Výživa při endometrióze
Název práce v češtině: | Výživa při endometrióze |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Nutrition in endometriosis |
Klíčová slova: | endometrióza, výživa, endodieta, nutriční terapeut |
Klíčová slova anglicky: | endometriosis, nutrition, endodiet, nutritional therapist |
Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN (11-00530) |
Vedoucí / školitel: | MUDr. Lucia Hudeková |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 26.09.2023 |
Datum zadání: | 26.09.2023 |
Datum a čas obhajoby: | 18.06.2024 08:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 29.04.2024 |
Datum proběhlé obhajoby: | 18.06.2024 |
Předmět: | Obhajoba diplomové práce (B02793) |
Oponenti: | MUDr. Kristýna Hlinecká, Ph.D. |
Předběžná náplň práce |
Endometrióza je chronické gynekologické estrogen-dependentní onemocnění postihující ženy v reprodukčním věku. Onemocnění se vyznačuje přítomností endometriálních žláz a stromatu v ektopických lokalitách, zejména v malé pánvi, na vaječnících, peritoneu, rektovaginálním septu a střevě. Endometriózou však může být postižen jakýkoli orgán s výjimkou srdce a sleziny. Výskytem endometria mimo dělohu dochází ke vzniku zánětlivých ložisek – endometriomů. Tyto ložiska podléhají stejně jako endometrium v děloze změnám během menstruace. Avšak na rozdíl od endometria v děloze nemá toto endometrium v ektopických lokalitách, jak opustit tělo, čímž dochází ke vzniku aseptického zánětu, tvorbě jizev, adhezí a následným bolestivým srůstům. Mezi typické příznaky endometriózy řadíme dysmenoreu, dyspareunii, dyschezii a dysurii. Hlavními klinickými příznaky pak jsou chronická pánevní bolest a neplodnost. Endometrióza však může probíhat i asymptomaticky. Endometriózu můžeme dle lokalizace rozdělit do čtyř podtypů – peritoneální endometrióza, ovariální endometrióza, adenomyóza a hluboká infiltrující endometrióza. Cílem této práce bylo zjistit, zda u respondentek existuje nějaká potravina, či skupina potravin, které respondentkám ulevují od obtíží spojených s endometriózou, či naopak tyto obtíže zhoršují. Následujícím cílem bylo zjistit, zda respondentky znají pojem endodieta, a zda tuto dietu někdy dodržovaly. Posledním cílem této práce bylo zjistit, zda se respondentky během své léčby setkaly s nutričním terapeutem, v jaké fázi své léčby se s nutričním terapeutem setkaly, a jak s nimi nutriční terapeut pracoval. Metodikou práce byl výzkum probíhající formou anonymního dotazníku, který byl vyvěšen na sociální síti a respondentkám byl přístupný od 08.04.2024 do 16.04.2024, kdy následně byly výsledky zpracovány a vyhodnoceny. Dotazníku se zúčastnilo celkem 110 respondentek, a všech 110 respondentek bylo zahrnuto do výzkumu. Výsledky ukázaly, že většina respondentek si začala omezovat z jídelníčku určité potraviny na základě informací a zkušeností od jiných žen s endometriózou. Bohužel ne u všech respondentek mělo omezení těchto potravin slibovaný efekt. U těch respondentek, u kterých došlo po omezení určité potraviny k mírnému zlepšení obtíží mohl hrát velikou roli placebo efekt. Nebyla však nalezena jedna určitá potravina či skupina potravin, která by působila na obtíže spojené s endometriózou u všech respondentek stejně. Variabilita efektu byla značně individuální. O endodietě většina respondentek již slyšela, a téměř každá respondentka uváděla, že endodietu již v minulosti vyzkoušela, nebo ji dodržovala během výzkumu. Dalším zjištěním během výzkumu byl fakt, že drtivá většina se během své léčby nesetkala s nutričním terapeutem, ani o něm neměla ponětí. Z tohoto důvodu se respondentky obracely za nutričními radami za jinými ženami, které již endometriózu mají, či za fytoterapeuty. Na závěr lze podotknout, že ženy, kterým byla diagnostikována endometrióza mají značný zájem pochopit vliv výživy na jejich zdravotní stav, ale bohužel neexistují žádná jednotná doporučení, která by šla vztáhnout na všechny ženy s diagnózou endometriózy. Je třeba podotknout, že je důležité, aby ženy s endometriózou měly povědomí o tom, že existují vysokoškolsky vzdělaní odborníci (nutriční terapeuti a lékaři nutricionisté), kteří jsou tu od toho, aby tyto ženy vyslechli a pomohli jim zkorigovat jídelníček tak, aby nedocházelo ke zbytečné a neopodstatněné eliminaci určitých potravin, následnému deficitu živin, vitamínů či minerálních látek a k rozvoji jiných onemocnění či například intolerancí. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
