The decision-making of the indigenous Ecuadorian youth to migrate in the “age of migration dream”

• Název práce v češtině: Rozhodování mladé generace obyvatel vesnice původních obyvatel v Ekvádoru v rámci “věku migračního snu
• Název v anglickém jazyce: The decision-making of the indigenous Ecuadorian youth to migrate in the “age of migration dream”
• Klíčová slova: migrační sen, komunita původních obyvatel, mladá generace, migrační narativy, migrace z Ekvádoru, foto-elicitacitace, Latinská Amerika
• Klíčová slova anglicky: migration dream, indigenous community, young generation, migration narratives, migration from Ecuador, ethnography, photo-elicitation method
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.09.2023
• Datum zadání: 10.09.2023
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2024 13:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B228, 228, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.04.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 24.06.2024
• Oponenti: RNDr. Tereza Freidingerová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se zaměří na migraci mladých lidí a na jejich pohled na rozhodování ohledně migrace z vesnice původních obyvatel Salasaky v Ekvádoru do USA. Metoda bude zahrnovat tříměsíční etnografický výzkum (metodou multi-sided) a foto-elicitační rozhovory. Diplomová práce se bude zaměřovat na pohledy mladé generace v Salasace a na migraci v rámci kontextu „věku migračního snu“ a migračních teorií.

Seznam odborné literatury

1.Berg, U. D., & Herrera, G. (2022). Transnational families and return in the age of deportation: The case of indigenous Ecuadorian migrants. Global networks (Oxford), 22(1), 36-50. https://doi.org/10.1111/glob.12323
2.Boccagni, Paolo a Luis Eduardo Peréz Munica. Fixed places, shifting distances: remittance houses and migrants’ negotiation of home in Ecuador. Migration studies [online]. Oxford University Press, 2021, 9(1), 47-64 [cit. 2023-03-13]. ISSN 2049-5838. Dostupné z: doi:10.1093/migration/mnaa017
3.Bude, H., & Dürrschmidt, J. (2010). What’s wrong with globalization?: Contra ‘flow speak’ - towards an existential turn in the theory of globalization. European journal of social theory, 13(4), 481-500. https://doi.org/10.1177/1368431010382761
4.Castles, S., Haas, H. de, Miller, S. (2014). The Age of Migration. New York: Palgrave MacMilan. 2nd Chapter
5.Boehm, D. A. (2012). Intimate migrations gender, family, and illegality among transnational Mexicans. New York University Press. https://doi.org/10.18574/9780814789858
6.Erel, U. (2010). Migrating Cultural Capital: Bourdieu in Migration Studies. Sociology (Oxford), 44(4), 642-660. https://doi.org/10.1177/0038038510369363
7.Harper, D. (2002) Talking about pictures: A case for photo elicitation. Visual studies.Taylor & Francis Group. 17(1), 13-26. ISSN 1472-586X. doi:10.1080/14725860220137345.
8.Downey, G., Hammersley, M., & Atkinson, P. (2012). Ethnography: principles in practice. Qualitative research, 12(5), 598-599. https://doi.org/10.1177/1468794112438999
9.de Haas, H. (2021). A theory of migration: the aspirations-capabilities framework. Comparative Migration Studies, 9(1), 8-8. https://doi.org/10.1186/s40878-020-00210-4
10.Jorgenson, J., & Sullivan, T. (2009). Accessing Children's Perspectives Through Participatory Photo Interviews. Forum, qualitative social research, 11(1).
11.Kafle, K., Benfica, R., & Winters, P. (2020). Does relative deprivation induce migration? Evidence from Sub‐Saharan Africa. American journal of agricultural economics, 102(3), 999-1019. https://doi.org/10.1002/ajae.12007
12.Lee, E. (1966). A Theory of Migration. Demography 3 (1): 47-57.
13.Marcus, G. E. (1995). Ethnography in/of the World System: The Emergence of Multi-Sited Ethnography. Annual review of anthropology, 24(1), 95-117. https://doi.org/10.1146/annurev.an.24.100195.000523
14.MATA-CODESAL, Diana. Ways of Staying Put in Ecuador: Social and Embodied Experiences of Mobility-Immobility Interactions. Journal of ethnic and migration studies [online]. Abingdon: Routledge, 2015, 41(14), 2274-2290 [cit. 2023-06-25]. ISSN 1369-183X. Dostupné z: doi:10.1080/1369183X.2015.1053850
15.Mclennan, G. (2003). Sociology, Eurocentrism and Postcolonial Theory. European journal of social theory, 6(1), 69-86. https://doi.org/10.1177/1368431003006001561
16. Mckenzie, D., & Rapoport, H. (2010). Self-selection patterns in Mexico-US migration. The review of economics and statistics, 92(4), 811-821. https://doi.org/10.1162/REST_a_00032
17.Okely, J. (2012). Anthropological practice: fieldwork and the ethnographic method (Engl. ed., 1st publ). Berg.
18.Ordóñez, J. T., & Colmenares, F. A. (2019). Tres generaciones del transnacionalismo kichwa-otavalo. Migraciones internacionales, 10(1). https://doi.org/10.33679/rfn.v1i1.2026
19.Petersen, W. (1958). General Typology of Migration. American Sociological Review 23 (3): 256-266.
20.Pink, S. (2006) The Future of Visual Anthropology: Engaging the Senses. London:Routledge. ISBN 978-0415357647.
21.Rose, G. (2016) Visual methodologies: An introduction to researching with visual materials. 4th edn. London: Sage. ISBN 978-1-4739-4890-7.
22.Swanson, K. (2018). From New York to Ecuador and Back Again: Transnational Journeys of Policies and People. Annals of the American Association of Geographers, 108(2), 390-398. https://doi.org/10.1080/24694452.2017.1368987
23.Wierucka, A. (2022). Negotiating better futures - migration of Huaorani youth in rural Ecuador. Journal of youth studies, 25(3), 307-320. https://doi.org/10.1080/13676261.2020.1869195

Předběžná náplň práce

Migrace z vesnice Salasaka do USA vzrostla zejména během covidové pandemie, kdy z vesnice začalo migrovat vysoké procento lidí, podobně jako při migrační vlně při hospodářské krizi v roce 1999. Lidé z horské vesnice Salasaky migrují především do New Yorku nebo Chicaga, kde vzniká nová komunita původních obyvatel. Jak proces migrace pokračuje, vnímání migrace mladými lidmi ve vesnici se mění díky většímu množství informací od lidí, kteří cestu do severní Ameriky už podnikli a v USA ilegálně žijí. Ve vesnici také panují obavy, že lidé, kteří migrují do USA, ztratí svou kulturní identitu, což je pro původní obyvatele ve vesnici, kteří se snaží o udržení zvyků a tradic, důležité. Vesnice Salasaka je v rámci Ekvádoru považována za kulturní dědictví.

Hlavním zájmem práce je zjistit, jaká je motivace mladých lidí migrovat do USA, a to v tomto případě zejména nelegálním způsobem. Výzkum se bude zabývat s tím, jak se koncept „věk migračního snu“ (Bude, 1980) a teorie relativní deprivace (Kafle, Benfica), Winters, 2020) projevuje v případě vesnice původních obyvatel. Práce mimo to bude pracovat s koncepty vycházejícími z migračních teorií jako je sociální remitence (Castles, 2014) a migrační kulturní kapitál (Bourdieu, 1998) (Erel, 2010). Diplomová práce se zaměří na pochopení tohoto případu migrace z pohledu systematické teorie (Hrady, 2014), která popisuje migraci jako proces, který je ovlivněn jak vazbami rodin mezi státy, vytvořenými migračními trasami, migračními narativy ve vesnici, ale i ekonomickými možnostmi jedinců ovlivňující tuto migraci.

Práce bude pracovat s konceptem Budeho (1980), který dnešní dobu popisuje jako „věk migračních snů“. Mladí lidé jsou nuceni vybrat si, zda migrovat či nikoli, a s touto volbou a nejistotou správného rozhodnutí dále žít. V rámci výzkumu bude předmětem studia to, jak mladá generace vnímá migraci v kontextu své komunity a jak se v komunitě projevuje tzv. „věk migračního snu“. Dále by mě jako výzkumné téma zajímalo, jakou roli hrají sociální média a jakou roli hraje „americký sen“. Mimo to se výzkum také zaměří na fungování migrace, na to, jakou roli hrají migrační sítě, vytyčené migrační trasy, rodiny v přijímací zemi, migrační narativy ve vesnici a organizování tzv. "kojotů“, tedy lidí zprostředkovávající ilegální cestu do USA a jak se tento migrační systém vytváří. V rámci motivace migrovat se pak výzkum zaměří na to jakou roli hraje možnost získávání migračního kulturního kapitálu v zahraničí a nabytí sociálních remitencí, které vyplývající z migrace.

Tato práce si klade za cíl přispět k dosavadním poznatkům o migraci a o rozhodování se jedinců migrovat v kontextu nastavení současné doby. Zjištění zdůrazní jedince jako aktéry jednající v rámci nastaveného systému. Pomocí metody foto-elicitačního rozhovoru poskytne studie specifický pohled účastníků výzkumu na migraci v komunitě a její vizuální zachycení. Výzkum dále přispěje k širšímu chápání migrace jako sociálního fenoménu, zejména v kontextu komunit původních obyvatel a uchování jejich kultury v kontextu globalizace.


Předpokládané metody zpracování

Primární výzkumnou metodou pro tuto diplomovou práci bude etnografický výzkum využívající přístup multi-sited etnografie. (Marcus, 1995) Metoda multi-sited etnografie umožňuje sledovat aktéra v tomto případě migranta a pochopit provázanost jedinců a míst v kterých se nacházejí. Etnografický výzkum umožní pochopit prožívané zkušeností mladých migrantů v Salasace, systému migrace a rozhodování budoucích potenciálních migrantů. Výzkumnou lokalitou tříměsíčního terénního výzkum bude zejména vesnici původních obyvatel Salasaka, kde bude výzkumník pracovat jako dobrovolník v neziskové organizaci poskytující výuku angličtiny pro místní děti. Jak multi-sited metoda naznačuje, výzkum bude prováděn také v přijímající zemi, v tomto případě v New Yorku v USA, kde se výzkumník naváže kontakt s komunitou ze Salasaky.

V rámci výzkumu budou provedeny foto-elicitační rozhovory s cílem hlouběji porozumět pohledu respondentů na migraci a jejich rozhodovacímu procesu. Tato metoda umožní účastníkům vizuálně znázornit své vnímání migrace a hlavní problémy, které oni považují za důležité prostřednictvím vyprodukovaných fotografií nebo fotografiích ze sociálních médií. Tematická analýza bude použita k analýze dat rozhovorů a k identifikaci klíčových témat.


Etické souvislosti zvažovaného projektu

Jednou z výzev výzkumu je vykreslit účastníky výzkumu odpovídajícím způsobem a s respektem. To může být dosáhnuto například více participativním výzkumem, který vychází z postkolonialistické kritiky produkování vědění. (McLennan, 2003) Etnocentrismus výzkumu lze částečně překlenout metodou foto-elicitačního rozhovoru, kdy vizuální metoda přispívá k tomu, aby přímo účastníci výzkumu přinášeli vlastní témata, problémy ve vesnici a pohledy na migraci. (Harper, 2002) Jednou z charakteristik etnografického výzkumu je také to, popisuje jak Hammersley (2007), že etnografický výzkum je flexibilní a otevřený, a tedy reaguje na změny v průběhu tématu. V rámci etnografického výzkumu je tak možné se zaměřit na důležitá témata a problémy, které se v rámci výzkumu postupně vyjevují a výzkum za pochodu posouvat.

V rámci hloubkových rozhovorů bude vyjednán souhlas s rozhovorem, v případě mladšího účastníků výzkumu pak souhlas rodičů. V případě rozhovorů uskutečněných spontánně v terénu bude pozice výzkumníka zveřejněna, v rámci toho, ale vyvstává otázka o vyjednávání souhlasu v terénu a o důležitosti respektování hranic účastníků.

V práci bude diskutováno postavení výzkumníka, které hluboce ovlivňuje proces etnografického výzkumu a vývoj rozhovorů. Badatelka jako bílá evropská a mladá žena, studentka a dobrovolnice bude mít specifické postavení, které bude ovlivňovat průběh výzkumu. Výzkumník (se zkušenostmi s pobytem v USA) bude mít také postavení outsider v rámci migrační trasy Ekvádor – USA, což můžu pomoct v rámci důvěry s účastníky výzkumu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The topic of the thesis

The Master’s thesis will focus on the migration of young people and their perspective on Migration from the indigenous village Salasaca in Ecuador to the USA. The method will include a three-months long multi-sited ethnography research and photo-elicitation interviews. The master’s thesis will focuse on the perspectives of young generation in Salasaca on migration in the context of concept "age of migration dream" and the migration theories.

