Pěstounská péče a její pozitivní i negativní dopad na děti a pěstouny z pohledu sociálních pracovníků

• Název práce v češtině: Pěstounská péče a její pozitivní i negativní dopad na děti a pěstouny z pohledu sociálních pracovníků
• Název v anglickém jazyce: Foster Care and Its Positive and Negative Impact on Children and Foster Parents from the Perspective of Social Workers
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra aplikovaných sociálních věd (24-KOS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Dana Moree, Dr.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.03.2024
• Datum zadání: 21.03.2024
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.03.2024
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.06.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2024
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (YBOS001)
• Oponenti: JUDr. Lenka Deverová

Seznam odborné literatury

CÍLEČKOVÁ, K. 2017. Pěstounská péče. Online. Acta Iuridica Olomuncensia.

KLIMEŠ, J. 2002. Reakce na ambivalentní objekt. Praha: Univerzita Karlova

MATĚJČEK, Z. 2002. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál.

MATĚJČEK, Z. 2005. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte: normy vývoje a vývojové milníky z pohledu psychologa: základní duševní potřeby dítěte: dítě a lidský svět. Praha: Grada.

MIOVSKÝ, M., 2006. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1. vydání. Praha: Grada.

NOVOTNÁ, H., ŠPAČEK, O., ŠŤOVÍČKOVÁ, M., 2019. Metody výzkumu ve společenských vědách. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

OLECKÁ, I., IVANOVÁ, K., 2010. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc.

PAZLAROVÁ, H. 2016. Pěstounská péče: manuál pro pomáhající profese. Praha: Portál.

9. SOBOTKOVÁ, I. 2012. Psychologie rodiny. Praha: Portál.

10. VÁVROVÁ, S. 2012. Doprovázení v pomáhajících profesích. Praha: Portál

Předběžná náplň práce

V mé bakalářské práci bych se chtěla zabývat problematice netradičních forem rodin, konkrétně pěstounské péči. Na pěstounskou péči je v současné společnosti nahlíženo ze dvou pohledů – pozitivní a negativní. Pozitivní pohled na pěstounskou péči nahlíží tak, že biologická rodina je nahraditelná a pokud se biologická rodina o dítě nestará, tak pro děti má minimální význam. Druhý pohled, negativní, tvrdí, že pěstouni v hloubi duše o dítě nejeví zájem a jsou to většinou lidé s poruchou osobností. Pro tento pohled je typické, že biologická rodina je nezastupitelná. Cílem mé práce je porovnat tyto dva pohledy z pohledu sociálních pracovníku, a to především díky jejich zkušenostem (Cílečková, 2017). Tento netradiční typ rodiny, kdy dítě je vychováváno pěstounem je specifické v tom, že pěstouni jsou doprovázení pracovníkem, který rodině pomáhá řešit problémy všedního života. Jelikož práce pracovníka je velice důležitá, je důležité, jaký postoj průvodce k pěstounské rodině staví – zda je příliš angažovaný nebo naopak moc pasivní a na druhé straně, pokud je doprovázení profesionální, nebo laické (Vávrová, 2012). Důležité je si stanovit, že doprovázení pěstounských rodin si klade za cíl podporovat nikoli kontrolovat. Kontrolu mají na starost orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Všichni mají zákonem stanovené služby, které musí zajišťovat pro pěstounskou rodinu jako celek, ale může zde vznikat odlišnost v tom, co nabízí jednotlivé doprovázející organizace nad rámec tohoto zákona (Pazlarová, 2016). Na základě těchto informací jsem si zvolila hlavní výzkumnou otázku: „Jak jsou vnímané výhody a rizika pěstounské péče z pohledu odborníků v oblasti sociální péče?“ Tato otázka by měla vnímat, jak pracovnice vnímají svoji práci v rámci těchto rodin. Zda se vnímají jako nějací „narušitelé“ soukromí rodiny a také jak k nim pěstouni a celá rodina přistupuje. Dále se otázka ptá i na každodenní problémy těchto rodin a v jakých mezích jsou pracovnice schopny pomoci.