Tématem práce byl mechanismus biomechanických a neurofyziologických účinků kloubních mobilizací a manipulací, které popisujeme v teoretické části. Pro lepší pochopení problematiky popisujeme i funkční patologii, především funkční kloubní blokádu a její teorie vzniku. Praktická část se skládá ze dvou složek: výzkum a kazuistika. Při výzkumu jsme se snažili zachytit efekt kloubní manipulace na rozsah (°), pohyblivost (°) a délku (mm) bederní páteře u 25 zdravých jedinců pomocí Spinal Mouse. Probandi prošli celkem třemi měřeními a vyšetřením hypermobility páteře. Vyplnili Oswetry dotazník (verze 2.1a). V oddělené místnosti jsme mezi 1. a 2. měřením vyšetřili kloubní vůli. Následně mezi 2. a 3. měřením jsme u indikovaných jedinců provedli manipulaci bederní páteře. U zmobilizované skupiny dochází v Matthiass testu k průměrnému prodloužení délky o 8,9 mm (SD ± 8 mm) u normomobilních jedinců, u hypermobilních se domníváme, že dochází ke zkrácení o 3,5 mm (SD ± 5 mm). V kontrolní skupině se u normomobilních délka zkracuje průměrně o 0,2 mm (SD ± 2 mm), u hypermobilních také dochází ke zkrácení o 0,1 mm (SD ± 8 mm). Při porovnání hodnot normomobilních jedinců získáváme p= 0,001 a d= 2.35, u hypermobilních p= 0,485 a d= 0.53. Ve zbylých pozicích a parametrech jsme nenašli žádnou korelaci s proběhlou manipulací. Domníváme se, že odstraněním kloubních blokád otevíráme terapeutické okno pro intervenci. V kazuistice uvádíme pacienta s bolestí pravého ramenního pletence, u kterého primární příčinnou obtíží byla proběhlá distorze levého hlezna. Následnými terapiemi došlo k výraznému snížení bolesti a zvýšení rozsahu.