Evaluace probačního programu Kompas pro uživatele návykových látek

• Název práce v češtině: Evaluace probačního programu Kompas pro uživatele návykových látek
• Název v anglickém jazyce: Evaluation of the Kompas Probation Programme for Drug Users
• Klíčová slova: probační program, probační a mediační služba, doléčování, podmíněné propuštění
• Klíčová slova anglicky: probation program, probation and mediation service, post-treatment, parole
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN (11-00611)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Hana Fidesová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 19.10.2023
• Datum zadání: 19.10.2023
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2024 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.07.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2024
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (B02036)
• Oponenti: Mgr. Renáta Habiňáková

Předběžná náplň práce

Východiska– Při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody může soud odsouzenému uložit dohled probačního úředníka, který intenzivně sleduje chování podmíněně propuštěného ve zkušební době, a zároveň absolvování probačního programu Kompas klientům, v jejichž trestní historii významnou roli hrály návykové látky. Dobrá spolupráce mezi jednotlivými účastníky – pracovníky PMS, Kompasu a klienty napomáhá stabilizaci sociální situace klientů a tím i zlepšení kvality jejich života.
Cíle– Prostřednictvím zkušeností pracovníků PMS, Kompasu a klientů zhodnotit fungování probačního programu Kompas na středisku PMS v Brně se zaměřením na významné faktory usnadňující klientům návrat do běžného života bez další recidivy.
Soubor– Výzkumný soubor tvořili pracovníci PMS, pracovníci programu Kompas a klientky – podmíněně propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody s uložením dohledu probačního úředníka a zároveň se splněnou povinností absolvovat probační program Kompas, kteří souhlasili s účastí ve výzkumu pro účely bakalářské práce.
Metody– Kvalitativní data byla získána vedením polostrukturovaných rozhovorů s 8 respondenty (pracovníci programu Kompas, probační úředníci, absolventky Kompasu), studiem dokumentů (probační spisy), metodou životní křivky. Rozhovory byly se souhlasem účastníků nahrávány, poté prošly transkripcí a analyzovány metodami zachycení vzorců a metodou kontrastů a srovnávání.
Výsledky– Pro úspěšnou realizaci programu jsou klíčovými faktory motivace klienta ke změně životního stylu, jasně formulovaná pravidla spolupráce, dobře navázané profesionální vztahy založené na respektu a důvěře a transparentnost celého procesu. Nezbytná je individualizace přístupu podle potřeb klientů a otevřená komunikace mezi všemi zainteresovanými stranami.
Závěr – Program hodnocen všemi zúčastněnými stranami jako funkční, přesto je v posledních letech vyšší počet klientů, kteří ho nedokončí. Ukazuje se tedy potřeba upravit podmínky programu, především jeho časové dotace, obsahové náplně i materiálního zabezpečení.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Background– In cases of conditional release from serving a prison sentence, the court may order the convict to be supervised by a probation officer who intensively monitors the behavior of the parolee during the probationary period and at the same time requires the completion of the Kompas probation program for clients whose criminal history involved significant substance abuse. Good cooperation among the participants – PMS employees, Kompas staff, and clients – helps stabilize the clients' social situation and thereby improve their quality of life.
Objectives– Through the experiences ofPMS employees, Kompas staff, and clients,toevaluate the operation of the Kompas probation program at the PMS center in Brno, focusing on important factorsthatfacilitate the return of clients to normal life without further relapse.
Sample– The research sample is consisted of PMS employees, Kompas program staff, and female clients – conditionally released from serving a prison sentence with the imposition of probation officer supervision and at the same time fulfilling the obligation to complete the Kompas probation program, who agreed to participate in the research for the purposes of a bachelor's thesis.
Methods– Qualitative data were obtained by conducting semi-structured interviews with 8 respondents (employees of the Kompas program, probation officers, Kompas graduates), studying documents (probation files), using the life curve method. Interviews were recorded with the consent of the participants, then transcribed and analyzed using pattern capture and contrast and comparison methods.
Results– Key factors for the successful implementation of the program are the client's motivation to change their lifestyle, clearly formulated rules of cooperation, well-established professional relationships based on respect and trust, and the transparency of the entire process. It is necessary to individualize the approach according to the needs of the clients and open communication between all interested parties.
Conclusion– The program was assessed by all stakeholders as functional, yet in recent years there has been a higher number of clients who do not complete it. This shows the need to adjust the conditions of the program, especially its time allowance, content and material security.