Podpora digitálního wellbeingu na sociálních sítích
| Název práce v češtině: | Podpora digitálního wellbeingu na sociálních sítích |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Promoting Social Media Well-Being |
| Klíčová slova: | Digitální well-being; Digitální well-being na sociálních sítích; Sociální sítě |
| Klíčová slova anglicky: | Digital Well-Being; Social Media Digital Well-Being; Social Media |
| Akademický rok vypsání: | 2023/2024 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (41-KPSY) |
| Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Kateřina Lukavská, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 14.12.2023 |
| Datum zadání: | 14.12.2023 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 12.04.2024 |
| Datum a čas obhajoby: | 13.09.2024 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.07.2024 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 13.09.2024 |
| Předmět: | Obhajoba diplomové práce (OSZD105PS) |
| Oponenti: | Mgr. Michal Božík, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Cílem teoretické části výzkumu bude přehled dostupné literatury k tématům digitálního well-beingu a well-beingu na sociálních sítích, jako jsou koreláty duševního zdraví, mechanismy ovlivňující pozornost, kognitivní zátěž v digitálním prostředí a míra uvědomělosti o vlastních digitálních návycích. V práci budou dále popsány v mainstreamových médiích často prezentovaná doporučení pro navýšení well-beingu na sociálních sítích a posouzení jejich efektivity z hlediska dostupných psychologických výzkumů.
V praktické části práce budou vedeny a kvalitativně analyzovány rozhovory s mladými dospělými o jejich chování, vnímání, uvědomělosti a seberegulaci v prostředí sociálních sítí a digitálních technologií. Na základě teoretické a praktické části budou vytvořena doporučení pro zvyšování well-beingu mladých dospělých na sociálních sítích. |
| Seznam odborné literatury |
| Damico, N., Krutka, G. (2018). Social media diaries and fasts: Educating for digital mindfulness with pre-service teachers, Teaching and Teacher Education, 73 (109-119). https://doi.org/10.1016/j.tate.2018.03.009
Kross, E., Verduyn, P., Sheppes, G., Costello, C. K., Jonides, J., & Ybarra, O. (2021). Social Media and well-being: Pitfalls, progress, and next steps. Trends in Cognitive Sciences, 25(1), 55–66. https://doi.org/10.1016/j.tics.2020.10.005 Levy, D., M. (2016). Mindful tech: how to bring balance to our digital lives. New Haven: Yale University Press. Orben, A. Teenagers, screens and social media: a narrative review of reviews and key studies. Social psychiatry and psychiatric epidemiology, 55, 407–414 (2020). https://doi.org/10.1007/s00127-019-01825-4 Reer, F., Tang, W. Y., & Quandt, T. (2019). Psychosocial well-being and social media engagement: The mediating roles of social comparison orientation and fear of missing out. New Media & Society, 21(7). https://doi.org/10.1177/ 1461444818823719 Seabrook, E. M., Kern, M. L., & Rickard, N. S. (2016). Social networking sites, depression, and anxiety: A systematic review. JMIR Mental Health, 3(4), 50. https://doi.org/ 10.2196/mental.5842 Valkenburg, M., Meier, A., Beyens, I. (2022). Social media use and its impact on adolescent mental health: An umbrella review of the evidence. Current Opinion in Psychology, 44, 58-68. https://doi.org/10.1016/j.copsyc.2021.08.017 |
- zadáno a potvrzeno stud. odd.