Pro-čtenářské klima v rodině a jeho vliv na čtení českých žáků prvních tříd

• Název práce v češtině: Pro-čtenářské klima v rodině a jeho vliv na čtení českých žáků prvních tříd
• Název v anglickém jazyce: Home Literacy Environment and its Effects on reading amongst Czech pupils in Grade 1
• Klíčová slova: čtení|čtenářská gramotnost|rodinné zázemí|pro-čtenářské klima v rodině|čtení u dětí|frekvence čtení|obliba čtení
• Klíčová slova anglicky: reading|children's reading|reading literacy|family background|home literacy environment|reading frequency|love of reading
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.11.2023
• Datum zadání: 29.11.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.11.2023
• Datum a čas obhajoby: 03.09.2024 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.07.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Aleš Vomáčka

Zásady pro vypracování

¨
Východiska:
Bakalářská práce blíže zkoumá problematiku čtení u dětí. Konkrétně se zaměřuje na efekty pro-čtenářského klimatu na čtení jako aktivitu dítěte v České republice (dále ČR). Konceptualizaci pro-čtenářského klimatu mimo jiné v českém prostředí aplikovali Magdalena Gorčíková a Jiří Šafr (2012; také Šafr a Gorčíková, 2018). Tato koncepce rozděluje pro-čtenářské klima v rodině na dvě dimenze, které výrazně přispívají k rozvíjení čtenářství dítěte, a navazuje na výzkum Marjanovič Umek, Podlesek & Fekonja (2005). První z nich je interakční, mezi rodičem a dítětem, která zahrnuje například předčítání knih dítěti a komunikaci o přečteném nebo v případě prvňáčků i slyšeném obsahu knih. Druhá dimenze vytváří zázemí k nápodobně čtení a ve výzkumu je zastoupena především velikostí knihovny v domácnosti (tj. dostupnost knih) a čtením jako aktivitou rodičů. Tyto aspekty dohromady tvoří podmínky pro rozvoj čtenářských dovedností dítěte ještě před nástupem povinné školní docházky.
Dětským čtenářstvím a dětskou čtenářskou gramotností se v současnosti na území ČR zabývá několik výzkumů. Mezi ty největší patří mezinárodní šetření PIRLS a TIMSS, která v ČR zaštiťuje a organizuje Česká školní inspekce (dále ČŠI). ČŠI zároveň i publikuje výsledky šetření a poskytuje sekundární analýzy dat. Okrajově se čtenářskou gramotností dětí také zabývá CERMAT nebo SCIO (Šafr & Gorčíková, 2018). Dále téma trochu více z lokálního pohledu opakovaně zpracovává Národní knihovna ČR ve spolupráci s AV ČR (Akademií Věd České republiky). Jejich výzkumy reflektují čtení u dětí v současné situaci a vždy se zaměřují na určitý aspekt, který ho ovlivňuje. Například publikace 'České děti a mládež jako čtenáři 2017' přináší vhled do vztahu dětí a mladistvých ke knihám a čtení s přihlédnutím ke čtenářské socializaci a navazuje na minulé celostátní průzkumy z let 2013 a 2014.
Ve větším měřítku se čtenářstvím žáků v ČR zabývají studie: „Mechanismy Mezigenerační Reprodukce Nerovností“ (Šafr a kol., 2012) a „Souvislosti dětského čtenářství a čtenářské gramotnosti: sociálně-ekonomické a kulturní rozdíly v rodinném zázemí a efekty pro vzdělanostní a profesní mobilitu“ (Šafr a Gorčíkové, 2018). V obou studiích se autoři zabývají také čtenářským milieu v rodině, tj. pro-čtenářským klimatem, pro jehož mapování není dostačující pouze proměnná obsahující dostupnost knih v domácnosti. Tyto aspekty dohromady tvoří podmínky pro rozvoj čtenářských dovedností dítěte ještě před nástupem povinné školní docházky.
Bakalářská práce navazuje na výzkumy zkoumající čtenářství v ČR pod záštitou Sociologického ústavu Akademie věd. V současné době běží na Sociologickém ústavu dva projekty. Prvním je Predikce školní ne/úspěšnosti v oblasti čtenářské gramotnosti žáků ZŠ (dále TAČR), který se zaměřuje na vytvoření „nástroje predikce školní ne/úspěšnosti v oblasti čtenářské gramotnosti žáků prvního stupně základní školy. Součástí analýzy jsou také socio-kulturně podmíněné praktiky rodiny. Druhý výzkum, s názvem: Kulturní zdroje rodiny: vliv na gramotnost, akumulaci kulturního kapitálu dítěte a na výsledky ve vzdělání, zkoumá dětské čtenářství z pohledu procesu mezigenerační kulturní reprodukce (Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2023).

Cíle:
Prostřednictvím analýzy dat odpovím na hlavní výzkumnou otázku: Má pro-čtenářské klima v rodině pozitivní efekt na čtenářské aktivity žáků základních škol? V rámci analýzy se zaměřím na frekvenci čtení u dětí a objem přečtených stránek na konci první třídy. Mezi dílčí cíle patří prozkoumání efektu dvou dimenzí pro-čtenářského klimatu, tak jak jsou konceptualizovány v práci J. Šafra a M. Gorčíkové (2018). Dále ověřím, zda je v návaznosti na minulé výzkumy pro-čtenářské klima nerovnoměrně rozloženo z hlediska společenského statusu rodičů v návaznosti na výzkum z roku 2018 (Šafr a Gorčíková), který toto prokázal pro Prahu a Středočeský kraj. Vedlejší výzkumné otázky vycházející z rešerše literatury: Závisí čtenářské klima v rodině na dosaženém vzdělání rodičů? Podporují tato data konceptualizaci dvou dimenzí pro-čtenářského klimatu (interakční složka a složka podporující nápodobu čtení)?

Metodika:
Hlavní a dílčí hypotézy otestuji v rámci analýzy dat z projektu Predikce školní ne/úspěšnosti v oblasti čtenářské gramotnosti žáků ZŠ, který byl uskutečněn pod záštitou Sociologického ústavu Akademie věd pod vedením PhDr. Magdaleny Gorčíkové, Ph.D. Projekt si klade za primární cíl „vyvinout rychlý screeningový test k predikci pozdějšího rizika neúspěšnosti v období při přechodu na 2. stupeň na základě testování na počátku školní docházky, aby v případě potřeby žák mohl být zavčas poslán na podrobnější vyšetření“ (Sociologický ústav AV ČR v.v.i., 2023, [17.3.2024]). V analýze se zaměřím na vytvoření statistického modelu, který bude obsahovat jak kontrolní proměnné (jako je pohlaví dítěte, nebo dosažené vzdělání rodičů) a jednotlivé složky pro-čtenářského klimatu. Výsledky vhodně zobrazím pomocí grafů a tabulek na jejichž základě zodpovím položené výzkumné otázky.

Charakteristika závěrů:
Analýza dat pomůže odpovědět na výzkumné otázky ohledně pro-čtenářského klimatu a jeho efektu na čtenářství českých žáků na prvním stupni základních škol. Z výsledků šetření z minulosti se dá předpokládat, že pro-čtenářské klima je velmi komplexní proměnná skládající se z určitých dimenzí, která má pozitivní efekt na čtení jako aktivitu u dětí. Dále předpokládám pozitivní efekt na čtenářství u žáků druhé třídy, jelikož jsou ve čtení samostatnější a zdatnější, a proto by čtenářské aktivity mohly být frekventovanější. Zároveň však může dojít ke srovnání rozdílů efektu pro-čtenářského klimatu na čtenářské aktivity vlivem společné výuky, která se především v první třídě zaměřuje na srovnání rozdílů mezi dětmi (Šafr a Gorčíková, 2018).

Seznam odborné literatury

Zdroje:
Šafr, J. a kol. (2012). Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností. Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Šafr, J., & Gorčíková, M. (2018). Souvislosti dětského čtenářství a čtenářské gramotnosti: sociálně-ekonomické a kulturní rozdíly v rodinném zázemí a efekty pro vzdělanostní a profesní mobilitu.
Gorčíková, M., & Šafr, J. (2012). Pro-čtenářské klima v rodině původu a dětské čtenářství: vliv na status a mezigenerační třídní mobilitu. In J. Šafr a kol. (Eds), Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností (68-89). Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Marjanovič Umek, L., Podlesek, A., & Fekonja, U. (2005). Assessing the home literacy environment. European Journal of Psychological Assessment, 21(4), 271-281.
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. (2023). Současné projekty. https://cteme.soc.cas.cz/cs/soucasne-projekty