Figurationen der Natur in Sage und Märchen am Beispiel der volksmythologischen Gestalten Frau Holle und Rübezahl
| Název práce v jazyce práce (němčina): | Figurationen der Natur in Sage und Märchen am Beispiel der volksmythologischen Gestalten Frau Holle und Rübezahl |
|---|---|
| Název práce v češtině: | Ztělesnění přírody v pověsti a pohádce na příkladu postav lidové slovesnosti Paní Zimy (Frau Holle) a Krakonoše (Rübezahl) |
| Název v anglickém jazyce: | Figuration of nature in legends and fairy tales using the example of the mythical folklore characters Frau Holle and Rübezahl |
| Klíčová slova: | Paní Zima|Krakonoš|pohádky|mýty|pověsti|bratři Grimmové|příroda|lidová slovesnost|folklor |
| Klíčová slova anglicky: | Frau Holle|Rübezahl|fairy tales|myths|legends|Brothers Grimm|nature|oral traditon|folklore |
| Akademický rok vypsání: | 2023/2024 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | němčina |
| Ústav: | Ústav germánských a severských studií (21-UGS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Štěpán Zbytovský, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 16.11.2023 |
| Datum zadání: | 16.11.2023 |
| Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 30.11.2023 |
| Datum a čas obhajoby: | 17.06.2024 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 26.04.2024 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 17.06.2024 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | doc. Martin Maurach, Dr. phil. |
| Zásady pro vypracování |
| Mýty, pověsti a pohádky tvoří v povědomí širší epochy romantismu a 19. století neodmyslitelnou součást kulturní tradice národa. Podobně jako je Rübezahl (Rýbrcoul/Krakonoš) populární v českých zemích, je Frau Holle (Paní Zima) známá v Německu. Tyto postavy nespojuje jen jejich věhlas, ale především úzké sepětí s přírodou, kterou ztělesňují a symbolizují. V úvodu se práce zaměří na následující koncepty (zejména) romantických pojetí literatury: lidovou slovesnost, pověst a pohádku a jejich vztah k mýtu. Detailní komparativní analýza se zaměří na vybrané verze příběhu o Frau Holle a Krakonošovi a zasadí je do kontextu dobové percepce přírody a jejího vyobrazování; pozornost bude věnovat případnému vývoji těchto figur. |
| Seznam odborné literatury |
| BECHSTEIN, Ludwig (1853): Deutsches Sagenbuch. Leipzig: Verlag von Georg Wigand. BECHSTEIN, Ludwig (2005): „Mythe, Sage, Märe und Fabel im Leben und Bewußtsein des deutschen Volkes. Erster Theil“. In: Wolfgang Möhrig-Marothi/Heinz Rölleke (Hrsg.), Ludwig Bechstein. Gesammelte Werke. Band 11. Hildesheim: Olms-Weidmann. BECHSTEIN, Ludwig (2005): „Mythe, Sage, Märe und Fabel im Leben und Bewußtsein des deutschen Volkes. Zweiter Theil“. In: Wolfgang Möhrig-Marothi/Heinz Rölleke (Hrsg.), Ludwig Bechstein. Gesammelte Werke. Band 12. Hildesheim: Olms-Weidmann. BECHSTEIN, Ludwig (2005): „Mythe, Sage, Märe und Fabel im Leben und Bewußtsein des deutschen Volkes. Driter Theil“. In: Wolfgang Möhrig-Marothi/Heinz Rölleke (Hrsg.), Ludwig Bechstein. Gesammelte Werke. Band 13. Hildesheim: Olms-Weidmann. BLUHM, Lothar/NEUHAUS, Stefan (Hrsg.) (2023): Handbuch Märchen. Stutagt: Metzler. BOLTE, Johannes (1920): Name und Merkmale des Märchens. Helsinki: Suomalainen Tiedeakatemia. BOLTE, Johannes/POLÍVKA, Georg (1913): Anmerkungen zu den Kinder- u. Hausmärchen der Brüder Grimm. Band 1. Leipzig: Theodor Weicher. BURDORF, Dieter/Christoph FASBENDER/Burkhard MOENNIGHOFF (Hrsg.) (2007): Metzler Lexikon Literatur: Begriffe und DefiniHonen. 3. Aufl. Stutgart/Weimar: Verlag J. B. Metzler. BUTZER, Günter/Joachim JACOB (Hrsg.) (2008): Metzler Lexikon literarischer Symbole. Stutgart/Weimar: Verlag J. B. Metzler. GRIMM, Jacob Ludwig Karl/Wilhelm Karl GRIMM (1974): Kinder- und Hausmärchen. Darmstadt: Wissenschawliche Buchgesellschaw. GRIMM, Jacob Ludwig Karl/Wilhelm Karl GRIMM (1987): Deutsche Sagen. 3. Aufl. Berlin: Rüten & Loening. KAHN, Walter/RÖTH, Diether (Hrsg.) (1993): Märchen und Märchenforschung in Europa: ein Handbuch. Frankfurt am Main: Haag + Herchen. KLAPPER, Joseph (1925): Schlesische Volkskunde: auf kulturgeschichtlicher Grundlage. Breslau: Ferdinand Hirt. KLAPPER, Joseph (1930): Rübezahl und sein Reich. Breslau: Hirt. KOUDELKOVÁ, Eva (2006): Krakonoš v literatuře. Liberec: Bor. LAIBLIN, Wilhelm (1969): Märchenforschung und Tiefenpsychologie. Darmstadt: Wissenschawliche Buchgesellschaw. LÜTHI, Max (1990): Das Volksmärchen als Dichtung: ÄstheHk und Anthropologie. 2., durchges. Aufl. Gözngen: Vandenhoeck & Ruprecht. LÜTHI, Max (1947): Das europäische Volksmärchen. Form und Wesen. Bern: A. Francke AG. Verlag. MEYER, Elard Hugo (1898): Deutsche Volkskunde. Straßburg: Trübner. MEYER, Elard Hugo (1903): Mythologie der Germanen. Straßburg: Trübner. MUSÄUS, Johann Karl August (1900): Volksmärchen der Deutschen. Berlin: Gustav Hempel. PANZER, Friedrich (1905): Märchen, Sage und Dichtung. München: Oskar Beck. RANKE, Kurt (1978): Die Welt der einfachen Formen: Studien zur Motiv-, Wort- und Quellenkunde. Berlin/New York: Walter de Gruyter. RÖHRICH, Lutz (1974): Märchen und Wirklichkeit. 3. Aufl. Wiesbaden: Franz Steiner. SCHERF, Walter (1995): Das Märchenlexikon. 1. Band. München: Verlag C. H. Beck. TIMM, Erika (2021): Frau Holle, Frau Percht und verwandte Gestalten. 160 Jahre nach Jacob Grimm aus germanisHscher Sicht betrachtet. 2. Aufl. Stutgart: S. Hirzel Verlag. UTHER, Hans-Jörg (2008): Handbuch zu den "Kinder- und Hausmärchen" der Brüder Grimm: Entstehung, Wirkung, InterpretaHon. Berlin: de Gruyter. |
- zadáno a potvrzeno stud. odd.