Poezie vs. show: konflikty v rámci české slam poetry scény

• Název práce v češtině: Poezie vs. show: konflikty v rámci české slam poetry scény
• Název v anglickém jazyce: Poetry versus Show: Conflicts in the Czech Slam Poetry Scene
• Klíčová slova: slam poetry, Česká republika, konflikt, kulturní produkce, teorie kritické kapacity, kvalitativní výzkum
• Klíčová slova anglicky: poetry slam, Czechia, conflict, cultural production, critical capacity theory, qualitative research.
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 10.09.2024
• Datum zadání: 10.09.2024
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2025 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B216, 216, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2025
• Oponenti: Mgr. Barbora Linhartová Jiřičková

Zásady pro vypracování

Analýza bude založena na primárních kvalitativních datech vytvořených v druhé polovině roku 2024 – transkripce polostrukturovaných rozhovorů s aktéry, výzkumný deník, terénní poznámky ze zúčastněných pozorování z různých druhů slam poetry akcí, popřípadě také analýza obsahu vzniklého v rámci veřejné facebookové skupiny Slam poetry CZ/SK – performeři a organizátoři a obsahu publikovaného na sociálních sítích Slampoetry.cz, primárně na YouTube, Instagramu a Facebooku. Sampling bude nenáhodný tak, aby co nejlépe pokryl různorodost zkoumané struktury – autor práce počítá s výběrovou a snowball metodou, ovšem nelze vyloučit možnost použití metod dalších.
Data budou zpracována pomocí kódování na základě metodologie zakotvené teorie (induktivního i deduktivního) v programu ReQual (Novotná, Špaček, a Šťovíčková 2019). Cílem analýzy však není vyprodukovat samostatně stojící teorii, jako spíš pochopit strukturu sítě aktérů, popsat, jaké vztahy mezi nimi fungují a do jaké míry jsou tyto vztahy ovlivněny (ne)souladem aktérských představ o dalším směřování a ideální podobě slamové scény, která je v současné podobě jakýmsi „kulturním hybridem“ – jak z hlediska financování, tak z hlediska různorodosti jednotlivých slamových akcí.

Etické souvislosti zvažovaného projektu
Autorův osobní vztah s řadou aktérů struktury české slam poetry je potenciálně eticky rizikový. Propozice této bakalářské práce je založena na předchozím osobním poznání, které se nutně pojí již s existujícím názorem na podobu struktury, a tudíž může dojít mimo jiné ke konfirmačnímu zkreslení, kotvení nebo apofenii. Na druhou stranu se debaty o vnitřním fungování struktury české slam poetry navenek projevují tak málo, že by o nich „nezúčastněný“ výzkumník nejspíše nemohl vědět. Určité povědomí o existujících sociálních vztazích a přístup do zákulisí nebo na interní slamová setkání jsou pro zodpovězení výzkumné otázky nutné a bez uměleckého zapojení ve struktuře jen velmi špatně dosažitelné.
Vyjádření autorova názoru na celou problematiku a zhodnocení jeho vlastní pozice ve slamové struktuře bude součástí výsledné práce. Zároveň bude svoji pozici reflektovat pomocí etnografického deníku a pravidelných konzultací jak s vedoucí práce, tak s dalšími výzkumníky – důležitou metodologickou příručkou mu v tomto ohledu je stať Annette Lareau Journeys Through Ethnography: Realistic Accounts Of Fieldwork (2018).
Co se ochrany osobních údajů jednotlivých účastníků týče, jejich případná anonymizace by byla bohužel velmi složitá. Celá slamová struktura nemá podle autorova odhadu více než sto aktivních členů, tudíž by jak u zúčastněných pozorování, tak u polostrukturovaných rozhovorů nebylo těžké z informací klíčových pro výzkum odvodit o kterého konkrétního aktéra se jedná. Při vedení výzkumného rozhovoru tudíž bude účastníkům nabídnuta možnost autorizace citací použitých ve výzkumu.