Endometriosis is a chronic gynecological estrogen-dependent disease affecting women of reproductive age. The disease is characterized by the presence of endometrial glands and stroma in ectopic locations, especially in the small pelvis, on the ovaries, peritoneum, rectovaginal septum and bowel. However, any organ except the heart and spleen can be affected by endometriosis. The presence of the endometrium outside the uterus gives rise to inflammatory deposits - endometriomas. These deposits, like the endometrium in the uterus, undergo changes during menstruation. However, unlike the endometrium in the uterus, this endometrium in ectopic sites has no way to leave the body, resulting in aseptic inflammation, scar formation, adhesions and subsequent painful adhesions. Typical symptoms of endometriosis include dysmenorrhea, dyspareunia, dyschezia and dysuria. The main clinical symptoms are chronic pelvic pain and infertility. However, endometriosis can also occur asymptomatically. Endometriosis can be divided into four subtypes according to the localization - peritoneal endometriosis, ovarian endometriosis, adenomyosis and deep infiltrating endometriosis. The aim of this study was to find out whether there is any food or food group that relieves or worsens the difficulties associated with endometriosis in the respondents. The next objective was to find out whether the respondents were familiar with the concept of endodiet and whether they had ever followed this diet. The final aim of this study was to find out whether the respondents had met with a nutritional therapist during their treatment, at what stage of their treatment they met with a nutritional therapist, and how the nutritional therapist worked with them. The methodology of the study was an anonymous questionnaire survey, which was posted on a social networking site and was accessible to respondents from 08.04.2024 to 16.04.2024, when the results were subsequently processed and evaluated. A total of 110 respondents participated in the questionnaire and all 110 respondents were included in the study. The results showed that the majority of the respondents started to restrict certain foods from their diet based on information and experiences from other women with endometriosis. Unfortunately, not all respondents had the promised effect of restricting these foods. For those respondents who did experienced a slight improvement in their complaints, the placebo effect may have played a large role. However, no one particular food or food group was found to have the same effect on endometriosis-related problems in all respondents. The variability of the effect was highly individual. Most respondents had heard of endo diets, and almost every respondent reported that they had tried endo diets in the past or had followed them during the study. Another finding during the research was the fact that the vast majority had not met a nutritional therapist during their treatment, nor were they aware of one. For this reason, respondents sought nutritional advice from other women who already had endometriosis or from phytotherapists. In conclusion, women diagnosed with endometriosis have a strong interest in understanding the impact of nutrition on their health, but unfortunately there are no uniform recommendations that can be applied to all women diagnosed with endometriosis. It is important to note that it is important for women with endometriosis to be aware that there are university-trained professionals (nutritional therapists and nutritionists) who are there to listen to these women and help them adjust their diets to avoid unnecessary and unwarranted elimination of certain foods, subsequent nutrient, vitamin or mineral deficiencies and the development of other diseases or intolerances, for example. |