Srovnání Andreje Babiše a Emmanuela Macrona v kontextu vstupu na politickou scénu, ideologie a evropských postojů

• Název práce v češtině: Srovnání Andreje Babiše a Emmanuela Macrona v kontextu vstupu na politickou scénu, ideologie a evropských postojů
• Název v anglickém jazyce: Comparison of Andrej Babiš and Emmanuel Macron in the context of political entry, ideology and European stances
• Klíčová slova: Andrej Babiš, Emmanuel Macron, Renew Europe, evropská politika, ideologie, liberalismus, technokracie, populismus, technokratický populismus
• Klíčová slova anglicky: Andrej Babiš, Emmanuel Macron, Renew Europe, European politics, ideology, liberalism, technocracy, populism, technocratic populism
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: doc. Michel Perottino, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.09.2023
• Datum zadání: 26.09.2023
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2024 08:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, C520, 520, seminární místnost IPS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.04.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2024
• Oponenti: Mgr. Aleš Michal

Seznam odborné literatury

Berman, Sheri. The Causes of Populism in the West. Annual Review of Political Science. 2020(Vol. 24), 71-88. Dostupné z: https://doi.org/10.1146/annurev-polisci-041719-102503
Beyme, Klaus von. Political Parties in Western Democracies. United Kingdom: Gower, 1985. ISBN: 0566005700
Buštíková, L., Guasti, P. (2019). The State as a Firm: Understanding the Autocratic Roots of Technocratic Populism. East European Politics and Societies, 33(2), 302-330. https://doi.org/10.1177/0888325418791723
Evans Jocelyn. (2017) orcid.org/0000-0001-8335-9630 Macron e il movimento En Marche! In: Brizzi, M and Lazar, M, (eds.) La Francia di Macron. Pubblicazioni dell'Istituto Carlo Cattaneo. Il Mulino, Bologna, Italy. ISBN 978-88-15-27302-4
Forel, Alexis. 2021. “The meritocratic division: a restructuration of cleavages in the West? - Insight from the Yellow Vests movement.” Diplomová práce, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra evropských studií.
Havlík, V. (2019). Technocratic Populism and Political Illiberalism in Central Europe. Problems of Post-Communism, 66(6), 369–384. https://doi.org/10.1080/10758216.2019.1580590
Hloušek, Vít & Kopeček, Lubomír et al. (2018) Já platím, já rozhoduji! Političtí podnikatelé a jejich strany. Brno: B&P Publishing, 2018. 291s. ISBN 978-80-7485-173-5.
Hloušek, Vít & Kopeček, Lubomír. (2010). Vít Hloušek - Lubomír Kopeček: Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. ISBN: 978-80-247-3192-6
Hloušek, Vit & Kopeček, Lubomír. (2022). Strange Bedfellows: A Hyper-pragmatic Alliance between European Liberals and an Illiberal Czech Technocrat. East European Politics and Societies, 36(1), 29-50. https://doi.org/10.1177/0888325420953487
Chwalisz, Claudia. “En Marche: From a Movement to a Government.” Carnegie Europe 2018. https://carnegieeurope.eu/2018/04/06/en-marche-from-movement-to-government-pub-75985.
enton, Will. What Is Technocracy? Definition, How It Works, and Critiques. Investopedia [online]. 2021 [cit. 2024-01-07]. Dostupné z: https://www.investopedia.com/terms/t/technocracy.asp
Kernalegenn, Tudi & Pellen, Cédric. 2020. En Marche, French expatriates! The booming emergence of a new political actor among French residents overseas in the 2017 elections. 10.4324/9781003015086-8.
Panebianco, A., 1988. Political parties: organization and power, Cambridge: Cambridge University Press.
Perottino, Michel & Guasti, Petra (2020). Technocratic Populism à la Française? The Roots and Mechanisms of Emmanuel Macron’s Success. Politics and Governance, 8(4), 545-555. https://doi.org/10.17645/pag.v8i4.3412

Předběžná náplň práce

Práce srovnává vztah Andreje Babiše a Emmanuela Macrona. V první části porovnává jejich vstup na politickou scénu pomocí Genetického modelu od Angela Panebianca. Oba politici, Babiš a Macron, se snažili prezentovat svá politická hnutí jako vzniklá zdola nahoru, avšak ve skutečnosti šlo o proces šíření od vedení k periferiím. Babišovo ANO je financováno přímo jím samým a z jeho podnikatelského koncernu, což ho legitimizuje interně, zatímco Macronovo En Marche! se spoléhá na dárce, což jej legitimizuje externě. Oba politici projevovali situační charisma při vstupu na politickou scénu což sehrálo klíčovou roli v růstu jejich politických hnutí. Za použití Teorie stranické rodiny od Klaus von Beymeho srovnávám ideologie obou politiků, kteří sdílejí určité liberální prvky, zejména v ekonomických otázkách. Oba politici prosazují řízení státu jako firmy, odmítají označení pravice nebo levice a preferují odborná řešení před politickými. Odmítají politické nálepky a odmítají se přiřazovat k jednomu ideologickému spektru. Identifikujeme tedy prvky technokracie a populismu. Zatímco Macronův postoj zůstává konzistentní, Babiš své postoje mění. Největší rozdíly však nalezneme v postojích k Evropské unii jako členů frakce Renew Europe. Zatímco Babiš vykazuje ambivalentnost ve svých postojích k evropské integraci a klíčovým politikám, Macron je pevným zastáncem hlubší evropské integrace a společné evropské politiky. Tyto rozdíly odhalují silnou neshodu a nekompatibilitu mezi jejich evropskými postoji.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The paper compares the relationship between Andrej Babiš and Emmanuel Macron. In the first part it compares their entry into the political arena using the Genetic Model by Angelo Panebianco. Both politicians, Babiš and Macron, tried to present their political movements as emerging from the bottom up, but in reality, it was a process of diffusion from the leadership to the periphery. Babiš's ANO is financed directly by himself and his business concern, which legitimises it internally, while Macron's En Marche! relies on donors, which legitimises it externally. Both politicians displayed a situational charisma when they entered the political arena which played a key role in the growth of their political movements. Using Klaus von Beyme's Theory of the Party Family, I compare the ideologies of the two politicians, who share certain liberal elements, especially on economic issues. Both politicians advocate running the state like a business, rejecting the labels of right or left and preferring professional solutions to political ones. They reject political labels and refuse to align themselves with one ideological spectrum. We thus identify elements of technocracy and populism. While Macron's position remains consistent, Babiš is changing his position. The biggest differences, however, can be found in their attitudes towards the European Union as members of the Renew Europe faction. While Babiš shows ambivalence in his positions on European integration and key policies, Macron is a firm supporter of deeper European integration and a common European policy. These differences reveal a strong disagreement and incompatibility between their European positions.