Měření pohybové aktivity u seniorů

• Název práce v češtině: Měření pohybové aktivity u seniorů
• Název v anglickém jazyce: Measuring physical activities of older adults
• Klíčová slova: stárnutí; zdraví; kvalita života; metodika; dotazník; přístroj
• Klíčová slova anglicky: aging; health; quality of life; methodology; questionnaire; instrument
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra zdravotní TV a tělovýchovného lékařství (51-300300)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Klára Daďová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.09.2023
• Datum zadání: 05.09.2023
• Datum a čas obhajoby: 28.08.2024 08:30
• Místo konání obhajoby: P8, E3 -224, Posluchárna TVL
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.07.2024
• Datum odevzdání tištěné podoby: 03.07.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 28.08.2024
• Oponenti: Mgr. Markéta Křivánková

Zásady pro vypracování

Předložená práce bude strukturována následovně. V oddílu 1 (Obecné strategické a teoretické ukotvení) budou představeny nejpodstatnější aktuální mezinárodní i národní strategické dokumenty a směrnice týkající se přímo PA obyvatelstva všeobecně a obyvatelstva v seniorském věku zvláště, a poté budou představeny obecné teoretické rámce empirického výzkumu aktivit obyvatelstva, nakolik souvisejí se zdravím, konkrétněji jednak nejvýznamnější modely chování souvisejícího se zdravím (health behavior), jednak představení a klasifikace hlavních faktorů ovlivňování, resp. determinace chování. V oddílu 2 (Specifický teoretický rámec) bude nejprve představen fenomén stárnutí a stáří, dále bude zavedena a rozvinuta kategorie PA, a konečně budou tematizována specifika vztahu mezi PA a kvalitou života u seniorů. V oddílu 3 (Měření pohybových aktivit seniorů v ČR – nástroje, metodika a studie) pak budou představeny hlavní obecné přístupy k problematice měření PA, stejně jako konkrétní nástroje, jež se v nich uplatňují, a závěrem bude podán přehled konkrétních studií z poslední doby (2008–2023), v nichž jsou prezentovány výsledky různých projektů měření PA seniorů v ČR.

Seznam odborné literatury

BAUMAN, A.; et al. Toward a better understanding of the influences on physical activity - The role of determinants, correlates, causal variables, mediators, moderators, and confounders. American Journal of Preventive Medicine, 2002, roč. 23, č. 2, s. 5-14.
BAUMAN, A.; et al. Correlates of physical activity: Why are some people physically active and others not? The Lancet, 2012, roč. 380, č. 9838, s. 258–271.
BEASON-HELD, L.; HORWITZ, B. Aging Brain. In: VILAYANUR, S. (vyd.). Encyclopedia of the Human brain, San Diego: UCLA, 2002, s. 43–57. ISBN 978-01-222-7210-3.
BECKER, M.; MAIMAN, L. Sociobehavioral determinants of compliance with health and medical care recommendations. Medical Care, 1975, roč. 134, č. 1, s. 10–24.
BRONFENBRENNER, U. The Ecology of Human Development. Cambridge, MA: Harvard University Press, 1979. ISBN 978-06-742-2457-5.
CASPERSEN, C.; POWELL, K.; CHRISTENSEN, G. Physical activity, exercise, and physical fitness: definitions and distinctions for health-related research. Public Health Reports, 1985, roč. 100, č. 2, s. 126–131.
CRAIG, C.; et al. International physical activity questionnaire: 12-country reliability and validity. Medicine and Science in Sports and Exercise, 2003, roč. 35, č. 8, s. 1381–1395.
CUBEREK, R. Výzkum orientovaný na pohybovou aktivitu: metodologické ukotvení. Olomouc: VUP, 2019. ISBN 978-80-244-5597-6.
DOBRÝ, L.; ČECHOVSKÁ, I. Zdravotní benefity pohybové aktivnosti a behaviorální intervence. In: HENDL, J.; DOBRÝ, L.; et al. Zdravotní benefity pohybových aktivit: monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum, 2011, s. 16–18. ISBN 978-80-246-2000-8.
DOSEDLOVÁ, J.; et al. Chování související se zdravím: determinanty, modely a konsekvence. Brno: MU, 2016. ISBN 978-80-210-8458-2.
DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4138-3.
FRÖMEL, K.; SVOZIL, Z.; NOVOSAD, J. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: VUP, 1999. ISBN 80-7067-945-X.
GÁBA, A.; et al. The evaluation of body composition in relation to physical activity in 56–73 year old women: A pilot study. Acta Gymnica, 2009, roč. 39, č. 3, s. 21–30.
GODIN, G. The Godin-Shephard leisure-time physical activity questionnaire. Health & Fitness Journal of Canada, 2011, roč. 4, č. 1, s. 18–22.
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb: Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262-900-8.
HNILICOVÁ, H. Kvalita života její význam pro medicínu a zdravotnictví. In: PAYNE, J. et al. Kvalita života a zdraví. Praha: Triton, 2005, s. 205–216. ISBN 80-7254-657-0.
HNÍZDIL, J.; ŠKOPEK, M.; HAVEL, Z. Validita a reliabilita akcelerometru S3+ pro měření rychlosti chůze a běhu systémem. [online] 2012. Dostupné z: https://journals.muni.cz/studiasportiva/article/view/7373/6961 [cit. 2024-12-06].
HOLCZEROVÁ, V.; DVORÁČKOVÁ, D. Volnočasové aktivity pro seniory. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4697-5.
CHLUMSKÝ, M.; DAĎOVÁ, K. Testování funkční zdatnosti seniorů metodou senior fitness test v podmínkách skupinového cvičení (skupinových lekcí). Rehabilitácia, 2017, roč. 54, č. 4, s. 259–272.
JANIŠ, K.; SKOPALOVÁ, J. Volný čas seniorů. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5535-9.
JANZ, N.; BECKER, M. The health belief model - a decade later. Health Education Quarterly, 1984, roč. 11, č. 1, s. 1–47.
AROŠOVÁ, D. Péče o seniory. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. ISBN 80-7368-110-2.
KLEVETOVÁ, D.; DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2169-9.
MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových zařízeních sociálních služeb. Praha: Grada, 2020. ISBN 978-80-271-2030-7.
MĚKOTA, K., CUBEREK, R. Pohybové dovednosti, činnosti, výkony. Olomouc: VUP, 2007. ISBN 978-80-244-1728-8.
MISTERKOVÁ, L. Úroveň pohybových aktivit jedinců navštěvujících Univerzitu 3. věku na UK FTVS. Praha, 2016. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí Klára Daďová.
MUDRÁK, J.; SLEPIČKA, P.; ELAVSKY, S. [2012a]. Vliv pohybové aktivity a vnímané osobní účinnosti na kvalitu života seniorů. Studia Kinanthropologica, 2012, roč. 13, č. 3, s. 262–267.
MUDRÁK, J.; SLEPIČKA, P.; ELAVSKY, S. [2012b]. Pohybová aktivita a její sociálně kognitivní determinanty u českých a amerických seniorů. Česká kinantropologie, 2012, roč. 16, č. 3, s. 39–53.
MUDRÁK, J.; SLEPIČKA, P.; SLEPIČKOVÁ, I. Vnímané zdraví a motivace k pohybové aktivitě u seniorů. Kontakt, 2014, roč. 16, č. 1, s. 50–57.
PATERSON, D.; WARBURTON, D. Review physical activity and functional limitations in older adults: A systematic review related to Canada's Physical Activity Guidelines. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 2010, roč. 7, č. 38, s. 1–PELCLOVÁ, J.; et al. Vliv demografických faktorů na pohybovou aktivitu a sezení u obyvatel České Republiky ve věku 55–69 let. Tělesná kultura, 2008, roč. 31, č. 2, s. 109–119.
PELCLOVÁ, J. Pohybová aktivita v životním stylu dospělé a seniorské populace České republiky. Olomouc, 2014. Habilitační práce na UP FTK.
PROCHASKA, J.; DICLEMENTE, C. Transtheoretical therapy: Toward a more integrative model of change. Psychotherapy: Theory, Research & Practice, 1982, roč. 19, č. 3, s. 161-173.
RIKLI, R.; JONES, C.. Senior Fitness Test Manual-2nd Edition. Human kinetics, 2012. ISBN 978-1-4504-1118-9.
RIMER, B.; GLANZ, K.; et al. Theory at a glance: A guide for health promotion practice. Washington, DC.: National Cancer Institute, 2005. ISBN 9780359244348.
ROKYTA, Richard. Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech. Praha: ISV, 2000. ISBN 80-85866-45-5.
ROSENSTOCK, I. Historical origins of health belief model. Health Education Quarterly, 1974, roč. 2, č. 4, s. 328–335.
SLEPIČKA, P.; MUDRÁK, J.; SLEPIČKOVÁ, I. Sport a pohyb v životě seniorů. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 80-246-3110-5.
ŠTĚPÁNOVÁ, J. Metody subjektivního a objektivního monitoringu pohybové aktivity u osob s transverzální míšní lézí. Olomouc, 2015. Bakalářská práce na UP KF. Vedoucí Mirka Bednaříková.
ŠTILEC, Miroslav. Pohybově-relaxační programy pro starší občany. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0788-3.
WASHBURN R.; SMITH, K.; et al. The physical activity scale for the elderly (PASE): Development and evaluation. Journal of Clinical Epidemiology, 1993, roč. 46, č. 2, s. 153–162.

Předběžná náplň práce

ÚVOD
1. OBECNÉ STRATEGICKÉ A TEORETICKÉ UKOTVENÍ
2. SPECIFICKÉ TEORETICKÉ UKOTVENÍ: STÁRNUTÍ, STÁŘÍ A POHYBOVÁ AKTIVITA
2.1 POJEM STÁRNUTÍ A KVALITA ŽIVOTA
2.2 POHYBOVÁ AKTIVITA V SENIORSKÉM VĚKU
3. MĚŘENÍ POHYBOVÝCH AKTIVIT SENIORŮ V ČR – NÁSTROJE, METODIKA A STUDIE
3.1 SUBJEKTIVNÍ MĚŘENÍ
3.2 OBJEKTIVNÍ MĚŘENÍ
3.3 STUDIE VĚNOVANÉ MĚŘENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY SENIORŮ V ČR 2008–2023: SYNOPTICKÝ PŘEHLED