Migration from the village of Salasaca to the US increased especially during the covid era, when a high percentage of people emigrated from the village similarly to the migration wave during the economic crisis of 1999. People from the highland village of Ecuador migrate mainly to New York or Chicago, where a new community of indigenous people is created. As the migration process continues, young people's perceptions may change due to more information about the dangers of the migration route and of the illegal life in the US. In general, in the village there are fears that people who migrate to the USA will lose their cultural identity, which is considered very important for the indigenous community of Salasaca, which hold a long-lived indigenous traditions and crafts.

The main interest is to investigate what is the motivation of young people to migrate to the US, especially illegally. Research will address how the concept of "age of migration dream" (Bude, 1980) and other theories as social remittances (Castles, 2014), migration cultural capitals (Bourdieu, 1998) (Erel, 2010) or the theory of relative deprivation (Kafle, Benfica, Winters, 2020) manifests itself in the case of an indigenous village. The master’s thesis will focus on the understanding this case of migration from a perspective of systematic theory (Castles, 2014) of migration as a process which includes a transnational tie, the setted migration routes, economic and political situation of the locality and the migration narrative in the locality.

The thesis will work with the concept of Bude (1980), who describes today as the "age of migration dreams". Young people are thus forced to choose whether to migrate or not and to live with this choice over the period of time. As part of the research the objective will be to explore how the young generation perceives migration in the context of their community and how the so-called "age of migration dream" manifests itself in the community. Furthermore, as a research topic, the research will try to understand what role the social media plays and the notion of "American dream" plays. In addition, the research will focus on the functioning of migration, on which role the migration networks, the setted migration routes, transnational families, migration narrative and the coyotes play and how these aspects create this system of migration. As part of the interest of the research on the motivation to migrate, the research will focus the factor of acquiring migratory cultural capital by the migrant abroad and the acquisition of social remittances resulting from migration.

This thesis aims to contribute to the existing knowledge by providing a comprehensive exploration of the illegal migration of young people from Salasaca. The findings will offer valuable insights into the motivations and experiences of migrants, emphasizing their agency as decision-makers. By using the photo-elicitation interview method, the study will provide a unique perspective on migration and its manifestations in the community and its visual representation. Furthermore, the research will contribute to the broader understanding of migration as a social phenomenon, particularly within the context of indigenous communities and their cultural preservation in the face of globalization.


Intended method

The primary research method for this master’s thesis will be ethnographic research, employing a multi-sited ethnography approach as described by Marcus (1995). The method of multi- sited ethnography allows to follow the actor in this case a migrant and to understanding of the interconnectedness of people and locations. Ethnographic research will allow for an in-depth understanding of the lived experiences of young migrants in Salasaca, the system of migration and the decision-making of future potential migrants. The researcher will conduct fieldwork in the indigenous village Salasaca, where the researcher will volunteer at non-governmental organization providing English lessons for local children. The fieldwork is expected to last approximately three months and will mainly focus on the site of Ecuador. As multi-sited ethnography implies the research in the receiving country will be conduct as well, in this case researcher will attempt to establish contact with the Salasaca community in New York.

As a part of the research, photo-elicitation interviews will be conducted to gain a deeper understanding of the respondents' perspectives on migration. This method will allow the participants to visually represent their perceptions of migration and the main problems they see through photographs they have taken or selected from social media. Thematic analysis will be applied to analyze the interview data and identify key themes and patterns.


Ethical context of the considered project

One of the challenges of the research is to portray the participants of the research in a respectful and accurate way. That however can be challenged by the critique of postcolonialism which suggest of more participatory research, where the ethnocentric production of knowledge is challenged. (McLennan, 2003) This ethnocentrism could be partially bridged by the method of photo-elicitation interview, because the visual method helps to bring the perspective and new problems of the participant. (Harper, 2002) The nature of ethnography research is the how Hammersley (2007) suggest should be flexible and open to change during the research, which again can contribute to participant’s choosing of topics and problems, which are important not for the research but for the local community and context.

In the case of long interviews there will be a negotiation of an agreement with the interview, in the case of younger participant the agreement with their parents will be negotiate. When the interviews made spontaneously in the field, the position of the researcher will be disclosed, that however bring up the question about the negotiating of the agreement in the field and the importance of respecting of the boundaries of the participants.

The position of the researcher will be discussed in the thesis as it deeply influences the process of ethnographic research and the development of interviews. The researcher as a white European young woman, a student and a volunteer will have a specific position which will contribute to unfolding of the research. The position of the researcher (with some experiences from the US) will be also as an outsider of the Ecuador – US migration route, which could contribute to the trust of the participant to the researcher.