Neuropsychiatrické a kognitivní faktory jako prediktory pooperačního deliria po implantaci hluboké mozkové stimulace u pacientů s Parkinsonovou nemocí

• Název práce v češtině: Neuropsychiatrické a kognitivní faktory jako prediktory pooperačního deliria po implantaci hluboké mozkové stimulace u pacientů s Parkinsonovou nemocí
• Název v anglickém jazyce: Neuropsychiatric and cognitive factors as predictors of postoperative delirium after deep brain stimulation surgery in patients with Parkinson’s disease
• Klíčová slova: Parkinsonova nemoc|delirium|hluboká mozková stimulace|kognitivní prediktory|neuropsychiatrické prediktory
• Klíčová slova anglicky: Parkinson’s disease|delirium|deep brain stimulation|cognitive predictors|neuropsychiatric predictors
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.09.2024
• Datum zadání: 13.09.2024
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.09.2024
• Datum a čas obhajoby: 01.09.2025 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.07.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 01.09.2025
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Martin Máčel

Zásady pro vypracování

Hluboká mozková stimulace (DBS) je neurochirurgická metoda využívaná pro léčbu příznaků Parkinsonovi nemoci (PN), která zmírňuje její projevy (Deuschel et al., 2006). Jde o efektivní zákrok, který významně zlepšuje jak motorické symptomy pacientů, tak celkovou kvalitu života (Perestelo-Pérez et al., 2014). Přestože je zákrok pro valné množství pacientů bezpečný, v některých případech se vyskytují pooperační komplikace – jednou z častých komplikací je delirium, které se vyskytuje u 5,4–26,5% pacientů (Olson et al., 2023). Jako rizikové faktory se uvádí významnější symptomy PN, vyšší věk, délka operace (Lu et al., 2024), diabetes mellitus (Lue et al., 2022), nebo halucinace před operací (Carlson et al., 2014). Další skupinou faktorů, které byly identifikované jako prediktory deliria, jsou předoperačně zaznamenané neuropsychiatricky abnormální stavy, jako je například depresivní syndrom (Falk et al., 2021), vysoká úzkostnost (Mou et al., 2023) nebo kognitivní deficit a exekutivní dysfunkce (Wu et al., 2024).
Bakalářská práce se bude věnovat roli předoperačních neuropsychiatrických nebo kognitivních faktorů při rozvoji deliria po podstoupení implantace elektrod do mozku (DBS) u pacientů s PN. Literárně přehledová část práce bude zahrnovat obecný přehled nejnovějších poznatků o přínosu hluboké mozkové stimulace pro léčbu symptomů PN a dále se bude věnovat epidemiologii deliria; identifikaci neuropsychiatrických a kognitivních faktorů, které s rozvinutím deliria souvisí; a rizikům, která z pooperačního deliria vyplývají. Empirická část zahrnuje retrospektivní studii případů, v rámci které budou analyzována data pacientů Neurologické kliniky 1. LF UK, kteří podstoupili implantaci hluboké mozkové stimulace pro léčbu symptomů Parkinsonovi nemoci. U pacientů byly v rámci předoperačního i pooperačního vyšetření zaznamenány různé proměnné, včetně neuropsychiatrických a kognitivních projevů. Empirická práce bude zkoumat možnost identifikace těchto projevů jako prediktorů rozvinutí pooperačního deliria. Ke statistické analýze bude využita binární logistická regrese. Hypotéza: 1. Pooperační delirium po STN-DBS lze předpovědět kognitivními měřítky z neuropsychologické baterie. 2. Pooperační delirium po STN-DBS lze předpovědět neuropsychiatrickými měřítky z inventářů depresivity, úzkosti, apatie. Data budou poskytnuta Neurologickou klinikou 1. LF UK.

Schopnost předvídat z kognitivních a neuropsychiatrických projevů, zda se u pacienta může s větší pravděpodobností vyvinout pooperační delirium, je pro klinickou praxi zásadní vzhledem k tomu, že pooperační delirium může souviset se zhoršenými kognitivními funkcemi a spánkovým obtížemi (de la Varga-Martínez et al., 2023) nebo zvýšeným rizikem smrti (Han et al., 2010), a zároveň pro zdravotní systém představuje nezanedbatelné náklady (Weinrebe et al., 2015). Práce si klade za cíl přispět k empirickému zkoumání možnosti využití neuropsychiatrických a kognitivních faktorů jako prediktorů rozvinutí pooperačního deliria. Vedlejším cílem práce je převod standardizovaného nástroje pro predikci deliria 4AT do češtiny (www.the4AT.com).

Seznam odborné literatury

Carlson, J. D., Neumiller, J. J., Swain, L. D. W., Mark, J., McLeod, P., & Hirschauer, J. (2014). Postoperative delirium in Parkinson’s disease patients following deep brain stimulation surgery. Journal of Clinical Neuroscience, 21(7), 1192–1195.https://doi.org/10.1016/j.jocn.2013.12.007
de la Varga-Martínez, O., Gutiérrez-Bustillo, R., Muñoz-Moreno, M. F., López-Herrero, R., Gómez-Sánchez, E., & Tamayo, E. (2023). Postoperative delirium: An independent risk factor for poorer quality of life with long-term cognitive and functional decline after cardiac surgery. Journal of Clinical Anesthesia, 85, 111030.https://doi.org/10.1016/j.jclinane.2022.111030
Deuschl, G., Schade-Brittinger, C., Krack, P., Volkmann, J., Schäfer, H., Bötzel, K., Daniels, C., Deutschländer, A., Dillmann, U., Eisner, W., Gruber, D., Hamel, W., Herzog, J., Hilker, R., Klebe, S., Kloß, M., Koy, J., Krause, M., Kupsch, A., ... Voges, J. (2006). A randomized trial of deep-brain stimulation for Parkinson’s disease. New England Journal of Medicine, 355(9), 896–908.https://doi.org/10.1056/nejmoa060281
Falk, A., Kåhlin, J., Nymark, C., Hultgren, R., & Stenman, M. (2020). Depression as a predictor of postoperative delirium after cardiac surgery: A systematic review and meta-analysis. Interactive CardioVascular and Thoracic Surgery, 32(3), 371–379.https://doi.org/10.1093/icvts/ivaa277
Han, J. H., Shintani, A., Eden, S., Morandi, A., Solberg, L. M., Schnelle, J., Dittus, R. S., Storrow, A. B., & Ely, E. W. (2010). Delirium in the emergency department: An independent predictor of death within 6 months. Annals of Emergency Medicine, 56(3), 244–252. https://doi.org/10.1016/j.annemergmed.2010.03.003
Lu, W., Chang, X., Bo, L., Qiu, Y., Zhang, M., Wang, J., Wu, X., & Yu, X. (2022). Risk factors for delirium after deep brain stimulation surgery under total intravenous anesthesia in Parkinson’s disease patients. Brain Sciences, 13(1), 25.https://doi.org/10.3390/brainsci13010025
Lu, W., Wang, H., Lin, S., Chang, X., Wang, J., Wu, X., & Yu, X. (2024). The association between the fibrinogen-to-albumin ratio and delirium after deep brain stimulation surgery in Parkinson’s disease. Frontiers in Medicine, 11.https://doi.org/10.3389/fmed.2024.1381967
Mou, Q., Gao, M., Liu, X., Wei, C., Lan, G., Zhao, X., Shan, Y., & Wu, C. (2022). Preoperative anxiety as an independent predictor of postoperative delirium in older patients undergoing elective surgery for lumbar disc herniation. Aging Clinical and Experimental Research, 35(1), 85–90.https://doi.org/10.1007/s40520-022-02278-7
Perestelo-Pérez, L., Rivero-Santana, A., Pérez-Ramos, J., Serrano-Pérez, P., Panetta, J., & Hilarion, P. (2014). Deep brain stimulation in Parkinson’s disease: Meta-analysis of randomized controlled trials. Journal of Neurology, 261(11), 2051–2060.https://doi.org/10.1007/s00415-014-7254-6
Weinrebe, W., Johannsdottir, E., Karaman, M., & Füsgen, I. (2015). What does delirium cost? Zeitschrift Für Gerontologie Und Geriatrie, 49(1), 52–58. https://doi.org/10.1007/s00391-015-0871-6
Wu, S.-C. J., Sharma, N., Bauch, A., Yang, H.-C., Hecht, J. L., Thomas, C., Wagner, S., Förstner, B. R., von Arnim, C. A. F., Kaufmann, T., Eschweiler, G. W., & Wolfers, T. (2024). Predicting postoperative delirium in older patients: A multicenter retrospective cohort study. bioRxiv.https://doi.org/10.1101/2024.03.13.24303920
Zhan, L., Wang, X., & Zhang, L. (2020). Nomogram model for predicting risk of postoperative delirium after deep brain stimulation surgery in patients older than 50 years with Parkinson’s disease. World Neurosurgery, 139, e1–e7. https://doi.org/10.1016/j.wneu.2020.03.160