Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 385)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Nákladová efektivita prenatálního screeningu duševního zdraví
Název práce v češtině: Nákladová efektivita prenatálního screeningu duševního zdraví
Název v anglickém jazyce: Cost Effectivity of the Prenatal Mental Health Screening
Klíčová slova: Nákladová efektivita|prenatální rutinní screening|perinatální období|duševní zdraví matek
Klíčová slova anglicky: Cost-effectiveness|prenatal routine screening|perinatal period|maternal mental health
Akademický rok vypsání: 2022/2023
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
Vedoucí / školitel: Mgr. BcA. Kristýna Hrdličková
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 01.08.2023
Datum zadání: 01.08.2023
Schválení administrátorem: bylo schváleno
Datum potvrzení stud. oddělením: 01.08.2023
Datum a čas obhajoby: 02.09.2024 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:19.06.2024
Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2024
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: Mgr. Ivana Šípová, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Perinatální období (období od těhotenství do jednoho roku po porodu) představuje zvýšené riziko duševních obtíží. Perinatální duševní obtíže jsou celosvětově významným zdravotním problémem, protože negativně ovlivňují dotyčné ženy, jejich děti i širší rodinný systém. Neléčené perinatální duševní poruchy stojí každý rok přibližně 10 až 14 miliard dolarů (odhady pro Velkou Británii a USA) (Bauer et al., 2014, Luca et al., 2020).

V reakci na tyto problémy doporučují různé národní pokyny a zdravotnické organizace zavádění screeningu a dalších metod včasné detekce s cílem identifikovat ženy s rizikem vzniku perinatálních duševních obtíží (např. The American Academy of Pediatrics, 2019; The American College of Obstetricians and Gynecologists, 2023; National Institute for Health and Clinical Excellence, 2020). Postupy screeningu však nejsou jednotné a doporučení se liší v tom, kdy (a pokud vůbec) univerzální screening zavádět. Jednou z možností je administrování screeningu již těhotným ženám. Navrhovaná bakalářská práce se zaměří na téma nákladové efektivity (cost effectivity analýzu) takového screeningu.

Obsahem literárně přehledové části bude základní seznámení s problematikou duševního zdraví v perinatálním období (vymezení pojmu, diagnózy, příčiny, důsledky obtíží). Část práce bude věnována doporučením zdravotnických organizací ohledně screeningu a jiných metod včasné detekce obtíží. Zároveň budou představeny nejvýznamnější screeningové metody, které jsou pro tento účel využívány.

Hlavní část bakalářské práce bude tvořena systematickým review již publikovaných prací k tématu nákladové efektivity prenatálního screeningu duševního zdraví žen. Odborné publikace budou vyhledány v databázích PubMed a SCOPUS za použití klíčových slov. V bakalářské práci budou shrnuty a kriticky zhodnoceny výsledky publikovaných studií.
Seznam odborné literatury
Antenatal and postnatal mental health: clinical management and service guidance. (2018). National Institute for Health and Care Excellence (NICE).
Bauer, A., Parsonage, M., Knapp, M., Iemmi, V., & Adelaja, B. (2014). The costs of perinatal mental health problems. Centre for Mental Health and London School of Economics. Dostupné z: http://eprints.lse.ac.uk/59885/1/__lse.ac.uk_storage_LIBRARY_Secondary_libfile_shared_repository_Content_Bauer%2C%20M_Bauer_Costs_perinatal_%20mental_2014_Bauer_Costs_perinatal_mental_2201_author.pdf
Earls, M. F., Yogman, M. W., Mattson, G., Rafferty, J., & COMMITTEE ON PSYCHOSOCIAL ASPECTS OF CHILD AND FAMILY HEALTH (2019). Incorporating Recognition and Management of Perinatal Depression Into Pediatric Practice. Pediatrics, 143(1), e20183259. https://doi.org/10.1542/peds.2018-3259
El-Den, S., Pham, L., Anderson, I., Yang, S., Moles, R. J., O’Reilly, C. L., Boyce, P., Raine, K. H., & Raynes-Greenow, C. (2022). Perinatal depression screening: A systematic review of recommendations from member countries of the organisation for economic Co-operation and development (OECD). Archives of Women's Mental Health, 25(5), 871-893
Chambers, J. E., & Denne, S. C. (2019). Screening for postpartum depression: Obligation and opportunity for pediatricians to improve the lives of children. Pediatric Research, 85(7), 923-924.

Hazell Raine, K., Thorpe, K., & Boyce, P. (2021). Perinatal depression screening in Australia: A position paper. Nursing & health sciences, 23(1), 279–287. https://doi.org/10.1111/nhs.12793

Howard, L. M., & Khalifeh, H. (2020). Perinatal mental health: A review of progress and challenges. World Psychiatry, 19(3), 313-327.

Luca, D. L., Margiotta, C., Staatz, C., Garlow, E., Christensen, A., & Zivin, K. (2020). Financial Toll of Untreated Perinatal Mood and Anxiety Disorders Among 2017 Births in the United States. American journal of public health, 110(6), 888–896. https://doi.org/10.2105/AJPH.2020.305619

Kingston, D., Austin, M., McDonald, S. W., Vermeyden, L., Heaman, M., Hegadoren, K., Lasiuk, G., Kingston, J., Sword, W., Jarema, K., Veldhuyzen van Zanten, S., McDonald, S. D., & Biringer, A. (2015). Pregnant women’s perceptions of harms and benefits of mental health screening. PLOS ONE, 10(12).

Screening and Diagnosis of Mental Health Conditions During Pregnancy and Postpartum: ACOG Clinical Practice Guideline No. 4. (2023). Obstetrics and gynecology, 141(6), 1232–1261. https://doi.org/10.1097/AOG.0000000000005200

Waqas, A., Koukab, A., Meraj, H., Dua, T., Chowdhary, N., Fatima, B., & Rahman, A. (2022). Screening programs for common maternal mental health disorders among perinatal women: Report of the systematic review of evidence. BMC Psychiatry, 22(1).
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK