Egyptské mnišství v kontextu Římské říše a křesťanské askeze
Název práce v češtině: | Egyptské mnišství v kontextu Římské říše a křesťanské askeze |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Egyptian monasticism in the context of the Roman Empire and Christian asceticism |
Klíčová slova: | Antonín Veliký, egyptské mnišství, anachórét, monachos, léčitel, asketismus, řehole, monasterium, spiritualita,kontemplace, pouštní otcové, apofthegmata, Imperium Romanum. |
Klíčová slova anglicky: | Antoninus the Great, Egyptian monasticism, anchorite, monk, healer, asceticism, order, monastery, spirituality, contemplation, desert fathers, apophthegmata, Roman Empire. |
Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | HTF - Katedra historické teologie a církevních dějin (28-04) |
Vedoucí / školitel: | doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 09.12.2022 |
Datum zadání: | 09.12.2022 |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 09.12.2022 |
Datum a čas obhajoby: | 05.02.2024 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 18.12.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 05.02.2024 |
Oponenti: | doc. ThLic. Pavel Milko, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Ve své bakalářské práci se zabývá vznikem, počátky egyptského mnišství a jeho rozšířením v Římské říši. Hlavním cílem této studie je vyřešit otázku: "Jaké konkrétní důvody vedly první křesťany k rozhodnutí pro asketický život na poušti?" Pojednávám zde o vývoji a hlavních principech mnišství. Po vysvětlení konkrétních pojmů (včetně asketismu) jsem kapitoly zaměřil na komunity Eremitů a Cenobitů a jejich nejznámější představitele, jako byl Antonín Veliký nebo Egypťan Pachomius, který sepsal pravidla pro život v klášterech. Popisuji i další oblasti, které byly ovlivněny egyptským mnišstvím, např.: Sýrie, Palestina, Sinajský poloostrov. Další kapitola charakterizuje počátky západního mnišství, konkrétně sv. Augustina z Hippa a sv. Hieronyma. Závěr pojednává o tom, co zahrnuje mnišský život jednotlivce nebo komunity a také ukazuji nadčasovost spirituality prvních mnichů, a v čem může být inspirací pro dnešního křesťana. To však není možné bez důkladného seznámení s historickými fakty a askezí.
Předběžný obsah: 1. Název práce 2. Úvod 3. Vznik mnišství 4. Charakteristika poustevnického a mnišského života 5. Eremitství 6. Cenobitství 7. Vliv Egyptského mnišští 8. Počátky západního mnišství 9. Co obsahuje mnišský a duchovní život? 10. Závěr 11. Seznam použité literatury 12.Seznam zkratek 13. Abstrakt 14. Přílohy |
Seznam odborné literatury |
Primární literatura
Apofthegmata: výroky a příběhy církevních otců I, II, III, přel. J. PAVLÍK, Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2000, ISBN 80-902682-2-6. AUGUSTIN Z HIPPA. Řehole pro komunitu, přel. V. V. Mareček a kol., Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004, ISBN 80-7192-885-2. DOSTÁLOVÁ, R. a kol. Dějiny Byzance, Praha: Academie, 1992, ISBN 80-200-0454-8. FRŐHLICH, R., Dva tisíce dějin církve (Living Church History: The Experience of 2000 Years) překlad O. BASTL a T. BASTL, Praha: Vyšehrad nakladatelství, 2008, ISBN 978-80-7021-964-5. LANE, T., Dějiny křesťanského myšlení (the lion book of christian thought) překl. J. BARTOŇ, Praha: Návrat domů nakladatelství, 1996, ISBN 80-85495-47-X. LAWRENCE, H., Dějiny středověkého mnišství, Praha: Vyšehrad, 2001, ISBN 80-85959-88-7. MALÝ, R., Církevní Dějiny, Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2000, ISBN 80-7266-083-7. MANFRED, C., Konstantin Veliký. Praha: Vyšehrad, 2005, ISBN 80-7021-734-0. MIKO, P., Órigenés učitel, Červený Kostelec: Pavel Mervart nakladatelství, 2008, ISBN 978-80-86818-60-3. MOLNÁR, A. a R. ŘÍČAN, Dvanáct století církevních dějin, Praha: Kalich, 2008, ISBN 978-80-7017-064-9. PALLADIOS. Poučné příběhy pro komořího Lausa, přel. J. PAVLÍK, Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2002, ISBN 80-902682-6-9. PETROSILLO, P., Křestanství od A až do Z, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997, ISBN 80-7192-365-6. POLLARD, J., Vzestup a pád Alexandrie, Praha: Deus, 2008, ISBN 978-80-87087-44-2. SUSO, F. K., Dějiny křesťanského mnišství, přel. Z. LOCHOVSKÝ, Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2003, ISBN 80-902682-8-5. VENTURA, V., Spiritualita křesťanského mnišství II-III, Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2011, ISBN 978-80-86882-14-7. VENTURA, V., Spiritualita křesťanského mnišství I, Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2006, ISBN 80-86882-03-9. Sekundární literatura JIRÁSKO, L., Církevní řády a kongregace, Praha: Klášter premonstrátů na Strahově, 1991, ISBN 80-85245-11-6. KOCH, W., Evropská Architektura, Praha: Ikar, 1998, ISBN 80-7202-388-8. MACHOVEC, M., Svatý Augustin, Praha: Akropolis, 2011, ISBN 978-80-87481-39-4. MERTON, T., Monastický pokoj, Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha, Markéty, 2000,ISBN 80-902682-0-X. ŠUBRT, J., Jeroným Legenda o poustevnících, Praha: Oikoyment, 2002, ISBN 80-7298-050-5. SV. ATANÁŠ, Život sv. Antonína Poustevníka, přel. V. VENTURA a kol., Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2010, ISBN 978-80-7412-041-1. |
Předběžná náplň práce |
Tato bakalářská práce se zabývá egyptským mnišstvím před uznáním statutu povoleného náboženství v římské říši a doby, kdy bylo křesťanství uznáno Ediktem (úmluvou) milánskou v roce 313 císaři Konstantinem I, Liciniem, které zajišťovalo svobodu vyznaní pro všechna náboženství. Následně uvádím charakteristiku Egypta jako nejdůležitější mnišskou oblast, kam mniši odcházeli, aby splývali s Bohem a Ježíšem, jelikož se v egyptské poušti cítili být nerušeni od okolních vlivů a mohli se tak naplno věnovat duchovnímu cvičení a modlitbě. Hlavní představitelé byli buď Eremité nebo Cenobité. Nejvýznamnější mnišskou postavou byl Antonín Veliký, který se stal příkladem pro asketický život mnišské komunity na vychodě a západě. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
This bachelor's thesis deals with Egyptian monasticism before the recognition of the status of a permitted religion in the Roman Empire and the time when Christianity was recognized by the Edict (Convention) of Milan in 313 by Emperor Constantine I, Licinius, which ensured freedom of religion for all religions. Subsequently, I present the characteristics of Egypt as the most important monastic area, where the monks went to merge with God and Jesus, because in the Egyptian desert they felt undisturbed from the surrounding influences and could thus devote themselves fully to spiritual practice and prayer. The main representatives were either hermits or cenobites. The most important monastic figure was Anthony the Great, who became an example for the ascetic life of the monastic community in the East and the West. |