Seznam odborné literatury

BANALES, Meliza. Slam Poetry. Online. In: Encyclopedia Britannica. 31.1.2025. Dostupné z: https://www.britannica.com/art/slam-poetry. [citováno 12.4.2025]

BOLTANSKI, Luc a Laurent THÉVENOT, 1999. The Sociology of Critical Capacity. European Journal of Social Theory [online]. 2(3), 359–377. ISSN 1368-4310, 1461-7137. Dostupné z: doi:10.1177/136843199002003010

BOURDIEU, Pierre, 2002. The Forms of Capital. In: Nicole Woolsey BIGGART, ed. Readings in Economic Sociology [online]. 1. vyd. B.m.: Wiley, s. 280–291 [vid. 2024-10-27]. ISBN 978-0-631-22861-5. Dostupné z: doi:10.1002/9780470755679.ch15

CRAIG, Ailsa a Sébastien DUBOIS, 2010. Between art and money: The social space of public readings in contemporary poetry economies and careers. Poetics [online]. 38(5), 441–460. ISSN 0304422X. Dostupné z: doi:10.1016/j.poetic.2010.07.003

DAVIS, Camea, 2018. Writing the Self: Slam Poetry, Youth Identity, and Critical Poetic Inquiry. Art/Research International: A Transdisciplinary Journal [online]. 3(1), 90–113. ISSN 2371-3771. Dostupné z: doi:10.18432/ari29251

EMERSON, Robert M., Rachel I. FRETZ a Linda L. SHAW, 2011. Writing ethnographic fieldnotes. 2nd ed. Chicago: The University of Chicago Press. Chicago guides to writing, editing, and publishing. ISBN 978-0-226-20683-7.

GOFFMAN, Erving, 1989. ON FIELDWORK. Journal of Contemporary Ethnography [online]. 18(2), 123–132. ISSN 0891-2416, 1552-5414. Dostupné z: doi:10.1177/089124189018002001

GREGORY, Helen, 2008. The quiet revolution of poetry slam: the sustainability of cultural capital in the light of changing artistic conventions. Ethnography and Education [online]. 3(1), 63–80. ISSN 1745-7823, 1745-7831. Dostupné z: doi:10.1080/17457820801899116

HILLARY, George, 1955. Definitions of Community: Areas of Agreement. Rural Sociology. 20, 111–123.

LAREAU, Annette, 2018. Journeys Through Ethnography: Realistic Accounts Of Fieldwork. Place of publication not identified: Routledge. ISBN 978-0-429-49949-4.

LEDERBUCHOVÁ, Ladislava. Průvodce literárním dílem: výkladový slovník základních pojmů literární teorie. Jinočany: H & H, 2002, s. 353. ISBN 80-7319-020-6. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:84eefde0-236d-11e4-90aa-005056825209

LINHART, Jiří, Alena VODÁKOVÁ a Pavel KLENER. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. sv. 1. ISBN 80-7184-164-1. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:877fcde0-3624-11e4-8413-5ef3fc9ae867

LINHART, Jiří, Alena VODÁKOVÁ a Pavel KLENER. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. sv. 2, s. 852. ISBN 80-7184-164-1. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:bb37eec0-3858-11e4-a8ab-001018b5eb5c

NOVOTNÁ, Hedvika, Ondřej ŠPAČEK a Magdaléna ŠŤOVÍČKOVÁ, ed., 2019. Metody výzkumu ve společenských vědách. Vydání první. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-7571-052-9.

Slam poetry CZ [online], 2025. 20.4.2025 [cit. 2025-04-26]. Dostupné z: https://www.facebook.com/photo/?fbid=1132761665559988&set=pcb.1132761745559980

Slampoetry.cz, 2024. Slampoetry.cz [online]. [cit. 2025-04-12]. Dostupné z: https://slampoetry.cz/o_nas 

Předběžná náplň práce

Slam poetry je specifický performativní literární žánr, který vznikl v polovině osmdesátých let minulého století v USA jako alternativa ke klasickým autorským čtením poezie. Hlavními pilíři žánru jsou právě živě performované umění, autorské texty a bodové hodnocení dobrovolných porotců z publika na škále od nuly do desíti. V českém prostředí žánr Slam poetry v této podobě funguje od roku 2003 a od té doby se kolem něj vytvořila velmi zajímavá sociální struktura. Autor vnímá výše nastíněné téma jako sociologicky relevantní a aktuální, mimo jiné vzhledem k tomu, že předseda spolku Detour Tomáš Kůs letos za platformu Slampoetry.cz obdržel cenu Magnesia Litera za přínos knižní kultuře. Na základě této skutečnosti lze argumentovat, že relativně netradiční žánr se nyní po dvaceti letech fungování v kontextu České republiky definitivně etabloval. Polo formální vnitřní struktura celé subkultury je na základě autorových zkušeností silně ovlivněna osobními vazbami (silnými i slabými) mezi jednotlivými aktéry. Intenzita těchto vazeb by teoreticky mohla souviset s názorem aktérů na ideální podobu a další směřování celé české scény. Samotní aktéři často akcentují termín „Slam poetry komunita,“ což z podstaty významu slova naznačuje určitý gatekeeping a jeho zajímavou interakci s potenciální hierarchizací. Ta je poslední dobou pro všechny aktéry žhavým tématem, během dvaceti let fungování scény dochází k jisté „profesionalizaci“ a zároveň ke střetům rozdílných představ o ideální struktuře a fungování celé scény. Právě proces formalizace a dynamika vnitřních vztahů je ze sociologického hlediska vysoce relevantní a v obecné podobě dobře zobecnitelná i v jiných kontextech. Autor je přesvědčen, že právě specifičnost a relativně malé množství členů slamové struktury může přinést zobecnitelné poznání. Výstup práce by zároveň mohl konsolidovat některé vnitřní konflikty, se kterými se slamová scéna v současné době potýká.
Autor navrhovaného kvalitativního výzkumu je v aktivním kontaktu s aktéry české „slam poetry komunity“ přibližně od podzimu 2021, v roce 2022 se stal mistrem republiky v tomto žánru, ale dodnes není plnohodnotným členem „slam poetry komunity,“ jak je struktura některými aktéry nazývána. Jak již bylo zmíněno, právě přebytečná (nebo naopak nedostatečná) profesionalizace a proces přijímání (či snad iniciování) nových členů slamové struktury jsou témata intenzivně diskutována hlavně samotnými aktéry.
Teoretickým základem práce je dílo Pierra Bourdieua, konkrétně jeho teorie kulturního kapitálu a jeho významu pro pozici jednotlivce ve společenské struktuře (1986) a také práce Luca Boltanskiho a Laurenta Thévenota, kteří se ve svém článku zabývají různými možnosti justifikace postojů v sociálních konfliktech a jak tyto možnosti souvisí s lidskou schopností kritiky (1999). Obě teorie poskytují potřebný teoretický rámec pro autorský výzkum, zůstává otázkou, zda se možnost jejich aplikace v kontextu české slam poetry potvrdí.
Metodologickou oporou je americko-francouzská studie zabývající se podobou autorských čtení v rámci newyorské, torontské a pařížské básnické scény (Craig a Dubois 2010). Právě na základě této studie budou do výzkumu kromě samotných performerů (aktivních i bývalých) zahrnuti i místní organizátoři, provozovatelé kulturních prostor, členové spolku Detour, který českou slam poetry scénu zaštiťuje a potenciálně i někteří aktéři kulturní grantové politiky. Studie přichází s typologií performerů – dělí je na „neetablované,“ „etablované“ a „silně etablované,“ zároveň rozlišuje členy básnických scén, kteří píší přímo za účelem performance – writing for the stage a ty, kteří píší klasickou poezii – writing for the page (tamtéž). Craig a Dubois se ve své práci zároveň zabývají i „profesionalizací“ poezie. Všechny tyto principy lze na základě autorových zkušeností použít i v kontextu české slam poetry. Na toto téma sice již vzniklo několik bakalářských a magisterských prací, ale žádná z nich se žánrem nezabývá ze sociologického hlediska.
Anglofonní práce o zahraničních slamových strukturách dostupné jsou. Helen Gregory se ve své etnografii zabývá způsobem, kterým britská slam poetry scéna interaguje s „dominantním uměleckým světem“ a jak se přes původní snahy vymezit se performeři nakonec stávají součástí mainstreamu (2008). Came Davis zase představuje workshopy slam poetry jako místo sebepoznání a rozvoje vlastní identity (2018). Tento narativ je podle autorovy osobní zkušenosti v českém kontextu velmi častý.
Cílem této kvalitativní práce je lépe pochopit vztahové dynamiky mezi jednotlivými aktéry české slam poetry scény – možnou hierarchii, podobu mobility v jejím rámci a způsoby, kterými jsou tyto vztahy jednotlivými aktéry reflektovány. Výzkumná otázka zní: Je struktura aktérů žánru Slam poetry v České republice mocensky hierarchizovaná? A o jaký druh struktury se vlastně jedná? Shlukují se aktéři do menších podskupin? A pokud ano, jak se tato hierarchizace a stratifikace vyvíjela v čase a jak je obojí ovlivněno představami, které jednotliví aktéři o současné a ideální podobě fungování celé struktury mají? Práce si také klade ambici lépe pochopit proces a okolnosti začátku a konce aktivního působení na scéně – ať už jako performer, producent nebo organizátor a také konsolidovat narativ, který spojuje všechny aktéry a který může být použit jako základ pro konstruktivní debatu o budoucím vývoji české slamové scény.