karélie byla ve 20. století předmětem územních sporů hned několikrát. Ve 20. letech došlo ke konsolidaci sovětské moci na území Východní Karélie, kdy zde byla vytvořena autonomní Karelská pracovní komuna, která byla později připojena k RSFSR, resp. Sovětskému svazu jako Karelská ASSR. Západní Karélie zůstala po Říjnové revoluci součástí Finska včetně Karelské šíje a Oněžského jezera. Sovětská část Karélie měla demonstrovat mírové soužití národů, což ještě umocnil příchod finského komunistického exilu, což úplně potvrdilo statut oblasti jako určité svébytné finské, resp. karelské enklávy. K posílení tohoto stavu přispěla nemalou měrou i imigrace Finů z Ameriky, které odtud vyhnala hospodářská krize a zachváceni ?Karelskou horečkou? a nadějí na světlejší zítřky se jali budovat socialismus ve staronové otčině. Ekonomická prosperita regionu přilákala ale i ruské obyvatelstvo, které postupně začalo převládat. Karelové hráli díky politice indigenace národnostní prim, ale ruská většina posloužila ve 30. letech jako vhodný základ pro rusifikaci.
Zkoumané oddobí let 1922-1932 je poměrně jasně ohraničeno vznikem Sovětského svazu a připojením Karélie a počátkem čistek finské menšiny v Leningradské oblasti a počínající rusifikace. V pozadí těchto událostí, které během jednoho desetiletí nabraly prudký obrat, jsou právě původ a změny etnické struktury dány historií regionu a sovětskou národnostní politikou. Právě průběh a příčiny těchto změn by měla mapovat tato práce.
Seznam odborné literatury
Alekseevič, M.V. Sovetskaa Karelia. Cifry i fakty. Petrozavodsk, 1987.
Apo, S., Nenola, A. Stark-Arola, L. Gender and Folklore. Perspectives on Finnish and Karelian Culture. Helsinki 1998.
AUSTIN, P.M. Soviet Karelian: The Language that Failed. Slavic Review, Vol. 51, No. 1. (Spring, 1992), pp. 16-35.
Blank, S. The Sorcerer as Apprentice. Stalin as Commissar of Nationalities, 1917 ? 1924.
Westport, 1994.
Cygankov, A. Ich nazyvali KR. Repressii v Karelii 20-30-ch godov. Petrozavodsk, 1992.
Gelb. M. ?Karelian Fever": The Finnish Immigrant Community during Stalin's Purges. Europe-Asia Studies, Vol. 45, No. 6. (1993), pp. 1091-1116.
Grönhagen, Y.v. Karelien. Finnlands Bollwerk gegen den Osten. Dresden, 1942.
Häyrynen, M., Raivo, P. Karelia - Bicultural lLndscape. Helsinki, 2004.
Hakamies, P. Moving in the USSR. Western Anomalies and Northern Wilderness. Helsinki, 2005.
Hokkanen, L. a S. Karelia. A Finnish-American couple in Stalin's Russia. St. Cloud, 1991.
Luostarinen, H. Finnish Russophobia: The Story of an Enemy Image. Journal of Peace Research, Vol. 26, No. 2. (May, 1989), pp. 123-137.
Martin, T. The Affirmative Action Empire. Nations and Nationalism in the Soviet Union, 1923-1939. Ithaca and London, 2001.
MEAD, W.R. Finnish Karelia: An International Borderland. The Geographical Journal, Vol. 118, No. 1. (Mar., 1952), pp. 40-54.
MILLER, J.H. Cadres Policy in Nationality Areas. Recruitment of CPSU First and Second
Secretaries in Non-Russian Republics of the USSR. Soviet Studies, Vol. 29, No. 1. (Jan., 1977), pp. 3-36.
Oinas, F. J. Karelian-Finnish Negative Analogy: A Construction of Slavic Origin. The Slavic and East European Journal, Vol. 20, No. 4. (Winter, 1976), pp. 379-386.
Pipes, R. The Formation of the Soviet Union : Communism and Nationalism ; 1917 ? 1923. Cambridge, 1964.
Simon, G. Nationalismus und Nationalitätenpolitik in der Sowjetunion. Von der totalitären Diktatur zur nachstalinschen Gesellschaft. Baden-Baden, 1986.
Šapoval, J. Der russische Nationalismus und die Herrschaft Stalins, in: Manfred HILDERMEIER (Hg.), Stalinismus vor dem Zweiten Weltkrieg. Neue Wege der Forschung. München, 1998.
Tykkyläinen, M. Russian Karelia. An Opportunity for the West. Joensuu Joensuun, 1995.
Uchanov, P.A. Ekonomičeskije problemy razvitija proizvoditel'nych sil Karel'skoj ASSR. Leningrad, 1971.
Předběžná náplň práce
Projekt se zaměřuje na vývoj národnostní politiky v sovětské Karelii v meziválečném období, zejména pak na genezi, charakter a důsledky proměn, které byly zapříčiněny stalinským zlomem a radikální změnou politiky "korenizacije" na naprosto odlišný přístup. Projekt je založen na analýze etnického složení regionu v souvislosti s jeho státně-teritoriálním vývojem, sovětskou národnostní politiku, problémem imigrace a rolí etnického klíče v "liberální" i represivní fázi režimu a v neposlední řadě i otázky vztahu místní populace k vládě jak v Moskvě, tak i v Helsinkách.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The project will focus on Soviet Karelia's inter-war period national policy, in particular at the origin, character and consequences of the changes that occurred as a result of the Stalinist shift from the indigenous "korenizacija" policy to a rusification. Of particular importance to the project will be the study of the region's ethnic make-up in relation to state-territorial development, Soviet national policy and immigration. The local population's choice to identify with Moscow or Helsinki as well as their general ethnic identity in both the liberal and repressive stages of the Soviet regime will also be covered.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK