Proces začleňování a přijímání migrantů

• Název práce v češtině: Proces začleňování a přijímání migrantů
• Název v anglickém jazyce: Process of integration and reception of migrants
• Klíčová slova: akulturace, rasismus, diskriminace, Ruská federace, integrace, xenofobie, princip kolektivní viny, migrant
• Klíčová slova anglicky: acculturation, racism, discrimination, Russian Federation, integration, xenophobia, principle of collective guilt, migrant
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 07.09.2023
• Datum zadání: 11.09.2023
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2024 08:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B317, 317, seminární místnost IPS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2024
• Oponenti: prof. Ing. Michal Plaček, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Berry J.W., Kim U., Minde T., Mok D. (2013). Comparative Studies of Acculturative Stress. Integrational Migration Review, Vol. 21, No. 3., Special Issue: migration and Health, pp. 491-511. [online]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/2546607?origin=JSTOR-pdf

Dempster H., Hargrave K. (2017). Understanding public attitudes towards refugees and migrants. CHATHAM HOUSE, The Royal Institute of International Affairs. [online]. Dostupné z: Paper_Dempster_and_Hargrave.pdf (refugee-economies.org)

Gärtner M., Drbohlav D. (2012). Akulturace expatriotů v českém prostředí (vyšší manažeři versus ,,český lid”). Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences. [online]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42640510

Geschke, D., Mummendey, A., Kessler, T., & Funke, F. (2010). Majority members’ acculturation goals as predictors and effects of attitudes and behaviours towards migrants. British Journal of Social Psychology, 49(3), 489–506. doi:10.1348/014466609x470544

Hamar E., Szaló C., Šlesingerová E. (2016). Konceptualizace pojmů rasa a rasismus: Sociologický pohled. Masarykova univerzita v Brně, Sociální studia. [online] Dostupné z: https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5573

Herskovits, J. M. (2012). Akulturace: proces kulturního přenosu. CEFRES: Centre français de recherche en sciences sociales. [online]. Dostupné z: https://www.cefres.cz/IMG/pdf/herskovits_1997_akulturace.pdf

Jelínková, M., Valenta, O. (2022). Pojetí integrace migrantů v ČR perspektivou analýzy podpory stanovených priorit. Sociologický časopis. [online]. Dostupné z: Pojetí integrace migrantů v ČR perspektivou analýzy podpory stanovených priorit | Sociologický časopis / Czech Sociological Review (cas.cz)

Matysová, K. (2012). Akulturace imigrantů v České republice. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů. [online]. Dostupné z: http://aop.vse.cz/pdfs/aop/2012/05/02.pdf

Pořízek, P. (2018). "'Lesk a bída' integrace cizinců pohledem vládních koncepcí integrace cizinců." AUC IURIDICA 2018 (2): 49-72, https://doi.org/10.14712/23366478.2018.5

Strmiska M. (2001). Evropský rasismus a xenofobní populismus v politologické perspektivě. Příspěvek k diskusi o pojetí rasismu a xenofobie. Masarykova univerzita v Brně, Středoevropské politické studie. [online]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/3865

Jiná odborná literatura k tématu:

Hendl, J., 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 437 stran. ISBN 978-80-262- 0982-9.

Hendl, J., 1999. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 278 s. ISBN 80-246-0030-7.

Pešková, M., 2006. Jsem imigrant: Ja - immigrant : imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice. 1. vyd. Ústí nad Labem: Vlasta Králová, 209 s. ISBN 80-87025-07-5.

Pulna, Martin C. a Miluše Zadražilová, 1993. Rusko mimo Rusko: Dějiny a kultura ruské emigrace 1917-1991. 1. vyd. Brno: Petrov. 208 s. ISBN 80-852-4753-4.

Sládek, K., 2014. Ruská menšina a česká společnost: východiska transkulturní komunikace. Ostrava: Moravapress. ISBN 978-80-87853-12-2.

Švaříček,R., Šeďová K. a kol., 2007. Kritéria kvality kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1., Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-313-0.

Veber V., 1995. Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945. Karolinum. ISBN 80-7184-191-9

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.


Online zdroje:

Czerninová, Z. Ruský charakter. (2006). [online]. Dostupné z: https://ruskerealie.zcu.cz/1-6-ocima-czernin

Co je to vlastně rasismus? (2022). Migraceonline.cz. [online]. Dostupné z: https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/co-je-to-vlastne-rasismus

Jungwirt, T., a spol. (2019). Cesty k prosperitě : migrace a rozvoj v České republice. Praha: Charita Česká republika. [online]. Dostupné z: https://www.charita.cz/res/archive/015/001830.pdf?seek=1580377027

Key facts about recent trends in global migration. (2022). Pewresearch.com. [online]. Dostupné z: Key facts about recent trends in global migration | Pew Research Center


Zdroje empirických dat

Cizinci v České republice. (2022). Český statistický úřad, Praha. ISBN 978-80-3279-4. [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/165384708/29002722.pdf/0b03ebd4-aab2-4292-a215-12e81096bc2d?version=1.1

Dempster, H., & Hargrave, K. (2017). Understanding public attitudes towards refugees and migrants. London: Overseas Development Institute & Chatham House. [online]. Dostupné z: https://www.refugee-economies.org/assets/downloads/Paper_Dempster_and_Hargrave.pdf

Dobiášová, K., Vavrečková J. (2015). Začleňování ruské komunity do většinové společnosti: EIF 2013-01. Praha: VÚPSV + FSV UK. ISBN 978-80-7416-230-5. [online]. Dostupné z: Začlenění ruské komunity do většinové společnosti EIF 2013-01 - Cizinci.cz

IOM UN MIGRATION. Interactive World Migration Report 2022. Worldmigrationreport.iom.int [online]. [2022. cit. 2023-07-30]. Dostupné z: Interactive World Migration Report 2022 (iom.int)

Předběžná náplň práce

A. Vymezení výzkumného problému

V současném globalizovaném světě dochází stále častěji k přesunu obyvatelstva ze země svého původu. Za posledních pět desetiletí se celková čísla migrantů zvýšila téměř čtyřnásobně, s celkovým odhadovaným počtem 281 milionů mezinárodních migrantů v roce 2020. Tento odhadovaný počet je o 128 milionů větší, než-li celkový odhadovaný počet z roku 1990 a více než trojnásobně vyšší oproti odhadovanému počtu mezinárodních migrantů z roku 1970 (Interactive World Migration Report 2022). S rostoucí migrací vycházejí na povrch otázky týkající se důvodu a původu migrace, stejně tak jako otázky týkající se interakce jedinců z minoritních a majoritních kulturních skupin.

Tématem mé bakalářské práce je proces začleňování a přijímání migrantů do české společnosti, který budu zkoumat kvalitativní sondou. Soužití s ruskou minoritou má v české společnost bohatou historii, která sahá do 20. let 20. století. V práci se budu soustředit na problematiku toho, jak cizinci pocházející z Ruské Federace (jakožto jednotlivci ze skupiny minoritní) vnímají přístup české společnosti (jakožto skupiny majoritní) k nim samým. Cílem bude vyzkoumat, zda se přístup, či chování majoritní skupiny změnil v souvislosti s válkou na Ukrajině, zda se jedinci z minoritní skupiny setkali s projevy rasismu/diskriminace, či naopak, zda k nim byla majoritní skupina vždy přívětivá. Mimo jiné se budu soustředit i na to, jakým způsobem vnímají migranti pocházející z Ruské Federace jejich budoucí postavení v majoritní společnosti, případně jakým způsobem se vnímání proměnilo ve spojitosti s válkou na Ukrajině.

Tématem začleňování migrantů, postojů české společnosti, či různých aspektů česko-ruských vztahů se podrobně zabývá spousta autorů (například Veber V. (1995), Sládek K. (2014), Dobiášová, K., Vavrečková J. (2015) atd.). Problematice je také věnována řada odborných článků, výzkumů, bakalářských, či diplomových prací, ze kterých i má práce částečně, ve své teoretické části, bude vycházet. Většina prací se teoreticky zaměřuje na koncepty integrace, migrační teorie, či historie migračních vln ze zemí bývalého Sovětského svazu do českých zemích. Má práce by problematiku měla obohatit tím, že se ve své teoretické části bude zabývat různými pojetí rasismu (kulturní rasismus, diskriminace na základě původu, latentní rasismus a xenofobie), a akulturací.

Téma je nejen aktuální, ale také důležité a to pro obě strany daných kulturních skupin. Z interakce čerpají jak jedinci z majoritní, tak minoritní skupiny. Ať už v oblasti pracovní, vzdělávací, či ekonomické, a proto je důležité se danou interakcí, následně integrací a adaptací jedinců do majoritní skupiny zabývat.

B. Výzkumné otázky a cíle práce
Hlavní výzkumná otázka:
Jak vnímají imigranti z Ruské federace přístup české společnosti k nim samým v souvislosti s válkou na Ukrajině?

Výzkumné podotázky:
Změnil se přístup české společnosti k ruským migrantům od začátku války na Ukrajině? Pokud ano, v čem?
Ovlivnily případné změny v přístupu české společnosti každodenní život ruských migrantů?
Setkali se ruští migranti žijící v ČR s projevy rasismus a/nebo diskriminace? Změnily se tyto projevy v souvislosti s válkou na Ukrajině?
Mají ruští migranti žijící v ČR nějaké obavy ohledně jejich budoucího postavení v české společnosti? Pokud ano, jaké?

