Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 312, 312
Datum odevzdání elektronické podoby:
12.10.2025
Datum proběhlé obhajoby:
21.11.2025
Oponenti:
Mgr. Michal Sýkora, Ph.D.
Předběžná náplň práce
Tato diplomová práce si klade za cíl zhodnotit současnou roli stížnosti pro porušení zákona § 266 v systému mimořádných opravných prostředků dostupných v rámci českého trestního řádu. Za tímto účelem nejprve definuje smysl a účel opravných prostředků, a konkrétněji pak mimořádných opravných prostředků v trestním řízení, a následně srovnává stížnost pro porušení zákona s instituty dovolání, obnovy řízení a oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a. Zaměřuje se přitom především na odlišnosti v jejich zákonné úpravě a ve skupinách vad, k jejichž nápravě byly určeny, a na to, do jaké míry se v praxi se stížností pro porušení zákona překrývají a/nebo doplňují. Prostor je dále věnován stížnosti samotné, charakteristice jejích funkcí a stručně i způsobu zpracovávání podnětů k jejímu podání. Dále práce předkládá historický přehled existence stížnosti v našem právním řádu, a poskytuje též srovnání se dvěma zahraničními úpravami trestního procesu, které s tou českou v kontextu stížnosti pro porušení zákona vývojově souvisejí. V teoretické části jsou pak předestřeny statistické údaje o rozhodnutích o stížnostech, která Nejvyšší soud vydal v roce 2023 (celkem 118 rozhodnutí, z toho 108 meritorních). Prezentovaná data přináší vhled do toho, jak velkou část nápadu Nejvyššího soudu stížnost skutečně tvoří, čím jsou charakteristická rozhodnutí, která bývají stížností napadána, a k nápravě jakých vad rozhodnutí stížnosti zpravidla spějí. Závěrem práce pak autorka v kontextu předložených informací zhodnocuje, do jaké míry je stížnost pro porušení zákona v současném trestním řízení ještě relevantní. Odpovídá rovněž na otázku, jaké důsledky by za platné právní úpravy mělo její úplné vypuštění z trestního řádu, ať už v rámci další velké novely anebo úplné rekodifikace. Součástí je též návrh de lege ferenda, jak by bylo možné oblast, v níž se stížnost pro porušení zákona se zbylými mimořádnými opravnými prostředky svou působností stále ještě nepřekrývá, do těchto ostatních institutů vtělit.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The aim of this diploma thesis is to evaluate the role of the complaint against a violation of the law according to § 266 in the system of extraordinary remedies available under the Czech Code of Criminal Procedure. Pursuing this goal, this thesis firstly defines the meaning and purpose of remedies, with special focus on the extraordinary remedies in criminal procedure, and afterwards provides a comparison of the complaint against a violation of the law with the extraordinary appeal, retrial and the supreme prosecutors right under § 174a. Emphasis is put on particular differences in the statutory regulation of these institutes, the groups of errors they are designed to remedy, and on the extent to which they overlap and/or complement the complaint against a violation of the law in practice. Part of the thesis has also been dedicated to the complaint itself, the characteristic of its functions and in short also to the manner of processing the motions for its filing. The thesis also includes an overview of the existence of the complaint in our legal system throughout its history and offers a comparative analysis with two foreign criminal procedure regulations, which are developmentally related to the Czech one in the context of the complaint against a violation of the law. The theoretical section of the paper then presents statistical data on the decisions on complaints issued by the Supreme Court in the year of 2023 (118 decisions in total, of which 108 were decisions on the merits). The data presented provides insight into the portion of the Supreme Court's workload comprised by the complaint, the usual characteristics of the decisions challenged by the complaint, and the kind of errors of decisions mostly remedied by complaint. In conclusion of the thesis, the author, in the context of the presented information, evaluates the extent to which the complaint against a violation of the law is still relevant in the current state of the criminal procedure. She also answers the question of what the consequences of its complete omission from the Code of Criminal Procedure under the current legal framework would be, either by the means of another major amendment or a complete recodification. The thesis also includes a de lege ferenda proposal as to how the area of errors rectifiable by the complaint against the violation of the law which still does not completely overlap with the other extraordinary remedies could be incorporated into these other institutions.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.