The Power of Nature: An ecocritical analysis of Mary Shelley’s Frankenstein
| Název práce v češtině: | Síla přírody: Ekokritická analýza románu Mary Shelleyové “Frankenstein” |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | The Power of Nature: An ecocritical analysis of Mary Shelley’s Frankenstein |
| Klíčová slova: | ekologická kritika, příroda, počasí, romantismus, vznešenost, životní prostředí, věda |
| Klíčová slova anglicky: | ecocriticism, nature, weather, romanticism, sublime, environment, science |
| Akademický rok vypsání: | 2024/2025 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | angličtina |
| Ústav: | Katedra anglického jazyka a literatury (41-KAJL) |
| Vedoucí / školitel: | Bernadette Higgins, M.A. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 16.03.2025 |
| Datum zadání: | 03.04.2025 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 03.04.2025 |
| Datum a čas obhajoby: | 10.09.2025 10:00 |
| Místo konání obhajoby: | Celetná 13, Praha 1, C204, 33 míst u lavice + 4 místa židličky se "stolečkem" |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.07.2025 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 10.09.2025 |
| Předmět: | Obhajoba bakalářské práce (OSZD104AJ) |
| Oponenti: | PhDr. Tereza Topolovská, Ph.D. |
| Seznam odborné literatury |
| COUPE, Laurence (ed.). The green studies reader: from Romanticism to ecocriticism. London: Routledge, 2000. ISBN 0-415-20406-2.
GUSTON, David H., et al. Frankenstein: Annotated for Scientists, Engineers, and Creators of All Kinds. MIT Press, 2017. ISBN 9780262340267. MORTON, Timothy. Shelley and the revolution in taste: the body and the natural world. Cambridge studies in romanticism. New York: Cambridge University Press, 1994. ISBN 978-0-521-02475-4. OERLEMANS, Onno. Romanticism and the materiality of nature. Toronto, [Ontario]: University of Toronto Press, 2004. ISBN 978-1-4426-7946-7. WOOD, Gillen D'Arcy. Tambora: The Eruption That Changed the World. Princeton University Press, 2014. ISBN 9781400851409. HALL, Dewey W. (ed.). Romantic Ecocriticism: Origins and Legacies. Ecocritical Theory and Practice. Lanham: Lexington Books, 2016. ISBN 978-1-4985-1803-1. GARRARD, Greg (ed.). The Oxford handbook of ecocriticism. New York: Oxford University Press, 2014. ISBN 978-0-19-974292-9. |
| Předběžná náplň práce |
| Tato diplomová práce zkoumá román Mary Shelleyové Frankensteinovou optikou ekologické kritiky, přičemž se zaměřuje především na přírodu a počasí, a jakým způsobem ovlivňují děj. Historické pozadí románu, zejména rok jeho vzniku - 1816, „rok bez léta“ – poskytuje cenný kontext pro analýzu environmentálních témat v díle Shelleyové. Těžké klimatické podmínky, temná, bouřlivá atmosféra a bezútěšné prostředí různými způsoby formovaly vyprávění a vytvořily ekologický rámec pro čtení a interpretaci tohoto románu. Frankenstein nejen odráží složitost a mnohotvárnost vztahu mezi člověkem a přírodou, ale slouží také jako komentář k environmentálním otázkám a problémům, které jsou aktuální i po dvou stoletích. Frankenstein zkoumá způsoby lidských zásahů do přírody a nabízí vhled do důsledků, které z toho vyplývají pro životní prostředí. Frankenstein je varovným příběhem o převratném vědeckém vývoji a jeho destruktivním dopadu na přírodu, a lze jej proto interpretovat, jako ranou literární reakci na obavy ze změny klimatu. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| This thesis examines Mary Shelley’s novel Frankenstein through the lens of ecocriticism, with a primary focus on nature and weather as narrative influences. The historical backdrop of the novel, notably the year of its creation—1816, the "Year Without a Summer"—offers valuable context for analysing environmental themes in Shelley's work. Sever climate conditions, a dark, stormy atmosphere and a bleak environment shaped the narrative in various ways, establishing an ecological framework to reading and interpreting this novel. Frankenstein not only reflects the complexity and multifaced nature of the relationship between human beings and the natural world but also serves as a commentary on the environmental issues and concerns that remain relevant two centuries later. Frankenstein explores ways of human intervention in nature and offers insight into the resulting environmental consequences. Frankenstein is a cautionary tale about disruptive scientific developments and their destructive impact on the natural world and can be therefore interpreted as an early literary response to concerns about climate change. |