Využití ověřených postupů v rehabilitaci u pacientů se spastickou hemiparézou po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu se zaměřením na horní končetinu

• Název práce v češtině: Využití ověřených postupů v rehabilitaci u pacientů se spastickou hemiparézou po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu se zaměřením na horní končetinu
• Název v anglickém jazyce: The use of evidence-based methods in rehabilitation of chronic post-stroke patients with spastic hemiparesis focusing on the upper limb
• Klíčová slova: Cévní mozková příhoda, rehabilitace, horní končetina, doporučené postupy, Klinické vyšetření spastické parézy v pěti krocích
• Klíčová slova anglicky: Stroke, Rehabilitation, Upper Limb, Recommended Practices, Five-step Clinical Assessment in Spastic Paresis
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství (13-432)
• Vedoucí / školitel: MUDr. Jan Dobiáš
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.12.2022
• Datum zadání: 18.04.2024
• Datum potvrzení stud. oddělením: 18.04.2024
• Datum a čas obhajoby: 12.09.2024 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.08.2024
• Datum odevzdání tištěné podoby: 14.08.2024
• Do kdy má student odevzdat: 14.08.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2024
• Oponenti: MUDr. Tomáš Nedělka, Ph.D.

Seznam odborné literatury

REFERENČNÍ SEZNAM
1. Štětkářová, I., E. Ehler, and R. Jech, Spasticita a její léčba. Jessenius. 2012, Praha: Maxdorf. 291.
2. Kaňovský, P., Patofyziologie spasticity. Neurologie pro praxi, 2015. 16(1).
3. Spinal Cord, T., What Is a Spinal Shock? Symptoms, Causes and How Long it Lasts. spinalcord.com, 2020.
4. Trompetto, C.M., L.; Mori, L.; Pelosin, E.; Currà, A.; Molfetta, L.; Abbruzzese, G., Pathophysiology of Spasticity: Implications for Neurorehabilitation. BioMed Research International, 2014. 2014: p. 1-8.
5. Gál, O., E. Hoskovcová, and R. Jech, Neuroplasticita, restituce motorických funkcí a možnosti rehabilitace spastické parézy. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 2015. 3.
6. Kolář, P., Rehabilitace v klinické praxi. Druhé vydání. ed. 2020, Praha: Galén. 713.
7. Party, I.S.W., National Clinical Guideline for Stroke for United Kingdom and Ireland, in National Clinical Guideline for Stroke. 2023: London.
8. Růžička, E.Š., K.; Marusič, P.; Rusina, R., Neurologie. 1. vydání. ed. 2019, Praha: Stanislav Juhaňák - Triton. 541.
9. Fheodoroff, K., et al., How Can We Improve Current Practice in Spastic Paresis? European Neurological Review, 2016. 11(2): p. 79.
10. Rokyta, R., Fyziologie a patologická fyziologie: pro klinickou praxi. 1. vydání. ed. 2015, Praha: Grada Publishing. 680.
11. Bednařík, J., et al., Ischemická cévní mozková příhoda nebo tranzitorní ischemická ataka nekardioembolické etiologie a jejich sekundární prevence. Klinický doporučený postup, 2020. 3.
12. Organization, W.H., World Stroke Day 2022. News, 2022.
13. Department of Veterans, A. and D. Department of, Clinical practice guideline for the management of stroke rehabilitation. 2019.
14. Corbetta, D.S., V.; Castellini, G.; Moja, L.; Gatti, R., Constraint-induced movement therapy for upper extremities in people with stroke. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2015(10).
15. Sunnerhagen, K., S.; Opheim, A. Alt Murphy, M., Onset, time course and prediction of spasticity after stroke or traumatic brain injury. Annals of Physical and Rehabilitation Medicine, 2019. 62(6): p. 431-434.
16. Li, S., Spasticity, Motor Recovery, and Neural Plasticity after Stroke. Frontiers in Neurology, 2017. 8.
17. Maenza, C., et al., Functional Deficits in the Less-Impaired Arm of Stroke Survivors Depend on Hemisphere of Damage and Extent of Paretic Arm Impairment. Neurorehabilitation and Neural Repair, 2019. 34(1): p. 39-50.
18. Borschmann, K., N. and K. Hayward, S., Recovery of upper limb function is greatest early after stroke but does continue to improve during the chronic phase: a two-year, observational study. Physiotherapy, 2020. 107: p. 216-223.
19. Winstein, C., J., et al., Guidelines for Adult Stroke Rehabilitation and Recovery: A Guideline for Healthcare Professionals From the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke, 2016. 47(6).
20. Mizuta, N., et al., Walking characteristics including mild motor paralysis and slow walking speed in post-stroke patients. Scientific Reports, 2020. 10(1).
21. Wang, Y., et al., Gait characteristics of post-stroke hemiparetic patients with different walking speeds. International Journal of Rehabilitation Research, 2020. 43(1): p. 69-75.
22. Yang, S. and M. Chang, C., Poststroke Pain. Seminars in Neurology, 2021. 41(01): p. 067-074.
23. Naess, H., et al., Post-stroke pain on long-term follow-up: the Bergen stroke study. Journal of Neurology, 2010. 257(9): p. 1446-1452.
24. Jones, C., A., C. Colletti, M., and M.-C. Ding, Post-stroke Dysphagia: Recent Insights and Unanswered Questions. Current Neurology and Neuroscience Reports, 2020. 20(12).
25. Nijsse, B.S., J., M.; and J. Visser-Meily, M.; de Kort, P., L.; van Heugten, C., M., Social Cognition Impairments in the Long Term Post Stroke. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation, 2019. 100(7): p. 1300-1307.
26. Fridriksson, J. and A. Hillis, E., Current Approaches to the Treatment of Post-Stroke Aphasia. Journal of Stroke, 2021. 23(2): p. 183-201.
27. Rost, N.S.B., A.; and P. Pase., M.; van Veluw, S., J.; Biffi, A.; Duering, M.; Hinman, J., D.; Dichgans, M., Post-Stroke Cognitive Impairment and Dementia. Circulation Research, 2022. 130(8): p. 1252-1271.
28. Bosma, M., S.; Nijboer, T., C., W.; Caljouw, M., A., A.; Achterberg, W., P., Impact of visuospatial neglect post-stroke on daily activities, participation and informal caregiver burden: A systematic review. Annals of Physical and Rehabilitation Medicine, 2020. 63(4): p. 344-358.
29. Demeyere, N., et al., Long-term psychological consequences of stroke (OX-CHRONIC): A longitudinal study of cognition in relation to mood and fatigue after stroke: Protocol. European Stroke Journal, 2021. 6(4): p. 428-437.
30. Chen, K.M., E. B., Chronic post-stroke fatigue: It may no longer be about the stroke itself. Clinical Neurology and Neurosurgery, 2018. 174: p. 192-197.
31. Kwakkel, G., et al., Motor rehabilitation after stroke: European Stroke Organisation (ESO) consensus-based definition and guiding framework. European Stroke Journal, 2023. 8(4): p. 880-894.
32. Whitehead, S. and E. Baalbergen, Post-stroke rehabilitation. South African Medical Journal, 2019. 109(2): p. 81.
33. Platz, T., Evidence-Based Guidelines and Clinical Pathways in Stroke Rehabilitation—An International Perspective. Frontiers in Neurology, 2019. 10: p. 200.
34. Minelli, C.L., G., J.; Cacho, R. de O.; Neves, L., O.; Magalhães, S., C., S., A.; and M. Pedatella, T., A.; Mendonça, L., I., Z.; Oritz, K., Z.; Lange, M., C.; Ribeiro, P., W. et al., Brazilian practice guidelines for stroke rehabilitation: Part II. Arquivos de Neuro-Psiquiatria, 2022. 80(07): p. 741-758.
35. Pollock, A.F., S., E.; Brady, M., C.;, P.M. Langhorne, G., E.;, and J.V.W. Mehrholz, F., Interventions for improving upper limb function after stroke. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2014.
36. Beverley, F.L., H., T.; and J.M. Coupe, N., E.; Connell, L.; Harrison, J.; Sutton, C., J.; Tishkovskaya, S.; Watkins, C., L., Repetitive task training for improving functional ability after stroke. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2016. 2016(11).
37. Hoegg, S.E., B.;, et al., Resistive strength training for arm rehabilitation after stroke. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2021.
38. Laver, K., E., et al., Virtual reality for stroke rehabilitation. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2017. 2018(1).
39. Mehrholz, J.P., M.; Platz, T.; Kugler, J.; Elsner, B., Electromechanical and robot-assisted arm training for improving activities of daily living, arm function, and arm muscle strength after stroke. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2018. 2018(9).
40. Thieme, H., et al., Mirror therapy for improving motor function after stroke. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2018. 2018(7).
41. Mead, G., E., et al., A systematic review and synthesis of global stroke guidelines on behalf of the World Stroke Organization. International Journal of Stroke, 2023. 18(5): p. 499-531.
42. Foundation, S., Living Clinical Guidelines for Stroke Management. InformMe, 2022.
43. Marín-Medina, D., S., et al., New approaches to recovery after stroke. Neurological Sciences, 2023. 45(1): p. 55-63.
44. Citores, F., K., Virtuální realita v rehabilitaci. Český úspěch na světové scéně, in Medical Tribune. 2022.
45. Daňková, Š. and D. Pastucha, Robotická rehabilitace pacientů s parézou horní končetiny po cévní mozkové příhodě. Neurologie pro praxi, 2018. 19(4): p. 290-293.
46. Klimošová, S., Několik poznámek k rehabilitaci po cévních mozkových příhodách. CMP Journal, 2019. 2: p. 25-28.
47. Novotná, K., et al., Neurorehabilitation of gait impairment us­­ing functional electrical stimulation –  cur­rent findings from randomized clinical trials. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 2019. 82/115(6): p. 621-626.
48. Jia, G., et al., Long-term Effects of Extracorporeal Shock Wave Therapy on Poststroke Spasticity: A Meta-analysis of Randomized Controlled Trials. Journal of Stroke and Cerebrovascular Diseases, 2020. 29(3): p. 104591.
49. Guo, P., et al., Positive Effects of Extracorporeal Shock Wave Therapy on Spasticity in Poststroke Patients: A Meta-Analysis. Journal of Stroke and Cerebrovascular Diseases, 2017. 26(11): p. 2470-2476.
50. Gracies, J., M.; Bayle, N.; Vinti, M.; Alkandari, S.; Vu, P.; Loche, C. M. & Colas, C., Five-step clinical assessment in spastic paresis. European journal of physical and rehabilitation medicine, 2010. 46(3): p. 411-421.
51. Štětkářová, I., Mechanizmy spasticity a její hodnocení. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 2013. 76/109(3): p. 267-280.
52. Ehler, E., Spasticita - klinické škály. Neurologie pro praxi, 2015. 16(1): p. 20-23.
53. Sádlová, T., Frenchayský test paže (test k vyšetření úchopu a manipulace s předměty). Florence, 2013. 11.
54. digitalhealth.cz. Od vize ke skutečnosti: VR medical dnes transformuje rehabilitační léčbu. 2024 6.8.2024]; Available from: https://www.digitalhealth.cz/od-vize-ke-skutecnosti-vr-medical-dnes-transformuje-rehabilitacni-lecbu/.
55. stargen-eu.cz. Ness H200 Přístroj pro funkční elektrostimulaci horní končetiny. [cited 2024 06.08.2024]; Available from: https://www.stargen-eu.cz/rehabilitace/funkcni-elektrostimulace/ness-h200/.
56. Pilsová, Z.U., J.; Švestková O., Vliv funkční elektrické stimulace na motoriku ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě - preklinická studie. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 2017. 4.
57. saebo.cz. Úchop a uvolnění - funkční smysluplné aktivity. 2024 [cited 2024 06.08.2024]; Available from: https://www.saebo.cz/saeboflex/.
58. jointactivesystems.com. JAS Dynamic Shoulder. 2024 [cited 2024 09.08.2024]; Available from: https://www.jointactivesystems.com/products/jas-dynamic-shoulder.
59. Gracies, J.M., Guided Self-rehabilitation Contract in Spastic Paresis. 2022, USA: Springer International Publishing AG. 118.
60. neurologie.lf1.cuni.cz. Aerobně-rezistentní kruhový trénink. 2024 [cited 2024 06.08.2024]; Available from: https://neurologie.lf1.cuni.cz/1LFNK-321.html.
61. Zhang, T., et al., Chinese Stroke Association guidelines for clinical management of cerebrovascular disorders: executive summary and 2019 update of clinical management of stroke rehabilitation. Stroke and Vascular Neurology, 2020. 5(3): p. 250-259.
62. Alexander, J., J. Dawson, and P. Langhorne, Dynamic hand orthoses for the recovery of hand and arm function in adults after stroke: A systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. Topics in Stroke Rehabilitation, 2021. 29(2): p. 114-124.
63. Practices, C.S.B., Rehabilitation and Recovery following Stroke. 2019: Canada.
64. Tang, Y., et al., Optimal Method of Electrical Stimulation for the Treatment of Upper Limb Dysfunction After Stroke: A Systematic Review and Bayesian Network Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 2021. Volume 17: p. 2937-2954.
65. Yam, W.K.L. and M.S.M. Leung, Interrater Reliability of Modified Ashworth Scale and Modified Tardieu Scale in Children With Spastic Cerebral Palsy. Journal of Child Neurology, 2006. 21(12): p. 1031-1035.

Předběžná náplň práce

Tato bakalářská práce se zaměřuje na využití doporučených postupů v rehabilitaci pacientů se spastickou hemiparézou v chronickém stadiu, která vznikla následkem cévní mozkové příhody. Jak teoretická, tak praktická část práce se soustředí na rehabilitaci horní končetiny. Hlavním cílem je shrnutí a ověření významu terapeutických metod pro rehabilitaci horní končetiny na základě nejnovějších doporučení v Guidelines.
Práce se dělí na dvě části. V první, teoretické části, jsou představeny současné poznatky a evidence o účinnosti ověřených postupů v rehabilitaci spastické hemiparézy. Praktická část pak obsahuje kazuistiku a následně srovnání použitých terapeutických intervencí se stupni doporučení uvedenými v nejnovějších Guidelines.
V rámci kazuistiky bylo provedeno vstupní měření a následné kontrolní měření po sedmi týdnech, během nichž pacientka absolvovala terapii. K hodnocení bylo využito Klinické vyšetření spastické parézy v pěti krocích podle Jeana-Michela Graciese, které zahrnuje hodnocení aktivního a pasivního rozsahu pohybu, úhlu zárazu nebo klonu, stupně spasticity dle Tardieuovy škály, frekvence rychlých alterujících pohybů a objektivní hodnocení funkce. Pro objektivní hodnocení funkce paretické horní končetiny byl použit modifikovaný Frenchayský test paže.
Závěrečným výstupem této práce je ověření účinnosti a významu vybraných terapeutických postupů podle Guidelines. Terapie a měření probíhaly na Oddělení rehabilitace ÚVN v Regionálním centru spasticity.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This bachelor's thesis focuses on the application of recommended practices in the rehabilitation of patients with spastic hemiparesis in the chronic stage, resulting from a stroke. Both the theoretical and practical parts of the thesis are focused on upper limb rehabilitation. The main goal is to summarize and verify the significance of therapeutic methods for upper limb rehabilitation based on the latest Guidelines.
The thesis is divided into two parts. The first, theoretical part presents current knowledge and evidence on the effectiveness of established practices in the rehabilitation of spastic hemiparesis. The practical part includes a case study and a subsequent comparison of the therapeutic interventions used with the recommendation levels outlined in the latest Guidelines.
Within the case study, initial and follow-up measurements were conducted after a seven-week therapy period. The Five-step Clinical Assessment in Spastic Paresis according to Jean-Michel Gracies was used for evaluation, which includes the assessment of active and passive range of motion, catch or clonus angle, spasticity level according to the Tardieu Scale, frequency of rapid alternating movements, and objective functional assessment. The modified Frenchay Arm Test was used for the objective evaluation of the function of the paretic upper limb.
The final outcome of this thesis is the verification of the effectiveness and significance of selected therapeutic methods according to the Guidelines. The therapy and measurements were conducted at the Rehabilitation Department of the Central Military Hospital (ÚVN) at the Regional Spasticity Center.