Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 385)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Kvazi nucená léčba uživatelů návykových látek v ambulantních adiktologických službách
Název práce v češtině: Kvazi nucená léčba uživatelů návykových látek v ambulantních adiktologických službách
Název v anglickém jazyce: Quasi-compulsory drug and alcohol treatment in outpatient addiction services
Klíčová slova: závislost; návykové látky; kvazi nucená léčba; ambulantní léčba; adiktologické služby
Klíčová slova anglicky: addiction; addictive substances; quasi-compulsory treatment; outpatient treatment; addiction services
Akademický rok vypsání: 2023/2024
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN (11-00611)
Vedoucí / školitel: Mgr. Hana Fidesová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 30.10.2023
Datum zadání: 30.10.2023
Datum a čas obhajoby: 10.09.2024 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:08.07.2024
Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2024
Předmět: Obhajoba bakalářské práce (B02036)
Oponenti: Mgr. et Mgr. Elizabeth Nováková
 
 
 
Předběžná náplň práce
Východiska: Kvazi nucená léčba závislosti stojí na pomezí léčby nedobrovolné (ochranné) a léčby, do které vstupuje klient na základě vlastního rozhodnutí. Jedná se o oblast, kdy do procesu léčby vstupuje i třetí strana v podobě některého z orgánů, vykonávajících nad klientem dohled, který klientovi léčbu uložil nebo doporučil, přičemž se může jednat o různé typy léčby. Tento aspekt může mít vliv na samotný proces léčby, současně může klást další požadavky na samotného poskytovatele služby.
Cíle: Cílem práce je popsat proces léčby klientů v ambulantních adiktologických službách přicházejících do léčby na doporučení některého z orgánů vykonávajících dohled. Dílčím cílem je popsat, zda, a případně jaká, jsou specifika v procesu léčby těchto klientů, a současně zmapovat procesy spolupráce s institucemi, které léčbu klientovi doporučily.
Metody: Sběr dat byl proveden formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl nahrán na audiozáznam a následně doslovně přepsán. Ke zpracování dat přepsaných do textové podoby byla využita metoda zachycení vzorců. Byly předloženy klíčové úryvky ilustrující nejvýznamnější témata. Rozhovor byl veden s 10 respondenty.
Výsledky:Z výsledků vyplynulo, že není příliš velký rozdíl oproti procesu léčby klienta přicházejícího do služby dobrovolně, důraz je kladen na navázání důvěrného vztahu a práci s motivací. Nízká motivace klienta při vstupu do léčby může být překážkou, ale současně i výzvou pro léčebný proces. Zařízení k tomu přistupují různě. Komunikace s třetí stranou probíhá nejčastěji na základě zproštění mlčenlivosti klienta, a to jak formální, tak neformální cestou. Spolupráci s třetí stranou hodnotili respondenti vesměs kladně, přičemž se ale shodli na tom, že se odvíjí od konkrétní osoby, se kterou jsou v daném případě v kontaktu. Jako problematické hodnotili respondenti absenci uceleného systému služeb a systémového nastavení celého kontinua služeb, což by zcela jistě pozitivně ovlivnilo úspěšnost léčby.
Závěr:Výzkum i přes svá omezení poukázal na rozdílný přístup a postupy jednotlivých zařízení, a vyplynuly z něj některé problémové body, které by bylo vhodné do budoucna systémově řešit. Jako podklad pro řešení systémových otázek lze doporučit provedení výzkumu zaměřeného na funkční komponenty léčby „nedobrovolných“ klientů, vhodné by také bylo zmapovat procesy v jednotlivých zařízeních, zaměřit se na funkční mechanismy a ty v rámci metodických doporučení zpracovat pro obecné postupy v ambulantní léčbě. Celkově by pak bylo vhodné, aby tvůrci politik na základě otevřené diskuze a vzájemné spolupráce nastavili funkční parametry a podmínky k tomu, že léčba klientů bude probíhat v prostoru, kdy budou propojeny jednotlivé modality, a to nejen lineárně, tedy v návaznosti na sebe, ale i paralelně, vzájemně se doplňující.
Klíčová slova:závislost; návykové látky; kvazi nucená léčba; ambulantní léčba; adiktologické služby
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Background:Quasi-coercive addiction treatment stands between involuntary (protective) treatment and treatment into which the client enters based on their own decision. This area involves a third party, such as a supervisory body that has mandated or recommended the treatment for the client, which can encompass various types of treatment. This aspect can influence the treatment process itself and place additional demands on the service provider.
Objectives:The goal of this study is to describe the treatment process of clients in outpatient addiction services who enter treatment upon the recommendation of a supervisory body. A subsidiary goal is to describe any specifics in the treatment process of these clients and to map out the processes of cooperation with the institutions that recommended the treatment.
Methods:Data collection was carried out through qualitative research using semi-structured interviews. The interviews were recorded and then transcribed verbatim. The method of pattern capturing was used to process the transcribed data. Key excerpts illustrating the most significant themes were presented. The interviews were conducted with 10 respondents.
Results:The results showed that there is not a significant difference compared to the treatment process of clients who enter the service voluntarily; emphasis is placed on establishing a confidential relationship and working with motivation. Low client motivation at the start of treatment can be an obstacle but also a challenge for the treatment process. Facilities approach this in various ways. Communication with the third party most often takes place based on the client's waiver of confidentiality, both formally and informally. Cooperation with the third party was generally evaluated positively by the respondents, although they agreed that it depends on the specific person they are in contact with. Respondents identified the lack of a coherent system of services and systemic settings for the entire service continuum as problematic, which would undoubtedly positively influence the success of the treatment.
Conclusion:Despite its limitations, the research highlighted the different approaches and procedures of individual facilities and identified several problematic areas that should be addressed systematically in the future. As a basis for addressing systemic issues, it is recommended to conduct research focused on the functional components of treatment for "involuntary" clients. It would also be beneficial to map the processes in individual facilities, focus on functional mechanisms, and incorporate these into methodological recommendations for general procedures in outpatient treatment. Overall, it would be appropriate for policymakers, based on open discussion and mutual cooperation, to set functional parameters and conditions to ensure that client treatment occurs in a space where the various modalities are connected, not only linearly (in sequence) but also in parallel, complementing each other.
Keywords:addiction; addictive substances; quasi-compulsory treatment; outpatient treatment; addiction services
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK