Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 393)
Detail práce
   
Figurationen der Natur in Sage und Märchen am Beispiel der volksmythologischen Gestalten Frau Holle und Rübezahl
Název práce v jazyce práce (němčina): Figurationen der Natur in Sage und Märchen am Beispiel der volksmythologischen Gestalten Frau Holle und Rübezahl
Název práce v češtině: Ztělesnění přírody v pověsti a pohádce na příkladu postav lidové slovesnosti Paní Zimy (Frau Holle) a Krakonoše (Rübezahl)
Název v anglickém jazyce: Figuration of nature in legends and fairy tales using the example of the mythical folklore characters Frau Holle and Rübezahl
Klíčová slova: Paní Zima|Krakonoš|pohádky|mýty|pověsti|bratři Grimmové|příroda|lidová slovesnost|folklor
Klíčová slova anglicky: Frau Holle|Rübezahl|fairy tales|myths|legends|Brothers Grimm|nature|oral traditon|folklore
Akademický rok vypsání: 2023/2024
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: němčina
Ústav: Ústav germánských a severských studií (21-UGS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Štěpán Zbytovský, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 16.11.2023
Datum zadání: 16.11.2023
Schválení administrátorem: bylo schváleno
Datum potvrzení stud. oddělením: 30.11.2023
Datum a čas obhajoby: 17.06.2024 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:26.04.2024
Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2024
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: doc. Martin Maurach, Dr. phil.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Mýty, pověsti a pohádky tvoří v povědomí širší epochy romantismu a 19. století neodmyslitelnou
součást kulturní tradice národa. Podobně jako je Rübezahl (Rýbrcoul/Krakonoš) populární v českých
zemích, je Frau Holle (Paní Zima) známá v Německu. Tyto postavy nespojuje jen jejich věhlas, ale
především úzké sepětí s přírodou, kterou ztělesňují a symbolizují. V úvodu se práce zaměří na
následující koncepty (zejména) romantických pojetí literatury: lidovou slovesnost, pověst a pohádku a
jejich vztah k mýtu. Detailní komparativní analýza se zaměří na vybrané verze příběhu o Frau Holle a
Krakonošovi a zasadí je do kontextu dobové percepce přírody a jejího vyobrazování; pozornost bude
věnovat případnému vývoji těchto figur.
Seznam odborné literatury
BECHSTEIN, Ludwig (1853): Deutsches Sagenbuch. Leipzig: Verlag von Georg Wigand.
BECHSTEIN, Ludwig (2005): „Mythe, Sage, Märe und Fabel im Leben und Bewußtsein des
deutschen Volkes. Erster Theil“. In: Wolfgang Möhrig-Marothi/Heinz Rölleke (Hrsg.),
Ludwig Bechstein. Gesammelte Werke. Band 11. Hildesheim: Olms-Weidmann.
BECHSTEIN, Ludwig (2005): „Mythe, Sage, Märe und Fabel im Leben und Bewußtsein des
deutschen Volkes. Zweiter Theil“. In: Wolfgang Möhrig-Marothi/Heinz Rölleke (Hrsg.),
Ludwig Bechstein. Gesammelte Werke. Band 12. Hildesheim: Olms-Weidmann.
BECHSTEIN, Ludwig (2005): „Mythe, Sage, Märe und Fabel im Leben und Bewußtsein des
deutschen Volkes. Driter Theil“. In: Wolfgang Möhrig-Marothi/Heinz Rölleke (Hrsg.),
Ludwig Bechstein. Gesammelte Werke. Band 13. Hildesheim: Olms-Weidmann.
BLUHM, Lothar/NEUHAUS, Stefan (Hrsg.) (2023): Handbuch Märchen. Stutagt: Metzler.
BOLTE, Johannes (1920): Name und Merkmale des Märchens. Helsinki: Suomalainen
Tiedeakatemia.
BOLTE, Johannes/POLÍVKA, Georg (1913): Anmerkungen zu den Kinder- u. Hausmärchen
der Brüder Grimm. Band 1. Leipzig: Theodor Weicher.
BURDORF, Dieter/Christoph FASBENDER/Burkhard MOENNIGHOFF (Hrsg.) (2007):
Metzler Lexikon Literatur: Begriffe und DefiniHonen. 3. Aufl. Stutgart/Weimar: Verlag J. B.
Metzler.
BUTZER, Günter/Joachim JACOB (Hrsg.) (2008): Metzler Lexikon literarischer Symbole.
Stutgart/Weimar: Verlag J. B. Metzler.
GRIMM, Jacob Ludwig Karl/Wilhelm Karl GRIMM (1974): Kinder- und Hausmärchen.
Darmstadt: Wissenschawliche Buchgesellschaw.
GRIMM, Jacob Ludwig Karl/Wilhelm Karl GRIMM (1987): Deutsche Sagen. 3. Aufl.
Berlin: Rüten & Loening.
KAHN, Walter/RÖTH, Diether (Hrsg.) (1993): Märchen und Märchenforschung in Europa: ein
Handbuch. Frankfurt am Main: Haag + Herchen.
KLAPPER, Joseph (1925): Schlesische Volkskunde: auf kulturgeschichtlicher Grundlage.
Breslau: Ferdinand Hirt.
KLAPPER, Joseph (1930): Rübezahl und sein Reich. Breslau: Hirt.
KOUDELKOVÁ, Eva (2006): Krakonoš v literatuře. Liberec: Bor.
LAIBLIN, Wilhelm (1969): Märchenforschung und Tiefenpsychologie. Darmstadt:
Wissenschawliche Buchgesellschaw.
LÜTHI, Max (1990): Das Volksmärchen als Dichtung: ÄstheHk und Anthropologie. 2.,
durchges. Aufl. Gözngen: Vandenhoeck & Ruprecht.
LÜTHI, Max (1947): Das europäische Volksmärchen. Form und Wesen. Bern: A. Francke
AG. Verlag.
MEYER, Elard Hugo (1898): Deutsche Volkskunde. Straßburg: Trübner.
MEYER, Elard Hugo (1903): Mythologie der Germanen. Straßburg: Trübner.
MUSÄUS, Johann Karl August (1900): Volksmärchen der Deutschen. Berlin: Gustav
Hempel.
PANZER, Friedrich (1905): Märchen, Sage und Dichtung. München: Oskar Beck.
RANKE, Kurt (1978): Die Welt der einfachen Formen: Studien zur Motiv-, Wort- und
Quellenkunde. Berlin/New York: Walter de Gruyter.
RÖHRICH, Lutz (1974): Märchen und Wirklichkeit. 3. Aufl. Wiesbaden: Franz Steiner.
SCHERF, Walter (1995): Das Märchenlexikon. 1. Band. München: Verlag C. H. Beck.
TIMM, Erika (2021): Frau Holle, Frau Percht und verwandte Gestalten. 160 Jahre nach
Jacob Grimm aus germanisHscher Sicht betrachtet. 2. Aufl. Stutgart: S. Hirzel Verlag.
UTHER, Hans-Jörg (2008): Handbuch zu den "Kinder- und Hausmärchen" der Brüder Grimm:
Entstehung, Wirkung, InterpretaHon. Berlin: de Gruyter.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK