Nákladová efektivita prenatálního screeningu duševního zdraví
Název práce v češtině: | Nákladová efektivita prenatálního screeningu duševního zdraví |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Cost Effectivity of the Prenatal Mental Health Screening |
Klíčová slova: | Nákladová efektivita|prenatální rutinní screening|perinatální období|duševní zdraví matek |
Klíčová slova anglicky: | Cost-effectiveness|prenatal routine screening|perinatal period|maternal mental health |
Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. BcA. Kristýna Hrdličková |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 01.08.2023 |
Datum zadání: | 01.08.2023 |
Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 01.08.2023 |
Datum a čas obhajoby: | 02.09.2024 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 19.06.2024 |
Datum proběhlé obhajoby: | 02.09.2024 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Ivana Šípová, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Perinatální období (období od těhotenství do jednoho roku po porodu) představuje zvýšené riziko duševních obtíží. Perinatální duševní obtíže jsou celosvětově významným zdravotním problémem, protože negativně ovlivňují dotyčné ženy, jejich děti i širší rodinný systém. Neléčené perinatální duševní poruchy stojí každý rok přibližně 10 až 14 miliard dolarů (odhady pro Velkou Británii a USA) (Bauer et al., 2014, Luca et al., 2020). V reakci na tyto problémy doporučují různé národní pokyny a zdravotnické organizace zavádění screeningu a dalších metod včasné detekce s cílem identifikovat ženy s rizikem vzniku perinatálních duševních obtíží (např. The American Academy of Pediatrics, 2019; The American College of Obstetricians and Gynecologists, 2023; National Institute for Health and Clinical Excellence, 2020). Postupy screeningu však nejsou jednotné a doporučení se liší v tom, kdy (a pokud vůbec) univerzální screening zavádět. Jednou z možností je administrování screeningu již těhotným ženám. Navrhovaná bakalářská práce se zaměří na téma nákladové efektivity (cost effectivity analýzu) takového screeningu. Obsahem literárně přehledové části bude základní seznámení s problematikou duševního zdraví v perinatálním období (vymezení pojmu, diagnózy, příčiny, důsledky obtíží). Část práce bude věnována doporučením zdravotnických organizací ohledně screeningu a jiných metod včasné detekce obtíží. Zároveň budou představeny nejvýznamnější screeningové metody, které jsou pro tento účel využívány. Hlavní část bakalářské práce bude tvořena systematickým review již publikovaných prací k tématu nákladové efektivity prenatálního screeningu duševního zdraví žen. Odborné publikace budou vyhledány v databázích PubMed a SCOPUS za použití klíčových slov. V bakalářské práci budou shrnuty a kriticky zhodnoceny výsledky publikovaných studií. |
Seznam odborné literatury |
Antenatal and postnatal mental health: clinical management and service guidance. (2018). National Institute for Health and Care Excellence (NICE). Bauer, A., Parsonage, M., Knapp, M., Iemmi, V., & Adelaja, B. (2014). The costs of perinatal mental health problems. Centre for Mental Health and London School of Economics. Dostupné z: http://eprints.lse.ac.uk/59885/1/__lse.ac.uk_storage_LIBRARY_Secondary_libfile_shared_repository_Content_Bauer%2C%20M_Bauer_Costs_perinatal_%20mental_2014_Bauer_Costs_perinatal_mental_2201_author.pdf Earls, M. F., Yogman, M. W., Mattson, G., Rafferty, J., & COMMITTEE ON PSYCHOSOCIAL ASPECTS OF CHILD AND FAMILY HEALTH (2019). Incorporating Recognition and Management of Perinatal Depression Into Pediatric Practice. Pediatrics, 143(1), e20183259. https://doi.org/10.1542/peds.2018-3259 El-Den, S., Pham, L., Anderson, I., Yang, S., Moles, R. J., O’Reilly, C. L., Boyce, P., Raine, K. H., & Raynes-Greenow, C. (2022). Perinatal depression screening: A systematic review of recommendations from member countries of the organisation for economic Co-operation and development (OECD). Archives of Women's Mental Health, 25(5), 871-893 Chambers, J. E., & Denne, S. C. (2019). Screening for postpartum depression: Obligation and opportunity for pediatricians to improve the lives of children. Pediatric Research, 85(7), 923-924. Hazell Raine, K., Thorpe, K., & Boyce, P. (2021). Perinatal depression screening in Australia: A position paper. Nursing & health sciences, 23(1), 279–287. https://doi.org/10.1111/nhs.12793 Howard, L. M., & Khalifeh, H. (2020). Perinatal mental health: A review of progress and challenges. World Psychiatry, 19(3), 313-327. Luca, D. L., Margiotta, C., Staatz, C., Garlow, E., Christensen, A., & Zivin, K. (2020). Financial Toll of Untreated Perinatal Mood and Anxiety Disorders Among 2017 Births in the United States. American journal of public health, 110(6), 888–896. https://doi.org/10.2105/AJPH.2020.305619 Kingston, D., Austin, M., McDonald, S. W., Vermeyden, L., Heaman, M., Hegadoren, K., Lasiuk, G., Kingston, J., Sword, W., Jarema, K., Veldhuyzen van Zanten, S., McDonald, S. D., & Biringer, A. (2015). Pregnant women’s perceptions of harms and benefits of mental health screening. PLOS ONE, 10(12). Screening and Diagnosis of Mental Health Conditions During Pregnancy and Postpartum: ACOG Clinical Practice Guideline No. 4. (2023). Obstetrics and gynecology, 141(6), 1232–1261. https://doi.org/10.1097/AOG.0000000000005200 Waqas, A., Koukab, A., Meraj, H., Dua, T., Chowdhary, N., Fatima, B., & Rahman, A. (2022). Screening programs for common maternal mental health disorders among perinatal women: Report of the systematic review of evidence. BMC Psychiatry, 22(1). |