Cíle práce:

Cílem mé bakalářské práce je dojít ke zjištění, jakým způsobem vnímají ruští migranti žijící v ČR přístup české společnosti k nim samotným. Zejména zjistit, zda došlo k případné změně v přístupu, či chování, a nebo vnímání v souvislostí s konfliktem na Ukrajině. Obecně je cílem práce hlubší porozumění dané problematice a zmapování životů ruských migrantů v rámci začleňování se do české společnosti a jejich subjektivní vnímání postojů české společnosti k nim samým.

K dosažení cíle výzkumu by mi měly pomoci výše formulované výzkumné podotázky, které se soustředí na různé aspekty přístupu české společnosti k ruským migrantům.

C. Předběžný výzkumný design

Dle Hendla, je výhodou kvalitativního výzkumu získání hloubkového popisu případů. „Nezůstáváme na jejich povrchu, provádíme podrobnou komparaci případů, sledujeme jejich vývoj a zkoumáme příslušné procesy. Citlivě zohledňujeme působení kontextu, lokální situaci a podmínky. Kvalitativní přístup poskytuje podrobné informace, proč se daný fenomén objevil.“ (2016, s. 49). Po nastudování literatury jsem jako vhodný metodologický přístup zvolila kvalitativní výzkum. Cílem práce není zajistit data, která budou relevantní pro celou populaci, či budou zobecnitelná. Naopak cílem je na předem stanovené skupině, v mém případě migranti z Ruské federace, problematiku prohloubit a získat nové informace, přinejmenším ze stránky autentické.

Jako typ výzkumného designu byla zvolena případová studie - studie vybrané skupiny, kde případem jsou migranti z Ruské federace žijících v ČR. Případová studie slouží k detailnímu studiu jednoho, či několika málo jevů s cílem hlubšího porozumění. Tento typ výzkumného designu tak koresponduje se stanovenými cíli mé bakalářské práce.

Metodou sběru dat budou polostrukturované rozhovory s migranty z Ruské federace, kteří v České republice žijí dlouhodobě. Celkem se bude jednat o zhruba 12 respondentů, přičemž část má české i ruské státní občanství a část pouze ruské.

Ruská komunita je velice uzavřená, a proto je těžké nalézt respondenty, kteří by se výzkumu chtěli dobrovolně účastnit. Jelikož mám přístup k jedné ruské rodině, která v České republice žije již mnoho let, nabídli mi, že mi pomohou s oslovením dalších respondentů. Respondenti tak budou osloveni na základě metody sněhové koule. Terénem výzkumu bude prostředí, které bude respondentům nejpříjemnější (může jim být kavárna, či lavička v parku, nebo naopak prostor v místě jejich bydliště).

Data budou analyzována ve formě textu, který bude získán prostřednictvím přepisu nahrávek z daných rozhovorů. Pro výzkumný design práce je nejjednodušším a zároveň nejefektivnějším způsobem analýzy dat otevřené kódování, které poskytuje možnost detailní a hloubkové práce s textem. Po otevřeném kódování bude provedeno tematické kódování, v rámci kterého budou na úrovni jednotlivých případů kategorizovány kódy a následně se mezi nimi budou hledány spojitosti.

Rozhovory budou realizované v jazyce českém. Text práce samotné bude také v jazyce českém.

Etické souvislosti zvažovaného projektu

Kvalitativní výzkum s sebou přináší řadu etických rizik, ať už se jedná o rizika v tématu, které se výzkumník rozhodl zkoumat, zajištění anonymizace nebo ovlivňování respondentů. Největším problémem, který může při výzkumu nastat je nedostatečná upřímnost a otevřenost respondentů, zda opravdu budou ochotni pomoc prohloubit dané téma.

V rozhovorech samotných se bude zmiňovat velké množství osobních informací týkajících se života v České republice, zkušeností s diskriminací/rasismem, či informací například o rodině, dětech, škole, práci, nebo jiných institucí, které sehrávají v životech jedinců důležitou roli. Rozhovory budou anonymizovány, stejně jako analýza dat a jakékoliv další výstupy v bakalářské práci. Křestní jména, v případě, že si to respondenti budou přát, budou také anonymizována.

Celý výzkum je nutné provést s velkou opatrností, empatií, pečlivostí a ohleduplností. Výzkum musí být transparentní a nesmí odrážet subjektivní názory mě (jakožto tazatele). Obezřetnost musí být zachována také při analýze a interpretaci dat. Mimo jiné je nutné zachovat poctivost a obezřetnost při při citování předchozích děl, prací a publikací.

Na závěr je nutné uvést, že v roli výzkumníka nesmí být opomenuto poskytnutí informovaných souhlasů a souhlasů se zpracováním osobních údajů. Respondenti budou dopředu seznámeni s okruhem otázek, na které budou dotazovaní, a nesmí jim být zatajeny žádné okolnosti výzkumu. Respondentům bude mimo jiná nabídnuta možnost zpřístupnění práce, v případě jejich zájmu.